Půl roku jsem chodil před rádiem a učil se dýchat, vzpomíná komentátor Jaroslav Suchánek

25. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaroslav Suchánek

Jak moc se podle něj změnil sportovní svět? Proč se svého času rozhodl mapovat sportovní tragédie? A co dalo název jeho pravidelným kulturním večerům? Moderuje Jana Rychterová.

Jaké byly jeho začátky? Vystudoval tělovýchovu, stal se učitelem, tančil ve Státním souboru písní a tanců. „Dva roky jsem tam tancoval. Pak jsme jednou seděli v šatně, v novinách byl inzerát, že Československý rozhlas hledá redaktora. Náhodou mě vzali.“ Začátky nebyly jednoduché, člověk se učil praxí.

Vždycky byl někdo, od koho se člověk mohl učit

Za svůj život komentoval 560 živých sportovních přenosů. Učil se od největších rozhlasových a televizních borců. Začínal dětskými závody, toužil ale komentovat atletiku.

„Zůstaly mi nakonec podivuhodné sporty: moderní gymnastika, kolová. A to nejdůležitější byly skoky na lyžích.“ Jaroslav Suchánek zavzpomínal například komentování přímého přenosu letů na lyžích v Planici. „Tam jsme dělali přenos, který byl osm a půl hodiny v jednom kuse. Bylo to v zimě, musíš pořád komentovat, jsi tam sám a nemůžeš odejít.“ Tehdejší podmínky se od těch dnešních velmi lišily.

Až doma jsme si uvědomili, jak jsou slavní

Jaroslav Suchánek zavzpomínal na mnohá přátelství s význačnými sportovci. Jeho život byl spojen se zimními sporty, objížděl závody se skokany na lyžích. Dostal se do „mančaftu“ těch nejlepších, kteří získávali vavříny na světových soutěžích. „Věděl jsem, kdy si dali panáky, i to, čím mažou lyže,“ usmívá se. Komentování sportovních přenosů nebyla jenom práce, byl to jeho život.

Na které brepty rád vzpomíná? Kdo se bál skákání přes kostel? A kdo byl „dědek s kšiltovkou“?

Spustit audio

Související