Psycholog a politolog Nikola Hořejš: Extrémně vyčníváme v propadu důvěry ve vládní informace
Došlo k velkým změnám v to, jak se lidé dívají na svět a jak uvažují. Pro řadu z nich to znamenalo až vnitřní revoluci. Upozorňuje na důsledky pandemie koronaviru psycholog a sociolog Nikola Hořejš.
Čtěte také
K značnému propadu důvěry v oficiální informace, respektive vládní informace, došlo podle Hořejše v období od loňského jara do Vánoc. „Vidíme, že vlastně česká společnost ztrácí ohromně důvěru v to, jak situaci řeší vláda, zároveň si tu situaci podle toho, jakou stranu máte rádi, vykládáte jinak,“ říká v pořadu Jak to vidí… psycholog, politolog a analytik empirických výzkumů společnosti STEM Nikola Hořejš.
Dělící line
Pokud mají lidé rádi vládní stranu, vykládají si současný stav tak, že vláda za to nemůže a že se spíš dostala do situace, kterou by nikdo nezvládl a alespoň něco dělá. „Pokud preferujete opozici, tak je samozřejmě pohled opačný."
Průzkumy STEM také ukazují, že zatímco názor na onemocnění Covid-19 nesouvisí s politickými preferencemi a jsou zde lidé, kteří podceňují riziko onemocnění z obou stran spektra, tak názor na opatření vlády má jasnou dělící linii. „Lidé, kteří vládu podporovali, za ní pořád stojí."
Dezinformace a fámy
Až 40 procent občanů České republiky, kteří používají internet, také věří fámám a konspiracím ohledně onemocnění Covid-19, ukázal to průzkum STEM, který se uskutečnil na přelomu ledna a února na reprezentativním vzorku 1400 respondentů.
Číslo je sice podle Hořejše velké, ale není řádově vyšší než v západoevropských zemích. „Ukazuje se, že obecně občané různých zemí jsou prostě zmatení, ztracení a nejistí ohledně toho, co se s pandemií děje."
Nejčastěji lidé podle něj věří tomu, že byl virus uměle vytvořen a tomu, že je rozšíření onemocnění Covid-19 spojeno s migrací. „Často, a to mi připadá varovnější, důvěřují tomu, že vláda či světové vlády, anebo dokonce nemocnice a doktoři přehánějí úmyslně informace o pandemii, aby nějakým způsobem manipulovali, ovládali a lépe dokázali řídit obyvatelstvo,“ upozorňuje psycholog a sociolog Nikola Hořejš.
Další témata rozhovoru: dezinformace - kdo a proč je šíří; role internetu v našich životech; jak vyvracet konspirace; komu věříme; jakým vývojem prošla česká společnost během pandemie koronaviru.
Související
-
Tomáš Zima: Politici by měli své kroky lépe vysvětlovat, abychom se necítili jako pokusní králíci
Očkování proti koronaviru je za dveřmi. Zatímco ale ve světě jdou politici příkladem, u nás se představitelé státu do očkování příliš nehrnou.
-
Ivan Hoffman: Není jasné, jestli se u nás ještě stále bojuje s virem, nebo za osobní svobodu
Od dneška platí nová, přísnější pravidla pro boj s pandemií. Jak přesvědčit veřejnost, že je situace mimořádně vážná a záleží na odpovědnosti každého z nás?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.