Psaní není útěk od herectví. Ale jedna z cest mého uměleckého života, vysvětluje Martina Preissová

26. září 2022

Mají v nebi skleničky? To je název nové knihy Martiny Preissové, které je při psaní dobře. „To je jediná chvíle, kdy jsem úplně sama,“ podotýká v Blízkých setkáních herečka. Jaký byl pracovní název knihy a proč? Kdo ho změnil? Byly případy, kdy mazala stránky? Kdo je prvním čtenářem jejích knih? Dala ji číst svým dětem? Jak vnímala pohřeb královny Alžběty?

„Psaní u mě není útěk od herectví, ale jedna z cest mého uměleckého života,“ svěřuje se Martina Preissová jako autorka už druhé knihy. „V herectví přenášíme emoce z autora na diváka. Jsme tzv. nosiči vody,“ vysvětluje. „A já jen hledala další sopečný kanál.“

Půdorys postav v knize by se prý dal označit jako autobiografický. „Můj první děda byl opravdu malíř a druhý opravdu vinař. Tatínek opravdu učil na housle a maminka pracovala ve školství,“ vypočítává.

„Chtěla jsem se vrátit ke svým kořenům, ale popisované situace se nikdy neodehrály. Vznikly jen v mé fantazii. Posunem příběhu jsem získala větší svobodu, protože bych třeba v úctě ke svým předkům některé věci nenapsala.“

autoři: Tereza Kostková , eh
Spustit audio

Související