První výsev paprik

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu právě začíná Zahrádkářská poradna. Ludmila Dušková a Jan Kopřiva spolupracovníci časopisu Receptář, přeji dobrý den.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
První výsev paprik, to je naše dnešní téma, už i chodí dotazy sem k nám do vysílání na jejakaje@rozhlas.cz, už jsem o tom mluvila, co všechno si tady dnes povíme. No, a samozřejmě nabízí se první otázka, proč papriky už teď v lednu, byt je teď konec ledna, dnes je 31., tak jsou tak choulostivé, potřebují takovou dlouhou vegetační dobu?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ono to není ani o tom, že by byly choulostivé, ale je to o tom, že opravdu pomalu rostou a z toho důvodu se musí ten výsev provést včas a navíc paprika i dost dlouho klíčí, trvá ji to. Takže někdy opravdu třebas až 3 neděle čekáme. No, a tady, když se podíváme, tak už to je vlastně určitě na té rostlině znát, pokud bychom ji vyseli pozdějc a zas ještě čekali 3 neděle na to, než vyklíčí, tak to všechno se projeví na tom jejím dalším vývoji a může se potom stát, že opravdu ty sklizně nastupují později než bychom si přáli.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde vůbec tu papriku teď budeme vysévat? Někdo má třeba jenom balkon nebo já nevím nějaký pařník za oknem, někdo má skleník, tak kam se budeme stěhovat v této chvíli?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Honzo, řekni jak to děláš?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, tak já řeknu moji metodu. Přiznám se, že ty podmínky nemám ideální, ale jsem si jistý, že ty neideální podmínky mají většina pěstitelů, protože vytápěný skleník má málokdo, navíc asi kvůli mističce paprik těžko bude někdo topit celý skleník. Takže jsme nuceni vysévat papriky a dávat je na okno. Na to okno to dáváme z toho důvodu, aby ty rostlinky měly co nejvíce světla. Já bych tedy chtěl jenom varovat před jednou věcí, změřme si teplotu na tom okenním parapetu u toho okna zhruba 5 centimetrů od skla a zjistíme, že tam je třeba 18 stupňů, zatímco teplota uprostřed místnosti může být 23, 24 stupňů, a to už je ta optimální teplota, co ty papriky potřebují, protože paprika potřebuje ke klíčení hodně vysokou teplotu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nemůžeme to mít na okenním parapetu?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych doporučil vysít a dát to doprostřed místnosti, kde je teplo a v okamžiku, kdy rostlinky začínají vystrkovat klíček, klíčí, přemístíme samozřejmě na to okno. Já ještě dělám takový fígl, aby ty rostliny měly opravdu dostatek světla, vezmu kus alobalu, nalepím to na papírovou desku a umístím to zezadu na ty rostliny, tím zvýším jaksi odraz těch paprsků a vůbec světla, a ty rostliny mají ty podmínky podstatně lepší.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to už je úplná věda pěstování nebo předpěstování.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
U paprik to je a je to samozřejmě věc poměrně pracná a zdlouhavá, když si představíme, že vysazovat na záhon nebo někde do foliovníku je budeme v polovině května.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já tady už teď vidím před sebou obrovské množství nebo velikou nabídku těch semínek paprik. Takže, Lído, teď jenom otázka na tebe, jak si z toho vůbec vybrat, pro co se rozhodnout, co je třeba i optimální pro to domácí pěstování?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, těch paprik je opravdu hodně, protože papriky společně s okurkami asi a rajčaty patří mezi nejpěstovanější zeleniny, patří do skupiny plodových zelenin a vzhledem k tomu, jak je paprika zdravá a jak je opravdu důležitá pro lidský organismus, tak já se ani nedivím, že je o ni takový zájem a ten sortiment je tak obří, že orientovat se v něm, obzvláště pro začátečníka, je opravdu obtížné, protože napočítáme v tom sortimentu přes stovku odrůd a neustále přibývají nové a nové a může se vybírat opravdu z obrovské škály ať už různých tvarů, barev, co se týká chuti, tady je taky obrovská řada možností od velmi sladkých až po papriky extrémně pálivé. Těch odrůd je fakt tolik, že by si ještě navíc každý měl uvědomit, kde ty papriky bude pěstovat, jestli venku někde na zahrádce, protože nemá žádný skleník nebo foliovník a nebo jestli má tu možnost a bude je pěstovat tedy pod nějakým uzavřením. Potom zase se ten výběr těch odrůd určitě bude lišit. Takže když se podíváme, já jsem si sem přinesla, ale opravdu jenom zlomeček, ale opravdu jenom zlomeček toho sortimentu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je zlomeček.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To je nepatrný zlomeček, protože orientovat se v tom je opravdu velice obtížné. Takže bych já jenom doporučila třeba teď novou odrůdu Banánek, měla jsem možnost ji ochutnat, je naprosto vynikající. Ta paprika vypadá skutečně jako malé banány, když se rozkrojí, tak má fantastický střed, protože má poměrně málo semen, je silnostěnná, sladká a je naprosto ideální pro děti. Když by chtěl někdo ještě pokračovat dál, tak bych doporučila třebas odrůdu Barča, to je paprika zase obřích rozměrů, která je krásně oranžová, velká, sladká. Odrůda Františka, ta je zase červená. Potom, když by někdo chtěl opravdu papriku, na které by si obzvlášť pochutnal a kde je snadnost pěstování a je velmi raná, tak bych rozhodně se nebála třeba jít do odrůdy Stalagnit a nebo odrůda Jarmila, ta mi taky nesmírně chutnala, potom odrůda Sluníčko, Filip, odrůda Kytička, ta má nepředstavitelně sladkou chuť a opravdu ta paprika vypadá jako kytička. No, a pak je celá řada paprik takzvaných beraních a kozích rohů, to jsou ty papriky, které jsou dlouhé a vlastně štíhloučké, takže se užívají většinou pro nakládání. Potom jsou papriky, které se užívají pro grilování, pečení, smažení, vaření, takže opravdu toho je strašně moc. A pak je taky skupina lidí, kteří vyžadují papriky tak, aby měli v puse oheň a nejen v puse, ale prostě snad po celém těle.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou feferonky?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To jsou potom papriky pálivé, a tady bych se asi nebála doporučit papriku Ohnivec nebo odrůdu Dráky a nebo kdyby jo už to všechno nestačilo, tak potom odrůdu Habanero.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, Honzo, mluvil o tom, jak je důležité to stanoviště vybrat teď pro to, abychom ta semínka dali na to správné místo, ale teď do jakého substrátu a jak se vůbec o ten substrát starat?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Stáňo, to je velice správný dotaz, protože bohužel často se stává, že si pěstitel nabere někde z kompostu nějakou zem a do té ta semínka vysloveně hodí, zasype to vrstvou a teď čeká, diví se, že mu nic neklíčí. Tak, papriky mají několik způsobů. Takový nejběžnější a nejdoporučovanější způsob je výsev do agroperlitu. Naplníme si mističku nebo květináč perlitem a na povrch toho perlitu položíme ta semínka, jenom je přimáčkneme do toho perlitu, nezasypáváme žádnou vrstvou, ničím a přikryjeme to buď filtračním papírem nebo novinovým papírem, dá se použít i netkaná textilie a přes tenhle ten vlastně příkryv to rosíme, to zdůrazňuji rosíme, ne vzít konev zalít to, takže rosíme a pouze tu mističku postavíme do nějaké podmisky, do které dáváme vodu, protože ten perlit, ten je nasákavý a tu vodu do sebe nasákne zespoda, takže ze shora rosit, zespoda do mističky s vodou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A když to ale přikryjete, tak potom tam nejdou třeba ty sluneční paprsky a ta vaše vychytávka s tím alobalem se neuplatní?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To je, pozor, to je až dál tohle to je do okamžiku, než ta semínka začnou klíčit. V okamžiku, kdy vyklíčí, tak samozřejmě tu krycí vrstvičku již odkryjeme a necháme rostlinky dorůst do fáze zhruba děložních lístků, případně prvního pravého listu a pak jsme nuceni stejně ty rostlinky již rozsazovat buď do sadbovačů nebo do jednotlivých květináčů. Tady je možná taková věc, dříve se vždy doporučovalo vysazovat papriky po dvou, bylo to z důvodu lepšího opylení, že se vzájemně podpíraly. Dnes bychom to nedoporučovali z toho důvodu, že papriky, ty nové odrůdy, které tady Lída teď jmenovala, jsou silné vzrůstné, takže ty rostliny by si příliš konkurovaly a nevyvíjely by se tak jak mají, takže už dnes vysazujeme po jedné paprice. Ale samozřejmě nebudeme vysazovat pouze jednu papriku až budem dávat na stanoviště, ale více paprik a ideálně dělat třeba takový paprikový plot, ale o tom si povíme určitě později, až bude doba na výsadbu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je tedy až kdy?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To si ještě počkáme než nám ty papriky narostou, takže já bych paprikový plot nechala na takový červenec.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě mezi těmi odrůdami, kterých je opravdu obrovské množství, můžeme udělat nějaké dělení na ty, které jsou právě třeba i mají takovou tu snazší vegetační dobu, nejsou choulostivé, leccos vydrží právě třeba pro to domácí pěstování?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ještě ty papriky bych asi rozdělila na takzvaně obyčejné a hybridní. Ty hybridní jsou označené tím F1, a to jsou papriky, které jsou většinou choulostivější a určené spíš pro pěstování někde ve skleníku, foliovníku. Ty papriky bez toho označení, tak to jsou většinou papriky, které jsou přímo vedené jako pro polní pěstování, takže to jsou papriky, které opravdu si můžeme dávat na záhony a jistota toho výsledku asi bude větší než kdybychom to zkoušeli u těch hybridních odrůd, obzvláště pokud bydlíme někde v nějakém, problematičtějším klimatickém prostředí, kde je chladněji, někde v podhůří a tak dále. Takže tam rozhodně, rozhodně spíš používat, když už tedy se do toho pouštíme i v takovýhle oblastech, tak používat ty nehybridní odrůdy.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ještě kolik, vlastně udělat těch sadeb tak zhruba pro tu domácnost?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, paprika ...

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to všechno mravenčí práce to vůbec všechno vypiplat právě z toho semínka.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, určitě, tak já si myslím, že takových 20 rostlin asi by mělo postačit. Já to tak nějak počítám podle sebe.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Souhlasím, máme také asi 20 rostlin a myslím si, že to pro početnou rodinu stačí. Pokud samozřejmě dobře pěstujeme a máme výsledky.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, Babánek, Barča, František, Stalagnit, Jarmila, Filip jsem tam slyšela, tak je to opravdu jenom střípek těch možností.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, opravdu jenom střípek.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Které jsou tady v případě, pokud chcete, milí posluchači, pěstovat papriky a pokud chcete i vědět další věci kolem toho a máte jiné další otázky i na naše hosty na Ludmilu Duškovou, Jana Kopřivu, spolupracovníky časopisu Receptář, tak pro vás připomínám 221552525.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes v Zahrádkářské poradně Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář mluví o prvních výsevech paprik a už jsou tu i vaše otázky. Dobrý den, haló, haló, ano, už jste u nás a můžete se ptát.

osoba
--------------------
Dobrý den. Tak já mám několik otázek, první otázku mě doporučovali v zahrádkářských prodejnách odrůdo Ami, co váš host na tu odrůdu říkáte, to je první otázka. Pak, jak přihnojovat v průběhu potom, když už to je ve skleníku, jestli je nutno přihnojování nebo stačí, když ta půda je dost vyhnojená, to je druhá otázka. A třetí nejzávažnější otázka, prosím vás pěkně, my potom, když už to vyroste a už tak v červenci, v srpnu, když už začínám sklízet, tak mi to napadnou takoví ti darebáci pod názvem mšice, jak se proti tomu bránit?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme moc a asi ty, Lído, budeš mluvit.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já si dám tu první část, paprika Ami je opravdu fantastická a děláte dobře, že ji pěstujete a pokud byste si to chtěl trošičku ještě rozšířit, tak doporučujeme třeba ještě k tomu odrůdu Super Ami nebo Amika, a to je ještě taková vylepšená Ami. Takže rozhodně do toho, je to fantastická odrůda.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, a já budu pokračovat tou výživou. Paprika patří mezi rostliny poměrně náročné na výživu, takže jednak je nutné, aby ta půda tam, kde pěstujeme, byla důkladně vyhnojená. Myslím, že dneska na trhu je celá řada perfektních granulovaných hnojů, jsou to různé fermentované prostě hnoje, čili ideálně vyhnojit předem a přihnojovat potom posléze papriky, když zakoření, i třeba krystalickými hnojivy a pozor přihnojovat i na list, to je velice důležité, protože paprika vyžaduje i listovou výživu. Takže stále přiživovat, přiživovat a velice dobrým pomocníkem je takový růstový stimulátor bych řekl, lignohumát, který je velice známý u nás na trhu, používá se, takže určitě i to přidávat do těch hnojiv.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Pokud bych ještě já mohla, tak nezapomenout na hnojiva s dostatkem vápníku, protože bez těch, bez vápníku paprika špatně roste a vytváří se na ni nejrůznější.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A byla tam ještě třetí otázka.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, třetí část tam byla mšice. Samozřejmě mšice je nejzákeřnější a nejčastější škůdce na paprikách. Je nutné ty papriky sledovat, já bych doporučil vůbec do toho prostoru, kde pěstujeme papriky, umístit žluté lepové desky blízko těch rostlin, abychom zjistili hned první výskyt paprik. Často se stává, že my zjistíme na paprikách mšice až tehdy, když už jsou celé černé, polepené medovicí, takže to už potom ta likvidace je trošku složitější. Buď samozřejmě je na trhu celá řada přípravků na likvidaci mšic, čili dělá se ošetření pomocí těch přípravků, jsou to už dnes přípravky chemické, ale samozřejmě i biologické, ekologické přípravky a mně se líbí, pokud se papriky pěstují ve skleníku nebo ve foliovníku používat parazitickou vosičku Aphidius colemani, ta vosička parazituje na těch mšicích, pracuje i v době, kdy my tam nejsme, a skleník budeme mít trvale krásně vyčištěný.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka Alena, já bych měla takovej dotaz, já bych se chtěla zeptat,jaká odrůda by byla vhodná na volné pěstování na záhonu? Děkuju.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych vám doporučila odrůdu třebas Eva, ta je naprosto vynikající, můžete ale zkusit i tu odrůdu Ami, jak jsme tady o ní mluvili, a co se týká těch dalších odrůd, tak já bych se asi nebála jít do odrůdy Jarmila, už jsem tady o ní mluvila, protože tu mám sama vyzkoušenou a je naprosto fantastická.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby někdo chtěl pěstovat jenom na balkoně, tak jaká odrůda by byla vhodná? Za chviličku další telefon.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, na balkoně taky to jde, protože to je zase určená odrůda, třeba odrůda Balkonovka přímo se tak jmenuje, je to paprika, která má velmi nízký vzrůst, ale je naprosto fantastická, protože je hrozně úrodná a navíc ty plody, které ona vytváří, jsou červené a jsou sladké a vynikající.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka už je také ve vysílání od vás, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, Ilek Metajnštejn, prosím vás, já bych se chtěl zeptat vůbec k tomu pěstování tý zeleniny, co máme dělat, že nám to všechno sežerou slimáci, jak na ně?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jéžíš.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, tak slimáci ...

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je velké téma pro jedno celé vysílání.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já myslím, že my to téma slimáci zařadíme určitě jako samotné, nicméně zase je nutná včasná ochrana a řekl bych, že dnes těch možností je plno od té klasické chemické ochrany těch chemických granulí, s kterými musíme samozřejmě opatrně, pokud máme pejska, protože pro ty to je silně toxické. A už vím proč také pejsci na ty granule jsou, protože se tam používají jako plnidlo mleté škvarky, proto těm pejskům to tak voní. Pak jsou samozřejmě ekologické přípravky, které působí dlouhodobě, dokonce existují různé gely, kterými se záhonky či rostlinky prostě ohraničí, obeženou se tím gelem, se tam natáhne na záhonek a slimák se přes něj nedostane, až přes různé takové ty babské metody. Vím, že máme třeba i paní, která nám ukazovala, jak má nějaké prodloužené nůžky a chodí po zahradě a přestříhává slimáky. Prostě těch metod je celá řada, určitě, určitě se tomu budeme věnovat.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak neumím si představit jak přestříhávám slimáky, teda, to by mě osobně asi moc nešlo.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já se přiznám, že já chodím a rozkopávám je motyčkou, jsem sadista.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A není lepší je nasbírat a odnést někam pryč, nebo si cestičku zpátky do té zahrady najdou?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Odnést pryč ne, to by se teda museli zase zlikvidovat.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdyby se dali na kompost, že by tam třeba našli právě spoustu látek právě ...

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tam se krásně rozmnoží.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tam se rozmnoží, tam mají úplně takové jak bych řekl takové hnízdiště kompostové.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak k sousedům, dobře. Ptá se také další posluchač, zhruba polovina paprik mi po měsíci těsně nad zemí uhnije. Je to přílišným zaléváním nebo nějakou plísní, dá se chemicky ošetřit?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to je padání takzvané klíčních rostlin a je to většinou způsobené tím, že třebas je ten výsev hustý nebo příliš mokrý, nebo byl špatný substrát, který už obsahoval zárodky nějakých těch patogenních hub a právě to všecko pak způsobuje uhnívání těch rostlinek právě v těchto místech těsně nad zemí. Takže z toho důvodu je zapotřebí používat za prvé kvalitní supresivní substrát a potom teda, co bych doporučila, nešetřit a použít desinfekci půdy i těch mladých rostlinek.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tady je otázka na rajčata, ptá se stejný posluchač, rajčata ve skleníku plíseň, po 20 letech už rezignoval, začal stříkat proti plísni, ale má pocit, že Kuprikol je už přežitý, že už nepůsobí.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To je.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To je, to se oba shodneme, že Kuprikol přežit je. Myslím si, že dnes zase na trhu je celá řada velice kvalitních přípravků proti plísni bramborové na rajčatech, je nutná samozřejmě jednak prevence, to znamená ošetřovat včas, to první ošetření se doporučuje dělat zhruba kolem Medarda, v první polovině nebo v polovině června. Ta prevendce je tady namístě. Potom dál můžeme pokračovat přípravky, které mají krátkou ochrannou lhůtu, jsou tam ochranné lhůty 3 dny, což myslím si, že je úplně perfektní. Ale pokud je vývoj počasí takový, že se střídá teplé počasí slunečné s deštivým počasím, čili ty rostliny jsou trvale ovlhčené, tak tam se bez té ochrany opravdu neobejdeme a myslím si, že i důležité je, jak ty rostliny vysazujeme. Jednak teda budeme se spíše soustřeďovat spíš na odrůdy tyčkové, budeme vylamovat spodní listy, aby se nedotýkaly země, vzdálenost velkou dodržovat při výsadbě, to všechno napomáhá tomu, že ta plíseň se tak nešíří.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to všechno ještě připomeneme až budeme mluvit o rajčatech.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Rajčata budeme mít téma.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože také na ty přijde řada samozřejmě, a i pro ně přijde čas. Vaše nejoblíbenější odrůda, ještě paprik, poslední otázka, kterou máte vyzkoušenou? A která je ta, která přinese nejvíce paprik?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, řekni, co máš ty?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já mám oblíbenou Stalagnit a Banánek.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A já nedám dopustit na slovenskou odrůdu od slovenského šlechtitele, je to odrůda na Slovensku se jmenuje Anta, u nás se jmenuje Simona, úžasná odrůda.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A jinak samozřejmě 2.rozhlas.cz, to je chat, tam teď právě odcházejí mí hosté Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář a my se potkáme opět za 14 dnů a bude to o pokojových květinách, jak jsem se tak dívala.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Bude to tak.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To bude otázek, tak přeji hezký den a na shledanou.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.