První tábor lidu na Řípu. Pochází odtud i kámen do základů Národního divadla
10. květen 1868 vstoupil do dějin hned dvěma událostmi, které se odehrály pod českou kultovní horou Říp. Zatímco dřív sem směřovaly náboženské poutě a pořádaly se oslavy rozmanitých svátků, májový den roku 1968 se stal výjimečným. Pod Řípem se sešlo na 20 tisíc lidí, aby demonstrovali za svobodu a protestovali proti nespravedlivému poválečnému vyrovnání ze strany Habsburků. Hlavním motivem historicky prvního táboru lidu bylo plánované zvyšování daní.
Akce byla sice inspirována irskými meetingy, ale mladý historik Jaroslav Goll tehdy navrhl český název tábor lidu inspirovaný husitským hnutím. V průběhu dalších čtyřech let se pak odehrálo na různých horách na 140 podobných protestních akcí.
Kámen z Řípu v základech Národního divadla
Ten den to ovšem nebyla jediná akce pod Řípem. Tou další byla lidová slavnost, která provázela vyzvednutí kamene z hory Říp, který putoval do Prahy, aby se zde stal základním kamenem budoucího Národního divadla.
To, že nakonec bylo základních kamenů více než šestnáct, je jeden z paradoxů historie a svědectví o tom, jak se Češi nikdy nedokázali shodnout.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.