První tábor lidu na Řípu. Pochází odtud i kámen do základů Národního divadla

10. květen 1868 vstoupil do dějin hned dvěma událostmi, které se odehrály pod českou kultovní horou Říp. Zatímco dřív sem směřovaly náboženské poutě a pořádaly se oslavy rozmanitých svátků, májový den roku 1968 se stal výjimečným. Pod Řípem se sešlo na 20 tisíc lidí, aby demonstrovali za svobodu a protestovali proti nespravedlivému poválečnému vyrovnání ze strany Habsburků. Hlavním motivem historicky prvního táboru lidu bylo plánované zvyšování daní.

Akce byla sice inspirována irskými meetingy, ale mladý historik Jaroslav Goll tehdy navrhl český název tábor lidu inspirovaný husitským hnutím. V průběhu dalších čtyřech let se pak odehrálo na různých horách na 140 podobných protestních akcí.

Kámen z Řípu v základech Národního divadla

Ten den to ovšem nebyla jediná akce pod Řípem. Tou další byla lidová slavnost, která provázela vyzvednutí kamene z hory Říp, který putoval do Prahy, aby se zde stal základním kamenem budoucího Národního divadla.

To, že nakonec bylo základních kamenů více než šestnáct, je jeden z paradoxů historie a svědectví o tom, jak se Češi nikdy nedokázali shodnout.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Jana Soprová
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.