První dny na ulici mají na člověka devastující vliv. Proto je tu projekt Nejdřív střechu

16. září 2015
03472351.jpeg

Všichni to znáte. Nastoupíte do tramvaje a vzápětí z ní vystoupíte, protože na zadním sedadle spí páchnoucí a opilý člověk. Nebo se k vám na ulici přitočí žebrák a s nataženou rukou škemrá o pár drobných. Zatímco většina si při setkání s těmito lidmi zacpává nos nebo odvrací zrak, občanské sdružení Naděje si je bere pod svá ochranná křídla.

Proč k bezdomovcům a žebrákům necítí Hana Šimková odpor? „Já tam určitě slyším to slovo člověk. Vidím tam ten lidský život, který pro mě má velkou hodnotu.“

Jan Vaněček ji doplňuje: „Mohu toho člověka obejít, překročit, mohu mu nadávat nebo si stěžovat. Nebo mu podat pomocnou ruku a pokusit se s tím něco udělat. Já si vybral tu poslední možnost.“

Nejdřív střechu

Co dělat, když na ulici vidíte žebráka? Podle Hany Šimkové se v zahraničí osvědčila teze Housing first. „Vychází z toho, že už první dny života na ulici mají na člověka devastující vliv.“

Proto Naděje iniciovala projekt Nejdřív střecha. Ten podává pomocnou ruku těm, kteří jsou na ulici krátce a chtějí se z ní dostat. Člověk má na měsíc zdarma střechu nad hlavou a sociální poradenství. „Mohou se nadechnout a stabilizovat.“

Čtěte také

Pomoc potřebným seniorům...

Bezdomovci byli první, komu se v 90. letech začala Naděje věnovat. Dnes je ale její záběr širší. „Věnujeme se seniorům, pracujeme s lidmi s handicapem a v sociálně vyloučených lokalitách. Zaměřujeme se i na vzdělávání našich pracovníků, provozujeme dokonce dvě ordinace a mohl bych pokračovat.“

Nejrozsáhlejší skupinou, které Naděje v současnosti pomáhá, jsou senioři. „Když potřebujete dotace, potřebujete zaujmout. Senior zní zaopatřeně. Proto lavírujeme mezi různými označeními,“ vysvětluje Šimková. Naděje totiž pečuje naopak o lidi nezaopatřené, s Alzheimerovou nemocí nebo demencí.

senior

...i handicapovaným

Pro lidi s handicapem organizace vytvořila projekt Chráněné bydlení. Je založený na faktu, že mnozí jsou do velké míry soběstační. „Mají svoji domácnost a sociální pracovník jim chodí podle potřeby pomoci, s čím potřebují.“

Jan Vaněček dodává, že v Otrokovicích byla v roce 2012 založena obecně prospěšná společnost, která je zaměstnává. „Snažíme se jim maximálně umožnit, aby žili jako zdraví lidé.“

A všude kolem…

Naděje vychází při své práci z toho, co terénní pracovníci kolem sebe vidí, když jsou v terénu a pracují s lidmi „Během 25 let těch poboček přibývá nebo ubývá podle toho, jak je to potřeba.“

Jan Vaněček a Hana Šimková

Jak sdružení pomáhá dětem? Připravuje se na vlnu uprchlíků? Kde hledají motivaci pro další práci? Více uslyšíte v iRadiu.