První budějovičtí rozhlasáci vysílali z malé místnosti na radnici. Hlasatelnu měli v koutě za slamníkem
Rozhlasové vysílání se začalo z Českých Budějovic šířit 5. května 1945, když se chýlila ke konci druhá světová válka. Atmosféru těchto prvních dnů přibližuje dochovaný záznam v archivu, ve kterém hovoří hlavní aktéři Zdeněk Čurda, Karel Hebík a Václav Piloušek.
První hlasatelna vznikla na českobudějovické radnici, už 6. května 1945 tu vysílání nabralo větší obrátky. „Na radnici to byla bývalá strážnice. Byla to celkem malá místnost v přízemí, vcházelo se tam ze dvora jenom malými úzkými dveřmi,“ popisuje jeden z pamětníků na nahrávce.
V místnosti bylo vysílací zařízení i gramofonové desky a bylo ještě třeba někam umístit mikrofon, aby se pracovníci navzájem nerušili. „Tak jsme si tam jako tlumicí stěnu dali jeden strožok, který jsme vytáhli z postele, za tímhle slamníkem jsme udělali kout. To byla naše první hlasatelna,“ dodává pamětník.
Vysílalo se častěji a vše vypadalo velice nadějně. Jenže ačkoliv se revolučnímu národnímu výboru podařilo 5. května zabrat radnici relativně klidně, vyhráno nebylo. Zabrali sice kanceláře místní samosprávy, ale ne německou nadvládu, ta se jen tak odbýt nenechala. Tehdy přišlo vhod, že malá místnost vysílacího studia nebyla příliš na očích.
Čtěte také
„Když Němci vtrhli do radnice, celý národní výbor musel stát čelem ke zdi. Němci se samopaly je hlídali a my jsme dole vysílali Hej, Slované. Já jsem tenkrát opravdu poznal, co to je strach, to jsem necítil za celou dobu nasazení v Říši. Cvakaly mi zuby a nemohl jsem se trefit gramofonovou deskou do drážky,“ vypráví pamětník na archivní nahrávce.
V dalších dnech se situace uklidnila a vysílání pokračovalo. „Potom už nám začali občané Budějovic nosit svoje gramofonové desky. Také nás dost hostili, nosili nám všelijaké dobroty i dobré pití. My jsme vysílali nepřetržitě, neměli jsme snad ani noční přestávku,“ doplňuje.
Prvním hlasatelem českobudějovického rozhlasu byl Václav Piloušek. Vzápětí se ale k mikrofonu postavily i dvě ženy, které na radnici konaly službu jako skautky. „Obešel jsem to tam, ptal jsem se, kdo umí recitovat a dobře číst. Pak jsem je vzal dolů, postavil se s nimi za strožok, vyzkoušeli jsme čtení a okamžitě byly vybrány hlasatelky našeho nového rozhlasu,“ prozrazuje jeden z hlavních aktérů na dochované nahrávce.
Související
-
Rozhlas při povstání v květnu 1945 volal na pomoc všechny Čechy, a to i v Českých Budějovicích
První dny vysílání budějovického rozhlasu se kryjí s koncem druhé světové války. Psal se 5. květen 1945 a situace zrála k povstání, rozbuškou se stal boj o rozhlas v Praze.
-
To nadšení lze mladším už těžko popsat, vzpomínal technik na počátky budějovického rozhlasu
V květnu 1945 se povstalci v Českých Budějovicích dostali k vysílacímu pracovišti, které sem převezli Němci. Provizorní studio se pak stalo základem Českého rozhlasu
-
Historicky první přímý přenos českobudějovického rozhlasu se vysílal během vítání Rudé armády
Unikátní nahrávka se dochovala z 9. května 1945. Jde o záznam z přenosového vozu projíždějícího Prahou společně s tanky. Obdobná situace byla v Českých Budějovicích.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
