Propadl jsem kouzlu starých tisků, říká majitel 25 výtisků Hájkovy Kroniky České Petr Bílek
Přibližně 600stránková Kronika Česká Václava Hájka z Libočan spatřila světlo světa poprvé před 480 lety. Od té doby vyšly desítky dalších vydání. Část z nich má ve sbírce Petr Bílek a právě teď je vystavuje v rakovnickém Muzeu Tomáše Garrigua Masaryka.
Pětadvacet výtisků kroniky, včetně těch nejstarších, léta shromažďoval Petr Bílek.
„Toto je nejstarší vydání Hájkovy Kroniky české. Jsou zde vystaveny tři originály z roku 1541. Na tom prvním vidíte krásný titulní list. Je na něm zobrazena císařská orlice se štítem. Uprostřed je znak zemí Koruny české a okolo ostatních zemí,“ popisuje sběratel.
Václav Hájek z Libočan psal kroniku šest let na faře v Tetíně. Některé prameny uvádějí, že ho šlechta vyzvala, aby jako katolík text sepsal. Kališníci totiž už svou kroniku měli.
„Je to krásná, byť stará čeština, písmo je relativně čitelný. Nevidět švabach, tak pokud se do ní začtete, tak i vy ji dneska bez problémů můžete číst," doplňuje majitel vzácného tisku.
Petr Bílek je původní profesí zahradník a nedaleko muzea v Rakovníku prodává květiny. Knížky sbírá už desítky let.
„Jednou se mi dostal do ruky výtisk druhého vydání Mattioliho herbáře v češtině od Daniela Adama z Veleslavína a já jsem propadl kouzlu starých tisků. Začal jsem knížky cíleně shánět a otevřel se přede mnou ten krásný svět. A do toho zapadá i Hájkova kronika.“
Od historiků si už v době národního obrození Hájek vysloužil pověst fabulátora. Kritizovali ho Gelasius Dobner i František Palacký. Poukazovali na nepravdy z kroniky i zjevné výmysly. Text kroniky končí rokem 1527, tedy korunovací Ferdinanda I.Habsburského českým králem.
Výstava potrvá v Petrovcově výstavní síni rakovnického muzea do 16. dubna a část textu z Hájkovy kroniky si můžete poslechnout v reportáži Tomáše Malečka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.