Prokop Siostrzonek: „Myšlenka je jako vítr, který nechytíme, ale je důležité s ní pracovat“

19. leden 2011

Navštívil nás v současnosti mediálně nejznámější, český duchovní Prokop Siostrzonek - benediktínský mnich a převor Břevnovského kláštera.

Převora a našeho vzácného hosta, můžeme znát např. z hořkosladké komedie Jana Hřebejka Medvídek. Ve filmu ztvárnil roli svou vlastní, tedy mnicha Prokopa Siostrzoneka. Snímek se totiž zakládá na skutečném příběhu hlavního protagonisty a jeho blízkém vztahu s duchovním (hlavní roli zastoupil herec Jiří Macháček). Jako filmová hvězda se náš host ovšem necítí: „Film se natáčel na mnoha místech v klášteře. Byla to pro mě opravdu zajímavá zkušenost, ale příliš si na ní nezakládám,“ tak přistupuje k pomyslné slávě člověk, který do svého pravidelného, denního cyklu dobrovolně zařadil časné odemykání klášterní zahrady, a to jenom proto, aby mohl vychutnávat poklidné chvíle v nic nerušeném, až romantickém prostředí.

Břevnovský klášter se za 20 let výrazně proměnil a je vidět, že benediktini odvedli velký kus práce: „Žádna křivda nejde plně napravit, ale já zastávám názor, že je nutné na věcech pracovat, proto se také snažíme zvelebit břevnovskou zahradu, aby mohla poskytnou možnost zklidnění i v rámci rušené Prahy,“ těmito slovy zhodnotil léta minulá tamní převor, jenž zasvětil svůj život učení moudrosti pouštních mnichů. Snad právě učení pradávných mudrců je studnicí, z níž čerpá klid a mír, doprovázející ho každým slovem.

00420755.jpeg

„Když se mi zdá, že mé problémy jsou velké, proletím se balónem a tím získám jistý nadhled. Uvědomím si, že naše problémy jsou v podstatě velice titěrné.“ Za minulého režimu musel P. Siostrzonek vstoupit do benediktínského řádu ilegálně. Díky lustracím, po odmítnutí spolupráce s StB, ztratil možnost pracovat jako kněz. Strávil tedy dva roky v Tesle Rožnov na pozici montéra: „Byly to pro mě krásné dva roky. Se spolupracovníky se stále stýkám a tvrdou prací jsem získal jistý přehled o "pozemských strastech". Člověka dovede práce jedině obohatit,“ dodal ke své minuosti nás host.

Neměli bychom utíkat od svých duší. Právě na duši se v dnešní uspěchané době často zapomíná, jak o ní tedy pečovat? Odpověď je vcelku jednoduchá: „Dobré je začínat každý den znovu. Stále pozoruji nestálost mladých lidí, kteří utíkají od svých problémů a jsou nestálí. Je třeba si uvědomit, že překonávání překážek nás posouvá kupředu, a i když se věci zdají být těžké, vždy se nakonec k dobrému obrátí.“

autor: Jan Sklenář
Spustit audio