Projekt Světlušky spojuje svět vidomých a nevidomých, říká Aneta Langerová

8. červen 2011

Hostem Martiny Kociánové byly dnes (8. června) v pořadu Je jaká je po 11:05 hodině zpěvačka Aneta Langerova a jedna z číšnic kavárny Potmě Kateřina Lingová.

Kavárna Potmě nadačního fondu Světluška vstoupila do třetího roku své existence. Myšlenka realizace vzešla od Martiny Kaderkové z nadačního fondu Českého rozhlasu. Poprvé byla otevřena na festivalu v Karlových Varech. Za dobu působení usedlo za kavárenské stolky usedlo 14800 lidi, prodalo se 20000 nápojů a bylo vybráno přes 2000000 korun. V kavárně je po celou otevírací dobu přítomno 12 kavárníků, kteří se starají o plnou spokojenost návštěvníků. Nevšední zážitek, milá obsluha a originální způsob, jak podpořit sbírku Světluška, to všechno jsou důvody, proč fronty před kavárnou rostou každým dnem, kdykoli a kamkoli Světluška s mobilní kavárnou zavítá.

Na Ovocný trh jsou dopraveny mobilní obytné buňky, které se následně smontují v jeden celek a komplex je následně překryt tmavou plachtou. Z vnitřní strany vycpou veškeré škvíry, aby se dovnitř nedostalo žádné sluneční světlo. Ve vstupu se nachází několik dveří, díky kterým je prostor dokonale zatemněn i při vstupu nových zákazníků. „Je to jednodušší udělat takto, než vytvořit takový prostor v již stávající kavárně,“ říká Aneta Langerová.

Aneta Langerová

Před kavárnou Potmě nás vítá uvaděčka, která hned ví, k jakému stolu nás nechat odvést. Na magnetické tabuli si hmatem zaznamenává, jak lidé do kavárny přicházejí a odcházejí. Pak nás vyzve, abychom se zbavili jakéhokoli zdroje světla, aby byl zážitek ze tmy úplný. „Po vstupu dovnitř mne vždy znervózní, že otevřu oči a nevidím nic. Trvá celkem dlouho, než si člověk na úplnou tmu zvykne,“ říká Aneta Langerová.

Poté jsme usazeni k jednomu ze stolečků. Ze tmy se ozve příjemný dívčí hlas, který nabízí teplé i studené nápoje. Než se návštěvník naděje, je zpátky a žádá, abychom si dali ruce na hranu stolu. Po stole pak sune šálek kávy a připomíná, že cukrem dovnitř se už musíme strefit sami. Nastává také čas na případné položení dotazu. „Nejčastěji se mne lidé ptají na kavárnu jako takovou a provoz v ní, na Anetu, nebo jestli jsem se setkala se známou osobností, která kavárnu otevírala,“ říká Kateřina Lingová.

Prostor kavárny Potmě můžeme kdykoliv opustit. Opatrně za sebou zasuneme židli a ve vláčku projdeme třemi dveřmi ven. Po počáteční dezorientaci v prostoru způsobenou nenadále silným slunečním zářením je zapotřebí ještě „vyrovnat účty.“ Při vstupu do kavárny obdržíme čtyři žetony. Za každý žeton si můžeme koupit jeden nápoj. První stojí 100 Kč a dostaneme k němu hrneček s logem. Každý další stojí 30 Kč bez rozdílu. Po odchodu z kavárny uvaděčce odevzdáme zbylé žetony a ona tak lehce dopočítá, kolik peněz jí máme zaplatit.

Kateřina Lingová

„Akce oslovila dost lidí. Myslím si, že je to úspěšný projekt. Slouží k tomu, aby se propojily dva světy vidomých a nevidomých. O jeho úspěšnosti hovoří i fakt, že se lidé do kavárny vrací,“ uzavřela rozhovor Aneta Langerová.

autor: Jan Profous
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.