Prof. Pavel Prošek - polárník a zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
22. květen 2014
Náš přední klimatolog, polárník a zakladatel první české vědecké stanice na Antarktidě prof. RNDr. Pavel Prošek, CSc. navštívil talk show Tandem s Janem Rosákem, který se ho například zeptal, jak je to z jeho pohledu s tím tolik skloňovaným globálním oteplováním.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký den, zdraví vás Jan Rosák. Mám pro vás úžasnou nabídku, pokud zůstanete naladěni na naši rozhlasovou vlnu, tak vás v Tandemu zavedeme do polárních oblastí, kam se kdysi vydávali muži, kteří byli připraveni čelit nepřízni počasí, osudu a dokonce i hladu. Antarktida se od časů objevování a dobývání prakticky nezměnila. Ovšem lidé, ti ano. Jejich vybavení pro terénní práci, podmínky ubytování, stravování. Díky heroismu jsou už minulostí, tedy, pokud si je ovšem někdo nevytváří sám. Uvidíme co nám o tomhle tom všem řekne můj dnešní host, polárník zakladatel první české vědecké stanice na Antarktidě, Mendelovy polární stanice, klimatolog, profesor doktor Pavel Prošek, kandidát věd. Já vás zdravím a vítám. Dobrý den.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane profesore, než do těch polárních krajů dojdeme, tak nám v režii pustí na cestu nějakou, pokud možno hřejivou píseň.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Profesor Pavel Prošek je dnes hostem Tandemu. Než si začnem povídat o změnách klimatu, co je způsobuje, jak to vidí on sám, tak se ho zeptám, tedy vás se přímo ptám, pane profesore, jak to vypadalo při vašem narození? Kde jste se narodil, jaké bylo vaše okolí, kde jste vyrůstal?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Narodil jsem se ve Zlíně jako jedno z prvních dětí nově otevřené Baťovy nemocnice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Úplně jedno z prvních?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Úplně první ne, no ale prostě bylo to na začátku, kdy byla ještě teplá ta stavba. Nicméně ve Zlíně jsem nikdy nebydlel, bydlel jsem s rodiči, vlastně celé dětství jsem prožil v takovém malém městečku, které se jmenuje Bystřice pod Hostýnem a tam jsme se vlastně octli proto, že maminka odsud pocházela a tatínek, který byl Pražák, poněvadž byl začátek války, tak se skryl, v dnešní terminologii bych řekl zašil se před potenciálním nepřítelem do okrajové části protektorátu, schoval se tam.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to měl štěstí, že ho nevyhmátli, protože oni si jinak dáli s tím vždycky práci. Co dělal tatínek, jaké byl profese?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
On fungoval tam jako úředník jedné dřevařské firmy, potom sice záhy zemřel, ale prostě ten light motiv, proč tam šli, ten jsem musel zmínit, poněvadž ten byl neodvislý od toho, co potom následovalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, řekněte mi, jaké to bylo to vaše dětství? To už je Haná, viďte, Bystřice pod Hostýnem?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, to je řekl bych hranice Haná, Hostýnské vrchy ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, hm, hm.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... takže říká se, že dolní konec mluví hanácky, obce a horní konec mluví valašsky ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vy jste mluvil?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... já jsem mluvil valašsky a navíc se to v mém dětství taky promítalo do toho, že ne snad díky tomu nářečí, ale tý geografii se uskutečňovaly urputné boje mezi klukama, kteří bydleli na dolním a kteří bydleli na horním konci. Tam se absolvovali regulérní války, který se zúčastnily celé třídy a šlo to přes praky a podobně a pedagogové s náma asi měli určitý problém, ale oni to tenkrát řešili naprosto jednoduše, naprosto pragmaticky, prostě každej dostal rákoskou na zadek a bylo takříkajíc po ptákách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ono něco na té rákosce tedy bylo, co si budem povídat.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Určitě, určitě, my jsme měli v každém případě aspoň na dva měsíce pokoj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byly regulérní národnostní souboje tedy? Valaši - Hanáci.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, národnostní? Etnické řekl bych.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Etnické, tak, ano, ano, ano, přímo bych řekl. No a co vaše spády? Tím mám na mysli jaksi, co vás bavilo v dětství, čím jste chtěl být?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, podívejte, já jsem měl blízko do lesa a ten les přitahoval, protože tam bylo mnoho co poznávat, i když my jsme si to jako kluci neuvědomili, my jsme chodili prostě do lesa, ale ten les se v nás nějakým způsobem, příroda se v nás nějakým způsobem ukládala a pravděpodobně to bylo jakýmsi impulsem pro mé pozdější studium na přírodovědecké fakultě, i když jsem nebyl nějak vysloveně řekl bych, nebyl jsem specializované dítě. Mě bavila příroda a tu nabídku, tu šanci studovat v Brně na přírodovědě jsem prostě využil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ta specializace nastala až později. O tom si samozřejmě dneska v Tandemu s profesorem Proškem budeme povídat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Profesor doktor Pavel Prošek, kandidát věd je mým dnešním hostem. Je klimatologem. Klimatolog, to je ten člověk, pro vás, kteří byste náhodou nevěděli, což, o čemž silně pochybuji, je ten, kdo se zajímá o to, proč je takové počasí, jaké je, jaké jsou ty prapříčiny a také třeba možná i důsledky. Vy jste kvůli tomu, nebo díky tomu, nebo možná proto, abyste to všechno zjistil, zcestoval už pomalu celý svět. Řekněte mi, je pořád ještě něco, nějaké tajemství, které byste mohl jaksi v klimatu objevit?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Bezesporu, protože klima a závěry klimatických studií, nebo projektů ty jsou o zpracování časových řad nejlépe, co nejdelších, měření, která byla prováděna, já nevím kdy a vlastně čím jsou ty časové řady delší, čím je zahuštěnější síť, z které získáváme informace, tím mohou být přesnější naše závěry. A dneska se to vyvíjí taky opačným směrem. To znamená klimatologie nečeká na další série měření, které přijdou, ale klimatologie se obrací dozadu a dneska jsou speciální obory, klimatu řekl bych historické minulosti, které se zase dělí a které se snad, snaží rekonstruovat klima, já nevím, stovky nebo tisíce let dozadu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zpátky. Může vás jako klimatologa ještě něco překvapit, natož zaskočit?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, já si myslím, že klimatologa ani ne. On něco očekává a zpravidla se to splní, protože vychází z jakýchsi kvantitativních údajů, nevymýšlí si to někde jako produkt své fantazie v hlavě, takže tam nějaké, řekl bych, nějaké šokující situace podle mě nenastávají. Ovšem to neznamená, že je člověk nemusí být překvapen a že třeba nemusí být překvapen i různými okolostojičnostmi, třeba názory neodborníků, které se potom hlasitě a velmi řekl bych populisticky rozšiřují a které nám takříkajíc bourají to, o co my se snažíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To teď možná mluvíte, jestli ne, tak mě opravte, o takových těch názorech o globálním oteplování?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Přesně tak. Ano, globální oteplování, tím si dneska vymývá ústa kde kdo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to vidíte vy? Je, je to opravdové nebezpečí, anebo je to vážně tedy jaksi jenom zbraň v ústech populistů?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Já bych to řekl velmi populárně. Na této Zemi už bylo chladněji v geologické minulosti a už taky bylo tepleji a bylo podstatně tepleji než teď. To, co dneska klimatologie zneklidňuje na klimatické změně, že jo, tam je to slovo global warming ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... to není řekl bych tak přesný termín, protože teplota obecně stoupá, ale jsou území, ve kterých stoupá výrazně a jsou území, ve kterých dokonce klesá a jsou území, v kterých se nemění. Takže to není něco, obyčejný člověk si zpravidla představí, dochází k oteplování klimatu, celá planeta Země, její atmosféra se pozvolna nažhavuje. Bude-li tento rok průměrná roční teplota 16 stupňů, příští rok to bude 16,5, pak to bude 17,5 a takhle to, ono to tak nefunguje. Funguje to v čase velice proměnlivě a teprve když shladíme dlouhou řadu výsledků měření, když to nějak proženeme nějakou statistikou, když to malinko zvulgarizuju, tak dostaneme nějaký trend. Výsledkem je, že můžeme konstatovat za posledních let oteplení, i když pro jednotlivá léta tak, jak jdou v kaskádě za sebou, to nemusí platit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pan profesor doktor Pavel Prošek, kandidát věc, klimatolog, je hostem Tandemu, povídáme si samozřejmě o věcech, které zajímají každého z nás, protože počasí je předmětem hovoru každých dvou lidí, kteří se potkají. To bych se hodně divil, kdyby neprohodili aspoň pár slov o tom, to je hrozný počasí, nebo něco takového ...
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ano, ostatně, když už není o čem mluvit, mluví se o počasí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, tak se mluví o počasí. To není náš případ, protože my si o tom počasí povídáme spolu, respektive o těch okolnostech počasí s panem profesorem záměrně. No, ale víte, mě zaujalo to, že vy se vydáváte velice rád jaksi do těch extrémních oblastí. Tam, kde je počasí takové, které bychom asi těžko snášeli, do Arktidy, Antarktidy. Proč zrovna tam? Je, jsou tohle to pro vývoj světového počasí jaksi důležitá místa? Jako tak důležitá místa?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Jsou. Jednak jsou velmi důležitá, jednak, pokud jde o ten problém globálního oteplování, tak zvlášť teda severní vrchlík Země, Arktida je jím velmi silně zasažena a pak se to projevuje v tý kaskádě zmenšování plochy mořského zámrzu, teda a tak dál, ale já jsem se v podstatě k tomu dostal tak, že jsem, že mě zaujalo, s jakým nasazením v těchto oblastech pracovala skupina klimatologů na jedné švýcarské vysoké škole, kde jsem začátkem 70. let měl příležitost rok pracovat, jako stážista. Oni byli lepší než my, oni měli taky lepší přístrojovou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jsem chtěl říct, asi prostředky měli na to.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... techniku, oni měli, no přesně, přesně tak, ten hardware, který, který byl kolem nic a už v tý době vlastně software, protože už tam byl jeden obří počítač a kdesi cosi, takže to fungovalo úplně jinak než u nás, kde jsme byli hrdi, když na katedře byla jedna neprogramovatelná kalkulačka, že, to, tomu už se říkalo zavádění výpočetní techniky tady tomuto. V každým případě to bylo lepší než taková bulharská elka, že to, s kterou jsme pracovali my, ale prostě ten tým lidí mě zaujal tím, jak je nasazený to té činnosti, jak jsou ti lidé chytří a byl to mezinárodní tým navíc a já jsem si tak řek: no s váma by byla radost pracovat. A to jsem řekl sobě, dovnitř a oni najednou přišli s tím, nebo s otázkou, a co kdybys jel s náma? Což mě pochopitelně složilo do kolen, no ale pak jsem velice, velice šťasten, že k tomu došlo k té nabídce a říkal jsem si, tak přece jenom berou-li mě, to znamená, já nejsem až tak hloupej. No a začal jsem se na to velmi intenzivně, jak odborně, tak fyzicky a podobně připravovat, tenkrát se jednalo o Arktidu, no ale bylo mi to zaraženo tady toto nakonec zvenčí teda ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahá, jaksi tehdejšími rozhodujícími vlivy, ano?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... ano, ono to, ano, ono to souviselo s prodloužením stipendia, nebo ne s prodloužením stipendia, z prodloužením stáže a to se ukázalo být naprosto nemožným, protože bylo mi to zdůvodněno tak, že je potřeba mé osoby na fakultě tak obrovská, že by se pravděpodobně fakulta zhroutila a že tedy žádný takový.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, hm, hm, takže to tenkrát nedopadlo?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Nedopadlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak myslím si, že pro spoustu jaksi běžné populace jsou póly zaměnitelné, dokonce taková ta častá otázka, jestli může lední medvěd sežrat pinguina? Tak to je taková hodně frekventovaná. Samozřejmě, že tomu nemůže dojít, protože každý žije někde jinde, že? Ale vy jste se potom obrátil na úplně druhou stranu, tedy na jih, nebo na jih, nebo na jih, na druhý pól, takhle.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, tak to taky byla shoda okolností, protože v prvním takovým kroku jsme si říkali, no, tak už jsme byli několikrát v Arktidě, naučili jsme se tam pracovat, víme, co bychom mohli dělat i jinde, to, co jsme nakousli v Arktidě by mohlo být kontinováno v na opačném pólu Země, no a tím pádem jsme se pokusili o ten krok stranou, nebo krok na druhou polokouli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tam jste pak založil první českou vědeckou stanici, konkrétně tedy mluvím o Antarktidě, Mendelovu polární stanici. O tom dneska bude s profesorem Pavlem Proškem určitě ještě řeč.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je samozřejmě jasné, že člověk, když dlouho žije dejme tomu v takových hodně jaksi vyhraněných situacích, jako jsou, jako je pobyt v Arktidě, nebo Antarktidě, tak si rád jaksi i třeba, jak se říká hezky česky, orazí. Posloucháte třeba na té polární stanici taky muziku někdy?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Určitě, určitě. Takhle, dá se tomu volný průběh. Každý si tam veze s sebou to, co má rád, to znamená muziku, filmy, televizní pořady, prostě to je jeho soukromá věc a buď si to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A každý si to sleduje sám, nebo to nabídne?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... a buď si to sleduje sám ve svý, řekl bych, kajutě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... anebo prostě to nabídne celému, nebo části týmu a řekne, co kdybychom se dneska podívali třeba na Blaník, že ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je, to je hezký, že tam někdo dělá takovýho programovýho pracovníka třeba.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ale on není programový pracovník. Oni mu říkají, on řekne, já to mám, nechcete to?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, hm, hm.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Anebo přes den služba v kuchyni si, si pustí nějaký CD, který má ráda a může to bejt, může to být barokní muzika a může to být, může to bejt, já nevím, romantismus 19. století, to je úplně jedno, může to být Janáček, prostě on si pustí k tomu škrabání brambor to, co se mu líbí ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to je zajímavé, protože dneska se dá pouštět, v podstatě vy můžete poslouchat i naše vysílání, protože tam funguje internet, předpokládám? Nebo ne?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ano, fu..., no, moment, ono to funguje, u nás funguje internet, ale už třetí rok se vyvíjí systém, kterej se pořád vylepšuje, vyvíjí se to s elektrofakultou ČVUT tady v Praze, takže my zatím kontakt máme do té míry, že můžeme posílat textové zprávy, ke kterým můžeme přibalovat nepříliš objemné obrazové soubory, čili pár fotografií a tak dál, jinak by, bychom se se zlou potázali, ale zase přes rádio můžeme posílat, poslouchat třeba krátké vlny Českého rozhlasu, což se stalo za mě jednou jedinkrát, a to jsme chytli nějaké vysílání v češtině na krátkých vlnách pro zahraničí a byly to rovnou zprávy, bylo to v 10 hodin večer našeho času, teda času antarktického, i když ten časový rozdíl mezi stanicí a Českou republikou je jenom 4 hodiny, to zas není tolik, ono je to severojižně jako ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... no a chytili jsme zprávy a tam jsme se dozvěděli první informaci něco o Paroubkovi, druhou informaci o tom, že se pokazilo poslední tedy třetí Pendolino a čtvrtá informace byla z podobnýho pytle a tak jsme si řekl: Ježíšmarijá Josef, toto Český rozhlas vysílá ve zpravodajství do Austrálie? Ty Čechoaustralani z toho musí být úplně na větvi z těchto informací ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samý katastrofický zprávy.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Takže jsme to, takže jsme to prostě přeladili a dál to nikoho nenapadlo. Věřím, že se do dneška situace zlepšila, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nepochybně, bylo by dobře, protože by bylo fajn, že byste si tam mohl poslouchat třeba dejme tomu i vaši oblíbenou muziku, přiznal jste se, že máte rád písničky Semaforu, tak, že bychom si zahráli nějakou písničku od Jiřího Suchého?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Proč ne?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano? Tak díky profesoru Proškovi zazní teď písnička Jiřího Suchého Hluboká vráska.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ze Semaforu zpátky do Antarktidy, jinými slovy do povídání mého hosta v Tandemu profesora doktora Pavla Proška. A říkal jsem tady už o té Mendelově polární stanici. Jíž pan profesor spoluzakládal, nebo přímo jste byl iniciátorem?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, ono to tak nějak na mě vyšlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, říkáte skromně, no.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ne, já bych řekl asi tak, těch lidí kolem bylo od začátku víc, ale těch klopýtnutí a leštění klik a zamčených dveří bylo po cestě ke stanici tolik, že to fůru lidí znechutilo a nakonec tedy to dopadlo tak, že vlastně vlastní projekt, myslím tím infrastrukturální projekt, jak se tomu dneska říká, tedy postavení baráku a jeho infrastruktury, zůstal na naší Přírodovědecké fakultě, tedy Masarykovy univerzity, která vlastně tento projektový návrh předložila ministerstvu, to nemohl dělat Prošek, že, ten to mohl připravit, muselo to být technicky doloženo, od toho tam byli zase jiní lidé, projekční instituce a tak dál a to ministerstvo v určité chvíli na to kývlo. Byli tam peníze, které pravděpodobně nebylo možno využít lepším způsobem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Do té doby jste byli pravděpodobně hosty na těch cizích stanicích?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Byli jsme hosty na ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A je to, je to teď taková výhoda, že máte vlastní?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Určitě. Určitě, poněvadž tam nejsme závislí na nikom. Tam se jede s určitým vědeckým programem, který má mozaikovou strukturu, každý ví, co tam bude dělat, je tam technická skupina, která se stará o provoz stanice, o logistiku a tak dál, takže ti vědci vlastně mají čas a prosto jenom pro sebe. S výjimkou dnů, kdy jsou povinováni vařit pro celou skupinu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To i vy konkrétně taky?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, všichni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Po dvojicích se ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Musel jste se to učit třeba, nebo?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ale tak já jsem se ani moc učit nemusel, protože mě to vždycky tak trošku bavilo a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je samozřejmě skvělé.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... byl tam jeden jediný karambol s vařením, jinak to, kdy prostě lidé jídlo hodili, nechci obrazně, hodili kuchařům jídlo na hlavu, ale, ale teď se to řeší tak, že každý, kdo tam jede, má natrénována tak dvě jídla, no a při, co já vím, 18, 20 účastnících, je to 40 jídel, a to už je, to už je měsíční spektrum, že ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je krásný menu, určitě, ano, ano. No, řekněte mi, jaký, jaké jsou výstupy z této stanice, co přináší pro naši vědu a vůbec pro světovou vědu třeba?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ty výstupy se odráží od toho, v jakém prostředí ta stanice stojí. My jsme ji postavili na poměrně velkém ostrově a část toho ostrova, je to ostrov Jamese Rosse, část toho ostrova je odledněná, a to je zrovna ta část, kde jsme, kde fungujeme my, tam je ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to výhoda třeba, že jste na odledněné části?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, tak je to výhoda vědecká, protože to odledňování tam netrvá dlouho, to, abych se nezmýlil příliš, to je takových 11, 12 tisíc let a když odkryjete zemský povrch od deky ledu, od vrstvy, která má desítky, stovky metrů, tak on se najednou octne v úplně jiných podmínkách, energetických, že jo, gravitačních a tak dál a začínají tam fungovat procesy, který ten povrch předělávají. Takže změny terénu toho ostrova jak z pohledu geologa, tak geomorfologa, tak klimatologa, tak biologa, tak geochemika třebas, jsou velmi razantní a právě ta rychlost imponuje. Protože vy jste schopen, když to trošku přeženu, rok od roku vlastně pozorovat v tom území změny. A to je velmi, to je velmi imponující a velmi, velmi imponující a velmi, velmi řekl bych pro vědce je to velmi dráždivé tady toto.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S profesorem doktorem Proškem si povídáme o jeho práci klimatologa, která se odbývá také z velké části na pólu, teď konkrétně jaksi mluvíme o Antarktidě hlavně, a to na Mendelově polární stanici, kde pan profesor také občas funguje, slouží jako kuchař. A už se také někdy stalo, že se tam něco někomu nepovedlo, hodili mu jídlo na hlavu, jak jste říkal, to ale nebyla pravděpodobně ta nejkrušnější chvíle ve vašem životě. Ta byla spíš komická, viďte? Co to bylo za jídlo mimochodem, co, co letělo ...
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ale to byly, to byly brambory absolutně přesolený a řízek naivně vyrobený z hovězího masa ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... kterej měl, měl teda řekl bych úroveň tuhosti vibramu na horolezecký botě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jak říkám, to byl spíš vtip, to naprosto nebyl ten nejkrušnější okamžik ve vašem životě. Ty nastaly třeba možná v komunikaci s úřady spíš.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Určitě nenastaly v komunikaci s přírodu, nebo v souvislosti s pobytem v přírodě, ať už na severu nebo na jihu, protože tam se člověk chtě, nechtě musí řídit určitými pravidly a pokud není blázen, tak se neohrozí a přitom udělá svoji práci. Ale mně bylo úzko v podstatě opravdu úzko jednou jedinkrát, nevím, jestli to slovo úzko je tady použito na pravém místě, ale to bylo v době, kdy mně hrozilo, že budu muset opustit fakultu, nedobrovolně. To bylo někdy asi rok nebo dva po té, co jsem se vrátil ze stáže ve Švýcarsku a pravděpodobně se konstatovalo, že jsem tam mohl načichnout a negativně ovlivňovat svoji získanou ideologii studenty, takže prostě už mně bylo přímo řečeno, a ty půjdeš taky. Protože byli kolegové kolem mě, kteří prostě jít museli. A já jsem měl tenkrát ohromné štěstí, jistě, byly tam asi dva měsíce stresu, kdy jsem si pro sebe řekl: to nesmíš říct doma ženě, už jsme měli dceru taky, tak prostě tam buď ticho, toto si musím vyzobat sám, už jsem si hledal náhradní místo, ale mě na tom hlavně mrzelo to, že já strašně rád pracuju se studentama a to byl prostě pro mě být odříznut tady od této spolupráce, to mně přišlo strašně líto. No, ale nakonec se to vyřešilo dobře, protože se zjistilo, že pokud půjdu já, tak shodou okolností mí kolegové, kteří v té době kolem mě byli tu na vojně, tu v zahraničí, prostě neměl by kdo přednášet. Takže já za cenu toho, to když dneska někomu řeknu, tak si myslí, že jsem se zbláznil, já jsem měl i 22 hodin přednášek týdně, dovedete si to představit? To bylo trošku víc než úvazek středoškolského profesora tedy toto ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to možný?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... ale prostě za tuto cenu jsem na tý fakultě zůstal a mohl jsem se potom jaksi vzdělávat a mohl jsem prostě růst a kout pikle, myslím vědecké pikle dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik vám to bylo v té době?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
V té době mně bylo tak 34, 35 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, člověk by řekl, že jaksi ještě velice mladém věku, že jste se mohl jaksi etablovat i jinde, ale když má člověk takhle pevně navázané vazby, navíc vazby na ty studenty, tak to je velmi krušné.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
A navíc 35 let pro vědeckého pracovníka, to jsou nejlepší léta, to už začíná bejt zralej.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdypak se, pane profesore, zase vrátíte do Antarktidy? Máte tam zase namířeno?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Nemám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, už ne?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Já už jsem to, čemu se v minulém století, vlastně v předminulém století říkalo velebný kmet a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se říkalo o Vrchlickém, když mu bylo 50, ale ...
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, vždyť jistě, tak to, to já už mám dávno za sebou tady toto. A já bych tam hrozně rád jel, ale už si netroufám fyzicky, kondičkou, si netroufám na nějaké výrazné terénní nasazení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A je to vážně tak jaksi takový jaksi záběr?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, tak ono, když máte jít se třema kole..., no, záběr to je, záběr to je, pokud jde o překonávání, pokud jde o pohyb v terénu, tam je to skutečně záběr. Problém není se někde vyspat ve stanu, na to máte dobrý stan a dobrý spacák a karimatku a to se dá řešit, ale prostě ten pohyb v terénu už jsem v poslední době cítil, že, že to není ono, že těm mladým nestačím a že je tím vlastně otravuju taky. Oni mi to neřekli nikdy, ale člověk to, člověk to zacítí. Takže já se poslední věnuju, v poslední době věnuju spíš řekl bych propagaci našich antarktických činností, vloni nám vyšla docela pěkná knížka o Antarktidě, jako první monografie česká vůbec o tomto kontinentu, takže to jsou teď moje radosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, pravděpodobně tam také bude něco o tom, co jsem si od vás taky někde přečetl, a to mě hodně překvapilo, že v Antarktidě není takové to velebné ticho, že tam je poměrně velký rámus, že tam řvou rypouši, jsem si tady zaznamenal, duní vítr a hlučí ledovce. Je to pravda?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, jistě, velebné ticho se vyskytuje, ale pokud je řekl bych zaprvé vysoká frekvence velkých rychlostí větru, to je prostě alfa a omega pobytu v terénu, vítr může v první řadě limitovat, hlavně teda v letním období váš pohyb venku, do toho může kdykoliv sněžit pochopitelně, že tam někde bučí nějakej rypouš sloní nebo tuleň vydává nějaký zvuky, to není až tak strašné, ty to nevydávají davově a vlastně ono to k nim patří, to bychom museli říct, my nesmíme mluvit o Antarktidě, abychom nerušili velebné ticho ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... takže to není takový problém. Že hřmí ledovce, pokud se telí, to je taky pravda ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Telí?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... telí, to je terminus technicus, že ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to znamená?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... že z čela toho ledovce odpadá kus, odpadají aisberky, teda ledové hory a dál potom plují volně v moři.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je převzato jaksi z živočišné říše?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ano, to je převzato z živočišné říše a je to tak i anglicky i německy, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je zajímavé.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... je to takový termín živočišný, že? Ale prostě kdyby, to jsou ledovce, které s kontinentu natékají na mořskou hladinu a tam plavou, jsou živeny hmotou s pevniny a kdyby se netelili, když už použiju znova ten termín, tak by, když to přeženu, narostly až někam k rovníku. Takž to je přirozený proces úbytku, že z toho čela odpadá, odpadají kusy ledu, které potom, na který potom může narazit Titanik třeba, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Á, tak nedej bože. No, tak myslím si, že jsme se dozvěděli, vy určitě, vážení posluchači spoustu nového o Antarktidě, vůbec o těch krajích věčného ledu, doufejme, že věčného ledu, v souvislosti s tím i určitě rozptýlil pan profesor Pavel Prošek pár takových těch panických, hrůzných názorů, že nás ta, ta globální oteplování zahubí už v nejbližších 5 letech, tak doufám, že jste se uklidnili a hlavně, že jste se bavili. Já vám moc děkuju, pane profesore, za vaši návštěvu. Mějte se moc hezky.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Byl to příjemný rozhovor. Já vám děkuju rovněž také.
Spustit audio
--------------------
Hezký den, zdraví vás Jan Rosák. Mám pro vás úžasnou nabídku, pokud zůstanete naladěni na naši rozhlasovou vlnu, tak vás v Tandemu zavedeme do polárních oblastí, kam se kdysi vydávali muži, kteří byli připraveni čelit nepřízni počasí, osudu a dokonce i hladu. Antarktida se od časů objevování a dobývání prakticky nezměnila. Ovšem lidé, ti ano. Jejich vybavení pro terénní práci, podmínky ubytování, stravování. Díky heroismu jsou už minulostí, tedy, pokud si je ovšem někdo nevytváří sám. Uvidíme co nám o tomhle tom všem řekne můj dnešní host, polárník zakladatel první české vědecké stanice na Antarktidě, Mendelovy polární stanice, klimatolog, profesor doktor Pavel Prošek, kandidát věd. Já vás zdravím a vítám. Dobrý den.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane profesore, než do těch polárních krajů dojdeme, tak nám v režii pustí na cestu nějakou, pokud možno hřejivou píseň.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Profesor Pavel Prošek je dnes hostem Tandemu. Než si začnem povídat o změnách klimatu, co je způsobuje, jak to vidí on sám, tak se ho zeptám, tedy vás se přímo ptám, pane profesore, jak to vypadalo při vašem narození? Kde jste se narodil, jaké bylo vaše okolí, kde jste vyrůstal?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Narodil jsem se ve Zlíně jako jedno z prvních dětí nově otevřené Baťovy nemocnice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Úplně jedno z prvních?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Úplně první ne, no ale prostě bylo to na začátku, kdy byla ještě teplá ta stavba. Nicméně ve Zlíně jsem nikdy nebydlel, bydlel jsem s rodiči, vlastně celé dětství jsem prožil v takovém malém městečku, které se jmenuje Bystřice pod Hostýnem a tam jsme se vlastně octli proto, že maminka odsud pocházela a tatínek, který byl Pražák, poněvadž byl začátek války, tak se skryl, v dnešní terminologii bych řekl zašil se před potenciálním nepřítelem do okrajové části protektorátu, schoval se tam.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to měl štěstí, že ho nevyhmátli, protože oni si jinak dáli s tím vždycky práci. Co dělal tatínek, jaké byl profese?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
On fungoval tam jako úředník jedné dřevařské firmy, potom sice záhy zemřel, ale prostě ten light motiv, proč tam šli, ten jsem musel zmínit, poněvadž ten byl neodvislý od toho, co potom následovalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, řekněte mi, jaké to bylo to vaše dětství? To už je Haná, viďte, Bystřice pod Hostýnem?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, to je řekl bych hranice Haná, Hostýnské vrchy ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, hm, hm.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... takže říká se, že dolní konec mluví hanácky, obce a horní konec mluví valašsky ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vy jste mluvil?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... já jsem mluvil valašsky a navíc se to v mém dětství taky promítalo do toho, že ne snad díky tomu nářečí, ale tý geografii se uskutečňovaly urputné boje mezi klukama, kteří bydleli na dolním a kteří bydleli na horním konci. Tam se absolvovali regulérní války, který se zúčastnily celé třídy a šlo to přes praky a podobně a pedagogové s náma asi měli určitý problém, ale oni to tenkrát řešili naprosto jednoduše, naprosto pragmaticky, prostě každej dostal rákoskou na zadek a bylo takříkajíc po ptákách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ono něco na té rákosce tedy bylo, co si budem povídat.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Určitě, určitě, my jsme měli v každém případě aspoň na dva měsíce pokoj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byly regulérní národnostní souboje tedy? Valaši - Hanáci.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, národnostní? Etnické řekl bych.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Etnické, tak, ano, ano, ano, přímo bych řekl. No a co vaše spády? Tím mám na mysli jaksi, co vás bavilo v dětství, čím jste chtěl být?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, podívejte, já jsem měl blízko do lesa a ten les přitahoval, protože tam bylo mnoho co poznávat, i když my jsme si to jako kluci neuvědomili, my jsme chodili prostě do lesa, ale ten les se v nás nějakým způsobem, příroda se v nás nějakým způsobem ukládala a pravděpodobně to bylo jakýmsi impulsem pro mé pozdější studium na přírodovědecké fakultě, i když jsem nebyl nějak vysloveně řekl bych, nebyl jsem specializované dítě. Mě bavila příroda a tu nabídku, tu šanci studovat v Brně na přírodovědě jsem prostě využil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ta specializace nastala až později. O tom si samozřejmě dneska v Tandemu s profesorem Proškem budeme povídat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Profesor doktor Pavel Prošek, kandidát věd je mým dnešním hostem. Je klimatologem. Klimatolog, to je ten člověk, pro vás, kteří byste náhodou nevěděli, což, o čemž silně pochybuji, je ten, kdo se zajímá o to, proč je takové počasí, jaké je, jaké jsou ty prapříčiny a také třeba možná i důsledky. Vy jste kvůli tomu, nebo díky tomu, nebo možná proto, abyste to všechno zjistil, zcestoval už pomalu celý svět. Řekněte mi, je pořád ještě něco, nějaké tajemství, které byste mohl jaksi v klimatu objevit?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Bezesporu, protože klima a závěry klimatických studií, nebo projektů ty jsou o zpracování časových řad nejlépe, co nejdelších, měření, která byla prováděna, já nevím kdy a vlastně čím jsou ty časové řady delší, čím je zahuštěnější síť, z které získáváme informace, tím mohou být přesnější naše závěry. A dneska se to vyvíjí taky opačným směrem. To znamená klimatologie nečeká na další série měření, které přijdou, ale klimatologie se obrací dozadu a dneska jsou speciální obory, klimatu řekl bych historické minulosti, které se zase dělí a které se snad, snaží rekonstruovat klima, já nevím, stovky nebo tisíce let dozadu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zpátky. Může vás jako klimatologa ještě něco překvapit, natož zaskočit?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, já si myslím, že klimatologa ani ne. On něco očekává a zpravidla se to splní, protože vychází z jakýchsi kvantitativních údajů, nevymýšlí si to někde jako produkt své fantazie v hlavě, takže tam nějaké, řekl bych, nějaké šokující situace podle mě nenastávají. Ovšem to neznamená, že je člověk nemusí být překvapen a že třeba nemusí být překvapen i různými okolostojičnostmi, třeba názory neodborníků, které se potom hlasitě a velmi řekl bych populisticky rozšiřují a které nám takříkajíc bourají to, o co my se snažíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To teď možná mluvíte, jestli ne, tak mě opravte, o takových těch názorech o globálním oteplování?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Přesně tak. Ano, globální oteplování, tím si dneska vymývá ústa kde kdo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to vidíte vy? Je, je to opravdové nebezpečí, anebo je to vážně tedy jaksi jenom zbraň v ústech populistů?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Já bych to řekl velmi populárně. Na této Zemi už bylo chladněji v geologické minulosti a už taky bylo tepleji a bylo podstatně tepleji než teď. To, co dneska klimatologie zneklidňuje na klimatické změně, že jo, tam je to slovo global warming ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... to není řekl bych tak přesný termín, protože teplota obecně stoupá, ale jsou území, ve kterých stoupá výrazně a jsou území, ve kterých dokonce klesá a jsou území, v kterých se nemění. Takže to není něco, obyčejný člověk si zpravidla představí, dochází k oteplování klimatu, celá planeta Země, její atmosféra se pozvolna nažhavuje. Bude-li tento rok průměrná roční teplota 16 stupňů, příští rok to bude 16,5, pak to bude 17,5 a takhle to, ono to tak nefunguje. Funguje to v čase velice proměnlivě a teprve když shladíme dlouhou řadu výsledků měření, když to nějak proženeme nějakou statistikou, když to malinko zvulgarizuju, tak dostaneme nějaký trend. Výsledkem je, že můžeme konstatovat za posledních let oteplení, i když pro jednotlivá léta tak, jak jdou v kaskádě za sebou, to nemusí platit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pan profesor doktor Pavel Prošek, kandidát věc, klimatolog, je hostem Tandemu, povídáme si samozřejmě o věcech, které zajímají každého z nás, protože počasí je předmětem hovoru každých dvou lidí, kteří se potkají. To bych se hodně divil, kdyby neprohodili aspoň pár slov o tom, to je hrozný počasí, nebo něco takového ...
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ano, ostatně, když už není o čem mluvit, mluví se o počasí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, tak se mluví o počasí. To není náš případ, protože my si o tom počasí povídáme spolu, respektive o těch okolnostech počasí s panem profesorem záměrně. No, ale víte, mě zaujalo to, že vy se vydáváte velice rád jaksi do těch extrémních oblastí. Tam, kde je počasí takové, které bychom asi těžko snášeli, do Arktidy, Antarktidy. Proč zrovna tam? Je, jsou tohle to pro vývoj světového počasí jaksi důležitá místa? Jako tak důležitá místa?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Jsou. Jednak jsou velmi důležitá, jednak, pokud jde o ten problém globálního oteplování, tak zvlášť teda severní vrchlík Země, Arktida je jím velmi silně zasažena a pak se to projevuje v tý kaskádě zmenšování plochy mořského zámrzu, teda a tak dál, ale já jsem se v podstatě k tomu dostal tak, že jsem, že mě zaujalo, s jakým nasazením v těchto oblastech pracovala skupina klimatologů na jedné švýcarské vysoké škole, kde jsem začátkem 70. let měl příležitost rok pracovat, jako stážista. Oni byli lepší než my, oni měli taky lepší přístrojovou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jsem chtěl říct, asi prostředky měli na to.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... techniku, oni měli, no přesně, přesně tak, ten hardware, který, který byl kolem nic a už v tý době vlastně software, protože už tam byl jeden obří počítač a kdesi cosi, takže to fungovalo úplně jinak než u nás, kde jsme byli hrdi, když na katedře byla jedna neprogramovatelná kalkulačka, že, to, tomu už se říkalo zavádění výpočetní techniky tady tomuto. V každým případě to bylo lepší než taková bulharská elka, že to, s kterou jsme pracovali my, ale prostě ten tým lidí mě zaujal tím, jak je nasazený to té činnosti, jak jsou ti lidé chytří a byl to mezinárodní tým navíc a já jsem si tak řek: no s váma by byla radost pracovat. A to jsem řekl sobě, dovnitř a oni najednou přišli s tím, nebo s otázkou, a co kdybys jel s náma? Což mě pochopitelně složilo do kolen, no ale pak jsem velice, velice šťasten, že k tomu došlo k té nabídce a říkal jsem si, tak přece jenom berou-li mě, to znamená, já nejsem až tak hloupej. No a začal jsem se na to velmi intenzivně, jak odborně, tak fyzicky a podobně připravovat, tenkrát se jednalo o Arktidu, no ale bylo mi to zaraženo tady toto nakonec zvenčí teda ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahá, jaksi tehdejšími rozhodujícími vlivy, ano?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... ano, ono to, ano, ono to souviselo s prodloužením stipendia, nebo ne s prodloužením stipendia, z prodloužením stáže a to se ukázalo být naprosto nemožným, protože bylo mi to zdůvodněno tak, že je potřeba mé osoby na fakultě tak obrovská, že by se pravděpodobně fakulta zhroutila a že tedy žádný takový.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, hm, hm, takže to tenkrát nedopadlo?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Nedopadlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak myslím si, že pro spoustu jaksi běžné populace jsou póly zaměnitelné, dokonce taková ta častá otázka, jestli může lední medvěd sežrat pinguina? Tak to je taková hodně frekventovaná. Samozřejmě, že tomu nemůže dojít, protože každý žije někde jinde, že? Ale vy jste se potom obrátil na úplně druhou stranu, tedy na jih, nebo na jih, nebo na jih, na druhý pól, takhle.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, tak to taky byla shoda okolností, protože v prvním takovým kroku jsme si říkali, no, tak už jsme byli několikrát v Arktidě, naučili jsme se tam pracovat, víme, co bychom mohli dělat i jinde, to, co jsme nakousli v Arktidě by mohlo být kontinováno v na opačném pólu Země, no a tím pádem jsme se pokusili o ten krok stranou, nebo krok na druhou polokouli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tam jste pak založil první českou vědeckou stanici, konkrétně tedy mluvím o Antarktidě, Mendelovu polární stanici. O tom dneska bude s profesorem Pavlem Proškem určitě ještě řeč.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je samozřejmě jasné, že člověk, když dlouho žije dejme tomu v takových hodně jaksi vyhraněných situacích, jako jsou, jako je pobyt v Arktidě, nebo Antarktidě, tak si rád jaksi i třeba, jak se říká hezky česky, orazí. Posloucháte třeba na té polární stanici taky muziku někdy?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Určitě, určitě. Takhle, dá se tomu volný průběh. Každý si tam veze s sebou to, co má rád, to znamená muziku, filmy, televizní pořady, prostě to je jeho soukromá věc a buď si to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A každý si to sleduje sám, nebo to nabídne?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... a buď si to sleduje sám ve svý, řekl bych, kajutě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... anebo prostě to nabídne celému, nebo části týmu a řekne, co kdybychom se dneska podívali třeba na Blaník, že ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je, to je hezký, že tam někdo dělá takovýho programovýho pracovníka třeba.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ale on není programový pracovník. Oni mu říkají, on řekne, já to mám, nechcete to?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, hm, hm.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Anebo přes den služba v kuchyni si, si pustí nějaký CD, který má ráda a může to bejt, může to být barokní muzika a může to být, může to bejt, já nevím, romantismus 19. století, to je úplně jedno, může to být Janáček, prostě on si pustí k tomu škrabání brambor to, co se mu líbí ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to je zajímavé, protože dneska se dá pouštět, v podstatě vy můžete poslouchat i naše vysílání, protože tam funguje internet, předpokládám? Nebo ne?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ano, fu..., no, moment, ono to funguje, u nás funguje internet, ale už třetí rok se vyvíjí systém, kterej se pořád vylepšuje, vyvíjí se to s elektrofakultou ČVUT tady v Praze, takže my zatím kontakt máme do té míry, že můžeme posílat textové zprávy, ke kterým můžeme přibalovat nepříliš objemné obrazové soubory, čili pár fotografií a tak dál, jinak by, bychom se se zlou potázali, ale zase přes rádio můžeme posílat, poslouchat třeba krátké vlny Českého rozhlasu, což se stalo za mě jednou jedinkrát, a to jsme chytli nějaké vysílání v češtině na krátkých vlnách pro zahraničí a byly to rovnou zprávy, bylo to v 10 hodin večer našeho času, teda času antarktického, i když ten časový rozdíl mezi stanicí a Českou republikou je jenom 4 hodiny, to zas není tolik, ono je to severojižně jako ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... no a chytili jsme zprávy a tam jsme se dozvěděli první informaci něco o Paroubkovi, druhou informaci o tom, že se pokazilo poslední tedy třetí Pendolino a čtvrtá informace byla z podobnýho pytle a tak jsme si řekl: Ježíšmarijá Josef, toto Český rozhlas vysílá ve zpravodajství do Austrálie? Ty Čechoaustralani z toho musí být úplně na větvi z těchto informací ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samý katastrofický zprávy.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Takže jsme to, takže jsme to prostě přeladili a dál to nikoho nenapadlo. Věřím, že se do dneška situace zlepšila, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nepochybně, bylo by dobře, protože by bylo fajn, že byste si tam mohl poslouchat třeba dejme tomu i vaši oblíbenou muziku, přiznal jste se, že máte rád písničky Semaforu, tak, že bychom si zahráli nějakou písničku od Jiřího Suchého?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Proč ne?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano? Tak díky profesoru Proškovi zazní teď písnička Jiřího Suchého Hluboká vráska.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ze Semaforu zpátky do Antarktidy, jinými slovy do povídání mého hosta v Tandemu profesora doktora Pavla Proška. A říkal jsem tady už o té Mendelově polární stanici. Jíž pan profesor spoluzakládal, nebo přímo jste byl iniciátorem?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, ono to tak nějak na mě vyšlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, říkáte skromně, no.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ne, já bych řekl asi tak, těch lidí kolem bylo od začátku víc, ale těch klopýtnutí a leštění klik a zamčených dveří bylo po cestě ke stanici tolik, že to fůru lidí znechutilo a nakonec tedy to dopadlo tak, že vlastně vlastní projekt, myslím tím infrastrukturální projekt, jak se tomu dneska říká, tedy postavení baráku a jeho infrastruktury, zůstal na naší Přírodovědecké fakultě, tedy Masarykovy univerzity, která vlastně tento projektový návrh předložila ministerstvu, to nemohl dělat Prošek, že, ten to mohl připravit, muselo to být technicky doloženo, od toho tam byli zase jiní lidé, projekční instituce a tak dál a to ministerstvo v určité chvíli na to kývlo. Byli tam peníze, které pravděpodobně nebylo možno využít lepším způsobem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Do té doby jste byli pravděpodobně hosty na těch cizích stanicích?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Byli jsme hosty na ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A je to, je to teď taková výhoda, že máte vlastní?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Určitě. Určitě, poněvadž tam nejsme závislí na nikom. Tam se jede s určitým vědeckým programem, který má mozaikovou strukturu, každý ví, co tam bude dělat, je tam technická skupina, která se stará o provoz stanice, o logistiku a tak dál, takže ti vědci vlastně mají čas a prosto jenom pro sebe. S výjimkou dnů, kdy jsou povinováni vařit pro celou skupinu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To i vy konkrétně taky?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, všichni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Po dvojicích se ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Musel jste se to učit třeba, nebo?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ale tak já jsem se ani moc učit nemusel, protože mě to vždycky tak trošku bavilo a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je samozřejmě skvělé.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... byl tam jeden jediný karambol s vařením, jinak to, kdy prostě lidé jídlo hodili, nechci obrazně, hodili kuchařům jídlo na hlavu, ale, ale teď se to řeší tak, že každý, kdo tam jede, má natrénována tak dvě jídla, no a při, co já vím, 18, 20 účastnících, je to 40 jídel, a to už je, to už je měsíční spektrum, že ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je krásný menu, určitě, ano, ano. No, řekněte mi, jaký, jaké jsou výstupy z této stanice, co přináší pro naši vědu a vůbec pro světovou vědu třeba?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ty výstupy se odráží od toho, v jakém prostředí ta stanice stojí. My jsme ji postavili na poměrně velkém ostrově a část toho ostrova, je to ostrov Jamese Rosse, část toho ostrova je odledněná, a to je zrovna ta část, kde jsme, kde fungujeme my, tam je ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to výhoda třeba, že jste na odledněné části?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, tak je to výhoda vědecká, protože to odledňování tam netrvá dlouho, to, abych se nezmýlil příliš, to je takových 11, 12 tisíc let a když odkryjete zemský povrch od deky ledu, od vrstvy, která má desítky, stovky metrů, tak on se najednou octne v úplně jiných podmínkách, energetických, že jo, gravitačních a tak dál a začínají tam fungovat procesy, který ten povrch předělávají. Takže změny terénu toho ostrova jak z pohledu geologa, tak geomorfologa, tak klimatologa, tak biologa, tak geochemika třebas, jsou velmi razantní a právě ta rychlost imponuje. Protože vy jste schopen, když to trošku přeženu, rok od roku vlastně pozorovat v tom území změny. A to je velmi, to je velmi imponující a velmi, velmi imponující a velmi, velmi řekl bych pro vědce je to velmi dráždivé tady toto.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S profesorem doktorem Proškem si povídáme o jeho práci klimatologa, která se odbývá také z velké části na pólu, teď konkrétně jaksi mluvíme o Antarktidě hlavně, a to na Mendelově polární stanici, kde pan profesor také občas funguje, slouží jako kuchař. A už se také někdy stalo, že se tam něco někomu nepovedlo, hodili mu jídlo na hlavu, jak jste říkal, to ale nebyla pravděpodobně ta nejkrušnější chvíle ve vašem životě. Ta byla spíš komická, viďte? Co to bylo za jídlo mimochodem, co, co letělo ...
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ale to byly, to byly brambory absolutně přesolený a řízek naivně vyrobený z hovězího masa ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... kterej měl, měl teda řekl bych úroveň tuhosti vibramu na horolezecký botě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jak říkám, to byl spíš vtip, to naprosto nebyl ten nejkrušnější okamžik ve vašem životě. Ty nastaly třeba možná v komunikaci s úřady spíš.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Určitě nenastaly v komunikaci s přírodu, nebo v souvislosti s pobytem v přírodě, ať už na severu nebo na jihu, protože tam se člověk chtě, nechtě musí řídit určitými pravidly a pokud není blázen, tak se neohrozí a přitom udělá svoji práci. Ale mně bylo úzko v podstatě opravdu úzko jednou jedinkrát, nevím, jestli to slovo úzko je tady použito na pravém místě, ale to bylo v době, kdy mně hrozilo, že budu muset opustit fakultu, nedobrovolně. To bylo někdy asi rok nebo dva po té, co jsem se vrátil ze stáže ve Švýcarsku a pravděpodobně se konstatovalo, že jsem tam mohl načichnout a negativně ovlivňovat svoji získanou ideologii studenty, takže prostě už mně bylo přímo řečeno, a ty půjdeš taky. Protože byli kolegové kolem mě, kteří prostě jít museli. A já jsem měl tenkrát ohromné štěstí, jistě, byly tam asi dva měsíce stresu, kdy jsem si pro sebe řekl: to nesmíš říct doma ženě, už jsme měli dceru taky, tak prostě tam buď ticho, toto si musím vyzobat sám, už jsem si hledal náhradní místo, ale mě na tom hlavně mrzelo to, že já strašně rád pracuju se studentama a to byl prostě pro mě být odříznut tady od této spolupráce, to mně přišlo strašně líto. No, ale nakonec se to vyřešilo dobře, protože se zjistilo, že pokud půjdu já, tak shodou okolností mí kolegové, kteří v té době kolem mě byli tu na vojně, tu v zahraničí, prostě neměl by kdo přednášet. Takže já za cenu toho, to když dneska někomu řeknu, tak si myslí, že jsem se zbláznil, já jsem měl i 22 hodin přednášek týdně, dovedete si to představit? To bylo trošku víc než úvazek středoškolského profesora tedy toto ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to možný?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... ale prostě za tuto cenu jsem na tý fakultě zůstal a mohl jsem se potom jaksi vzdělávat a mohl jsem prostě růst a kout pikle, myslím vědecké pikle dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik vám to bylo v té době?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
V té době mně bylo tak 34, 35 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, člověk by řekl, že jaksi ještě velice mladém věku, že jste se mohl jaksi etablovat i jinde, ale když má člověk takhle pevně navázané vazby, navíc vazby na ty studenty, tak to je velmi krušné.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
A navíc 35 let pro vědeckého pracovníka, to jsou nejlepší léta, to už začíná bejt zralej.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdypak se, pane profesore, zase vrátíte do Antarktidy? Máte tam zase namířeno?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Nemám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, už ne?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Já už jsem to, čemu se v minulém století, vlastně v předminulém století říkalo velebný kmet a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se říkalo o Vrchlickém, když mu bylo 50, ale ...
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, vždyť jistě, tak to, to já už mám dávno za sebou tady toto. A já bych tam hrozně rád jel, ale už si netroufám fyzicky, kondičkou, si netroufám na nějaké výrazné terénní nasazení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A je to vážně tak jaksi takový jaksi záběr?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, tak ono, když máte jít se třema kole..., no, záběr to je, záběr to je, pokud jde o překonávání, pokud jde o pohyb v terénu, tam je to skutečně záběr. Problém není se někde vyspat ve stanu, na to máte dobrý stan a dobrý spacák a karimatku a to se dá řešit, ale prostě ten pohyb v terénu už jsem v poslední době cítil, že, že to není ono, že těm mladým nestačím a že je tím vlastně otravuju taky. Oni mi to neřekli nikdy, ale člověk to, člověk to zacítí. Takže já se poslední věnuju, v poslední době věnuju spíš řekl bych propagaci našich antarktických činností, vloni nám vyšla docela pěkná knížka o Antarktidě, jako první monografie česká vůbec o tomto kontinentu, takže to jsou teď moje radosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, pravděpodobně tam také bude něco o tom, co jsem si od vás taky někde přečetl, a to mě hodně překvapilo, že v Antarktidě není takové to velebné ticho, že tam je poměrně velký rámus, že tam řvou rypouši, jsem si tady zaznamenal, duní vítr a hlučí ledovce. Je to pravda?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
No, jistě, velebné ticho se vyskytuje, ale pokud je řekl bych zaprvé vysoká frekvence velkých rychlostí větru, to je prostě alfa a omega pobytu v terénu, vítr může v první řadě limitovat, hlavně teda v letním období váš pohyb venku, do toho může kdykoliv sněžit pochopitelně, že tam někde bučí nějakej rypouš sloní nebo tuleň vydává nějaký zvuky, to není až tak strašné, ty to nevydávají davově a vlastně ono to k nim patří, to bychom museli říct, my nesmíme mluvit o Antarktidě, abychom nerušili velebné ticho ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... takže to není takový problém. Že hřmí ledovce, pokud se telí, to je taky pravda ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Telí?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... telí, to je terminus technicus, že ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to znamená?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... že z čela toho ledovce odpadá kus, odpadají aisberky, teda ledové hory a dál potom plují volně v moři.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je převzato jaksi z živočišné říše?
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Ano, to je převzato z živočišné říše a je to tak i anglicky i německy, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je zajímavé.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
... je to takový termín živočišný, že? Ale prostě kdyby, to jsou ledovce, které s kontinentu natékají na mořskou hladinu a tam plavou, jsou živeny hmotou s pevniny a kdyby se netelili, když už použiju znova ten termín, tak by, když to přeženu, narostly až někam k rovníku. Takž to je přirozený proces úbytku, že z toho čela odpadá, odpadají kusy ledu, které potom, na který potom může narazit Titanik třeba, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Á, tak nedej bože. No, tak myslím si, že jsme se dozvěděli, vy určitě, vážení posluchači spoustu nového o Antarktidě, vůbec o těch krajích věčného ledu, doufejme, že věčného ledu, v souvislosti s tím i určitě rozptýlil pan profesor Pavel Prošek pár takových těch panických, hrůzných názorů, že nás ta, ta globální oteplování zahubí už v nejbližších 5 letech, tak doufám, že jste se uklidnili a hlavně, že jste se bavili. Já vám moc děkuju, pane profesore, za vaši návštěvu. Mějte se moc hezky.
Pavel PROŠEK, polárník, klimatolog, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě
--------------------
Byl to příjemný rozhovor. Já vám děkuju rovněž také.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 15. září 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
