Proč v češtině užíváme stále více cizích slov?
Preference užívání přejatých jazykových prostředků, zejména z angličtiny, je dána celkovou společenskou situací.
Otázka:
Proč v češtině užíváme stále víc cizích slov, když máme pro ně pěkné české výrazy? Např. Karolina =stát v Americe, nyní je to Kerolajna, v Brně se jezdily vždycky motocyklové závody Velká cena, teď se jezdí Grand prix bajky. Taky se říkalo tř. Sofie Lorenová apod. ale teď máme v televizi hlasatelky Svoboda, Robinzon apod. Nebo ještě poslední, proč se u nás zřizují různé Pointy, např. baby, senior? Nemohlo by se to nahradit českým výrazem? Promiňte, já už jsem stará, ale to mě dost vadí.
Odpověď:
Preference užívání přejatých jazykových prostředků, zejména z angličtiny, je dána celkovou společenskou situací. V současné době jsme všeobecně svědky internacionalizace a globalizace nejen naší společnosti, ale i ostatních národů a angličtina v globalizovaném světě plní roli jakéhosi univerzálního dorozumívacího jazyka. Upozaďování domácích jazykových prostředků není dáno činiteli vnitrojazykovými, tedy tím, že by např. spojení grand prix lépe plnilo sdělnou funkci než domácí velká cena, bylo srozumitelnější, modernější apod.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.