Proč se říká „vyvést někoho aprílem“? A jak se apríl slaví v Íránu, Itálii, Velké Británii, Kanadě nebo Bavorsku?

1. duben 2014

Poslat někoho koupit: komáří sádlo, vtipné semínko, semtele, račí lůj, zaječí peří, závaží ke slunečním hodinám, ohýbák na cihly, rovnák zatáček, mezery do žebříků, tekuté hřebíky, formu na knedlíky... Zhruba před sto lety se touhle více či méně vtipnou zábavou bavili velcí i malí, bohatí i chudí, staří i mladí. A to v jeden jediný den v roce. Vystřelit si ze svého bližního právě 1. dubna, vyvést ho aprílem, patřívalo – a leckde stále patří – takřka k dobrým mravům. 

Jak k tomu ale první duben přišel? Verzí je hned několik a těžko říct, která je ta pravdivá. Aprílem se lidé vyvádějí od nepaměti a nejen v naší české kotlině.

Kanada

V některých provinciích se údajně apríl slavil po celý duben. Odtud takzvané „kanadské žertíky“.

Írán

Z doby kolem roku 500 před naším letopočtem, z časů mytického perského krále Jamshida, pocházejí první zmínky o svátku Sizdah Bedar. Třináctého dne nového roku Íránci zvesela vítají příchod jara, oslavují přátelství a provádějí bláznivé kousky. Tento den, připadá na náš 1. duben.

Itálie

Základní kámen aprílové tradice údajně položil sám velký Julius Caesar v roce 46 před Kristem. Tehdy totiž zavedl proslulý juliánský kalendář. Od té doby má rok místo původních deseti měsíců dvanáct a nový rok se z 1. dubna přesunul na 1. ledna. Přelomový rok měl 445 dní a do dějin se zapsal jako rok zmatků.

Velká Británie

Anglosaská tradice přišla s aprílem poprvé ve 14. století. V Canterbuských povídkách Geoffreyho Chaucera napálí liška pyšného kohouta. A stane se to právě na apríla. Od té doby je 1. duben svátkem radosti ze života a počínajícího jara. A také všech bláznů a bláznivin.

Francie

Pravým rodištěm aprílového šprýmování je prý země galského kohouta. Na dvoře krále Karla IX. se v polovině šestnáctého století začal slavit žertovný svátek pod názvem Poisson d'avril, tedy dubnová ryba. Obyčej se rozšířil po celé Francii a přehoupl se i přes hranice do sousední Itálie, a to pod názvem Pesce d'aprile. Smysl celého žertu bylo vystřihnout rybu z papíru, napsat na ni nějaký veselý text a vyhlídnuté oběti ji připevnit na záda, aby o tom nevěděla.

Bavorsko

Tam se údajně slaví apríl od roku 1618. Tehdy se Bavoráci začali oblékat do bláznovských krojů, chodit od jedné chalupy ke druhé, dělat si šoufky ze svých sousedů a koledovat. Za skleničku kořalky, kousek špeku – anebo za pár facek.

České země

Drobné zlomyslnosti a žertíky si u nás lidé 1. dubna provádějí zřejmě už od 16. století. Ovšem první písemná zmínka o aprílu u nás pochází až z roku 1690 z pera jistého Bartoloměje Chrystellia z Prahy.

Aprílovými žertíky se dodnes baví i některá média

Tak například před několika lety vyšel v USA velký inzerát na „Levoruký obří karbanátek“ speciálně vytvořený pro 32 milionů amerických leváků. Ten měl obsahovat tytéž ingredience jako původní, ovšem všechny jsou otočeny o 180 stupňů, aby levákům lépe vyhovovaly. Nový sendvič si prý přišly zakoupit tisíce zákazníků.

autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.