Proč se říká, co znamená a kde vzniklo heslo „Rychleji, výš, silněji“
„Citius, altius, fortius“ je heslo moderních olympijských her. Jejich historie je prastará. Antičtí Řekové měli v oblibě slavnosti, divadelní představení i sportovní klání. Za počátek her v řecké Olympii – a zároveň i řeckého kalendáře – je považován 8. červenec 776 př. n. l. Podle legend se ale sportovní soutěže v Olympii konaly mnohem dřív.
Bájným zakladatelem her byl buď hrdina Pelops, který kousek odtud porazil v závodě spřežení tamního krále Oinomaia a vzal si za ženu jeho dceru Hippodamii.
Anebo silák Herakles (Herkules). Vstupní bránu stadionu mu postavili přímo na míru. A jestli jste ji někdy viděli na vlastní oči, musíte uznat, že ho byl kus. Herakles určil i délku stadionu. Sám ho odkrokoval, a zavedl tak základní obecně užívanou délkovou míru zvanou stadium. Jedno stadium mělo 192 metry.
Ekecheiria: „ruce od zbraní“
Olympijské hry se tehdy konaly jednou za čtyři roky a závodit v nich mohl každý svobodný Řek, tedy muž. Ženy nezávodily. A když se vdaly, nesměly ani na stadion.
Po dobu trvání olympijských her platil mezi řeckými státy posvátný mír. Na půdu Olympie nesměl vstoupit voják se zbraní v ruce a v době konání her ani ozbrojený jednotlivec.
V čem se soutěžilo
Napřed se soutěžilo pouze v běhu na délku jednoho stadia, pak přibyl vytrvalostní běh, pětiboj, zápas, závody koňských čtyřspřeží, běh těžkooděnců, hod diskem, skok do dálky a tak dál. Čas se neměřil, šlo jen o to, kdo bude první.
Olympijské hry, to bývala od prvopočátku velká sláva. Závodníci se sjížděli měsíc před začátkem, trénovali, drželi dietu, soutěžili nazí, aby nemohli podvádět a taky aby dali na odiv krásu svých těl. Vítěz byl odměněn věncem, vlastní sochou a doživotní úctou. Her se aktivně účastnil i sám císař Nero.
Novodobé olympijské hry
S příchodem křesťanství byly hry zakázány, chrámy a sochy v Olympii zbourány a dílo zkázy dokonalo zemětřesení. Pak měli lidé po mnoho staletí docela jiné starosti než sport a hry.
O znovuoživení se pokoušelo mnoho chytrých hlav. Úspěch měl až francouzský pedagog a historik Pierre de Coubertin. V 2. polovině 19. století objevila v Olympii německá archeologická expedice uchvacující vykopávky. Když je Coubertin viděl, byl úplně vedle. Rozhodl se, že znovuzrození olympiády dotáhne do konce stůj co stůj.
Ve svém díle Antický ideál tělesné krásy a duchovní dokonalosti Coubertin zformuloval olympijskou myšlenku. Vycházel z pojmu kalokagathia, který ctili už antičtí Řekové – tedy to, že krása, dobrota, statečnost a ctnost tvoří ideální harmonii.
Sen pana Coubertina se splnil. První novodobé letní olympijské hry byly zahájeny 6. dubna 1896.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.