Proč nám kritika jde snáz než pochvala? Psycholožka vysvětluje, jak ocenit druhé i sebe

Když řekneme „jsi chytrý“ nebo „jsi krásná“, zní to mile. Podle psycholožky Šárky Kučerové si tím ale zároveň bereme právo druhého hodnotit. Mnohem větší sílu má podle ní ocenění konkrétního chování.

„Ve chvíli, kdy řekneme ,moc si vážím toho, co jsi pro mě udělal‘, je to také pochvala nebo kompliment, ale více touto formou oceňuji. Mluvím o sobě a nesoudím druhého ani jím nemanipuluji,“ vysvětluje.

Kritika nám jde snáz

Schopnost ocenit druhé ale podle psycholožky úzce souvisí s tím, jak přistupujeme sami k sobě. Není proto náhodou, že někteří kritizují snáz než chválí. 

„Pokud někdo má tendenci neustále sám sebe kritizovat a shazovat se, má mnohdy potřebu dělat to i druhým. Každý toužíme po ujištění, že máme nějakou hodnotu. Pokud se ale za nic nedokážeme ocenit, budeme si hodnotu dokazovat tím, že srazíme ostatní.“

Pokud ale chceme vztahy posilovat, nestačí jen omezit kritiku. Důležité je také naučit se druhé oceňovat tak, aby naše slova zněla upřímně a ne jako prázdná lichotka.

Upřímnost a konkrétnost

Základem je podle Kučerové upřímnost a konkrétnost. „Pokud o někom řekneme, že je šikulka, nedáváme druhému najevo, že jsme si všimli, co konkrétně udělal. Místo obecných pochval je lepší popsat konkrétní situaci a říct druhému, čeho si na něm vážíme.“

Právě tím podle psycholožky dáváme najevo, že druhého skutečně vidíme. „Neříkáme jen prázdná slova. Dáváme mu najevo: všiml jsem si toho, co jsi udělal, a moc to pro mě znamená,“ uzavírá Kučerová.