Proč by měl být Velký pátek státním svátkem
V úterý a ve středu jsou dva státní svátky. Připomínají dvě pro Čechy a Moravany důležité tradice: cyrilometodějskou a husovskou. Obě zapadají do křesťanského kontextu, úzce spjatého s našimi dějinami. My si teď ale položíme kacířskou otázku: nehodil by se na jaře ještě jeden sváteční den? Konkrétně Velký pátek, který je standardem v mnoha evropských zemích. Kromě náboženských důvodů jsou zde i důvody odborářské.
Jistou zajímavostí je, že mezi třinácti státem uznanými svátky jsou v červenci hned dva po sobě jdoucí takové ryze křesťansko-české. 5. července Mistr Jan Hus a 6. července svátek Cyrila a Metoděje. Připočtěme svátky vánoční a dostáváme se k Velikonocům. Nejvýznamnější svátky pro křesťany. Ve většině evropských států je dnem svátečním také Velký pátek. Právě ten totiž připomíná ukřižování Ježíše Krista.
Za uplynulých dvacet let bylo několik pokusů uzákonit tento svátek, včetně rozsáhlé petice. Stejně tak se pro zařazení tohoto svátečního dne do našeho kalendária vyjádřili představitelé křesťanských církví. A také ekonomové sdělili veřejnosti, že dalším dnem volna by žádné zásadní hospodářské škody nevznikly. Ovšem pokusy a snahy marné a neúspěšné.
A tak by se mohlo zdát, že Velký pátek u nás jaksi nemá šanci. Alespoň mezi většinou našich zákonodárců. O tom, že to tak být ale nemusí, nás přesvědčuje předseda senátu Milan Štěch, člen sociální demokracie, a otázka zněla, byl by pro uzákonění tohoto svátku?
Milan Štěch: „Určitě, vůbec s tím nemám problém po té úrovni historie a tradice, tak určitě v každém případě. A za druhé, já jsem jeden z těch, který hlasitě říká, že my máme velmi dlouhý roční fond pracovní doby, jeden z nejdelších na světě. A ten svátek by si občané zasloužili. Já si myslím, že k tomu stejně dospějeme v horizontu několika let.“
Jak ale Milan Štěch odhaduje možnou podporu svých spolustraníků a kolegů senátorů za sociální demokracii, dnes nejsilnějšího klubu v senátu?
Milan Štěch: „Tak já jsem přesvědčen, že bych převážnou část ovlivnil a že tam většina sdílí podobné hodnoty, které prezentuji, které jsou ve mně.“
Takže nejen argument náboženský, ale také argument dalšího dne volna pro naše pracující. Možná, že to může být důležitý moment pro další rozhodování našich zákonodárců.
Zajímavý je ale také pohled do historie, jaký byl vůbec počet dnů pracovních a dnů svátečních, to je otázka profesora Jana Royta z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy:
Jan Royt: „Ono se to samozřejmě měnilo. Můžeme říci, že v takovém 14. století za Karla IV., a pak zase až v tom 17. století, byla až třetina svátků z toho roku, mimo soboty a neděle. A ty svátky byly děleny. V první třídě zasvěcené a nepracovalo se. Nebo svátky, kdy se pracovalo. To je trošku složité, ale můžeme říci, že ta třetina.Za Josefa II. se toto zrušil právě z toho důvodu, aby se pracovalo.“
Ale vraťme se z historie do současnosti. Ať bude argumentace našich zákonodárců jakákoliv, tak by snad mohl mít Velký pátek šanci. Jak pro křesťanské věřící, tak pro ostatní, kteří by se dočkali dalšího dne pracovního volna.
