Problémy s růstovým hormonem se u dětí projevují poruchou růstu
Poruchy růstového hormonu patřily pondělní poradně Rodinný lékař. Více se dozvíme v neuatorizovaném a needitovaném přepisu poradny Dvojky.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Klidné dopoledne, vážení a milí posluchači. Věřte nebo ne, do konce roku nám zbývá 56 dní, ale čas ten ještě trvá, takže 10 hodin a 7 minut máme teď v pondělí 5.listopadu. Se mnou ve studiu už sedí profesor Michal Kršek. Je to lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, a mluvit budeme o poruchám růstového hormonu. Pěkný den, pane doktore.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Než tak učiníme, tak si dovolím ještě malou pozvánku. Po 11. k nám do studia přijde Eliška Balzerová, budeme si s ní povídat nejen o Nemocnici na kraji města. Takže zpět do nemocnice na 3. interní kliniku. Poruchy růstového hormonu, pane profesore, to je vaše téma. Já si to dovedu představit hlavně u dětí, ale vy se zabýváte především dospělými pacienty, tak můžete nám říci, jak se to projevuje poruchy růstového hormonu?
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ono je to přesně tak. U dětí, u kterých ještě nebyl dokončen růst, tak tam ty příznaky jsou poměrně časné a nadbytek sekrece růstového hormonu se projeví urychleným růstem, naopak jeho nedostatek zpomalením, ale ty poruchy sekrece růstového hormonu se vyskytují u dospělých a tam je ta diagnostika složitá, nebo ne složitá, ale složitější, protože u dospělých je již růst ukončený, tak vlastně rozeznáváme takové dvě základní poruchy. Jedno je nadbytek růstového hormonu a ten se u dospělých projevuje takzvanou akromegalií, což je onemocnění tedy způsobené nadbytkem růstového hormonu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ten člověk stále roste a roste, nebo jak si to představit?
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, právě že ten dospělí člověk už růst nemůže, protože tomu se uzavřou takzvané růstové chrupavky na dlouhých kostech, ale růstový hormon na ty tkáně stále působí, takže u toho pacienta dochází ke zvětšování, když to zjednoduším, koncových částí těla, rukou, nohou, zvětšuje se uši, nos, čelist, rozestupují se zuby, ale to jsou takové ty změny kosmetické. Ale ten nadbytek růstového hormonu postihuje i vnitřní orgány, takže například srdce ...
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Se zvětšuje.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
... a podobně, ty se zvětšujou a dokonce se mohou projevit i poruchy funkce srdce a to často ty pacienty limituje funkčně a může to zvyšovat jejich úmrtnost a nemocnost.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to určitě závažná porucha. Já si vzpomínám na takový medializovaný případ pana Pustiny, který, mám pocit, roste a roste tak, že vlastně už musí používat kolečkové křeslo k tomu, aby se mohl pohybovat.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
U toho se bohužel jedná o kombinovanou poruchu, která vznikla již v dětství a bohužel se léčebnými metodami nepodařilo zcela znormalizovat sekreci růstového hormonu, takže to onemocnění pokračuje i nyní. Říká se tomu gigantoakromegalie.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tedy jak léčíte takovéto poruchy?
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Příčinou té nadbytečné sekrece růstového hormonu je většinou drobný nádorek na podvěsku mozkovém. Ty nádorky jsou většinou nezhoubné, nejsou moc velké, ale právě vadí tím, že produkují nadbytek hormonu, v tomto případě růstového hormonu. Optimální léčba teda přímo cílená na ten nádorek, takže většinu pacientů odesíláme na neurochirurgická pracoviště, kde se vlastně pokusí odstranit ten nádorek na podvěsku mozkovém. Pokud se to podaří zcela, tak je pacient vyléčen, pokud se to zcela nepodaří, tak pak máme i některé jiné způsoby léčby, například ozáření. V Čechách používáme nejčastěji Leksellův gama nůž a kombinujeme to většinou s léčbou medikamentózní. Existuje několik druhů preparátů, které nám pomáhají.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to pravděpodobně značně specifické onemocnění, pane doktore.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ano.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je četné v České republice?
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Akromegalie je vzácné onemocnění. Ten výskyt není úplně přesně zmapován, ale odhaduje se, že kolem 30, 40 nových případů na republiku za jeden rok.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a ten nedostatek růstového hormonu, to se projevuje pravděpodobně tedy především u dětí, protože přestanou růst asi dříve, než je, než je záhodno.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Je to tak. Zase u těch dětí jsou ty, jsou ty příznaky vlastně zřejmější, že se projeví poruchou růstu a zas je to o něco častější než nadbytek růstového hormonu. V dětství je to hodně častější a ty příčiny mohou být jednak vrozené a kde je nějaká, dejme tomu, porucha vývoje podvěsku mozkového, anebo získané, které zase nejčastěji se jedná o nádory v oblasti podvěsku mozkového, které způsobují teda v tomto případě naopak nedostatečnou sekreci růstového hormonu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže chirurgická léčba opět, nebo hormonální?
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
U toho nedostatku chirurgická léčba jenom v případě, že je příčinou nějaký nádorek, který, dejme tomu, utlačuje tu zdravou hypofýzu. Pokud není, pokud je třeba jenom defektní ta sekrece růstového hormonu, tak léčba spočívá v tom, že se vlastně ten růstový hormon podává, provádí se substituční léčba.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To říká profesor Michal Kršek z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Po písničce se ho budete moci ptát i vy, vážení a milí posluchači.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak možná slyšíte, jak si povídáme s panem profesorem Michalem Krškem z fakultní, z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Povídáme si o poruchách růstového hormonu. Ptát se můžete i vy, vážení a milí posluchači dvojky Českého rozhlasu. 22 155 24 24, anebo 25 25 na konci, to je telefon sem k nám. Mě by ještě, pane profesore, zajímalo, jak se ty poruchy růstového hormonu projevují? Je to, dá se to nějakým způsobem identifikovat, když bych byla rodič, abych zase mířila zpátky k těm dětem, i když vy se věnujete dospělým?
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, identifikovat se to dá. U těch dětí je to dokonce jednoduší, protože vlastně porucha sekrece růstového hormonu se projeví poměrně záhy poruchou růstu. Takže když je růstového hormonu nadbytek, děti rostou rychleji a když je ho nedostatek, tak zase naopak dochází ke zpomalení, anebo k zástavě růstu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže tím, jak si je měříme, vážíme, měli bychom na to přijít včas.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
V podstatě by, někdy na to mohou přijít rodiče, vždycky by na to měl přijít pediatr, který se o to dítě stará, který při takzvaných ročních prohlídkách zjišťuje výšku, váhu a tedy růstové tempo dítěte.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je nějaká doba pro ty děti, která je klíčová, kdy se ta porucha projeví častěji? Je to třeba než děti jdou do puberty, kdy začínají intenzivně růst?
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Může se to projevit kdykoli, takže vlastně kdykoli během toho vývoje. Samozřejmě, že se to více projeví v období rychlejšího růstu, což je třeba na začátku puberty, kdy dochází k takzvanému růstovému spurtu, takže tam ty projevy jsou výraznější, ale v podstatě kdykoli během dětství.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Michal Kršek. Poslechneme si telefonický dotaz, pane profesore, nasaďte sluchátka. Dobrý den, přejeme.
posluchač
--------------------
Dobrý den.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Slyšíme, ano.
posluchač
--------------------
Ano, slyšíte mě?
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ptejte se, slyšíme dobře.
posluchač
--------------------
Prosím, tady je Martinec, otec dcery, která už dneska je jí přes 30, ale vyrostla o, počítám o 10, o 15 centimetrů výš, než jsme předpokládali a i ona třeba a takových dívek a mladých paní potkávám mnoho, ač se to dříve nedělo. Čím se to stalo? Já jsem si myslel, jestli to nebylo tehdá, když byla malá, tím výbuchem atomem ty ...
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Černobylu myslíte možná.
posluchač
--------------------
Černobylu, anebo taky dostávaly ještě nějaký hormony nějakou injekci jako v dospělosti od lékaře, dostávaly, no chtěl bych to vědít, děkuju, na shledanou.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Poslechneme si ještě jeden dotaz, než bude pan profesor odpovídat. Dobrý den přejeme.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat, já jsem ve 13 letech přestala růst, vyrostla jsem do výška 157 centimetrů, od tý doby jsem přestala růst a neustále jsem měla do těch 13 nebo 14 let velký bolesti v páteři, pořád mě rentgenovali, ale nic mě nedávali. Od těch 13 jsme přestala růst.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkujeme za ten dotaz. Pane profesore, kterému se budeme věnovat první?
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Tak začneme asi u toho prvního. Tak Černobylem to určitě nebylo a to bylo jistě myšleno v nadsázce. Je celosvětový vývoj, že populace nebo se zvyšuje vývoj nebo výška populace. Těch příčin je celá řada. Některé nejsou úplně jasné, ale ...
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná lépe jíme.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Lépe jíme určitě. Souvisí to s řadou, s řadou faktorů a stává se, že i dívky přerostou někdy rodiče.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je to běžná záležitost, která nás by neměla tolik vzrušovat?
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Neměla by nás tolik vzrušovat a jestliže už se jí, jestliže už se jí vývoj a růst tedy dokončil, tak je zřejmě vše, vše v pořádku.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, ve 13 letech paní posluchačka přestala růst. Dorostla do výšky 157 centimetrů, měla velké bolesti v páteři.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, to takhle asi těžko můžeme ...
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme diagnostikovat.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
... můžeme diagnostikovat, ale možné to je. Tak obecně bolesti v páteři během růstu jsou poměrně, poměrně časté. A ve 13 letech ukončit růst není, není až tak zcela výjimečné. Je to sice o něco dříve a 157 centimetrů chápu, že by chtěla být posluchačka asi vyšší, ale také se k tomu teď nevyjádřím k tý, k té konečné výšce, to by bylo třeba znát výšku rodičů a vlastně vypočítat cílovou výšku posluchačky, abysme mohli vůbec posoudit, jestli ten růst byl nějak závažněji poškozen nebo zpomalen.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumíme. 22 155 25 25, další telefonát. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka Věra z Ostravy.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
posluchačka
--------------------
Srdečně vás oba dva zdravím.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme.
posluchačka
--------------------
A velice mě zajímá váš rozhovor, protože mám taky 14letou vnučku, která už teď dosahuje nějak metr 77 centimetrů a před prázdninama si všimla paní doktorka, že má jako dosti velký /nesrozumitelné/, tak na to upozornila. A teď byla vnučka právě na odběru krve a zjistila se jí špatná funkce štítné žlázy. Tak nevím, jestli tady toto, nebo co máme podniknout? Máme jako strach, ať se něco neděje.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, vy jste z Ostravy, tak asi si zajít na centrum, které se v Ostravě zabývá onemocněním nebo poruchami růstu u dětí. A základní informaci vám dá určitě váš pediatr, který když si vynese ty výšky dcery v jednotlivých letech do grafu, tak zjistí, jestli tam doopravdy došlo k urychlení nebo jestli se pohybuje stále ve svém pásmu. A kdyby tam nějaká odchylka byla, tak na specializované dětské pracoviště, které v Ostravě jistě je.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pan profesor vás odesílá rovnou na specializované pracoviště. Držíme palce, aby všechno dobře dopadlo. Poslechneme si další dotaz. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Já jsem posluchačka Jana z Moravy.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Těší nás.
posluchačka
--------------------
A mám tady tenhle problém. Moje vnučka má 10 roků a váží 22 kilo a měří 120 centimetrů a hodně tím trpí tou svou velikostí, že je malinká a rodiče to samozřejmě nezanedbávají, chodí k lékaři, růstové hormony prý ji nechybí, že prý je to genetické, ale byla jednou u nějaké paní doktorky a paní doktorka jí říká - holčičko, ty už chodíš do školy? A ona říkala ano, do páté třídy. Ona si myslela, že do školy ještě vůbec nechodí. Mohl by mě pan doktor ...
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je drobná.
posluchačka
--------------------
... ano, poradit?
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, zase poradím doopravdy to prodiskutovat s tím pediatrem, protože je možné, že geneticky vlastně má tendenci být menší, takže i když se bude pohybovat třeba na dolní hranici normy výškově, ale bude si udržovat vlastně to své pásmo, do kterého patří, tak je to v pořádku, byť třeba je nespokojená se svou výškou. Pokud by nějak zaostávala za tou, dejme tomu, predikovanou nebo předpověděnou výškou, tak by zase na těch specializovaných pracovištích se o ní měli postarat.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na severní Moravě i na jižní Moravě by se našla asi Ostrava ...
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Určitě Ostrava, Brno, Olomouc mají příslušná pracoviště.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Olomouc. Děkujeme za odpověď. No a poslechneme si poslední telefonický dotaz. Pěkný den přejeme.
posluchač
--------------------
Dobrý den, pane doktore, tady Jan Benda z jižních Čech.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.
posluchač
--------------------
Já bych se, pane doktore, rád vás zeptal, jestli může mít vliv, myslím, že jste se zmínil o hypofýze, já teďko je mi 58 let a mám jakési možné problémy, myslíte, že takový věci mají na sebe nějakou návaznost jako s tou hypofýzou, já nevím, třeba ty varlata, nemožnost prostě mužnosti, může na to mít vliv třeba kotvičník?
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, jestli kotvičník to nevím, ale hypofýza určitě, protože podvěsek mozkový řídí vlastně téměř všechny žlázy s vnitřní sekrecí, tedy i pohlavní žlázy, čili může tam existovat nedostatečná sekrece hormonu hypofýzy, které stimulují vlastně tvorbu mužského pohlavního hormonu testosteronu ve varlatech a s tím může souviset i porucha sexuálních funkcí, čili na endokrinologickém pracovišti v místě bydliště, říkal jste, že jste z jižních Čech, tak určitě v Českých Budějovicích by vám mohli stanovit hladiny pohlavních hormonů a zjistit, jestli tady je všechno v pořádku nebo ne, protože ty příčiny samozřejmě můžou mít různou příčinu. Endokrinologickou, cévní, neurologickou, čili takhle těžko říct, ale vyšetřit to není problém.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká pan profesor Michal Kršek z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Děkujeme za vaši návštěvu. Ze studia sice odcházíte, pane profesore, ale přecházíte na náš chat, kam se vás mohou dále posluchači ptát. Na webu najdou takovou jednoduchou tabulku, kam mohou doplnit svůj dotaz na webu 2.rozhlas.cz. Ještě 15 nebo 20 minut vám bude pan profesor Kršek k dispozici. Děkujeme, krásný den.
Prof. Michal KRŠEK, lékař 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Také děkuji, přeji hezký den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová