Pro vysévání nikdy nepoužívejte substrát z vlastního kompostu - 3. února

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Dvojku Českého rozhlasu. U mikrofonu je Stáňa Lekešová, ovšem ve studiu nejsem sama, jsou tu se mnou spolupracovníci časopisu Receptář Ludmila Dušková a Jan Kopřiva. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My dnes budeme mluvit o prvních výsevech, o semínkách, o substrátech, tak já nevím, jestli v těch velkých mrazech vůbec můžeme myslet na takové věci zahradnické a zahrádkářské?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Nejen myslet, ale my opravdu musíme začít, protože je celá řada plodin, která se musí vysít včas, protože mají poměrně dlouhou vegetační dobu a abychom je mohli taky v rozumnou dobu začít sklízet, tak opravdu na ně musíme myslet už v tuto dobu, i když se to zdá divné, ale mezi takové nejzákladnější druhy třeba, co se týká zelenin, tak určitě patří celer, protože ten má opravdu dlouhou vegetační dobu a ten se musí vysévat v tuto dobu, nebo lépe řečeno už je to hraniční doba, by se dalo říct. No, a pak samozřejmě papriky, a to bych tady předala Honzovi slovo, protože má takové zajímavosti, co se týká paprik a především, co se týká odrůd.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já ještě jednu malou otázku, proč je dobré mít vlastní sadbu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak já bych řekla, že to je hlavně z toho důvodu, že ten sortiment je tak ohromný a ne každý má shodné podmínky, to znamená, je zapotřebí volit si odrůdu jednak podle toho, jestli máme skleník, jestli máme foliovník, jestli máme jenom záhon, kde bydlíme, jakou máme půdu, potom, jestli chceme papriku červenou, zelenou, fialovou, žlutou nebo oranžovou, potom jestli chceme silnostěnou, tenkostěnou, anebo jestli chceme sladkou anebo dokonce pálivou. A takový sortiment sadby se určitě na žádném tržišti se nesežene, takže, pokud by někdo chtěl něco takového mít a opravdu na takovou papriku dostal chuť, tak mu nezbývá nic jiného, než se pustit do výsadby.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a teď už máte slovo.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já myslím, že teď to, co řeknu našim posluchačům, tak pochopí, že nikde se nedá koupit a že právě musí honem běžet do obchodu a shánět semínka, protože představte si takovou papriku, která se jmenuje gurmánek, je to taková kulatá paprička, výtečná, chutná, ideální pro ty, co mají rádi něco speciálního. Pak bych zdůraznil odrůdu, která je sice tady u nás známá, myslím si, ale že chuťově doposud nebyla překonaná, je to slovenská odrůda paprika Simona, která se na Slovensku tedy jmenuje Antea. Je to úrodná paprika, ohromného vzrůstu, velké chutné plody dělá. Potom pro ty, co nemají zahrádku, tak můžeme doporučit odrůdu balkonovka, to je prostě odrůda vhodná pro pěstování v nádobách na balkonky, pro ty, kteří mají rádi zase takovou pěkně do ruky ji vzít, chytnou, tak je to odrůda Slávka, je to taková kulatá, taková prostě Slávka, kulatá dobrounká paprika. Z novinek možná bysme se zmínil o odrůdě Přemysl. Už z toho názvu vyplývá, že to bude taková rázná paprika jak vládce. Potom tady máme takovou řekl bych obtloustlou babku Jiřku, kolegyně to přímo ukazuje mně tady, ano, je to taková kulatá baňatá paprika, výtečná. Potom taková klasika, která je vhodná jak pro rychlení, tak pro pole, je odrůda Slovana, no, a potom bych asi zdůraznil odrůdu Stalagnit, kterou my také upřednostňujeme, protože je chutná, pro polní pěstování Polňásek a pozor taková dvojkombinace odrůda Adélka a Kytička. Ta Adélka je kulaťounká a ta Kytička je taky kulatá, ale, když se podíváme na ní z průřezu, opravdu to má tvar kytičky. A teď to doplním ještě takovou trojicí žlutých paprik, hodně podobných, ale všech výtečných, je to odrůda Ami, Super Ami a Amika a pro ty, co mají rádi v puse oheň, tak máme pálivec, ale pozor, kousíček papričky stačí pod jazyk a máte hodinu vystaráno. Potom je tady odrůda Habanero, to je oranžová a červená paprika, která je také oheň. A pro děti naopak, kteří nemají rádi pálivé papričky, je tady kraťounká malinká oranžová paprička Hamík.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A možná ještě by stálo za to dodat k tomu Hamíku, že nemá téměř žádná semínka, takže se pojídá celá a nemusí se ani rozkrajovat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My do těch sáčků samozřejmě nevidíme, my nevíme, jaká jsou ta semínka, jak jsou kvalitní nebo nekvalitní. Můžeme v tomto smyslu udělat nějakou chybu, nebo máte vy osobně nějaká doporučení proto, jak vůbec kupovat semena?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak především je vyznačeno na sáčku, do jaké doby má platnost, takže už to je první vodítko. A pokud tam je uvedeno, že ta platnost je třeba do příštího roku nebo dokonce pro rok další, následující, tak rozhodně se nemusíme bát a pustit se do toho výsevu. Ale přece jenom je zapotřebí, než se do toho setí pustíme, udělat několik opatření proto, aby ty papriky opravdu dobře vyklíčily.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy máte před sebou ale také další semínka. Je tam třeba už zmíněný celer, o kterém jste mluvila, nebo jsou to ještě další rostliny?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já mám kromě celeru samozřejmě tady zase, pokud by někdo chtěl vysévat celer, tak bych doporučila odrůdu Neon nebo odrůdu Albín, to jsou velmi kvalitní celery, které nevytvářejí antukianové vybarvení a dokonce nevytvářejí ani tu vnitřní dutinu, no, ale samozřejmě je čas i pro výsev třeba bylinek anebo takových zajímavostí, zvláštností, které možná málokdo zná a přesto třeba z nich měl radost. Takže co se týká například toho známého koření nebo bylinek nebo ochucovačů salátů, tak já bych doporučili třeba pustit se do asijské zeleniny a takovým příkladem může být například misuna, mibuna, komatsuna, jsou to zvláštní názvy, já vím, ale jsou to všechno listové zeleniny, které se dají pěstovat i v truhlíku na balkoně, anebo i přímo doma na okně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Důležitý je také substrát, do kterého budeme sázet. Výběr substrátu, příprava substrátu a další věci, které se toho všeho týkají, o tom za chviličku s našimi hosty na Dvojce Českého rozhlasu. Připomínám telefonní číslo 221552525 nebo 2424 anebo můžete otázku poslat mailem jejakaje@rozhlas.cz.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková a také Jan Kopřiva jsou dnes hosty Dvojky Českého rozhlasu. Jaký máte názor na momentální mrazy? Je to teda narychlo, je to honem, byla to pecka možná i pro naše zahrady. Myslíte si, že napáchaly velké škody?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já tedy myslím, že nemusíme se obávat nějakých extrémních škod. Bylo dokonce i období v jiných letech, kdy v tom lednu už stromy opravdu začaly rašit, pučet, myslím, že to letos nebude tak strašné. Na druhou stranu bych nejásal, jak jsem slyšel v jedné televizi, kdy jeden den mrzlo a už jásali tam nad tím, že vymrznou všichni škůdci a slimáci, tak to bych nečekal. Myslím si, že ten výskyt škůdců a slimáků může být úplně stejný jak v jiných letech, takže ani to zas nebude mít na to tak velký vliv.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ptá se posluchačka Katka, pokud jde o výsadbu, že jí konkrétně za oknem vyrostou takové tenké nítě, tak, jestli byste mohl nebo mohla něco k tomu říci?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To je naprosto asi normální, protože veškeré výsevy, které musíme udělat takhle brzy, tak mají absolutní nedostatek světla z důvodu toho dochází k vytahování těch mladých rostlin. Tomu se maličko dá předejít tím, že nepoužijeme hustý výsev, musí se vysít hodně řídce, i to omezí vytahování těch rostlin. Potom je možné těm rostlinám i přisvětlovat, ale i když už se tohle to stane, tak potom, když ty rostliny se rozsazují do jednotlivých květináčů nebo do nějaký sadbovačů po jedné rostlině, tak vždycky stačí, když tu rostlinu hodně hluboko zasadíme, tu mlaďoučkou rostlinku a vlastně se ten deficit sníží a v době, kdy se přesazují, tak už je víc světla, takže se to nemusí projevit.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych to jenom doplnil, s měříními, které se dělaly, bylo prokázáno, že ve skleníku, kde je opravdu seshora ze všech stran dostatek světla, je zhruba 85 % světla a na okně, na krásném okně, kde si myslíme, jak je to úžasné, je pouze 45 % světla.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je zdání. Máme první otázku po telefonu, už vás slyšíme, dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, Kupeček. Já jsem se chtěl jenom zeptat na ty odrůdy, co toho celeru, jak jste uváděla, já jsem to přeslechl.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych, já jsem doporučovala Neon a Albín.
posluchač
--------------------
Děkuju.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Také děkujeme. Jak je to s výběrem substrátu a s přípravou substrátu právě pro tuto ranou sadbu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Myslím si, že to je velice důležité a tady bych zdůraznil, že pokud vyséváme, tak nikdy, nikdy, prosím, nebudeme brát substrát ze zahrádky z kompostu. Kompost na zahrádce, to je samozřejmě věc výborná a chválím všechny, co dělají komposty, to je v pořádku, ale na ty výsevy bych přece jenom se soustředil na ty profesionálně vyráběné substráty, které dnes se opravdu u nás prodávají a do těch bych vyséval. To je důležité. Ten substrát je označený jako výsevní substrát, takže míváme jistotu, že to obsahuje všechno, co by mělo. A pokud se týká výsevu paprik anebo takových těch vůbec semínek, možná je dobré zkusit výsev do perlitu, to je vlastně materiál, který je naprosto sterilní, takže nehrozí tam nebezpečí padání klíčních rostlin, vysít do perlitu a potom samozřejmě rozsazovat do substrátu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
I vás zdravíme, dobrý den. Haló, haló.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
posluchačka
--------------------
Chtěla jsem se zeptat, tady je Helena z Brna, koupila jsem si na radu, netýká se to přímo tohoto programu, ale koupila jsem si na radu z Receptáře ty pásy s těmi žravými roztoči a teď dala jsem je ven na zahrádku, jestli mi nezmrznou?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, o tom jsme mluvili taky u nás ve vysílání.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak to je velice správný dotaz a často tyto dotazy dostáváme, je to dravý roztoč tyflodromus pyrie, který právě v zimním období se vysazuje. Nemusíte se bát, on nezmrzne, naopak v těch pásech, když je chladno a mrzne, tak jsou spící samice toho dravého roztoče a ven z těch pásů vylezou, oni se probudí až teprve na jaře, když ta teplota stoupne k těm 12, 15 stupňů, pak teprve z toho vylézají. Jinak ten roztoč v našich podmínkách normálně zimuje, ten, když si ho tam do té zahrady vysadíme, je tam jednou provždy, na zimu on se ukrývá za kůru, na kmeni třeba a nezmrzne, toho se nemusíme bát.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme tady mluvili o zelenině, kterou si můžeme takto vypěstovat, předpěstovat a můžeme k tomu přidat ještě třeba letničky, nebo na ty je brzy?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, vůbec ne. Je celá řada letniček, které potřebují také časný výsev a já bych třeba jmenovala salvěje, vytálky, můžeme si samozřejmě předpěstovat i celou řadu petunií, protože i těch je obrovský výběr od jednoduchých až po plnokvěté, různé barvy prostě, co se nám líbí, ale zase je otázka trpělivosti, protože ty semínka jsou velmi droboučká a musíme s nimi zacházet pomalu jako s pytlíčkem prachu, protože tak to zrnko vypadá a takže při výsevu opravdu vysévat pouze na povrch, nezasypávat, na světle mít ten výsev, jemně, velmi jemně jenom rosit, nezalévat zase, aby nedošlo ke splavení do hloubky těch semínek a pak se ale dočkáme výsledku. A samozřejmě určitě i se dá takovýmhle způsobem ušetřit, protože teď i ta cena těch vzrostlých sazenic potom v květnu je poměrně vysoká a když už máme takhle připravené rostlinky z vlastního výsevu, tak si myslím, že jich máme i podstatně víc.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vím, že, já s tím také nemám moc dobrou osobní zkušenost, takhle jsem si zkoušela předpěstovat právě ty vytálky, o kterých jste mluvila, a ono to vylezlo, bylo to takové, bylo toho hodně, ale v podstatě se mi to nepodařilo potom přesadit, v podstatě se to neujalo, upřímně řečeno, asi jsem to možná dala hluboko nebo moc zálivky, málo zálivky, asi potom i ta následná péče chce člověka, který má hodně zkušeností s tím.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, určitě a ono to chce hlavně se pokusit o ten řídký výsev.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Kopřiva k tomu poznámku.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych k tomu dodal možná, že takhle doma, když děláme ty výsevy, tak trošičku to osivo a ty mladé rostlinky bysme mohli podpořit pomocí růstových stimulátorů, které se dnes, myslím si, dost představují a dost ukazují, a je to dobře, jsou to vlastně přírodní látky, jsou to různé lignohumáty, čili jsou všechno věci, které napomáhají růstu a tu rostlinku, té rostlince dodávají vitalitu. Takže právě v těch ne úplně ideálních domácích podmínkách, když vyséváme, tak bude dobře nějaký ten stimulátor na to použít.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A to není hnojivo stimulátor?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ne, stimulátor není hnojivo, to je vlastně taková růstový podpůrný prostředek, obsahuje to různé huminové kyseliny, fulvové kyseliny, takže tam potom už ta rostlina dostává jaksi takovou řekl bych jaksi podporu pro vitalitu, no.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mluvila o tom, že ta semínka se, že těmi semínky vlastně posypeme ten substrát.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A nepřisypáváme potom na povrch další substrát.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To možná je ta základní chyba, kterou spousta lidí dělá, protože já mám dojem, že to všechno může uschnout v té hlíně.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, určitě, protože tady určitě chybí zkušenost obzvláště pro ty začínající. Vždycky se musíme řídit velikostí těch semínek. Čím je to semínko drobnější, tím samozřejmě se s ním zachází tak, že se vůbec nezasypává. Pokud je semínko větší samozřejmě, no, tak tam snese slaboučkou vrstvičku toho krycího substrátu. Jinak, pokud bychom vysévali právě ty petunie, tak ty se nezasypávají vůbec.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se objeví už první zelené, tak co máme udělat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jakmile se objeví první pravé listy, tak musíme začít s tím, že používáme stimulátory, to znamená, že začínáme rosit pomocí, nebo přidávat do vody ten stimulátor, aby rostlina rozvětvila kořen, aby byla vitalitní, aby byla svěží, aby prostě nám vlastně jakoby dobře reagovala na ten šok z prvního přesazení. To znamená, že my pak musíme, když začíná rašit první pravý list, tak musíme ty rostliny přesazovat. Přesazují se do jednotlivých sadbovačů anebo do jednotlivých květináčků vždycky po jedné rostlině, no, a dopěstovávají se doma nebo ve skleníku nebo ve foliáku, co máme, do té velikosti, kdy už přicházejí ven.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračování našeho dnešního tématu bude na webu dvojka.rozhlas.cz. Tam probíhá chat a tam můžete už od této chvíle psát své otázky. Hosty dnešní Zahrádkářské poradny byli Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář. Děkuji za návštěvu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.