Pro vlast byla ochotná nasadit vše, co měla. Osudové ženy: Božena Kropáčková

V Buzulucké ulici v Praze bydlela Božena Kropáčková. Její statečnost během války připomíná pamětní deska
V Buzulucké ulici v Praze bydlela Božena Kropáčková. Její statečnost během války připomíná pamětní deska

Mohla prožít klidný život manželky úspěšného prvorepublikového důstojníka. Její život však obrátila naruby nacistická okupace. Zapojila se do odboje a riskovala bezpečí své i svých dětí. Ze svobody se ale po válce dlouho neradovala.

Narodila se v roce 1901 v Čeladné na severní Moravě jako Božena Opělová. Její otec ovšem brzy zemřel a matka se znovu vdala. Malá Boženka proto přijala otčímovo příjmení – Pavlisková.

V roce 1916 vychodila měšťanskou školu a o něco později nastoupila jako „slečna k dětem“ do židovské rodiny ve slovenských Košicích. Po vzniku samostatné republiky si udělala kurz a nastoupila jako telegrafistka k Československým státním drahám v Košicích.

Tam se také v roce 1923 seznámila s 25letým legionářem kapitánem Václavem Kropáčkem. Vzali se 30. ledna 1924 a z Boženy se stala žena důstojníka. Postupně se jim narodily tři děti, první z nich ovšem tragicky zemřelo na následky opaření.

Klid před bouří

Václav Kropáček (1898-1943), československý voják, plukovník a odbojář

Božena coby manželka důstojníka neměla stálé zaměstnání a vedla poklidný život ženy v domácnosti. Jeho nevýhodou bylo především časté stěhování podle toho, kde zrovna Václav Kropáček sloužil.

V roce 1936 nastoupil její manžel na místo ředitele vojenského kabinetu tehdejšího ministra národní obrany a celá rodina se přestěhovala do Prahy. Po rozpuštění československé armády v roce 1939 byl zařazen jako státní úředník na ministerstvo zemědělství a současně se začal zapojovat do činnosti odbojové skupiny Obrana národa.

Gestapo ho ale zatklo ještě v prosinci téhož roku a uvěznilo ho v pankrácké věznici, kde strávil tři roky. Božena Kropáčková dál s oběma dětmi žila v jejich velkém bytě v pražských Dejvicích.

Strýček Balcárek

Parašutista Adolf Opálka, jeden z účastníků operace Anthropoid

Na jaře 1942 právě sem její kamarádka Slávka přivedla parašutistu Adolfa Opálku, velitele paraskupiny Out Distance. Poskytla mu jídlo i ošacení a hlavně bezpečné útočiště svého bytu. Dětem ho představila jako strýčka Balcárka ze své rodné severní Moravy.

Skrýval se u ní ještě několik dní po atentátu na Heydricha, který spáchali jeho kolegové z paraskupiny Anthropoid. Pak se připojil k ostatním a ukryl se spolu s nimi v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje na Novém Městě.

Adolf Opálka měl nejvyšší hodnost a stal se velitelem skupiny. Zemřel 18. června nad ránem na kůru kostela, kde se spolu s dalšími dvěma parašutisty statečně bránil nacistické přesile. Zbylí čtyři parašutisté zahynuli později po hrdinné, ale marné obraně kostelní krypty.

Božena Kropáčková byla nesmírně statečná, z dnešního pohledu, řekl bych, až neuvěřitelně. V době okupace si toho na svá bedra naložila opravdu mnoho. Vycházelo to z jejího ryzího vlastenectví a z toho, že jako hrdá občanka Československa chtěla, aby se národ stal znovu stal svobodným.
historik Lukáš Kopecký

Státně (ne)spolehlivá

V létě 1943 byl Václav Kropáček převezen do Budyšína a následně do Drážďan, aby ho v říjnu téhož roku odsoudili k trestu smrti za velezradu a popravili. Jeho manželka měla velké štěstí, že na její podíl v odboji nacisté nikdy nepřišli.

Po válce byl Václav Kropáček in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka. Božena získala za ukrývání Adolfa Opálky medaili za chrabrost a obdržela i osvědčení o státní a národní spolehlivosti.

Dům v Buzulucké ulici v pražských Dejvicích, kde Božena Kropáčková v květnu 1942 ukrývala parašutistu Adolfa Opálku

Jenže záhy na to došlo k nástupu komunistického režimu a ten se na „státní spolehlivost“ díval ze zcela jiné perspektivy. Už v létě 1948 byla Božena Kropáčková zatčena a obviněna z protistátní činnosti.

Proces Erkvie

Měla se jí dopustit tím, že údajně pomáhala některým bývalým demokratickým politikům k útěku za hranice. Podle vyšetřovatelů chtěla také prostřednictvím svých kontaktů v pankrácké věznici usilovat o osvobození Prokopa Drtiny.

Ve vězení strávila Božena Kropáčková několik měsíců. Nakonec byla obvinění zproštěna a propuštěna na svobodu. V následujících letech žila z vdovské penze a sama podporovala syna i dceru na studiích. Manželův rodný statek v Soběkurech, o který se staral jeho bratr, komunisté znárodnili.

Na sklonku života se přestěhovala z Prahy zpět na severní Moravu, konkrétně do Havířova, kde žila její dcera Hana. Tam také roku 1975 ve svých 74 letech zemřela.

Účinkují: Lenka Novotná, Jan Vlasák, Marika Procházková, Jan Teplý ml., Jan Vondráček

Host: historik Lukáš Kopecký

Připravila a slovem provází: Ivana Chmel Denčevová

Literární spolupráce: Hynek Pekárek

Režie: Michal Bureš

Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová

Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Premiéra: 26. 8. 2019