Pro Vaška Bláhu je kapela Divokej Bill vším. „Nedokážu si představit, že bych o ni přišel“
Před 22 lety založil Vašek Bláha skupinu Divokej Bill. Název vznikl podle jedné z prvních tří písniček a byl provizorní. Pak už zůstal.
„Původně jsme se měli jmenovat například Bio Kiss Boys. To by byla kapela odsouzená k zániku ještě dřív než vznikla,“ myslí si Vašek Bláha. Divokej Bill je z Úval u Prahy, kde je legendou i zkušebna kapely. „Léta jsme zkoušeli na základní škole. Před 15 lety jsme si ale koupili bývalou kovárnu u náměstí.“
Bez kapely ani ránu
Kapela je nejen pro Vaška Bláhu celý život. „Letos jsme na začátku roku ve skupině hodně zkoušeli a scházeli se. Pak jsme se v první vlně korony vůbec neviděli, v létě se zase sešli a zjistili, že nám to hraje skvěle. Bez kapely se nedá být. Nedokážu si představit, že bych o ni přišel,“ svěřuje se muzikant.
Hledá se kytara
Vašek Bláha bydlí kousek od legendárních úvalských závor a všude má kousek. „Teď chci všechno podřídit mým dvěma dcerkám, chci být s nimi, dokud je táta baví.“
Věnuje se truhlařině, jezdí na motorce a s kapelou se snaží zkoušet dvakrát týdně. Doma má 44 kytar, každý rok si kupuje jednu podle věku. „Chtěl bych kytaru z roku 76. Z roku, kdy jsem se narodil,“ vyzývá fanoušky, pokud by někdo o nějaké věděl.
Největším zážitkem ve volném čase byl pro Vaška Bláhu výlet do Indie s Matějem Homolou. „Mým snem je objet zeměkouli. Už se tady v hospodě scházíme a plánujeme.“
Kde se Vašek Bláha cítí nejlíp? Z jakého důvodu považuje za zlomový rok 2004? Připravuje s kapelou vánoční koncert? Co vzkazuje posluchačům Dvojky?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.