Pro Ukrajinu je Krym klíčový. Jeho případné dobytí ale přináší víc otázek než odpovědí, uvažuje britský analytik

Vojenský plán takzvané „deokupace“ Krymu tedy existuje, plán politický ale asi ne. I spojenci Ukrajiny upozorňují, že si Kyjev musí pečlivě promyslet, jak začlenit víc než 2 miliony lidí, ze kterých se mnozí stále považují za Rusy. Kyjev by si měl připustit, že poloostrov může být klíčem k míru.

Rusové jsou přesvědčeni, že jim Krym patří, a záleží jim na něm víc než na Ukrajině.

Frontální útok na Krym by byl velmi obtížný, protože většina útočících sil by se na něj musela dostat přes relativně úzkou Perekopskou šíji. Útočné plány zřejmě opakují způsob, jakým Ukrajinci v listopadu osvobodili Cherson: obléhat, dokud Rusové neutečou.

Poradce Podoljak mluví „vymýcení všeho ruského“ z Krymu: jazyk i kulturu. Opětovná integrace nebude „s úsměvem“.

Ukrajina chce postupovat na jih přes ruské obranné linie v Záporožské oblasti. Pokusí se odříznout „pozemní most“ spojující Krym s pevninským Ruskem anebo se dostat aspoň tak daleko, aby ovládla důležité silniční a železniční trasy na poloostrov.

Nová krymská vláda by pro obyvatele mohla znamenat spíš porobení než osvobození.

Čtěte také

Na Krym se Ukrajinci letos už nedostanou, Rusům navíc pomůže KLDR, odhaduje reportér Novák

Udeřit můžou i na námořní základnu Sevastopol, letiště v Saki nebo logistický uzel v Džankoji, a narušit tak ruské velení, řízení i bojovou sílu. Kdyby se podařilo Rusy izolovat a obklíčit, museli by se evakuovat nebo vzdát. Anebo by se Putin mohl rozhodnout, že stažení je lepší než vyhnání z Krymu.

Může se také stát, že se Ukrajinci nedostanou do dělostřeleckého dosahu zásobovacích linií dřív, než útočné operace zpomalí nebo zastaví zimní deště a vyčerpání. Na jaře se sice zas obnoví, ale přerušit zásobovací trasy nebude snadné, protože tam jezdí i civilní doprava.

Rusové se jen tak nedají

Stažení Rusů z Chersonu bylo politické rozhodnutí, Krym je něco jiného. Většina Rusů je přesvědčena, že jim poloostrov patří, a záleží jim na něm víc než na ostatních částech Ukrajiny. Panují proto obavy z ruské eskalace.

V Kyjevě jsou i ti, kteří se ptají, jestli je opětovné dobytí Krymu moudré a praktické. I když pomineme, co všechno může Putin udělat, aby ztrátu odvrátil, bylo by nejspíš obtížné integrovat místní. Přestože se na Ukrajině mluví o usmíření, někteří její představitelé jsou nekompromisní.

Čtěte také

Kyjev zrychluje tempo s cílem dobýt Krym. Válka ještě dlouho neskončí, ale Moskva je na pokraji paniky

Podoljak například mluví o nutnosti „vymýtit všechno ruské“, od jazyka až po kulturu, a tvrdí, že opětovná integrace obyvatel nepůjde dělat „s úsměvem“.

Dvanáctibodový plán, který pro Krym navrhl tajemník Rady pro národní bezpečnost a obranu Oleksij Danilov, navrhuje přejmenovat Sevastopol, anulovat všechny provedené převody majetku a dokonce odebrat volební právo některým obyvatelům.

Někteří lidé z Krymu nepochybně zmizí, včetně většiny zhruba 1 až 1,5 milionu kolonistů, kteří se tam přestěhovali po roce 2014. Jenže čím víc lidí odejde, tím těžší bude udržet v chodu státní správu a služby.

Podle plánů má být na Krym převedeno 50 tisíc státních zaměstnanců a 9 tisíc policistů z Ukrajiny. To by však způsobilo problémy na Ukrajině i na Krymu: lidé by se dosazenou vládou mohli cítit víc porobeni než osvobozeni. Moskva by zřejmě podněcovala neshody, šířila dezinformace a organizovala provokace.

Čtěte také

Dokud Ukrajinci nezískají Krym zpět, v Černém moři nebude klid, soudí ukrajinistka Víchová

Kyjev teď neústupně trvá na tom, že o Krymu jednat nebude. Je pravda, že změna ukrajinských hranic by vyžadovala změnu ústavy. Na druhé straně pokračující neomezená vláda Ruska nad poloostrovem by byla odměnou za agresi i trvalou hrozbou pro Ukrajinu a její životně důležitý obchod přes Černé moře, shrnuje problémy opětovného dobytí Krymu Mark Galeotti.

Celý Svět ve 20 minutách si poslechněte v audiu, připravily Gita Zabvitelová a Tea Veseláková.