Pro leteckou archeologii je důležitá barva a výška obilí

8. srpen 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Gojda

Hostem magazínu Je jaká je a Marie Retkové byl v pondělí (8. srpna) po 11:05 hodině Martin Gojda, vedoucí Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni.

Co je archeologie dnes ví každý žák základní školy. My jsme s Martinem Gojdou ale hovořili o specifickém odvětví této vědy, kterou je letecká archeologie. Je to speciální metoda, která se zabývá identifikací zaniklých pozůstatků měst, vesnic, opevnění a dalších objektů z ptačí perspektivy. Letecká archeologie tedy není, jak se někteří domnívají, hledání starých letadel, poznamenal náš host s tím, že se používá již od konce 70. let.

Existuje několik principů, jak rozpoznat, že je něco ukryto pod povrchem země. Jsou to tzv. příznaky, které ve 20. letech stanovil britský vědec Osbert Guy Stanhope Crawford. Ten za I. světové války sloužil u armády jako pozorovatel a fotograf. Během letů se dobře naučil rozlišovat povrch země v závislosti na tom, co je skryto pod ním. Nejdůležitějším určil tento odborník „vegetační nebo také porostový příznak“, kdy především obilniny, které rostou nad archeologickou památkou, mají jinou barvu a jsou vyšší. „Zaniklé objekty totiž původní obyvatelé buď sami zahrnuli hlínou nebo je vítr pokryl humózní látkou. Z letadla jsou pak vidět obrazce, které mají např. kontury hradiště či opevnění. Tak bývá objeveno 90% lokalit,“ vysvětlil odborník.

Existují přístroje, které umožňují hledat také v zimě v listnatých lesích. „Při příznivém slunečním světle se dají pořizovat docela dobré fotografie. Dnes laser, který pronikne i přes vegetaci. Zvláštní zařízení je připevněno na podvozku letadla a funguje jako radar. Mapuje dokonale povrch terénu v trojrozměrné podobě,“ řekl Martin Gojda, který si dobře pamatuje na svůj první let. „Bylo to v květnu 1992, takže letos slavíme s kolegou 20 sezónu. Jsme jediní u nás, kteří se kontinuálně věnují letecké archeologii.“ Létá prý také se studenty pro které pořádá kurzy letecké archeologie. Za týden jimi projde kolem 30 zájemců, které učí pracovat s přístroji, s GPS, fotografovat a rozpoznávat zajímavá místa.

Vědci létají tam, kde přírodní podmínky umožňují dobrou viditelnost. Kromě toho je nejvhodnějším obdobím květen, červen a červenec před sklizní obilnin. „Navštěvujeme oblasti nížin, kde pravěcí lidé nejvíce žili. Létáme do větších říčních údolí kolem Labe, Vltavy, Ohře, Cidliny atd. a za 20 let, kdy se letecké archeologii věnujeme, jsme objevili stovky lokalit.“ Většinou to jsou pravěké vesnice s domy, odpadní a zásobní jámy a pohřebiště.

Letecký průzkum přináší spoustu informací o aktivitách člověka v minulosti. Dnes se ale jen pořizují fotografie a místo se dokumentuje. „Archeologie už je jinde. Dříve se hodně kopalo a památky se odkrývaly. Současná evropská archeologická věda ale doporučuje, aby se výzkumy nedělaly destruktivně.“ Tedy aby se fotografovalo, dokumentovalo a dělaly se povrchové průzkumy. V ČR se skutečně kope jen na 10 lokalitách. „Práce tak spočívá především v tom, že chodíme po poli a sbíráme to, co leží na povrchu nebo blízko pod ním. Podle toho určujeme historické období.“

Dá se ještě dnes z oblak něco objevit? „Asi už ne, ale to se dopředu nikdy nedá odhadnout. Každopádně máme letos absolutně nejúspěšnější sezónu v naší 20leté historii. Zatímco ročně objevíme kolem 15 nových míst, letos jich máme už kolem 50,“ zdůraznil Martin Gojda.

Více informací a postřehů najdete v záznamu rozhovoru s Marií Retkovou.

autor: eh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.