Pro jímání a další využití dešťové vody jsou nejlepší podzemní nádrže

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hospodaření s dešťovou vodou je v současnosti v České republice hodně aktuální téma. Lidé se při stavbě svých rodinných domů pravidelně setkávají s požadavkem stavebního úřadu na likvidaci dešťové vody na pozemku stavby. Na splnění této podmínky tedy závisí získání stavebního povolení. Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, o změně stavby, o změně užívání stavby i kolaudační souhlas. Hospodaření s dešťovou vodou má oporu v české legislativě, ale veřejnost si na to ještě příliš nezvykla, a proto vznikají kolem tohoto tématu vášnivé debaty. Napomáhají tomu i časté nepříliš pružné požadavky příslušných úředníků, kteří s možnostmi hospodaření s dešťovou vodou mají prozatím málo zkušeností. Osvětu veřejnosti i úředníků se daří poměrně rychle šířit například i pomocí rozhovorů podobných právě tomu dnešnímu na Dvojce Českého rozhlasu v Kutilské poradně. Mým hostem je inženýr Ondřej Samek ze společnosti Glynwed. Dobré dopoledne.
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Dobré dopoledne.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to ti noví stavebníci nemají vůbec jednoduché. Musí zajistit spoustu věcí, než dostanou stavební povolení a kolaudační rozhodnutí, tak, co si vlastně pod tím pojmem hospodaření se srážkovou vodou, můžeme představit?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Ono to tak složité není právě, ale hospodařit s dešťovou vodou můžeme různými způsoby. Můžeme ji využívat například pro zálivku zahrady.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ji můžeme chytat do nějakých nádob.
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Můžeme ji akumulovat a následně ji využívat v domě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je jedna možnost.
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
O tom jsme se vlastně tedy společně bavili v únoru. Dále ji můžeme vsakovat tu vodu, to znamená zavést ji do takových podzemních objektů, odkud se postupně vsakuje do podzemí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A tam mizí?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
A tam mizí a doplňuje podzemní vodu, což je dobré, protože vlastně hladina podzemní vody neustále klesá. U větších objektů potom je vhodné dešťové vody z těch srážkových událostí akumulovat, to znamená udělat takovou retenci podzemní retenční nádrže, odkud tu vodu regulovaně odpouštíme do vodního toku, případně do dešťové kanalizace nejlépe.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak je škoda úplně tu dešťovou vodu likvidovat a odpouštět a nechat podle mého soudu prosakovat je dobré asi také ji umět i využívat, protože to vodné a stočné je poměrně drahé, nicméně jaké jsou vůbec důvody pro to hospodaření s dešťovou vodou?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
No, tak správně jste začala hned těmi ekonomickými důvody, že důvody ty ekonomické máme tedy takové, že vlastně, když využíváme tu dešťovou vodu, tak odebíráme méně vody z vodovodního řadu, tím pádem platíme méně za vodné a dalšími důvody jsou například důvody ekologické tedy, přičemž když využíváme dešťovou vodu, tak šetříme vlastně přírodní zdroje, protože dešťové vody je vlastně vhodné využívat. A dále doplňuje tu podzemní vodu, což je důležité. A v neposlední řadě jsou to bezpečnostní důvody, protože při srážkových událostech tím, jak je stále více zpevněných ploch v /nesrozumitelné/ zelených územích, tak máme velké množství zpevněných ploch, na které při tom dešti ta voda spadne, rychle odteče, následně se dostane do vodních toků a vlastně vznikají tím následně i povodně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Často ale vidíme třeba na různých místech myslím na venkově vodu z okapů, která teče tou cestou někam do polí, někam do luk a podobně, vlastně to v podstatě jako z hlediska právního a z hlediska současné legislativy možné je, protože jsou to staré domy, ale ti noví, kteří staví, tak ti už musí tuto záležitost řešit.
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Je to tak. V současné době legislativa je upravená tak, že právě ve vyjadřovacích, ve vyjadřovačkách příslušných úřadů jsou podmínky na likvidaci té dešťové vody na pozemku stavby, to znamená, že klasicky, když někdo staví rodinný dům, tak tam má vlastně podmínku - musíte likvidovat vodu na svém pozemku a nejčastěji je to vsakováním tedy.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Velké zpevněné plochy je asi nutné řešit, proč ale mají povinnost hospodařit s dešťovou vodou majitelé rodinných domů?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Tak to je vlastně ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ti noví majitelé v podstatě.
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
No, je to z důvodu, že je opravdu potřeba řešit tuhle tu problematiku hospodaření s dešťovou vodou komplexně, to znamená nejlepší nebo nejekonomičtější, nejlogičtější řešení je to, když se ta voda vlastně využívá nebo likviduje tam, kde spadne, to znamená, že, to znamená, že vlastně každý na svém pozemku, když bude tu vodu využívat, pak jenom třeba ten zbytek, který nepotřebuje, tak nechá vsáknout nebo někam odpustí, tak je to prostě nejlepší řešení a následně tedy všechny ty negativní vlivy budou eliminovány.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V Evropě už je to asi běžné už asi delší čas a my si taky na to budeme muset zvyknout, že se takto šetří a hospodaří s tou dešťovou vodou?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Je to tak a je to důležité i z toho důvodu, když třeba si uvědomíme, že za posledních 10 let jsme se setkali s mnoha ničivými povodněmi, které samozřejmě se nás dotkly všech, některých bohužel výrazně, některých méně, a proto vlastně, když začneme každý u sebe, tak s tím můžeme něco udělat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď nám řekněte, co bývá nejčastější podmínkou pro získání stavebního povolení a dalších potřebných dokumentů při stavbě rodinného domku, pokud jde tedy o zpracování té dešťové vody?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Nejčastěji tam bývá právě větička o tom, že je třeba likvidovat dešťovou vodu na vlastním pozemku, nejčastěji vsakováním. K tomu právě třeba naše společnost tedy navrhuje, navrhuje řešení pomocí vsakovacích tunelů nebo takových bloků, z kterých se staví ty podzemní objekty, poměrně malé, nebo jde o to, jak to zrovna komu vychází, ale nejprve je potřeba zjistit si vhodnost místních podmínek, to znamená potřebu vlastně vědět, jak rychle se mi tam ta voda bude vsakovat na mém pozemku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že záleží, jaké je tam podloží?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Přesně tak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je tam půda, jestli hodně kamenitá nebo naopak je tam hodně země, takže ta voda se dobře vsakuje. Můžete nám popsat do vsakovací zařízení? Já tady mám před sebou obrázek, což tedy naši posluchači teď nevidí, ale vy budete tak laskav a popíšete to, je to z umělé hmoty, jak se tak dívám na první pohled, nebo se mi to zdá?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Přesně tak, jsou to plastové vlastně takové boxy, nebo existují různé alternativy a vlastně z toho, když si to představíte, tak z okapu klasicky máte nějaký, nějakou filtraci nejprve, nějaký gajgr, případně i v nějakých okapových svodech můžete mít vlastně filtraci těch mechanických nečistot, potom vám to vlastně ta trubka jde tedy pod zem, kde máte uložený ten vsakovací objekt, máte to přes tu filtraci napojené do toho vsakovacího objektu, což jsou teda ty bedýnky seskládané k sobě obalené geotextilií, aby právě nedocházelo k zanášení těch bedýnek tou zeminou, co je v okolí a tam se ta voda přitom dešti naakumuluje a postupně se vsakuje do toho podloží.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Postupně se ztrácí, nicméně tu vodu můžeme využít, pokud chceme z té vsakovací nádrže, dá se ještě nějakým způsobem třeba odčerpat, protože může se stát, že přijdou velké srážky a to vsakovací zařízení nestačí pojmout to obrovské množství té vody, tak je možno ještě to jakoby vyčerpat z toho?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Je to možné i takto, že vyčerpat, že třeba bysme přidali nějakou šachtičku vedle a do té ponorné čerpadlo a čerpali tu vodu z toho, ale ještě výhodnější je právě předřadit před ten vsak akumulační nádobu. Tehdy jsme se bavili o tom využívání dešťové vody, vlastně využívat tedy tu vodu z té akumulační nádrže a teprve vlastně přepad z té akumulační nádrže vést do toho vsaku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili tam je potom ta vůle a je tam možno pojmout větší množství vody, pokud dojde k nějakým velkým srážkám.
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Je to tak, ale samozřejmě i ten vsak by měl být navržen na správně dle nové normy a nové normy z března letošního roku a měl by být navržen na dostatečné množství.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si poradíte s tím, když ta půda není dobrá z hlediska tedy vsakování, to znamená, je hodně kamenitá, je tam málo země, je tam problém, aby se tam vůbec, je tam jílová půda třeba, která se špatně vsakuje, tak, co s tím provedete, máte to nějak promyšlené?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Máme to promyšlené nebo takovéhle situace řešíme poměrně často. Tam právě potom nejčastějším řešením bývá akumulace té dešťové vody, to znamená navrhnout ten objem té akumulace trošku větší právě na zachycení těch přívalových dešťů a využívat tu vodu vlastně na zálivku a snažit se mít tu akumulační nádrž vyčerpanou, aby vlastně, využít tu vodu co nejrychleji, abychom měli vlastně připravenou ten prostor, ten objem připravený na ty přívalové deště.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud máte, milí posluchači, problém s dešťovou vodou, pokud možná informace, které tu zazněly, jsou pro vás novinkou, určitě využijte přítomnosti našeho dnešního hosta, inženýra Ondřeje Samka ze společnosti Glynwed. Můžete volat své otázky 221552525 nebo také poslat mailem na jejakaje@rozhlas.cz.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A my se dnes zajímáme o využití dešťové vody, mluvíme o vsakování vody. Naším hostem po telefonu je posluchačka. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Králová, dobrý den. Já jsem se chtěla vašeho hosta zeptat, jestli ta povinnost likvidovat vodu jako u domů, tak, jestli ta povinnost je i u organizací? Já mám problém, že vedle garáže mám tenisové hřiště a vlastně odpadová voda spláchla jako na pozemek a filtrací, šachtou mi vnikla do garáže, jo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Z té organizace? Tak, ano, dobře, od sousedů?
posluchačka
--------------------
No. Jestli ta povinnost je i pro organizace jako likvidovat tu vodu na svém pozemku?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme za otázku.
posluchačka
--------------------
Děkuju. Na shledanou.
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Dobrý den. Děkuju za otázku. Tak tu povinnost mají skutečně i organizace, jak právnické, tak fyzické osoby, ale tam jde o to, že vlastně je to při tedy, v těch nových vyjádřeních, až vlastně, není to tak dlouho, co to v těch zákonech je zanesené, to znamená, že pokud oni tam již v minulosti měli ten systém vybudovaný a mají to vlastně udělané správně, tak tím pádem to pro ně jakoby v současné době třeba ta likvidace nebo to vsakování není podmínkou, ale samozřejmě by ten systém měli mít navržený tak, aby jim fungoval a když vás to nějakým způsobem ohrožuje, tak to není dobře.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tady otázka po internetu, budeme kupovat rodinný dům, zahrada asi 600 metrů čtverečních, je to ve vnitřní části Prahy, není k dispozici studna, dům je postavený na skále, tak nevím, zda by tam vůbec šla vybudovat. Byla by dešťová voda dostatečná na zalévání? Kolik stojí vybudování bezpečného zařízení na odchyt vody? To je trošku otázka spíše směřující k tomu únoru, kdy jsme se tady setkali nad těmi nádržemi podzemními pro dešťovou vodu. Tak, co k tomu povíte?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
No, to je hodně taková komplexní otázka, asi by to bylo na déle tohle to. Bych případně posluchači doporučil, aby se na nás obrátila a vlastně, abychom vymysleli nějaké vhodné řešení dle teda těch místních podmínek, abychom vlastně splnili veškeré jeho požadavky a požadavky úřadů a asi zřejmě tedy ta akumulace by zde byla možná akumulovat tu vodu a zase ji využívat a vlastně, vlastně s tím vsakem, to by se potom vidělo, no, jestli, jestli by se tam něco vsáklo, nebo jaké jsou tam ty místní podmínky, tak tam bych doporučil právě od našich techniků navrhnout nějaké konkrétní řešení.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, otázka po telefonu. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, tady posluchač Martin. Já mám takový dotaz. Právě děláme výkop kolem penzionu jako, aby se penzion vysušil, tak tam dáváme drenáž a teďko tam řešíme zrovna, kam okapovou vodu. Někdo říká, že se to může dát třeba dva metry od baráku, ale ta střecha je dost velká, tak nevíme, kam svést. Je to na našem pozemku ještě a nevíme, jestli je dobré nebo jestli stačí třeba to dát pod úroveň těch výkopů tu okapovou vodu?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Tak tam právě i u těch vsakovacích zařízení je důležité právě to, aby, když ta voda se vsakuje, tak, aby vlastně neohrožovala ty základy té stavby nebo případně, když jsou tam, že jo, podsklepené patra nebo podzemní patra, tak, aby to neohrožovalo tu stavbu, to znamená, že je potřeba teda v dostatečné vzdálenosti. A na základě té nové normy, normy ČSN 759010, která právě řeší vsakování obecně, tak tam je konkrétní třeba vzoreček právě na to, abychom byli schopni si spočítat, spočítat dostatečnou vzdálenost od toho podzemního patra, abychom neohrožovali nějak tu stavbu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka se týká zelené střechy, jestli vsakování řeší zelená střecha a v jakém rozsahu?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Tak zelené střechy, to je hodně dobrá věc, řeší vsakování, vsakování neřeší, ale řeší ho částečně. To znamená, že vlastně, když máme zelenou střechu, tak nám na ni spadnou ty srážky a odteče jich minimum, to znamená, že vlastně ten součinitel toho odtoku, součinitel redukce toho odtoku ze zelené střechy je malý, a to znamená, že nám, že nám množství té dešťové vody, kterou následně musíme někde likvidovat, využívat nebo vsakovat, nakládat s ní tak, tak nám ho natolik zmenší, že potom už ty následné i náklady na to jsou minimální.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pojďme ještě k tomu, když si nechá zákazník nainstalovat vsakování, co je potřeba udělat? To znamená, asi první je, že se podíváte, jaké je tam vůbec podloží a kde se bude kopat a kam se to vsakovací zařízení bude pokládat?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Přesně tak. Vlastně, když nás takhle zákazník kontaktuje s tím, že by potřeboval udělat vsakovací zařízení, tak první, co mi potřebujeme od něj, aby měl zjištěno právě ty místní podmínky. Správně by měl mít každý, kdo takové zařízení si pořizuje nebo instaluje, tak by měl mít hydrogeologický posudek, který mu právě udává rychlost vsakování, v jeho závěru je napsáno vždy rychlost vsakování a na základě této rychlosti a plochy střechy, kterou, nebo půdorysného průmětu tedy té střechy, zpevněných ploch, tak na základě těchto ploch my vlastně spočítáme, spočítáme to množství dešťové vody, kterou je potřeba nějakým způsobem vsakovat a na základě toho i potom vlastně množství těch modulů.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď je otázka na nádrže pro dešťovou vodu. Jak velkou nádrž doporučujete na jímání dešťové vody pro běžný rodinný dům? Kolik kubíků získáme průměrně v letních měsících, jestli to lze takto spočítat v rychlosti? Máte zkušenosti s těmi nádržemi, které jsou právě pro dešťovou vodu?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Tak vlastně my ty dešťové, nebo pro to využívání z té dešťové vody počítáme tak, že vlastně si spočítáme zase půdorysný průmět té střechy, kolik té vody nám na to spadne, spadne ročně, to znamená známe roční průměrný srážkový úhrn, z toho máme vlastně dostupné množství v metrech krychlových vody za rok a akumulaci té dešťové vody pro využívání, teda tu akumulační nádobu počítáme na zhruba 6 % toho ročního úhrnu, což vychází na to, že nám zaprší statisticky každý dvacátý den a tudíž té vody budeme mít akorát, nebudeme ji mít ani moc, ani málo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k té kvalitě dešťové vody, já vím, že to není otázka pro technika, ale ptala se tady posluchačka, že ta voda trošku je cítit, jestli je to vhodné tu vodu využívat potom na zalévání třeba zeleniny? Já vím, že, nevím, jestli s tím máte zkušenosti?
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Tak vodu, samozřejmě existuje spoustu variant, jak tu dešťovou vodu akumulovat, v jakých nádobách a tak dále. Pro celoroční třeba využívání nebo i pro to, aby právě nebyla cítit, aby se nekazila ta voda, tak je vhodné používat podzemní nádrže, které jsou umístěny v nezámrzné hloubce a vlastně díky tomu, že tam nedochází, nedochází k prostupu tedy slunečního světla do té nádrže a je tam poměrně stálá teplota, tak nedochází ke kazení té vody, a tím pádem by ani neměla zapáchat a je dokonce teda možné ji využívat i v domě, nejenom na zálivku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak opravdu ve velké stručnosti, vím, že to vsakovací zařízení je taková skládačka, takže je otázka jenom vykopat určitou jámu a pak už se to složí jedna dvě, tak jsem to možná zjednodušila trošku, ale vy to doplníte.
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Je to tak. Přesně potřebujeme, potřebujeme tedy vykopat dostatečně velkou jámu, kterou například na našich kalkulátorech na webu je možné si spočítat, kolik toho materiálu budete potřebovat na to vsakovací zařízení, vlastně do té jámy tedy dáte, na dno dáte zhruba 10 centimetrů silnou vrstvu štěrkopísku, potom položíte geotextilii, na to ty bloky, případně tunely, vlastně spojíte je k sobě jednoduše takovými spojkami a opět to zabalíte, obsypete štěrkopískem a zasypete nebo uhutníte a zasypete původní zeminou. To znamená, není to opravdu nic složitého a dá se to zvládnout.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě nám psala posluchačka Hedvika takovou poznámku jenom, byla v Izraeli, navštívila pevnost Masada, byla překvapena, jak tam nakládali s dešťovou vodou. Sváděla se z velké vzdálenosti, zásoby vody v obrovských cisternách vydržely v případě obléhání i roky. Tak to je taková cestovatelská zase zkušenost od našich posluchačů na Dvojce Českého rozhlasu. Já vám děkuji za návštěvu, mějte se hezky a já ještě připomenu důležitou informaci, že jste teď na našem rozhlasovém webu dvojka.rozhlas.cz, tak tam budete odpovídat také na naše otázky, děkuji za návštěvu.
Ondřej SAMEK, společnost Glynwed
--------------------
Tak děkuji za pozvání. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.