Při koupi šlehačky dávejte pozor, zda je opravdu vyrobena ze smetany
Úterní poradna Dvojky patřila výsledkům testů šlechaček. Hostem byl Vladimír Beneš z časopisu dTEST. V příspěvku najdete audiozáznam rubriky a také textový přepis.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je s vámi Dvojka Českého rozhlasu, je s vámi Marie Retková. V úvodní hodince jsme mluvili o tucích s paní profesorkou Dostálovou. Musím říct, že ne vždycky se součinnost kolegů tak krásně sladí jako tentokrát, protože o těch tucích budeme vlastně pokračovat i dál, budeme za chviličku mluvit o testech smetany ke šlehání, budeme ve Velkých maličkostech po půl jedenácté mluvit o Slovanech a jejich jídelníčku, Ježkovy oči přinesou téma Každý svého zdraví strůjcem, no, a po jedenácté hodině pan profesor Jiří Hoch z II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, chirurg, který se zabývá ústrojím střev a konečníku, čili dozvíme se i to, jak ty tuky v našem organismu nakonec dopadnou. Ale teď ještě ta lepší stránka s panem Václavem Benešem z časopisu dTEST, tedy výsledky testů smetan ke šlehání. Ty jsou velmi chutné, šlehačky, ty já mám moc ráda. Dobrý den, pane Beneši.
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Hezký den.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den. Tak jaké šlehačky jste testovali?
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Tak, jak jste říkala, testovali jsme smetany ke šlehání, tedy s obsahem tuku 30 a více procent, ale otestovali jsme i smetany na vaření, což jsou ty, které mají od 10 do 30 % tuku, jsou tady méně tučné, ovšem tu šlehačku klasickou z ní neuděláte, zato jsou velmi oblíbené do omáček a podobně. Sledovali jsme především, zda obsahují tolik tuku, kolik deklarují, protože orgány státní správy dříve zaznamenaly podvody právě s množstvím tuku, dobrá zpráva je, že v našem testu se to nepotvrdilo a všechny ty smetany byly tedy poctivé v tom slova smyslu, že obsahovaly to množství tuku, které deklarovaly, nebo dokonce ještě více. Rozdíly tam samozřejmě byly, a to ve šlehatelnosti a jiných aspektech, které jsme také sledovali.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A které, za chviličku probereme, a vy se můžete k nám přidat, milí posluchači jejakaje@rozhlas.cz nebo 221552525 nebo 221552424. Ještě je možnost SMSky R2 mezera JEJAKAJE mezera a text na 9077704. Mluvíme o výsledcích testů smetany ke šlehání, neboli šlehačky.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 či 2424 na konci jsou čísla, která vám jsou k dispozici. Mluvíme o testech smetany ke šlehání neboli šlehačkách s panem Václavem Benešem z časopisu dTEST. Pane Beneši, co to je vlastně šlehačka?
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Co to je šlehačka, je velmi dobrá otázka, ovšem je na ni velmi těžká odpověď. Legislativa naše nezná pojem šlehačka, to znamená, to znamená, jinými slovy neříká, že to, co je šlehačka, musí být uděláno ze smetany, proto vy na těch třeba sprejových šlehačkách naleznete často název šlehačka, pak ten výrobek otočíte a zjistíte, že je to vlastně výrobek udělaný z rostlinného tuku, takže vůbec smetanou nemá nic společného, tudíž na tohle doporučuji dávat si velký pozor, protože pokud kupujete něco, co se již jmenuje šlehačka, tak tam není záruka, že to je vyrobeno ze smetany. To, co my si představujeme, my běžní lidé pod pojmem šlehačka, to je skutečně ušlehaná smetana ke šlehání, tedy vysokotučná smetana.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se vlastně s tou smetanou děje, než ji můžeme ušlehat?
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Než ji můžeme ušlehat, musí nám dodat takový výrobek, který tedy má dostatečné množství tuků, což je klíčový faktor proto, aby to vůbec šlo našlehat a potom, nebo předtím se musí ten výrobek nějakým způsobem zpracovat a v dnešním mlékárenství se v zásadě používají dva způsoby zpracování, respektive konzervace těch smetan, a to je pasterace a UHT záhřev neboli velmi vysoký záhřev tak, jak to známe u trvanlivého mléka. Obě ty metody mají své výhody a nevýhody, a to se v testu prokázalo, že zkrátka to platí. Jednoduše ta UHT ohřev, neboli zahřívání na vysokou teplotu, má tu výhodu v tom, že docílíte velké trvanlivosti, nemusíte ten výrobek skladovat při teplotách jako v chladničce, můžete je tedy skladovat při pokojové teplotě, ovšem vzhledem k tomu, že dochází k zahřání na 135 stupňů Celsia, tak tam dochází k určitým smyslovým změnám v tom výrobku a i ke změnám z hlediska právě šlehatelnosti, tudíž ta smetana, která prošla UHT záhřevem, se potom ještě musí vylepšit tak, aby vůbec šla našlehat, to se děje pomocí éček, není to tedy žádné chemické ...
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Těch stabilizátorů vlastně.
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Není to žádné chemické éčko, je to stabilizátor, který je vyrobený z mořské řasy, říká se mu karagenan a ten zajišťuje, že i ta vysokotepelně ošetřená smetana jde potom našlehat. Druhou nevýhodou tohoto způsobu konzervace je to, že ta smetana může mít nějaké smyslové změny ...
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ona, totiž tam poznáte to převaření takové.
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Ano, ano, přesně tak. Říká se tomu správně vařivost nebo vařivá chuť a tato změna zejména pro ty, kdo mají citlivou chuť nepříjemná, záleží samozřejmě na konkrétním výrobku. Různé ty UHT smetany měly různě vařivou chuť, ale zpravidla tam nějakým způsobem byla přítomna, takže případně se ta chuť tam musí nějakým způsobem přerazit, třeba doslazením nebo podobně a tenhle problém se nevyskytuje právě u těch pasterovaných smetan, které byly zahřáty na nižší teplotu, takže ty jsou chuťově lepší, a to se i v tom testu potvrdilo.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste říkal, pane Beneši, že ve všech těch šlehačkách, tedy smetanách ke šlehání bylo dostatečné množství tuku, tolik, kolik je inzerováno a šly všechny ušlehat? Protože já mám tu zkušenost, že některé ať se snažím, jak se snažím, tak ušlehat nejdou.
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Všechny ušlehat nešly. Šly ušlehat v různé míře. Ty známky, které jsme za šlehatelnost udělovali, byly od velmi dobře až po dostatečně. To byl případ jedné smetany, byla to smetana z mlékárny v Lovicu, tedy polská smetana, která získala pouze známku dostatečně a to, co při šlehání z ní vzniklo, bylo v naší laboratoři popisováno jako hrouda tuku s tekutinou okolo, takže to skutečně nebyla smetana ke šlehání, z které byste vyrobili tu šlehačku, kterou z toho očekáváte. Jinak obecně většina těch smetan se dala během 2 minut, což je taková doporučená doba, za kterou byste měli tu smetanu být schopni ušlehat, se dala ušlehat. Ta jejich údržnost, tedy to, jak dlouho vydrží ta našlehaná šlehačka, než začne pouštět tekutinu, tedy syrovátku, ta byla různá, takže většina těch smetan tedy nakonec našlehat šla, ale rozdíly byly v tom, jak dlouho vydržely a jak to vůbec vypadalo.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znovu připomínám, můžete se pana Beneše na vše, co vás zajímá kolem smetan ke šlehání, zeptat na jejakaje@rozhlas.cz, případně SMSkou se můžete zeptat R2 mezera jejakaje mezera a text na 9077704 a můžete volat na 221552525 nebo 221552424. Pane Beneši, mně se několikrát stalo, že ta konzistence té šlehačky byla taková, že tam byly takové hrudky jakoby, vložky, měli jste taky tu zkušenost?
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Ano, bylo to u několika výrobků, jsou to takzvané kaseinové vločky. Kasein je jedna z mléčných bílkovin, je to tedy věc, která v mléku je přirozeně přítomna. Ty kaseinové vločky jsou považovány za senzorickou vadu, nejsou tedy nic, čeho byste se měli bát, není to nic závadného, ovšem samozřejmě kazí to vzhled té šlehačky i té smetany, takže ty kaseinové vločky jsme hodnotili negativně, občas tam bývají.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu vítáme teď prostřednictvím telefonu i posluchače. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka ...
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete se ptát, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Chtěla jsem se zeptat, kterou z těch šlehaček, jestli by nám to mohl říct, která z těch šlehaček patří mezi nejlepší, kterou by mi doporučil si koupit?
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě se k tomu dostaneme, děkujeme za dotaz. A ještě vezmeme jeden. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, Dvořák. Mám následující dotaz, netýká se to šlehačky, ale týká se to mléka. Proč, když koupím trvanlivé mléko, tak nelze z něho udělat podmáslí a v podstatě smrdí, protože si pamatuju, jak mléko vonělo a jak bylo lahodné, co s tím dělat? Děkuji.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Nevím, jestli pan Beneš je ten, který vám úplně na to dokáže odpovědět, nicméně zkusíme to.
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Je to přesně ta otázka zpracování mléka a tepelného záhřevu, který je potřeba pro to trvanlivé mléko tedy UHT, je to stejný problém jako u smetany, tedy ta vařivá chuť. To mléko má samozřejmě relativně nízký obsah tuku, je homogenizované, což znamená, že tam ty jednotlivé složky jsou jednoduše řečeno rozpuštěny, takže už se z toho v podstatě nedá vyrobit nic jiného, než to, co z toho tedy je, než to mléko, takže v podstatě s tím mlékem od krávy nebo z farmářských trhů, které by neprošlo homogenizací a sráží se a brzy se zkazí, tak to trvanlivé mléko skutečně nemá už příliš mnoho společného.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď možná bychom měli povědět, kolik jste těch výrobků testovali a jako to dopadlo a možná bychom měli také se dotknout alespoň těch testovaných smetan na vaření.
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Ano, otestovali jsme 18 smetan ke šlehání a 12 smetan na vaření a už jsme jmenovali výrobek, který dopadl špatně, byla to tedy smetana ke šlehání z mlékárny v Lovicu, a ta získala hodnocení uspokojivě. A první tři místa obsadily smetany Olma smetana ke šlehání, která byla ošetřena vysokou pasterací a byla v plastovém kelímku, smetana ke šlehání z Mlékárny Kunín, která byla ošetřena UHT záhřevem a smetana ke šlehání Albert Quality taktéž ošetřena UHT záhřevem a i tato smetana pocházela z Mlékárny Kunín stejně jako předchozí jmenovaná.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme ještě telefonáty. Dobrý den, vítáme ve vysílání. Ano, můžete se ptát, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Jsem to já?
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jste to vy, slyšíme vás.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat pana Beneše, jakej má názor na Floru?
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to není šlehačka, ani smetana ke šlehání. Čili tady asi ...
posluchačka
--------------------
Tady asi neuspěju.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady asi neuspějete, protože to jste se měla zeptat paní profesorky Dostálové, která tady byla tu první hodinu, ale ta už bohužel odešla. Čili vezmeme další telefonát. Děkujeme. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den. Posluchač z Náchodska. Já bych měl takovej problém. Při nákupu se mi často stává, když kupuju tu šlehačku, jak se říká ve spreji, co je, tak se mi splete ta rostlinná anebo ta živočišná šlehačka, že mi chybí jako důkladnější rozlišení, označení.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, ano, děkujeme za dotaz. Tak, já myslím, že tady je dobré skutečně postupně si pročíst tu etiketu.
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Přesně to je ten problém šlehačky, protože šlehačka nikde není definovaná, takže si můžete napsat na výrobek šlehačka, i když to nebude ze smetany. My jsme to měli u právě šlehaček ve spreji, které jsme testovali, tuším před necelým rokem a přesně tento problém tam byl a dobře to jde rozlišit podle ceny, protože ty rostlinné šlehačky jsou skutečně výrazně levnější než ty, které jsou vyrobené ze smetany, nicméně když bych to, my jsme přímé porovnání neprováděli, ale když bych si dovolil to srovnat, tak samozřejmě šlehačka ze smetany ke šlehání, kterou si doma ušleháte, bude lepší, než ta ve spreji.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě chuťově, určitě také konzistence, zkrátka srovnání to nejde.
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Ona na rozdíl od té šlehačky ve spreji je ta ušlehaná smetana skutečně vydrží, protože vzhledem k technologii, jakou vlastně jsme to pořídili, jakou jsme dostali ten vzduch do toho výrobku, tak zkrátka ta dobrá smetana ke šlehání vydrží našlehaná i několik hodin, v případě šlehačky ve spreji to rozhodně nemůžete čekat.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano a ještě ty smetany na vaření, abychom neopomněli.
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Ano, smetany na vaření, tam ta situace byla trošičku složitější co do výběru výrobku, protože tam nemusí mít ty smetany těch 30 %, takže to množství tuku se tam pohybuje od 10 do 19 %, což je poměrně velký rozdíl, takže to na jednu stranu dodává spotřebiteli velkou možnost volby, na druhou stranu musíte pečlivě hodnotit to, za co vlastně platíte, protože v podstatě platíte za ten tuk a čím více tuku, tím je to dražší a tím samozřejmě je to lepší, takže, pokud to budete dávat do omáčky, tak skutečně musíte vědět, co od toho čekáte a případně si to vyzkoušet. Nejlépe dopadl Profesional smetaný základ na vaření z Kunína a na druhém místě se umístila Sladká smetana Albert Quality, kterou vyrábí Moravia Lacto.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Beneši, mockrát děkujeme. Myslím, že ten test dal našim posluchačům návod, které ty smetany ke šlehání si koupit. Děkujeme. Mějte se moc hezky. Pan Václav Beneš z časopisu dTEST.
Václav BENEŠ, časopis dTEST
--------------------
Hezký den.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den a ještě nesmím zapomenout na to, že pan Beneš zůstává na chatu na webu dvojka.rozhlas.cz. Tam ještě můžete psát své dotazy.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.