Přežila Osvětim i pád na společenské dno. Osudové ženy: Heda Margoliová-Kovályová

26. říjen 2018
Koncentrační tábor Osvětim

Život Hedy Margoliové-Kovályové by vydal na hollywoodský film. Žena úspěšného muže přežila Osvětim i pochod smrti, krutou komunistickou perzekuci i pád na společenské dno.

Heda se narodila v roce 1919 v dobře situované rodině Blochových. Její otec působil jako finanční ředitel ve Waldesově továrně Koh-i-noor. Nacistická okupace zasáhla tvrdě do života celé rodiny, otec Bloch odmítl emigrovat a tak je posléze čekaly postihy obyvatel židovské národnosti.

Válečné útrapy

V té době již byla Heda vdaná za okouzlujícího právníka Rudolfa Margolia. Po několikaletém pobytu v ghettu v Lodži je čekala Osvětim, vyhlazovací tábor. Zde zemřeli oba její rodiče a manžel zmizel neznámo kam.

Její statečnost a odhodlání ji dovedly k útěku z pochodu smrti. Přežít v ilegalitě a osamocení v Praze do konce války pro ni bylo mimořádně obtížné.

03781943.jpeg

Také Rudolfu Margoliovi se podařilo uprchnout z nacistického zajetí. Na konci války přeběhl k Američanům a tam se stal dokonce velitelem jednoho sběrného tábora. O tom, že Heda válku také přežila, se dozvěděl z rozhlasu, který informoval o lidech, kteří se zachránili a hledali své příbuzné.

Klid před bouří

Po skončení války se oba manželé setkali a zdálo, že je čeká šťastná budoucnost. Narodil se jim syn Ivan a Rudolf Margolius nastoupil kariéru v oblasti zahraničních obchodu. Byl nejen odborníkem na ekonomii a právo, ale zároveň přesvědčeným komunistou. Kromě toho byla jeho výhodou i znalost jazyků. Heda pracovala jako výtvarnice v malém nakladatelství a byla velmi spokojená.

Strmou politickou kariéru svého manžela ale Heda Margoliová sledovala s obavami. Upřímné revoluční nadšení z budování socialismu a lepších zítřků v jejích očích nekorespondovalo s osobnostmi v čele strany, jako byl opilý prezident Gottwald nebo šíleně mluvící ministr Kopecký.

Pád na dno

Do jejich života zasáhl politický proces s Rudolfem Slánským. Ze 14 souzených jich 11 slyšelo verdikt „trest smrti“. Popraven byl také Rudolf Margolius obviněný z ekonomických sabotáží a pro Hedu nastalo těžké životní období.

Z horních společenských pater se Heda propadla k životu na okraji společnosti. Zůstala sama se synem, byla nemocná, vyhodili ji ze zaměstnání i z bytu… Manželův úmrtní list dostala až po dlouhých třech letech. Nemohla sehnat práci a živila se jako uklízečka.

Heda Margoliová-Kovályová  na snímku z roku 1992

Hedino podlomené zdraví trpělo pobytem v nevytopené místnosti na Žižkově, kde se synem bydlela. Pomoc jí v té době nabídl její bývalý kolega, redaktor a lingvista, Pavel Kovály, který se posléze stal jejím druhým manželem. Sňatek s Hedou pro Kovályho znamenal profesní krach. Z akademika se stal nevyučeným topenářem.

Do exilu

Na začátku 60. let byl Rudolf Margolius rehabilitován a Heda opět může vykonávat svou profesi spisovatelky a překladatelky. Naděje, které souvisely s reformním hnutím Pražského jara, ale vzaly za své okupací v srpnu roku 1968.

Její syn Ivan byl už od roku 1966 v Anglii a Heda se rozhodla odejít za ním. Nečekala na nic a využila vízum, které jí bylo už předtím přiděleno na cestu do Francie, a ještě koncem roku 1968 odešla do exilu.

Závěr života

Žije ve Spojených státech amerických, kde pracuje jako knihovnice. A také píše jednu z nejoceňovanějších memoárových knih 20. století Na vlastní kůži. Do Československa se vrátila v roce 1996, kde v roce 2010 ve svých 90 letech zemřela.

Heda Margoliová-Kovályová dokázala vidět problémy komunistické totality už za svého života, kdy žila mezi komunistickými elitami. Byla kritická k tomu, co se dělo kolem ní, ne jen ve svých pamětech při pohledu do minulosti.


historik Michal Stehlík

Účinkují:

Host: Michal Stehlík, historik

Připravila a slovem provází: Ivana Chmel Denčevová

Literární spolupráce: Hynek Pekárek

Režie: Michal Bureš

Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová

Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Premiéra: 26. 10. 2018

Spustit audio

Související