„Přešel jsem sněhové průrvy, rozvodněnou řeku…“ Antarktické dobrodružství Tomáše Halíka

18. březen 2016

Jako kluk chtěl být Tomáš Halík polárníkem. „Sotva jsem se naučil psát, začal jsem psát knihu Věda o Severu.“ Dětský sen se mu splnil v 55 letech. Kolik toho vydrží duchovní v drsných podmínkách?

Polární badatel Jaroslav Pavlíček mu navrhl, aby v Antarktidě založil pobočku České křesťanské akademie. „Takový báječný cimrmanovský nápad,“ těšil se Tomáš Halík. Stal se pak i součástí jednoho z Pavlíčkových experimentů o přežití v drsných podmínkách.

„Měl hypotézu, že lidé duchovně zakotvení více vydrží.“ Halík kvůli tomu absolvoval i výcvik: „Vystoupal jsem na štít v Alpách, bivakoval ve výšce 2700 m, přešel sněhové průrvy a rozvodněnou řeku…“ Nakonec se mu v Antarktidě dostalo od Pavlíčka uznání. „Sny se plní. Lidé si mají dávat pozor na to, co si přejí.“

Naše domácnost byla říše knih

Tomáš Halík vyrůstal jako dítě starších rodičů. „Mamince bylo 45, tatínkovi 48, když jsem se narodil.“ Jako dítě naslouchal hovoru starších lidí, a to i velikánů. „Chodili k nám tatínkovi přátelé, o nichž jsem se později učil ve škole. Čapek, Hrubín Seifert, Holan... Naše domácnost byla říše plná knih.“

Přiznává ale taky, že vrstevníci ho vůbec nebavili. „Rok v mateřské školce byl nejstrašnější rok mého života. Ani škola mě tolik nebavila. Já jsem byl jednostranně založený. Zajímal jsem se o historii a literaturu. A v češtině a dějepisu jsem toho asi znal víc než moji učitelé. Nudil jsem se.“

Mezi alkoholiky a narkomany

Šťastný byl prý až na univerzitě. Poprvé mimo intelektuální prostředí se dostal, až když musel univerzitu opustit. Pracoval pak s alkoholiky a narkomany. „Začal jsem si tam vážit lidí, kteří nesou nějakou tragédii života. Musíte jim dát najevo, že jejich lži nepolykáte, a přesto na nich něco lidsky oceňujete.“

Prožil pubertální revoltu proti rodičům? Proč o svém vysvěcení na kněze neřekl rodičům? Poslechněte si ze záznamu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.