„Přešel jsem sněhové průrvy, rozvodněnou řeku…“ Antarktické dobrodružství Tomáše Halíka
Jako kluk chtěl být Tomáš Halík polárníkem. „Sotva jsem se naučil psát, začal jsem psát knihu Věda o Severu.“ Dětský sen se mu splnil v 55 letech. Kolik toho vydrží duchovní v drsných podmínkách?
Polární badatel Jaroslav Pavlíček mu navrhl, aby v Antarktidě založil pobočku České křesťanské akademie. „Takový báječný cimrmanovský nápad,“ těšil se Tomáš Halík. Stal se pak i součástí jednoho z Pavlíčkových experimentů o přežití v drsných podmínkách.
„Měl hypotézu, že lidé duchovně zakotvení více vydrží.“ Halík kvůli tomu absolvoval i výcvik: „Vystoupal jsem na štít v Alpách, bivakoval ve výšce 2700 m, přešel sněhové průrvy a rozvodněnou řeku…“ Nakonec se mu v Antarktidě dostalo od Pavlíčka uznání. „Sny se plní. Lidé si mají dávat pozor na to, co si přejí.“
Naše domácnost byla říše knih
Tomáš Halík vyrůstal jako dítě starších rodičů. „Mamince bylo 45, tatínkovi 48, když jsem se narodil.“ Jako dítě naslouchal hovoru starších lidí, a to i velikánů. „Chodili k nám tatínkovi přátelé, o nichž jsem se později učil ve škole. Čapek, Hrubín Seifert, Holan... Naše domácnost byla říše plná knih.“
Přiznává ale taky, že vrstevníci ho vůbec nebavili. „Rok v mateřské školce byl nejstrašnější rok mého života. Ani škola mě tolik nebavila. Já jsem byl jednostranně založený. Zajímal jsem se o historii a literaturu. A v češtině a dějepisu jsem toho asi znal víc než moji učitelé. Nudil jsem se.“
Mezi alkoholiky a narkomany
Šťastný byl prý až na univerzitě. Poprvé mimo intelektuální prostředí se dostal, až když musel univerzitu opustit. Pracoval pak s alkoholiky a narkomany. „Začal jsem si tam vážit lidí, kteří nesou nějakou tragédii života. Musíte jim dát najevo, že jejich lži nepolykáte, a přesto na nich něco lidsky oceňujete.“
Prožil pubertální revoltu proti rodičům? Proč o svém vysvěcení na kněze neřekl rodičům? Poslechněte si ze záznamu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.