Přes chrámový bigbít jsem se dostal ke všemu, vzpomíná muzikálový zpěvák Tomáš Trapl
Zpívá muzikál, i když studoval operu. „Používám ji dodnes v kostele. Kromě toho se operní technika hodí pokaždé, když je člověk indisponovaný,“ pochvaluje si. Co se snaží vysvětlit studujícím? V čem byl pro něj Semafor důležitý? Proč má hezkou vzpomínku na Jiřinu Jiráskovou? A proč by měli lidé jít na muzikál Tajemství do Divadla Kalich?
Chlebíček zpěváka je občas tvrdý. „My někdy zpíváme nejen, když se nám chce a máme ze zpěvu radost. Někdy také proto, že musíme. To je to řemeslo. A publikum nesmí nic poznat. Učili mě, že v 90 % případů budu zpívat indisponovaný nebo když budu mít špatnou náladu. Takže opera je v tomto směru nedoceněná,“ domnívá se zpěvák a pedagog.
Zatímco na konzervatoři zpíval operu, jeho otec vedl chrámový sbor. Protože hrál na kytaru, založil s kamarády skupinu, se kterou zpívali na kůru. „Přes chrámový bigbít jsem se tak dostal ke všemu. Seděl jsem na několika židlích. Pak jsem si ale řekl, že to nechci a začal dělat muzikál,“ vzpomíná Tomáš Trapl v Blízkých setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
