Přepis:Jak to vidí Tomáš Zima - 23. září 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u poslechu pořadu ‚Jak to vidí‘. Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Budeme si prověřovat postupy našich lékařů? Poznáme, kdy nám hrozí kyberchondrie? Jaké jsou vize budoucnosti naší země? Na co můžeme být hrdí? Inspirativní poslech. Při útoku na vozidlo české armády na základně v afghánské provincii Herát byl včera zabit další český voják a další dva byli zraněni. Jde celkem již o 14. oběť vojenské mise v Afghánistánu. Premiér Babiš by chtěl zlepšit ochranná opatření, jak předcházet útokům sebevražedných atentátníků. Oni vědí, že vojáky nelze porazit silou, tak chtějí alespoň podlomit morálku, zapůsobit na psychiku vojáků, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Já bych chtěl zejména vyjádřit upřímnou soustrast nejbližším našeho padlého vojáka. Ztráta lidského života je vždy ztráta jedna z největších. Příslušník armády musí být samozřejmě připraven v té bojové misi nebo při obraně země položit i svůj život, a dát tak jaksi všanc to, co má nejcennějšího. Působení našich vojáků v misích nebo případně při obraně naší země je, bych řekl, jedna ze služeb národu nejvyšších, a je proto třeba mít k vojákům úctu, a navazuje to, řekl bych, na ty statečné bojovníky, kteří byli připraveni nás hájit v roce 1938, na naše parašutisty a výsadkáře v období heydrichiády a samozřejmě i na účastníky v současné době mírových misí. Já si myslím, že tady nelze polevovat, a řekl bych, že je třeba v těchto misích i razantněji působit, a to myslím globálně, protože jistě, jak jste zmínila, tady to zákeřné přepadávání, kterému jsou vystaveni vojáci, ale také i civilní obyvatelstvo nejen v Afghánistánu, ale třeba i kdekoliv, ty teroristické útoky byly i v Evropě, je třeba vymýtit. Se zlem se nedá diskutovat, zlo je třeba vymýtit ke kořenům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
15 z 19 atentátníků z 11. září 2001 pocházelo ze Saudské Arábie. Ropné království o víkendu přiznalo násilnou smrt novináře a kritika vlády Džamala Chášakdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Kvůli jeho vraždě bude ekonomické fórum v saúdskoarabském Rijádu přezdívané pouštní Davos, které dnes dopoledne začne bojkotovat řada významných světových firem i hostů. V čase, kdy bude konference v Rijádu zahájena, vystoupí v Ankaře turecký prezident Erdogan. Spekuluje se, zda a jaké informace k tomu případu zveřejní – zda by to třeba mohla být audionahrávka ze saúdskoarabského konzulátu. V Istanbulu padají výzvy k embargu na do dodávky zbraní z Rijádu jak z Evropy, tak ze Spojených států. Jak to celé na vás, pane profesore, působí?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Působí to mě smutně. Zase je to ztráta lidského života, novináře, který byl zavražděn. Byla to vražda; nelze říci, že by to vražda nebyla. Je vidět, že ta blízkoarabská oblast je oblastí velmi neklidnou, politika Turecka je jaksi rozkročena široce, je to země, která je členem NATO, Saudská Arábie je výrazná mocnost, která má obrovské naleziště ropy a je to silný hráč nejen na ekonomické, ale i politické scéně... A to, co jsem nedávno i tady u vás říkal, bohužel nad těmi ušlechtilými myšlenkami, aby se lidem dobře dařilo a nebyly války, vítězí byznys některých lidí. A ono to je hezké, že tam několik lidí nepřijede do pouštního Davosu, jak jste řekla... Mě by zajímalo, jestli ty země utáhnou ty kohoutky toho obchodování, protože pokud já tak pozoruji v poslední době, tak pokud se na nějakou zemi vyhlásí embargo, tak se tam neobchoduje přímo, ale obchoduje se přes třetí země. Takže bude to zajímavé, jestli se tak stane, nebo, co bude, co sdělí prezident Erdogan. Nikdo pořádně neví, co se tam událo. Je tady fakt, že tam byl zavražděn člověk, a to je vždycky smutná skutečnost, ale je vidět, že tato oblast světa patří mezi neklidné oblasti, kde se střetávají různé zájmy mocností, a někdy ty zájmy mocností jsou samozřejmě nad zájmy obyčejných lidí, kteří by si určitě i v těch zemích, kde zuří válečný konflikt, jako je Sýrie, Jemen, o kterém se vůbec nehovoří a jinde, přáli mír, a bohužel jsou do těch zemí dodávány zbraně ne dvěma, ale o mnohem více stranami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak to funguje, na to jste se podíval i v jednom snímku, který ukazuje mimo jiné i ty praktiky toho byznysu či politiky.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Ano, byl jsem teď po delší době dvakrát na dvou filmech, které jsou spojeny s naší historií. Jeden film je film Toman, který vlastně ukazuje osudy šéfa československé rozvědky z období konce druhé světové války po rok 49, a ukazuje, bych řekl, praktiky, které možná v jiném podání s jinými technologiemi se uplatňují i obecně. Je to velmi zajímavý historický film ukazující dobu poválečnou, transfery židů přes české území a samozřejmě i pak represe, které nastaly po únoru 48. Druhý film, který jsem viděl a který na mě působil velmi mile a který měl včera premiéru, je Zlatý podraz, který ukazuje to, že odhodlání lidí, kteří se připravují poctivě na vítězství v basketbalovém týmu, kdy si slepují izolepou nebo náplastí svou sportovní obuv, porazí mnohem silnější týmy. Je to o našich basketbalistech v období po druhé světové válce, kdy vyhráli evropské zlato ve Švýcarsku. A následně pak i politické vlivy... Když hráli na dalším mistrovství a byl faul, šéf naší delegace řekl, že přece nebude dávat protest proti Sovětskému svazu. Takže to ukazuje tu dobu a je to velmi milý příběh s lidskými osudy, které jsou tam velmi dobře herecky ztvárněny. Takže běžte se podívat na naši nedávnou historii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo zdravotnictví připravuje novinku, jakousi medicínskou kuchařku, mohli bychom říct. Má být určena jak zdravotníkům, tak i pacientům. Ti si budou moci zjistit nebo možná až zkontrolovat, jestli nás lékaři léčí správně. Bude tam například uvedeno, jakou odbornost má mít ošetřující lékař nebo v jakém pořadí mají následovat jednotlivá vyšetření. Půjde vlastně o jakési návody, co by měli lékaři při konkrétních nemocech s pacientem dělat. Co si o tom myslíte, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Já si myslím, že myšlenka je to určitě dobrá. Teď je otázka, jak bude realizována. Problém, který je v ČR, je nízká takzvaná zdravotní gramotnost. My jsme i minulý týden diskutovali a připomněli jsme projekt, který je z oblasti laboratorní medicíny, kdy před 10 lety jsme přeložili americký portál, který se jmenuje Lab Tests Online, tedy laboratorní testy online, a který je funkční, má stoupající zájem sledujících osob a tam vysvětlujeme, co který laboratorní test znamená, co by se mělo dělat dál. Je to takový slovníček, řekl bych, velmi edukativně připraven. A protože řada lidí má na tom výsledkovém listě z mého oboru zkratky ALT, HST, HCG a neví, co s tím, když je to vyšší, nižší a podobně. Takže je to takový, řekl bych, jeden z našich příspěvků pro tu zdravotní gramotnost, která je tady relativně nízká ve srovnání se sousedními zeměmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A proč je nízká?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
To je zajímavá otázka. Je to dáno trošku historicky, že tady lidé měli třeba méně informací, hovořím o té historii několika dekád, a že se možná méně o to své zdraví zajímají, a také je to otázka validity těch informací, protože, když si něco naťuknete, byla o tom myslím televizní reportáž, nějaké heslo, třeba cholesterol nebo něco jiného, tak nejdříve na vás vypadnou absolutní podvodné nesmysly, jak brát nějaké bylinky, které vás vyléčí a podobně. Já bych chtěl hlavně posluchače varovat: Pokud si něco naťukáte na internetu, podívejte se, kdo za tím je. Často je to spojeno s nějakou reklamou, která pak souvisí s tím, že ten přípravek je ten nejlepší, který vás zachrání. Takže to je bohužel to, co, řekl bych, i někdy od té zdravotní gramotnosti odvádí. Pokud to jsou portály podpořené odbornými společnosti, Ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami, tak jistě je tam určitá redakce, oponentní řízení, co by ten pacient měl dělat. Problém je ten, že i když tam najdete, a teď uvedu příklad, svoji nemoc, tak řada lidí, a zejména seniorů, nemá jednu chorobu. Když máte více nemocí, tak samozřejmě musíte zvažovat více faktorů. Bolí vás hlava: Na bolest hlavy je 100 chorob, které můžete mít. Cítíte se být unavený. Teď to může být od přetažení, že jste unavený jenom proto, že jste třeba vyčerpaný z práce nebo nějakých aktivit, které máte, ale může to být známka třeba cukrovky, vysokého krevního tlaku a může to být celá plejáda věcí, po kterých ti lékaři pátrají. Takže ono to není tak jednoduché, že zadáte dvě čísla. To tady bylo před 30 lety, kdy měly vznikat expertní systémy, kdy zadáte pár hodnot, pár údajů a vypadne vám diagnóza. I když ty expertní systémy jsou a spíše je od nich odklon, tak vám vždycky vypadne nějaká pravděpodobnost. Ale co když zrovna vy jste to půlprocento nebo to jedno promile na konci, a ne to nejčastější? A to je právě to, proč je ta práce lékařů nezastupitelná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže raději nežli googlovat a hledat třeba na Wikipedii a pokoušet se o sebediagnostiku, vyhledat odborníka?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Samozřejmě. Často se člověk setká s tím, že lidé přijdou, už vám řeknou, jakou mají diagnózu, protože už si ji našli, nebo ji měl soused nebo kamarád, a pak, když vy tu diagnózu nebo třeba jinou diagnózu tomu člověk stanovíte, tak on řekne: Proč mi dáváte růžové pilulky? Protože soused má to samé a bere červené pilulky. Takže lidé často té medicíně rozumí více než ti lékaři. Já bych chtěl apelovat na posluchače, aby důvěřovali svým lékařům a věřili tomu, že pro toho pacienta se snaží udělat maximum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vědci nyní přišli dokonce se zjištěním, že ti lidé, kteří až příliš často hledají diagnózy na internetu prostřednictvím různých diskusí nebo hesel, tak aspirují stát se internetovými hypochondry neboli kyberchodriky.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
To bylo i dřív, akorát dřív si o tom lidé říkali v hospodě nebo na návštěvách a někoho něco více bolelo... Jsme v moderní době, používáme moderní komunikační technologie, tak si to najdete. Já jsem byl nedávno na Madagaskaru, kde je stále výskyt dýmějového moru a kde kolem 30, 40 lidí umře, a teď mám po ránu spíš kašel s rýmou, člověk už trochu prochladl, a taky tady nepanikařím, že mám dýmějový mor. Samozřejmě když člověk chce, tak z příznaků, které má někdo jiný, může mít obtíže, které jsou, tak si to vyhledá na internetu, a jak říká klasik, když se člověk ráno probudí a nic ho nebolí, tak je mrtvý. To samozřejmě s věkem přibývá. Takže já se snažím, aby lidé byli optimističtí. Samozřejmě co je třeba podstatné, aby lidé nepodceňovali nějaké příznaky, které jsou, i třeba tu bolest hlavy nebo... nepravidelná stolice, občané krvácení z konečníku. Můžou to být obyčejné hemeroidy, ale může se zatím skrývat i národ tlustého střeva. Takže pokud nějaké příznaky jsou, obrátit se na praktického lékaře nebo na specialistu, protože řada nemocí v současné době, pokud se odhalí včas a nebagatelizují se opravdové problémy, tak ta prognóza toho pacienta je velmi dobrá. Takže nepodceňovat ty příznaky, ale na druhé straně je nevyhledávejme, vždyť přece chceme být zdraví, šťastní a užívat si života. Ideálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem před 75 lety se zrodil první lék na tuberkulózu. Jako spoluautor globálního vymýcení pravých neštovic zase proslul zakladatel moderní československé epidemiologické školy Karel Raška. Co se týče TBC, tak ta je často vnímána jako nemoc minulosti, ale v posledních letech sledujeme jakýsi opětovný nárůst. Dokonce jsou to formy odolné vůči lékům. Také nedávno Praha zažila epidemii spalniček. Pane profesore, máme si zvykat na přítomnost infekčních onemocnění, která se u nás už desetiletí nevyskytovala? S čím to souvisí, tento návrat?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Souvisí to se třemi věcmi. Těmi jsou globalizace, pak je to, v uvozovkách, lehké podcenění, že už tyto choroby být nemůžou, a potom s to, že očkování je škodlivé. To jsou tři faktory, které se na tom podílejí. Ta otázka globalizace výrazně souvisí s tuberkulózou, a i ten druhý faktor – podcenění, že už to nikdy nebude. Samozřejmě dříve tady bylo očkování, bylo tady rentgenování ze štítů, plošné, sledování těch osob a dá se říci výrazné potlačení té tuberkulózy. Samozřejmě s otevřením hranic... Musíme si říci, že žijeme v globálním světě, a to, že u nás je něco vymýceno, neznamená, že je to vymýceno 500 kilometrů od našich hranic na jihovýchod, na východ nebo na jih a podobně. A také lidí cestuje. Takže to tyto jsou faktory. Buď cizinci z těchto zemí, anebo český občan, který tu zemi navštíví a onemocní. Je třeba říci, že tyto choroby nejsou chorobami sociálně slabých lidí, ale může to dostat člověk, který dbá o své zdraví a podobně. Takže to je ten faktor globální, se kterým se nedá nic dělat, prostě žijeme v takovém světě. Je na zavážení, zda při větším výskytu těchto chorob nezvážit opět nějaké programy vyhledávání, někdy proočkování nebo kontrolu těch protilátek, zda je dotyčný má. A třetí faktor, který jsem zmínil, je takový pseudoboj proti tomu, a zvedá se tady vlna, že to očkování je špatné a že to je nevhodné. Jestliže se tak stane, tak samozřejmě řada chorob, která byla vymýcena, se prostě vrátí. Očkování zachraňuje miliony životů a zachránilo. Takže to je tady zase taková vlna... Vždycky tu jsou nějaké vlny. Jednu dobu byla vlna, že se nemá kojit, pak byla vlna, že se nemají jíst vajíčka, vlna, že se nemá pít mléko a teď se nemá očkovat. Ale je to špatný trend a to očkování v globále zachraňuje miliardy lidských životů a vymýtilo řadu chorob.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je trendem liberální přístup k marihuaně? Kanada ji nedávno legalizovala. Plnoletí občané ji smí konzumovat pro rekreační účely.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Já se domnívám, že toto asi není úplně cesta správným směrem, protože i dlouhodobě na těch lidech, kteří hulí, abych použil tu správnou terminologii... Po těch několika letech se to pozná, že je někdo trošku vyhulený. Říkají, že tomu tak není. Dobře, když si někdo dá jednu, dvě cigarety, asi ne... Ale ono vám to zachutná. Je tam sice slabý návyk, ale může ten návyk vzniknout na jiné věci, na internet nebo na alkohol nebo na kouření, na kávu a podobně. Já se domnívám, že by mělo plně postačovat to, že si dotyčný pro to zdravotní použití, kdy ta marihuana má určité euforizující účinky, může zvyšovat chuť k jídlu u nějakých pacientů s onkologickým onemocněním a podobně... To by jistě tito pacienti neměli být perzekuováni. Vím, že zákon umožňuje to držení drogy v tom množství více než malém, což umožňuje ale otevírat stavidla. To pak může někdo přijít s dalšími věcmi, které by mohly být. Vím, že to má Kanada, má to Uruguay. Některé země vidí, že tím nasytí své státní rozpočty, odvody z daní. Nejvyšší daně jsou na benzín, alkohol a cigarety. Tak teď možná budou vysoké daně na marihuanu v Kanadě. Myslím si, že ten státní rozpočet by se mohl plnit trochu jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mluvíme spolu před 28. říjnem. Mimochodem i pořad ‚Jak to vidí‘ se přihlásí tuto neděli z Obecního domu, odkud vysíláme od 10. hodiny. Nedávno jste vy, pane profesore, ve Vlasteneckém sále Karolina debatovali o tom, jak dál by mělo postupovat Česko. Jaká je vaše vize budoucnosti?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Moje vize budoucnosti je to, aby ČR byla demokratickou bezpečnou zemí; aby občané byli hrdí na ČR, abychom si tady vzájemně neškodili, abychom hledali to, co lidi spojuje, a nikoliv rozděluje, a mysleli na to, že jeden má druhému člověku pomáhat a dbát o to, z jakých kořenů ta ČR vyrostla. Ty byly ideály hluboce demokratické, hluboce humanistické a k tomu bychom se měli vracet a neměli bychom se znechutit různými věcmi, které v současné době kolem nás jsou. Takže já bych byl rád, aby naše země prosperovala, přeji jí to. Je třeba říci, že každý občan je prospěšný pro ČR, ať je profesorem, ať je kopáčem, ať je zemědělcem, ať je uklízečkou, ať je redaktorkou Českého rozhlasu. Prostě každý má svoji nezastupitelnou roli ve společnosti a ti lidé by měli být vůči sobě slušní, tolerovat názory druhých, vyslechnout názor druhého. Na toto bychom měli myslet, a ne jaksi společnost rozhádávat, být vulgární, a to neříkám, že taky někdy, když sedím s kamarády u piva, že taky člověku nějaký ten vulgární výraz neuletí, ale mělo to být ojedinělé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co jsme si přenesli, odnesli z toho odkazu října 1918 do současnosti?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Já bych řekl, že v té současnosti toho vidíme málo. Vidím tam samozřejmě vznik československé státnosti, ale takový ten entuziasmus, který byl v tom říjnu, to nadšení, budování nového státu, budování státu Čechů a Slováků, tady asi trochu zůstal, ale říkám, měl by to být návrat k té slušnosti, k těm humanistickým ideálům, vyšším principům mravním, a i k té hrdosti na ČR, kdy tady jakoby se za to trošku někdy stydíme nebo se to bojíme dát najevo. Takže já říkám, buďme hrdi na naši zemi, která je krásná, a to jak po stránce lidí, tak po stránce přírody a krás, které má od Šumavy až po Jeseníky. A to, co bychom měli také posilovat, je jak to zemědělství, tak ten průmysl, a třeba si vzít to, že československá ekonomika a průmysl a zemědělství v tom meziválečném období, samozřejmě ne v období krize, patřily ke špičkám ve světě. Vždycky to byla tradice šikovných českých rukou a jejich kreativity a invence, která vždycky byla oceňována. Prostě k tomuto se hlasme a toto dále rozvíjejme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak projevovat tu hrdost?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Jestli si budeme brát za styl dobrého vojáka Švejka nebo spíš naše hrdiny...? Já myslím, že bychom se měli hlásit k těm hrdinným odkazům, které třeba ti naši vojáci mají a měli i v minulosti, čímž jsme začínali... Být hrdý na to, že jsme prostě občané ČR a nestydět se za to. I když samozřejmě s některými třeba politickými názory nebo politiky nesouhlasíme, tak to je jenom drobnost, která se překoná z hlediska té věčnosti a desetiletí, to jsou krátké epizody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Rektor Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima a jeho postřehy. Děkuji vám za to, na slyšenou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy:
Hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Hostem zítřejším bude biolog David Storch. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.