Přepis: Zažívací problémy psů a koček - 9. prosince

moderátorka
--------------------
A už je načase opravu pozvat a nebo respektive představit našeho dnešního hosta. Naše pozvání tentokrát přijal pan doktor Michal Alexa z Veterinární nemocnice AAVet. Já vás tady vítám, dobrý den.
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Dobrý den.
moderátorka
--------------------
A naším tématem jsou problémy s příjmem potravy psů a také samozřejmě koček. Ono to vypadá, že tyto problémy máme jenom my, lidé, ale trpí tím hodně zvířata?
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Trpí tím hodně zvířata. Bych řekl, že poruchy příjmu potravy doprovázené buď nevolností nebo zvracením nebo neschopností vůbec pozřít nějaké sousto jsou jedny z nejčastějších, co jako nejrychleji vede ty majitele k tomu, aby vyhledali veterinárního lékaře. Mnohem třeba víc i než některé ortopedické problémy, protože tam jako když ten pes začne trošičku kulhat, tak většinou ten majitel si řekne: "No, počkám 2, 3 dny," ale když mu zaneřádí, když to tak řeknu, celý byt od večera do rána tím, že se mu udělalo nevolno, tak tam to jde většinou velmi rychle. A pak je potřeba prostě uklidnit třeba toho majitele, že se nejedná o nic špatného a že třeba stačí nějaká dieta, no.
moderátorka
--------------------
Pane doktore, nemůžeme za to my, lidé, že prostě těm našim pejskům a kočkám dáváme nevhodnou stravu?
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Tak určitě ty dietní chyby jsou úplně tou nejčastější, bych řekl úplně tím, tou nejširší základnou těch problémů jak se zažíváním komplexně, tak i samozřejmě s tou nějakou nevolností, se zvracením. A tady ta nevolnost, to je vždycky jenom příznakem potom toho, že ten pes nebo ta kočka něco špatného snědli nebo že nějakým jiným způsobem dochází k dráždění těch receptorů, které potom vyvolávají nebo vedou tu informaci dál a to zvracení potom nastane. A nemusí to být vždycky jako jenom problém vázaný na zažívací aparát. Může to být problém dráždění třeba i v centrální nervové soustavě, potom při některých onemocnění mozku a podobně. Ale jako říkám znovu, že ta nejširší základna těch pacientů je opravu z těch, co zblajznou v uvozovkách to cukroví nebo bramborový salát před večeří a pak už je neštěstí hned na světě.
moderátorka
--------------------
Vím, jak často se setkáváte s tím názorem, že někteří lidé říkají, že nejlepší je prostě těm pejskům dávat jenom granule, tím se vyhneme všem možným chybám. Bylo by to řešení, kupovat jenom granule?
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Tak ono každý ten chovatel ví, že když ten pes je dlouhodobě a nějaké, my tomu říkáme monodieta, to znamená na něčem, co je furt stejné, tak že se to zažívání adaptuje na něco, jo. Tak jak lidé, když prostě v dřívějších dobách jedli jenom jeden druh, tak oni jednostranně zatěžovali to zažívání a pak si dopřáli, tak jim z toho taky bylo špatně. Stejné je to u těch zvířat, že ty pochody, které vedou potom k tomu, aby plnohodnotně to jídlo se strávilo, ta potrava, tak potřebují nějaký čas, aby si to zažívání na to nějakým způsobem zvyklo. Třeba nadbytek tuku potom v té stravě nebo něco, co vybočí z takového toho průměru může způsobit, že se tomu psovi udělá špatně, že mu, nebo i té kočce, že mu nastanou i další třeba zažívací problémy a ty se potom ustálí právě tím, když už tady to jídlo projde tím zažíváním a všecko se na, takže třeba hladovkou, jo. Že když prostě stačí jim dát 12, 24 hodin hladovku a vlastně všecko ustoupí, všecko je v pořádku. Pokud to neodnese třeba ale zánět slinivky břišní nebo něco dalšího, ale znovu k té otázce, samozřejmě taková ta jednostranná zaměřenost dlouhodobě, několik let, ten pes to baští, tedy ty granule, někdy od jedné značky třeba 4, 5 roků, tak pak samozřejmě když se někdy někde něco takto přidá navíc, tak to může způsobit problém. Ale tím neříkám, že jednostranná dieta u těch psů, že to je jakoby špatně. Není. Ale může to být zdrojem toho, proč ten pes potom takto třeba zareaguje na tu změnu v té dietě.
moderátorka
--------------------
Dobře. Tak máme doma pejska, který přestal jíst, má vyloženě tedy problémy, když už něco pozře, tak za chviličku už zase to prostě vrátí, když to tak řeknu. Co ten majitel může udělat v té první fázi, než vyhledá tedy pomoc veterináře?
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Tady v té první fázi určitě je nejlepší tomu psovi oddělat prostě všechno, co by mohl v tu chvíli jest, jo, ať znovu to nezbaští, ať se mu nesnaží prostě na sílu něco tlačit, nechat mu odpočinout ten žaludek. Problém nastává v případech, kdy to zvracení je vyvolané neprůchodností zažívacího aparátu. Když ten majitel vidí, že prostě ten pes tam rozcupoval nějakej hadr nebo nějakou hračku nebo pelech, polovinu toho asi pravděpodobně pozřel a že může být prostě někde ucpaný ten zažívací aparát. To cizí těleso může být v žaludku, to nemusí být takový problém, prostě ucpaný žaludek, ale nic vážnýho v uvozovkách nehrozí. Na druhou stranu může se to pomaličku dostat do střev. Největší problém potom dělají takové ty cizí tělesa, které jsou vláknitého tvaru, to znamená nějaké kusy hadru, ponožek nebo igelitových pytlíků, drátu a podobně. My o tom mluvíme potom jako o takzvaném lineárním cizím tělesu, protože tam potom dojde k tomu, že v tom střevu se to naroluje, všecko se to shrne tak jak rukáv, když se shrne a dojde k úplné neprůchodnosti střeva, to je jedna věc. A druhá věc je, že tam dochází velmi rychle k narušení krvení toho střeva a následně k pochodům, které mohou vést až k prasknutí toho zažívacího ústrojí, prasknutí toho střeva, k těžkému zánětu pobřišnice a tam pak jako pokud má majitel podezření, že by něco takovéhoto se mohlo odehrát a mohlo by to být zdrojem té nevolnosti, pak by neměl čekat, neměl čekat s nějakou hladovkou a podobně, jestli to vyjde nebo to nevyjde a raději toho veterináře vyhledal minimálně aby se s ním poradil o dalším postupu, aby se něco nezanedbalo.
moderátorka
--------------------
Ta hladovka asi napadne každého. A možná každého napadne, že by ten pejsek nebo ta kočka měli mít, hlavně tedy ten pejsek, dostatek tekutin, dostatek vody, plnou misku.
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Určitě. Tam ta plná miska je právě takové to, co by nemuselo být úplně vyzdviženo, protože tam je lepší spíš po menších dávkách dávkovat tu vodu, aby zase ten pes, když mu trošičku otrne, aby se nepřepil, nenalil do sebe 2 litry vody a nevyzvrátil to, protože i větší množství vody může nastimulovat to zažívání k tomu, aby to šlo zase opačným směrem. A paradoxně se ztratí větší množství tekutin z toho organismu potom než kdyby tu vodu vůbec nepřijmul. U koček, tam je to trošičku něco jiného. Tam ty hladovky by neměly být tak dlouhé. Samozřejmě nic se nestane během 24 hodin, ale obecně u koček se snažíme, aby ten energetický přísun byl obnovený co nejrychleji, takže tam by ti majitelé měli být takoví obezřetnější k tomu.
moderátorka
--------------------
Hladovky u těch psů delší, dostatek vody, samozřejmě přiměřené množství vody a pokud po 24 hodinách nenastane žádná změna, tak potom už navštívit veterinárního lékaře.
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
No, samozřejmě. Po 24 hodinách určitě.
moderátorka
--------------------
To jsou základní rady. Věřím, že i naši posluchači budou mít na vás, pane doktore, nějaké otázky. Možná, že zrovna teď prožívají něco podobného se svým psem nebo kočkou, tak nám, prosím, zavolejte a pak doktor Alexa vám odpoví na vaše dotazy. Naše telefonní čísla sem do studia jsou 22 155 30 21 a nebo druhé telefonní číslo 22 155 30 22.
moderátorka
--------------------
Tak.
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Jasně.
moderátorka
--------------------
My jsme tady měli rozpovídáno, i naši posluchači něco možná zaslechli. Mluvíme o problémech u našich psů a koček, problémy s příjmem potravy. Na vaše otázky bude odpovídat pan doktor Michal Alexa. Dívám se do režie, už bychom měli mít první dotaz. Jste se vysílání, můžete se ptát. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, dobrý den, tady posluchačka z Prahy.
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Já jsem se chtěla zeptat, pane doktore, na takovej strašák nás, majitelů a chovatelů, a to je torze žaludku. Jestli byste mohl pohovořit o nějakejch typickejch příznacích. My sice teda nemáme plemeno, který by k tomu bylo, jo, není to obří plemeno ani nemá tak prostorný hrudník, ale přeci jenom máme strach a sousedovi takhle umřela doga na torzi teda, která nebyla rozpoznaná. Jestli byste mohl říct v krátkosti opravdu nějaký typický příznaky? Děkuju.
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Určitě, určitě.
moderátorka
--------------------
Děkujeme za otázku.
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Podívejte, torze žaludku je skutečně veliký strašák, je to strašák samozřejmě chovatelů velkých plemen psů, protože tam se ta, tedy tento problém vyskytuje nejčastěji. Jenom abych to uvedl na pravou míru, je to vlastně náhlá taková břišní příhoda, která je spojená s tím, že dojde k pootočení nebo k úplnému otočení žaludku a následně k jeho nafouknutí. A to je dáno tím, že v tom bříšku je větší prostor tady pro toto u velkých plemen psů. Podívejte, není to vázané jenom na velké plemena psů, jsou i jiné případy, kdy dojde k torzi u plemen jako je boxer nebo baset a podobně, takže setkat se s tím může v uvozovkách každý chovatel. Ale jednoznačně říct co je zdrojem toho, že dojde k tomu otočení žaludku zrovna v tuto chvíli, zrovna ten den, zrovna u toho psa nelze jednoznačně říct nikdy. Ta predispozice tam je daná jednak tou tělesnou konstitucí, to je jedna věc, jednak krmnými návyky, jednak nějakým stavem toho zažívacího aparátu, jestli tam neprobíhá zrovna nějaké třeba, říkáme skryté onemocnění, které se navenek nemusí projevovat tím, že by ten pes například měl nechutenství nebo zvracel nebo měl průjem, ale už může třeba majitel pozorovat, že si začíná vybírat, že třeba hodně jí trávu, že třeba často trpívá nadýmáním a podobně a jedním z těch faktorů může být to, že ten žaludek se výrazněji nafoukne a potom se otočí na druhou stranu. Jsou případy, že někdy dojde k tomu, že se nejdřív ten žaludek jakoby pootočí a pak se tam začíná teprv tvořit to větší množství plynu. Jednoznačně se ví, že je prostě potřeba opatrnosti třeba při tom krmení, to znamená krmit po menších dávkách a třeba častěji, třeba třikrát denně, krmit v klidu, aby ten pes na to měl klid, aby to krmivo obsahovalo již ze začátku větší množství třeba tekutin, aby nedošlo k bobtnání toho krmiva teprve v žaludku a aby potom měl klid po jídle, aby nebyl vystavený nějakému cvičení, nemusel někde běhat, divočit s nějakýma jinými psama nebo nemusel soutěžit o to jídlo. To se ví, že tedy tato opatření vedou k tomu, aby se to riziko minimálně snížilo. Každopádně jediným takovým preventivním opatřením nebo které s největší pravděpodobností sníží na minimum tu torzi žaludku je preventivní gastropexe, to znamená chirurgický zákrok provedený v již třeba v mládí toho zvířete, v dosažení dospělosti, abych byl přesnější. A vede, udělá se to tak, že v podstatě se preventivně ten žaludek už přišije do té pozice tak, aby k jeho otočení nedošlo.
moderátorka
--------------------
To je zajímavé, co jste řekl, že se tomu dá takto předejít. Právě o tomto onemocnění jsme mluvili spolu během písničky, protože nás to doma také postihlo a takto jsme opravdu přišli o psa, takže teď už máme nového pejska a to, co jste řekl, že se to dá takto operativně vyřešit, tak to určitě doma musíme probrat. Tak, dívám se do režie, ještě stihneme jeden posluchačský dotaz. Dobrý den. Posluchač nebo posluchačka asi nevydržel. Dobrý den, jste tam? Můžete se ptát. Ano.
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den nebo dobré dopoledne, tady je posluchačka z Loun. Prosím vás, můžu se zeptat pana doktora na jinou oblast, než je zažívání, a to u kocoura?
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Můžeme to zkusit.
posluchačka
--------------------
Pane doktore, prosím vás, já mám jedenáctiletého vykastrovaného kocoura, žije v paneláku, ale čas od času dokonce ho nechávám jako proběhnout venku, ale kocour mně dělá takové věci jako že občas nechodí čůrat do svého písku, ale chodí mně čůrat do nějakých rohů po bytě. Já jsem se chtěla zeptat jako čím to je? Protože už jsme mu měnili i stelivo a prostě děláme všecko možný a kocour se to nemůže odnaučit.
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
A je kastrovaný, předpokládám.
posluchačka
--------------------
Je kastrovaný, ano.
moderátorka
--------------------
Děkujeme za dotaz.
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Podívejte, tady toto je dobrý dotaz. Je to věc, která trápí spoustu chovatelů kocourů a koček, není to problém pouze váš. Tam je potřeba odlišit jestli se jedná o takzvaný ten behaviorální problém, to znamená problém v chování a nebo jestli se skutečně za tím nemůže schovávat nějaké onemocnění třeba dolních cest močových, kdy tomu kocourovi je už třeba nepříjemné chodit pouze na to jedno místo a nebo ho to nutí učůrávat v podtatě na těch místech, kde se zrovna vyskytuje. Úplně nejjednodušší by bylo vzít vzorek té moči, nejlépe se to udělá tak, že vysypete ten kočkolit a nahradíte ho třeba nějakými oblázky, které jsou umyté ve vodě nebo ho prostě necháte tu misku jenom prázdnou a pokusíte se odebrat trošku té moči a odnesete ji veterináři na vyšetření a na základě toho výsledku se potom poradíte, jestli tam je zánět, není tam zánět, jakým způsobem k tomu přistupovat dál. Určitě je dobré, aby v té domácnosti bylo více těch kočkolitů, aby tam nebyl na tu jednu kočku jenom 1, jo, aby byl prostě minimálně 2, aby nemusela chodit furt na stejný. A podle toho potom uvidíte jak třeba postupovat dál. Pokud se jedná o ten problém chování, tak pak už je to potřeba řešit trošičku s etology nebo s veterinárním psychology, kteří by vám poradili, na to teď už nemáme bohužel prostor.
moderátorka
--------------------
Ale může se naše posluchačka a další posluchači ptát na chatu, kde vy budete odpovídat na další případné otázky a věřím, že hodně lidem tímto pomůžete. Naším hostem je a stále ještě bude, ale na chatu, pan doktor Michal Alexa z Veterinární nemocnice AAVet. Děkuji vám za vaše odpovědi a někdy příště ve vysílání na slyšenou.
Michal ALEXA, veterinář, Veterinární nemocnice AAVet
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.