Přepis: Zazimování tzv. letněných rostlin - 14. října

17. říjen 2011

Páteční poradna Dvojky s Ludmilou Duškovou a Janem Kopřivou se věnovala zazimování letněných rostlin. V článku nabízíme neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré dopoledne. Od mikrofonu vás znovu zdraví Stáňa Lekešová po zprávách. Zazimování letněných rostlin, to je naše dnešní téma zahrádkářské poradny s Ludmilou Duškovou a Janem Kopřivou, kteří jsou spolupracovníci časopisu Receptář. Dobrý den.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem si přečetla zazimování letněných rostlin, tak jsem si myslela, že tam je překlep, že to bude letních rostlin, ale opravdu letněných. Letněné rostliny, to je pojem zahrádkářský nebo termín správný?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, je to správně, protože rostliny, které máme v bytě, nebo které pěstujeme jako trvalky, tak se většinou nechávají přes léto venku. To letnění znamená, že jim vlastně dopřáváme prostředí, které těm rostlinám vyhovuje, to znamená, že je necháme, aby na ně pršelo, můžeme lehce přihnojovat a samozřejmě ty rostliny musíme taky zalévat, pokud neprší. Ale jinak ty rostliny, těm to vyhovuje a jedná se především o takové, které nejsou zvyklé v našich podmínkách přezimovat, například můžeme jmenovat oleandry, lantany, buganvilej, hořcové stromky, já si myslím, že jich je celá řada, určitě je každý má a zná je a potom se ještě jedná o rostliny, které běžně pěstujeme doma v pokojích, to znamená fikusy, nejrůznější druhy zelených rostlin, které v bytě jsou, tak se můžou přes léto dávat ven a tomu se říká letnění.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Také můžeme zazimovat některé balkonové květiny, když bychom přidali i tyto, protože třeba muškát je také pokojový svým způsobem.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Muškát je vytrvalá rostlina, tady tím, že se každoročně likviduje, to neznamená, že je to jenom letnička. Muškát je vytrvalý, ale protože většinou nemáme podmínky pro jejich zazimování, no, tak se likviduje a vždycky každý rok se zase vysazují nové, ale pokud ty podmínky jsou, to znamená, že máme nějakou chladnou chodbu, zimní zahradu, verandu, no, tak samozřejmě muškáty se dají uložit na zimu, omezit zálivku, no, a můžou přezimovat do příštího roku.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď je přesně ta pravá doba na to všechno, abychom rostliny uklidili, abychom je vyndali z truhlíků, protože už se objevují přízemní mrazíky a ty jsou pro ně katastrofou pro ty letněné rostliny?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jsou. Ano, většina rostlin, nebo ty, které letníme, tak nejsou vůbec odolné proti mrazu, takže je musíme s příchodem prvních mrazíků uklidit, protože jinak by nám namrzly a to by byla určitě škoda.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hodně lidí má právě oleandry, ty se hodně u nás uchytily, ale nedaří se jim bohužel tedy venku celou tu dobu, tak co s nimi teď třeba v tomto okamžiku máme udělat, pane Kopřivo?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já si osobně myslím, že jako důležité je taková hygiena těch rostlin, ty oleandry jsou úplnou ukázkou. Mnozí to asi znají, že oleandr máme venku, vypadá pěkně, kvete nám, všechno a najednou ho dáme domů do místnosti, kde je přece jenom vyšší teplota, stálá teplota a propuknou tam škůdci, jsou to většinou svilušky, které dokáží velice rychle se rozmnožit a zlikvidovat je. Takže u všech těch letněných rostlin by bylo dobře udělat dříve, než je dáme domů, takovou hygienu té rostliny, ošetřit to přípravky proti sviluškám, proti mšicím, proto molicím. Výhoda je, že dneska máme i na trhu přípravky, které se dávají do půdy, jsou to takový jemný granule, to se zahrábne do půdy a ta rostlina po dobu 3 měsíců si nasává do sebe vlastně insekticid, a tím pádem se také brání proti těm škůdcům, nebo se to dokonce dodává v podobě takových tyčinek, který zapícháme zase do květináče, a ty okrasné rostliny, do zdůrazňuji, pouze okrasné rostliny se tak dokáží chránit, takže to je velice nutná věc, protože jinak to zimování je docela problematické. Málokdo může dodržet potřebnou teplotu, ta teplota je opravdu kolem 10, třeba 12 stupňů, ale přitom potřebují ty rostliny světlo, takže to těžko v bytě zajistíme, tam máme třeba 24, 25 stupňů, což není úplně ideální, takže ta rostlina vlastně vegetuje i během zimy, ale samozřejmě nejsou to ty ideální podmínky, ale na druhou stranu pro škůdce jsou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme jim vyměnit i zem, ve které jsou zasazené na zimu?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, je to velice dobrý dotaz. Vůbec je možné v tuto dobu ty rostliny odebrat jim, protože většině třeba oleandry máme ve velkých nádobách, takže sebereme tu vrchní vrstvu, co nejvíc to jde a vyměníme ji za novou. Zase dneska jsou substráty, které dokonce obsahují i živiny, takže vlastně tím, tou výměnou dodáváme i určité živiny do té půdy.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mají se také třeba ostříhat, zkrátit, trošku upravit tak, abychom třeba možná našli to místo, kam je dát, že jo, nepotřebujeme už tak vysoký stromek?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Přesně. Ona ta doba pro ten řez teprve přijde, to bude až po Novém roce, ale znám to z vlastní zkušenosti, že je nutné ty rostliny trošku sestřihnout, abychom vůbec byli schopni je dostat do bytu, takže určitě to jim neuškodí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vím, že třeba i myrta je taková rostlina, která nesnese naší zimu. Dá se i myrta takhle přesazovat nebo přenášet do místnosti? Já jsem to teda jednou udělala, se přiznám, ale vlastně pořád je malinká, tak jenom ji tak přenáším sem tam, nevím, jestli to za to vůbec stojí pěstovat tyto středomořské rostliny třeba v našich poměrech?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Přesně tak. Jako vždycky musíme počítat s tím, že nemáme pro to ty potřebné podmínky, takže asi nám ta myrta neudělá to, co bysme očekávali, ale samozřejmě to přenešení do bytu je nutné, jinak venku by to zmrzlo, zahynulo.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkal jste 10 stupňů, to je ta optimální teplota, ve které bychom je měli mít.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To by bylo úplně ideální, ale v tom samozřejmě nikdo nebydlí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A s jakou zálivkou bychom měli počítat právě na to zimní období?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Čím je vyšší teplota, tím samozřejmě ta zálivka musí být častější. Naopak, pokud opravdu máme tu chladnou místnost, tak tam stačí udržovat ten substrát pouze mírně vlhký a postačí třeba jenom jednou za měsíc trošičku ho přivlhčit, ale opravdu zvlhčit, rozhodně ne zálivka, že by ta rostlina stála ve vodě, to nám pak v zimě uhnije.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.