Přepis: Význam probiotik - 23. května

24. květen 2011

V pondělní poradně Dvojky jsme hovořili o významu probiotik. Hostem byl lékař Petr Musil. (V článku nabízíme neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.)

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvojky Českého rozhlasu je teď Petr Musil, pan doktor. Dobrý den. Vítejte ve vysílání.

MUDr. Petr MUSIL
--------------------
Dobrý den.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším tématem jsou probiotika. Co to probiotika jsou?

MUDr. Petr MUSIL
--------------------
Takže, probiotika jsou živé mikroorganismy, které se přirozeně vyskytují vlastně v našem těle a jak už vlastně vyplývá z definice, z názvu, probio znamená pro život, čili vlastně definice probiotik jako sama o sobě znamená, že vlastně jsou to mikroorganismy velice důležité pro člověka jako takového.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde ty mikroorganismy jsou usídleny v lidském těle?

MUDr. Petr MUSIL
--------------------
Osidlují převážně teda trávicí trakt. Je tam, odhaduje se, zhruba 10 na 14 živých bakterií ve střevech dospělého člověka, které tvoří, dá se říct, nějakých odhadem 1,5 kilogramu hmotnosti člověka, čili je to obrovské množství rozmanitých druhů. Těch druhů probiotik, které v tom trávicím traktu se vyskytují, se odhaduje přes 400 u dospělého člověka, u dětí samozřejmě začíná to osidlování postupně, takže tam těch druhů a těch kmenů je mnohem méně.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je důležité, aby ta mikroflóra byla osídlena těmito látkami, těmito probiotiky?

MUDr. Petr MUSIL
--------------------
Protože, jak víme, tak zhruba nějakých 80 procent vlastně našeho imunitního systému se odehrává právě v těch střevech a ty probiotika jsou tam takovým nějakým základním předpokladem, který napomáhá jak tomu, aby vlastně ta rovnováha fungovala, aby ten organismus fungoval tak, jak má. Prakticky dá se říct, že ve střevech existuje zhruba nějakých 85 procent takových těch přátelských, těch probiotických bakterií a nějakých 15 procent těch negativních, patogenních bakterií, takže existuje tam taková nějaká křehká rovnováha mezi nimi, která může být velice snadno narušená různými vlivy z vnějšku, z prostředí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Které to jsou, ty vlivy z vnějšího prostředí?

MUDr. Petr MUSIL
--------------------
Tak jednak asi takový nejznámější je vliv třeba antibiotické terapie, kdy víme, že antibiotika ničí vlastně bakterie. Samozřejmě ve chvíli, kdy to člověk potřebuje, jsou naprosto zásadní, nicméně zároveň s tím, že ničí ty patogenní bakterie negativní, tak se vlastně zničí i část vlastně těch pozitivních probiotických bakterií a s tím potom souvisí problémy v rámci zažívání, průjmy a podobně, takže tam je to takový zásadní případ, kdy dochází k tomu narušení rovnováhy. Samozřejmě těch příkladů je mnohem více, protože ve chvíli, kdy je člověk vystaven stresu, kdy se nestravuje tak, jak by měl, tak i tímto se dá narušit ta rovnováha. Pak je to samozřejmě při cestování, pokud cestujete někam do jiných krajin, kde zase to bakteriální společenství je trošku jiné, tak zase dochází k narušení té rovnováhy, může docházet k nějakým cestovatelským průjmům a podobně.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky?

MUDr. Petr MUSIL
--------------------
Probiotika, to jsou právě ty živé mikroorganismy, o kterých se teďka bavíme, zatímco prebiotika, je to hodně podobný výraz, ale to jsou vlastně nestravitelné zbytky, většinou jsou to nějaké oligosacharidy, které slouží jako kdyby potrava těm bakteriím, aby mohly růst, aby se mohly množit, kolonizovat správně to střevo.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?