Přepis: Výsev kořenové zeleniny - 1. dubna
Hostem páteční poradny byli odborníci Ludmila Dušková a Jan Kopřiva. Hovořili jsme o výsevu kořenové zeleniny. (V článku nabízíme neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.)
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu teď potěšíme všechny zahradníky a zahrádkáře, protože našimi hosty jsou teď Jan Kopřiva. Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A Ludmila Dušková.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den i vám. Spolupracovníci časopisu Receptář. A už teď mohu slíbit, a nebude to žádný aprílový žertík, že si budeme povídat o velmi aktuální záležitosti a to je výsev kořenové zeleniny. Tak úplně úvodem bych ještě nabídla posluchačům kontaktní spojení, protože já myslím, že se určitě ozvou a budou se vás ptát k tomuto tématu, jejakaje@rozhlas.cz, to je naše adresa, pokud chcete použít elektronickou cestu. Anebo můžete volat 221552424. Kořenová zelenina, já myslím, že nám je poměrně docela jasné, co by to tak asi mohlo být. Já si asi tak nejvíc vzpomenu na mrkev, ale samozřejmě s tou bychom si nevystačili. Tak připomeňme pro pořádek, co všechno patří do kořenové zeleniny.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak v první řadě tedy mrkev, jak jsme řekli, potom petržel, pastiňák a ješte celer, ale ten má trošičku odlišný způsob pěstování, takže o tom mluvit dneska nebudeme, protože ten se pěstuje ze sadby. Ale my budeme mluvit o výsevech a to se týká tedy především prvně tří jmenovaných.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, mrkev, ještě jednou to připomeneme, celer.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Petržel a pastiňák.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A pastiňák, ne celer. Ten samozřejmě je z té specializované předpěstované sadby. To je možná informace, kterou slyším poprvé, abych se přiznala. Ale pravda to je, že vlastně jsem vždycky viděla, že se prodávají sazeničky toho celeru, tak je to tak.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Co se týká toho výsevu, tak samozřejmě je aktuální doba, protože se udělalo hezké počasí. A já si myslím, že kdo se rozhodne pro výsevy, tak tento víkend bude úplně ideální, protože když už se tedy vydáme na zahrádku, tak by mělo být hezky, mělo by nám svítit na záda sluníčko a určitě by to mělo být i příjemné. No a co se týká výsevů, tak tady je celá řada odrůd, ze kterých můžeme vybírat. Odrůdy mrkve by se daly tedy specifikovat tak, že máme mrkve, které všichni známe, to znamená mrkve, které spotřebováváme během roku a současně pak jsou mrkve na uskladnění. Ale přibyly i odrůdy, které jsou určené speciálně pro děti. To jsou odrůdy, které jsou velmi sladké, jedná se většinou o karotky a jsou především určené na získávání kvalitní šťávy. Tak to si myslím, že je určitě výborné a tady bych doporučila například odrůdu Nektar F1. To je odrůda, která skutečně chutná dětičkám.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě další otázkou je, kdy nejdříve můžeme tu mrkev sklízet a kdy nejpozději. Asi na to uskladnění samozřejmě, předpokládám, je ta pozdní, ale i v tomto směru bychom ty informace měli znát.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Záleží na délce vegetační doby. Kratší vegetační dobu mají mrkve karotky a delší vegetační dobu mají mrkve takzvané pozdní, které jsou určené tedy potom pro skladování. Co se týká mrkví, tak tady je ještě jedna zvláštnost, můžeme je vysévat postupně, a dokonce některé ty odrůdy s krátkou vegetační dobou můžeme vysévat i začátkem července ještě pro sklizeň v pozdním podzimu a současně na uskladnění. Takovou mrkvičkou je například odrůda Rondo, to je kulatá mrkev, která je vynikající právě tím, že teda má neuvěřitelný tvar.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kulatá mrkev a žlutá mrkev, to jsou věci, které mi k té mrkvi nejdou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Neuvěřitelný tvar, ale současně, protože narůstá do malých rozměrů, tak má právě tu krátkou vegetační dobu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Kopřiva nám samozřejmě také dnes bude povídat o tom, kam tu mrkev máme zasadit nebo tu kořenovou zeleninu, kam ji budeme sázet. V jakém stavu je teď momentálně půda po zimě. A vůbec, jaká i byla zima z hlediska té kvality půdy?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já si myslím, že bohužel, byť je dneska teda apríl a mělo by být všechno žertovné, tak smutná věc bude ta, že si myslím, že je nedostatek vláhy po té zimě, že půdy v těch nižších oblastech opravdu jsou už vyschlé. Takže, bych doporučil, jakmile to je možné, jakmile povrch půdy jenom trošku oschne, začít s výsevem. Na nic nečekat, vysévat co nejdřív. Takže, v těch nejteplejších oblastech si skoro myslím, že ta mrkev už by mohla být zemi anebo nebudeme na nic čekat o víkendu vyrazíme a budeme vysévat. Pokud samozřejmě ale je půda mokrá, což je v těch vyšších polohách. Já mám třeba chalupu v Jizerských horách a tam tedy sít mrkev ještě nebudeme, tak počkat. Protože pokud se dá mrkev do mokré půdy a zvláště, když je to trošku těžší půda, tak potom je prakticky v té zemi úplně zabetonovaná, o to hůře klíčí. Takže, pozor na to. Jinak bych doporučil takový zajímavý způsob výsevu, a to je do hrůbku. Ono to vypadá trošku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Prosím, ještě jednou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Vidím, že vás to zaujalo. Vysévá se mrkev do hrůbku. Udělá se něco podobného tomu, kdy se sází brambory, ale ta horní část toho hrůbku není do špičky, ale srovná se do roviny. Takže, vznikne takový jakoby hrobeček, na který budeme tu mrkev vysévat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je z jakého důvodu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Je to z toho důvodu, že jednak získáme vysokou vrstvu kvalitní ornice, kvalitní humózní půdy a potom zvláště je to z toho důvodu, pokud máme problémy s pochmurnatkou mrkvovou, v těchto hrůbcích je to napadení podstatně nižší. Já to říkám i z toho důvodu, že to je prakticky jediný možný způsob ochrany, protože dnes již není možné nebo nejsou na trhu žádné přípravky, které se dříve s výsevem sypaly do řádku a sloužilo to jako ochrana v půdě. To dnes není, takže musíme si pomáhat takovýmto způsobem. A já bych ještě zdůraznil takovou věc, že mrkev jako kořenová zelenina nemá ráda samozřejmě kamenitou půdu. Pokud máme ovšem kamenitou půdu a vyséváme mrkev, tak pak se třeba budeme divit tomu, že budeme sklízet mrkev, která je zahnutá do pravého úhlu. Já jsem se s tím již setkal, prostě mrkev roste a v okamžiku, kdy narazí na kámen, zatočí, ohne se tak, že udělá opravdu pravý úhel. Samozřejmě taková mrkev není již tak kvalitní, takže pokud máme kamenitou půdu, budeme muset dát ty kameny pryč.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě nekončíme, přidáme po písničce další informace a také dotazy od vás, posluchačů na jejakaje@rozhlas.cz a nebo na telefonním čísle 221552424.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
