Přepis: Vrozené srdeční vady - 18.11.

moderátor
--------------------
Tak hodí se teď navázat na text předchozí písničky, když do života vchází třeba malé štěně nebo kotě. O tom teď budeme ve veterinární poradně mluvit s doktorem Karel Najmanem z veterinární nemocnice AA-Vet, dobrý den.
Karel NAJMAN, lékař veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Dobrý den.
moderátor
--------------------
Je důležité zjistit, jestli netrpí nějakou srdeční vadou. Jak časté je to onemocnění u psů a koček?
Karel NAJMAN, lékař veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Je to relativní. Jako všechno je to relativní. Budeme-li se držet statistiky, tak se uvádí četnost výskytu těchto onemocnění zhruba do deseti procent ze všech srdečních onemocnění. A srdeční onemocnění zaobírají tak většinou osm procent pacientů, kteří k nám přijdou. Tedy asi ne celé populace, ale těch pacientů, které vyšetříme. Otázka je, jestli víme skutečně o všech těchto vadách, protože je celkem pochopitelné, že když nám umře z vrhu patnácti štěňat dvě, tři štěňata zemřou, tak nebudeme dělat sekci a kolik z nich zemřelo proto, že mělo kritickou srdeční vadu, to se samozřejmě nedozvíme. Takže vycházejme z toho, z údajů vlastně těch štěňat, které se už dopraví do veterinární ošetřovny.
moderátor
--------------------
Jak časté to onemocnění bývá u koček?
Karel NAJMAN, lékař veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Ještě méně. Tam to tedy bývá skutečně vzácnější, tam se to pohybuje tak v jednotkách procent. A navíc ještě kočičí srdeční vady kromě tedy některých vybraných plemen, jako jsou třeba mainské mývalí nebo /nesrozumitelné/, tak u normální české mindy, když to tak řeknu, skutečně jsou srdeční vady podstatně řídké.
moderátor
--------------------
Takže spíš se asi dnes zaměříme na psy. Jakým způsobem se dá taková vrozená srdeční vada zjistit?
Karel NAJMAN, lékař veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak pro ty srdeční vady, kterým říkáme vrozené, to jsou ty, které by měly být přítomny při narození, většinou bývá typický srdeční šelest. Ne, že by to bylo úplně stoprocentní, samozřejmě jsou takové, které z nějakých důvodů ten šelest nevyluzují. Ale ta drtivá většina šelest jaksi poskytuje. A ten šelest je pro nás pro depistáž nejvhodnějším kritériem. Totiž toho pejska budeme, nebo i to kotě samozřejmě bychom měli poslouchat. Měl by ho poslechnout veterinář, a to buď tedy při nějaké té první vakcinaci, která může probíhat už u chovatele, anebo nový majitel bylo by asi dobré, kdyby s tím pejskem přece jenom ke zvěrolékaři zašel. Pravda, drtivá většina z nich odejde z výsledkem, že to štěně je zdravé a tudíž je zbytečné. Ale myslím si, že pro to, pro tu vědomost, že se tam nic neslyší, je to důležité. Ona ta prohlídka vstupní je důležitá nejenom z hlediska srdečních vad. Samozřejmě, měli bychom se podívat na nějaké kýly, roštěpy a tak podobně. Ale ty srdeční vady jsou taková trošku schovaná kategorie.
moderátor
--------------------
Co potom, když skutečně odhalíte takovou vrozenou srdeční vadu?
Karel NAJMAN, lékař veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Najdeme-li šelest u malého štěňátka, tak by skutečně mělo následovat zevrubnější vyšetření. A to zevrubnější vyšetření obsahuje nebo znamená v dnešní době ultrasonografické, echokardiografické vyšetření. Doba pokročila. Před nějakými patnácti lety bylo takové vyšetření v podstatě nedostupné. Mluvili jsme o něm, bájili jsme o něm, viděli jsme ho v zahraničí, ale i tam velmi zřídkavě. Dneska už je takové vyšetření skutečně dostupné. A myslíme si, že by všichni rozumní chovatelé měli do něho investovat. Samozřejmě mluvíme o pacientech, kde se našlo nějaké podezření, nějaký šelest. To vyšetření je bezbolestné, jenom vyžaduje tu kritickou věc, totiž to mrňavé čiperné štěně držet chviličku na boku. Což tedy nebývá jednoduché, ale určitě mu to neublíží.
moderátor
--------------------
Jaký je rozdíl mezi vrozenou a dědičnou srdeční vadou?
Karel NAJMAN, lékař veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
To je to, co si myslím, že /výpadek signálu/, o čem jsem tady rád chtěl mluvit. Jsou vady dědičné, které nemusí být přítomné při narození a řekněme si, co jsou ty vady, které jsou nejčastější. Jenomže jejich diagnostika je složitá, spadají potom do ranku těch získaných vad, i když to není úplně pravda, když vlastně nese ten pacient svou zátěž sebou. Problém je, že taková vada se vyskytne v pozdějším věku a najít jako ji včas, je velmi složité. Kdežto vrozené vady se vyskytují již při narození. A část z nich také může být dědičná, část samozřejmě má jiné vlivy, které se uplatnily během vývoje toho štěněte v děloze. Proč to tak zdůrazňuji. My jako veterináři máme mnohem menší schopnosti pomoci tomu jednomu jedinci od té nemoci, od vrozené vady. Některé věci operovat umíme, některé umíme aspoň ulevit, někde pomůžeme léky. Ale u velké části pomoct nemůžeme. Co ale zase naopak můžeme, co nemohou humánní lékaři, totiž pomoci chovatelům s výběrem vhodného a zdravého jedince pro chov. A to si myslím, že je ještě důležitější věc než jenom spravování toho jednoho jednotlivce. A to si myslím, tady bych chtěl apelovat na chovatele, aby skutečně nepodceňovali nálezy, skutečně ty pejsky nechali vyšetřit, protože my už budeme znát o tom, jak se taková vada vyskytuje v populaci, můžeme se pak nějak zařídit vzhledem k chovu.
moderátor
--------------------
Apeluje náš dnešní host ve veterinární poradně, doktor Karel Najman z veterinární nemocnice AA-Vet. Takže o vrozených srdečních vadách i o těch dědičných budeme mluvit dál i s vámi, zavoláte-li na čísla 221 55 25 98 anebo 221 55 25 99.
moderátor
--------------------
Tak tedy telefonní čísla 221 55 25 98 nebo 99 na konci, můžete volat do veterinární poradny. Naším hostem je doktor Karel Najman. Mluvíme o vrozených srdečních vadách u psů a koček. Kdo je první na řadě? Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den. Prosím vás pěkně, tady posluchač z Prahy. Já bych se chtěl na to srdíčko. Sice nemám štěně ani nic vrozenýho, ale už mám hodně starýho pejska. Je mu sedmnáct let. Bere Enap pět miligramů, už taky kolik let. A teďka nějak se mu na těch plicích a na tom tam, někde v tom, snad začala dělat trošku voda. Dostal jsem na odvodnění Furon a bylo mi řečeno, že smí, dostal jsem tři prášky, čtyřicet miligramů, tři prášky. A že jako víc dostat nemůže nebo, že se víc dostávat nemá, že to jako se nesmí brát dlouhodobě. A já, když takhle mluvím, to víte, mezi pejskařema, znáte to, jo, tak jsem se dozvěděl, že ten Furon se dá brát delší dobu, nebo že ho k tomu Enapu mám brát prakticky, nebo on brát prakticky stále. Tak bych rád věděl, jestli je pravda to málo, anebo pořád.
Karel NAJMAN, lékař veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Pravda je na obou stranách. To podávání diuretika Furonu je individuální. A je potřeba volit u toho kterého pacienta v tom kterém stavu, kolik se toho léku má dávat. Někdy se dá skutečně pulsně, jednorázově, jedna, dvě, tři tabletky a ustane to. Ten pejsek je starší. Já předpokládám, že je to samozřejmě velmi odvážné na dálku, nejčastějším onemocněním totiž jsou distrofie cípatejch chlopní a tedy ten pejsek asi bude stižen touto chorobou. Ta nemoc se vyvíjí postupně během života. A postupně se teda taky zhoršuje, zhoršuje se ta degenerace. Takže se začne léčit /nesrozumitelné/, jako je třeba Enarapril, Enap a později se tedy přidávají diuretika, takže určitě bych se řídil tím, co vám doporučí váš veterinář.
moderátor
--------------------
Tak a můžeme přistoupit k dalšímu hovoru, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, prosím vás, tady je Novotná Litoměřice. Já bych se chtěla zeptat, měli jsme desetiletého vlčáka, nic jsme na něm nepozorovali, žádné příznaky, najednou prostě si začal lehat, začaly se mu motat nohy, pak najednou se, když to tak řeknu, sebou praštil a bylo hotovo. A my jsme ho, protože jsme si mysleli, že ho někdo otrávil, tak jsme požádali o pitvu a on měl prý díru do srdce. Tak jsem se chtěla zeptat, čím se to může stát a jestli během života se dají pozorovat nějaké příznaky. My jsme na něm nic neviděli, děkuju.
Karel NAJMAN, lékař veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak jednoduchá odpověď je, může se to stát, může od narození mít vadu. A může to být tak, že ty příznaky skutečně uniknou pozornosti. Pravděpodobně by neunikly pozornosti při té auskultaci při tom vyšetřování. Takže to je další důvod k tomu, proč vyšetřovat štěňata.
moderátor
--------------------
Můžete volat i dál svoje dotazy na čísla, která znáte. Pro jistotu připomenu 221 55 25 98 /výpadek signálu/ vadách, jak s rozdělují. Jaké mohou být?
Karel NAJMAN, lékař veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak ta paní nám tady trošku nahrála tou dírou v srdci. Zhruba můžeme dělit ty vady na vady zkratové. To znamená, že v tom srdíčku, které má čtyři základní oddíly, dvě komory, dvě síně, přičemž každá krev vždycky teče z té příslušné komory, prostě z příslušné síně do příslušné komory, z pravé síně do pravé komory, z levé síně do levé komory. A napříč to téct nesmí, tak se z nějakého důvodu stane, že tam teče. A to stane tehdy, když buď je díra v přepážce komorové mezi oběma komorama, nebo díra v přepážce síňové, anebo je zkratka mezi těma dvěma největšíma trubkama, které máme v těle, totiž aortou a plicnicí. Ta trubka tam je při narození u nás všech, ale má se včas uzavřít. Tam, kde se neuzavře, tak zůstává vada. Té vadě říkáme průchodná Botalliva dučej, a to je nejčastější z vrozených vad. Ale je to zase ta vada, která je chirurgicky korigovatelná. Tak bychom měli skupinu těch zkratových vad. Druhou významnou skupinou jsou vady, kdy je nějakým způsobem poškozen odtok z toho srdce. Říkáme jim stenotické vady. Samozřejmě to nejčastěji může postihovat zase obě výdeje, obě takové ty velké tepny, které vedou ze srdce, zase srdečnici a plicnici, takže tomu říkáme aortální nebo pulmonální stenóza. A třetí věc je poškození těch chlopní, o kterých jsme mluvili s tím pánem u toho starého pejska. Tak ta se může vyskytovat samozřejmě v degenerativní formě u starých pejsků, což je dalece nejčastější. Ale u některých plemen, jako třeba labradostních retrívrů nebo bulteriérů nebo skupin plemen bulteriér se může vyskytovat už při narození jako displazie.
moderátor
--------------------
Tak máme další hovor, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka ze středních Čech. Prosím vás, mně se to týká kocoura, ale ne srdce. Můžu se zeptat, prosím vás, moje vnučka má asi osmiměsíčního kocoura modrýho, ruskýho. A prosím vás, on jako třeba se mazlí, pak jako poodejde a najednou se zatváří jako šelma a skočí na toho člověka a zatne mu třeba drápky do ruky nebo tak nějak. Dá se s tím něco dělat?
Karel NAJMAN, lékař veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Obávám se, že toho mnoho nenaděláme. Vychovat kočku dost dobře nejde. Kočky se prostě někdy tak chovají. Ono to může být z jeho strany prostě klidně jenom hra, nechá se pohladit a pak se s váma chce kočkovat. Ale obávám se, že jediným opatřením bude smířit se s tím a nějak si na něho dávat pozor.
moderátor
--------------------
Tak to je jednoznačná odpověď. Dívám se do režie, jestli už máme další hovor. Ano, je to tak, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Bosáková z Prahy. Pane doktore, pochopila-li jsem to správně, tak těmito i jinými vadami /výpadek signálu/ nebyl by to důvod toto šlechtění omezit? Děkuji.
Karel NAJMAN, lékař veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
No, nebyl. Nebyl. Není pravda, že by trpěli těmi vadami /výpadek signálu/, je pravda,že srdeční vady jsou ty, které se začnou objevovat velmi brzo, použijeme-li nadměrnou příbuzenskou plemenitbu, které se v chovatelské práci dost dobře nevyhneme. To je pravda. Na druhou stranu není pravda, že bychom měli mezi kříženci málo srdečních pacientů. To si myslím, že to zastoupení je úplně stejné. Já si naopak myslím, že bychom neměli zastavit jaksi čistokrevnou plemenitbu, tedy ono křížení, ale měli bychom dávat pozor na to zdraví a měli bychom dostatečně zohledňovat právě zdraví těch jedinců. Rozhodně dávat přednost zdraví podle mého před exeteriérem.
moderátor
--------------------
Tak my dnes mluvíme celý den o nekouření a máme tady také SMS od posluchače nebo posluchačky. Kuřáci jsou vrahy nekuřáků, zvláště lidí s nemocemi dýchacích cest, pasivní kouření škodí. Jakým právem ničí naše zdraví, my jim ne, jsou to slaboduší lidé, píše J.T. z Rychnova nad Kněžnou. Já to tady teď cituji, protože ono to pasivní kouření se týká i těch domácích zvířat.
Karel NAJMAN, lékař veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Týká, je pravda, že na vrozené srdeční vady to nenapasujeme, ale já jsem rád za tuto nahrávku, protože pasivní kouření je věc dalece nedoceněná u domácích zvířat. A onemocnění plic také nejsou tak vzácná, jak se dříve tvrdívalo. A pasivní kouření je pro ta zvířata mnohem nebezpečnější, než si můžeme myslet. Takže já bych se přimlouval za to, máme-li doma pejska, kočičku, nekouřit doma. A nebo když už to nevydržíme, tak rozhodně to nedělat v případě nemocných jedinců, hlavně plicně nemocných.
moderátor
--------------------
Radí náš dnešní host, který bude v radách pokračovat, protože veterinární poradna se teď přesouvá na web. Můžete se ptát dál na vrozené srdeční vady u psů a koček doktora Karla Najmana z veterinární nemocnice AA-Vet. Můžete psát na adresu rozhlas.cz/Praha. Pane doktore, díky a mějte se hezky, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.