Přepis: Virový zánět jater - 7. prosince
V Rodinném lékaři jsme se věnovali virovému zánětu jater (hepatititě). Hostem byl lékař zdravotnického zařízení Remedis Vratislav ŘEHÁK.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem našeho dopoledního vysílání je Vratislav Řehák ze zdravotnického zařízení Remedis. No, a tématem našeho Rodinného lékaře je dnes virový zánět jater, neboli hepatitida, ale my to řekneme česky, my řekneme prostě žloutenka. Já vás tady vítám, pane doktore, dobrý den.
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
Dobrý den.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik typů žloutenek vlastně máme a se kterými typy se můžeme setkat v naší republice?
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
Já bych pro zjednodušení řekl, že základních typů je pět. Těch, které mají prokázané hepatotropní účinky a hlavně nějaký patologický efekt na játra, těch je pět. Čili ta terminologie je poměrně jednoduchá. Všechno ostatní je poměrně složité u hepatitid.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a člověk může onemocnět tedy u nás v našich zeměpisných šířkách tedy áčkem?
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
Zase pro zjednodušení řeknu, že může onemocnět všemi těmito pěti typy. Všechny tyto typy byly u nás popsány, ačkoliv nejméně asi frekventní bude ta hepatitida typu D. Nicméně my sami jsme v nedávné době identifikovali v České republice asi deset případů. Takže i tato hepatitida se může vyskytnout. Tam je to ovšem trošku složitější, že ona se nevyskytuje osamoceně, ale vždy ve spojení s hepatitidou B. Takže člověk, který má dostat hepatitidu D, tak už buď předem musí mít hepatitidu B a potom se infikuje D, anebo tyto obě infekce získá současně. Ale znovu, toto je okrajová problematika. To, co se týká našich podmínek, to je zejména hepatitida A, hepatitida B, hepatitida C. Čili začátek té abecedy. V poslední době, abych zmínil i tu, která zmíněná zatím nebyla, hepatitidu E, se objevují případy buď importované ze zahraničí, to znamená lidé, kteří jezdí do různých tropických destinací a přiváží si s sebou hepatitidu E, anebo lidé, kteří jsou v těsném kontaktu, řekl bych tak těsném, jako je třeba zabíjačka vepříka doma, tak lze se infikovat určitým konkrétním genotypem hepatitidy E, takže vznikají ty takzvané antropozoonózy, nebo v tomto případě zooantroponózy, kdy tedy ten přenos je z toho vepře na člověka. Opět není to onemocnění až tak frekventní v našich podmínkách, ale nelze jej podceňovat. Pravděpodobně se vyskytuje více, než vlastně se domníváme.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se řekne žloutenka, tak tam platí automatický příměr nemoc špinavých rukou. Co tedy každý z nás můžeme ovlivnit, abychom prostě žloutenku nedostali, a co už ovlivnit nemůžeme?
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
Nemoc špinavých rukou, tento, řekl bych, velmi přesný termín platí pro dva typy těch hepatitid, tu hepatitidu A a potom tu hepatitidu E. Tedy ta hepatitida A, ta naše běžná, "běžná" klasická žloutenka v myslích lidí se nabízí právě to špinavé ruce, nemyješ se, chytíš žloutenku. To je veskrze správné a skutečně většina těch přenosů skutečně nastává buď nedodržováním, nebo nedostatečnou hygienou, anebo konzumací například tekutin, nebo potravin, které jsou kontaminovány tímto virem. Hepatitida E se chová klinicky velmi podobně, přenáší se velmi podobně jako hepatitida A, nicméně jak jsem říkal, je to onemocnění veskrze vzácné, nebo relativně vzácné ve srovnání s hepatitidou A.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Proti jakému typu se můžeme bránit očkováním?
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
V současné době je dostupné očkování proti hepatitidě A a B. Je i kombinovaná vakcína. Tady, aniž bych chtěl dělat propagaci očkování, dovoluji si s plným přesvědčením říct, že očkování proti hepatitidám je velmi bezpečné s naprosto minimem nežádoucích účinků. Nezdá se po mnoha letech výzkumu, že by tam byly nějaké další skryté vedlejší účinky, nežádoucí účinky, nějaký problém spojený s touto vakcinací. Takže ji lze v podstatě doporučit každému, a to dokonce i v tom schématu, kdy se to očkování nedokončí. Často někteří lidé jsou velmi nepořádní a říkají si - tak já pak zapomenu jít na tu druhou a třetí dávku, ono je to zbytečné. Ono to tak zbytečné není, určitá protektivita tam nastává, i když ten problém může být v tom, že to očkování pak nepřetrvává celoživotně tak, jako když se absolvuje to celé vakcinační schéma, které je v případě A dvojdávkové, v případě B trojdávkové. Pakliže se použije kombinovaná vakcína, tak opět trojdávkové. Tak tam pakliže to proběhne, tak u naprosté většiny lidí dochází k celoživotní protektivní imunitě a už není třeba přeočkovávat a oni jsou chráněni. V případě například aplikace pouze jedné dávky se může stát, že ta imunita po několika letech, pěti, deseti, postupně vymizí, ale u mladých zdravých lidí často ta jedna dávka navodí celoživotní protektivní imunitu. Takže já bych rád probořil ten mýtus, že pakliže se nedokončí celé schéma, tak je to zcela zásadně špatně. Je to škoda. Je dobře ho dokončit, nicméně doporučuji to očkování zvážit, i kdyby tam měla nastat jediná dávka. Například před cestou do nějaké problematické oblasti. Jakákoliv dávka před odjezdem se může tomu dotyčnému velmi vyplatit.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhovor o žloutence, to je velice široké téma. Už jsme řekli, kolik typů máme, mluvili jsme o očkování, zřejmě i nějaké další otázky budou mít naši posluchači. Můžeme mluvit samozřejmě o příznacích, i o tom, když se někdo prostě nehodlá léčit, nepřijde k lékaři, co všechno se může stát, jaké to může mít důsledky. To můžeme probrat i ve druhém vstupu, ale přednost dostanou naši posluchači. Tak už vám povím dvě telefonní čísla, na která nám můžete volat, 221552598, anebo 221552599. Na vaše otázky bude odpovídat pan doktor Vratislav Řehák ze zdravotnického zařízení Remedis.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším tématem, tématem Rodinného lékaře je dnes žloutenka. Věřím, že vás tohle téma zajímá. A věřím, že bude i poměrně dost posluchačských dotazů. Tak už se můžeme pozdravit s prvním posluchačem. Dobrý den, zdravím vás ve vysílání.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Já jsem Růžena Spáčilová.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Můžu se zeptat pana doktora? Já jsem dostala ve 42. roce za války hepatitidu, vlastně žloutenku velice těžkou a tehdy vůbec se to neléčilo nijak. Co to bylo za typ?
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
Já můžu pouze odhadnout a asi bych se vás musel zeptat na více příznaků, nicméně velmi pravděpodobně se jednalo o typ A, nebo B. Teď je otázka toho, zda k tomu přenosu došlo nějakou cestou krevní, nějakým třeba lékařským výkonem, anebo naopak to byla spíš ta klasická nemoc špinavých rukou?
posluchačka
--------------------
To já nemám potuchy, protože jsem byla dítě, mně je 82. A tehdy se to nijak nesledovalo.
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
Tehdy samozřejmě neexistovala diagnostika, která by vůbec ty hepatitidy dokázala rozlišit. Čili je to spíš akademická otázka. Byla to s 99procentní pravděpodobností A, nebo B a velmi pravděpodobně jste se z něj tedy vyzdravila. Jistě, nevím, jestli jste byla někdy od té doby kontrolovaná lékařem, jestli eventuelně ta hepatitida B nemohla přejít do chronicity, ale nechci vás s tím děsit, je to málo pravděpodobné. Takže je to spíš otázka, řekl bych, vaší zkušenosti. A dál se k tomu těžko zpětně vyjádříme.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to jsme odpověděli paní posluchačce Růženě. Děkujeme za otázku. A teď už se pozdravíme s další posluchačkou. Dobrý den. Můžete se ptát.
posluchačka
--------------------
Nováková, dobrý den.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Prosím vás pěkně, chtěla bych se zeptat, jaké kožní příznaky se mohou vyskytovat u žloutenky typu C a jestli se třeba do toho mohou započítávat i dlouhodobě vyskytující se afty v dutině ústní? A co se proti tomu dá dělat? Děkuji.
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
Žloutenka typu C, nebo virus hepatitidy typu C je virus, který navozuje takzvané autoimunitní děje v organismu. To znamená, vznikají imunopatologické procesy, které mohou poškozovat zejména cévy. A ty cévy se samozřejmě vyskytují kdekoliv v těle, například i v kůži, takže ten klinický korolát v podstatě je nějaký ekzém, nebo nějaký projev. Abych mluvil konkrétně, tak zcela typicky se váže s hepatitidou C takzvaná porfyria cutanea tarda, což je onemocnění kůže, které se projevuje takovými šupivými lézemi, až vředovými, puchýřnatými poruchami. A tam je jasná a prokázaná souvislost s hepatitidou C u části těchto případů. Takže tam je ta souvislost naprosto jasná. Například při léčbě hepatitidy C se, nechci říct, velmi často, ale poměrně často vyskytují různé kožní příznaky, které opět souvisejí s navozením té autoimunity. Čili ten virus sám nemusí samozřejmě poškozovat pouze játra, ale může poškozovat kterýkoliv orgán v lidském těle, byť to není typický projev toho onemocnění, ale u značného procenta pacientů se s tím setkáváme.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na naše telefonní číslo 221552598 se dovolala další posluchačka. Vítám vás ve vysílání.
posluchačka
--------------------
Haló?
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už jste ve vysílání, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady Hanásková. Prosím vás pěkně, já jsem se chtěla zeptat. Můj syn, mu byla zjištěna hepatitida C, pravděpodobně protože má, je po operaci Fallotovy tetralogie, takže pravděpodobně ji získal, to už je před 30 lety, mám takovej, ne, asi 25 lety, to ještě tenkrát se nezjišťovalo, a tak mu byla zjištěna asi v 25 letech, protože by měl jít na reoperaci toho srdce. A nebyl nijak léčen do tý doby, než mu to zjistili. A teď loni byl léčen nějakou těžkou, nějakýma injekcema a práškama a ty nezabraly, takže pan doktor teď mu nedává nic, není ničím léčen, ale potřeboval by právě, paní doktorka ho nechce operovat, protože má, nechce, aby tam vznikla nějaká recidiva, nebo něco podobnýho. A teď mu, když byl na kontrole, tak mu pan doktor řekl, že ještě to není schválený, ale že by zkusili ho léčit nějakou trojvakcinací, nebo něco takovýho.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaše otázka teda zní jak?
posluchačka
--------------------
Moje otázka zní, jestli je to možný? Protože to musí, jestli to teda půjde, protože to musí posvětit pojišťovna, a vzhledem samozřejmě připadne dost jako divný, když to teda získal v nemocnici, ať chtěně, nebo nechtěně, tak to musí ta pojišťovna potvrdit, a ta se k tomu nějak moc zatím nestaví.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, můžeme už odpovídat? Děkujeme za dotaz.
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
Jestli tomu rozumím dobře, tak váš syn byl léčen pro hepatitidu C velmi pravděpodobně kombinací pegylovaného interferonu alfa a ribavirinu, což je standardní kombinace používaná celosvětově. Ale samozřejmě toto je léčba, která nezabere u všech pacientů, tudíž zůstává podle skupin léčených pacientů někde deset, někde až třeba čtyřicet procent pacientů nevyléčených. Samozřejmě otázka opakované léčby, která se obvykle volí intenzivnější, delší a případně se nověji využívají nějaké nové léky. Jeden z nich může být tedy, o kterým možná uvažujete. Já vzhledem k tomu, že nevím, o jaký se přesně jedná, tak se k tomu nemůžu vyjádřit. Nicméně domnívám se, že je otázka komunikace s tím kardiologickým pracovištěm, protože si nemyslím, že by hepatitida C jako taková, pakliže tam není nějaká těžká jaterní porucha, měla být kontraindikací toho kardiochirurgického výkonu, nebo nemusela by být, domnívám se. Čili je to otázka prověření konkrétního toho případu. A pak je otázka zvážení optimálního opakování léčby. Těch variant je více a skutečně bych se musel vyjádřit nad konkrétním případem. Pakliže by pacientka měla zájem, může mě prostřednictvím třeba reakce kontaktovat a já jí rád sdělím na to svůj podrobnější názor.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě, zvláště hned, co tady spolu skončíme v našem vysílání náš rozhovor, tak budete odpovídat našim posluchačům na chatu a tam se může tato posluchačka s vámi spojit. Dívám se do režie, měli bychom mít ještě jeden telefonát, také paní posluchačku. Dobrý den, můžete se ptát pana doktora.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, chtěla bych se pana doktora zeptat. Před rokem jsem se nechala oočkovat proti virový hepatitidě typu A a za čtrnáct dní se u mě projevil herpes zoster. Podotýkám, že jsem předtím dvakrát v životě to prodělala a nyní to bylo doslova klinické, ty příznaky typického herpesu zoster jako v učebnici lékařské fakulty. Opravdu krutý, krutej průběh jsem měla.
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
Rozumím tomu správně, že už jste ten zoster měla dvakrát předtím a teď to bylo potřetí?
posluchačka
--------------------
Já vím, že to přetrvává v gangliích, to já vím, ale prostě chtěla jsem se zeptat, jestli by to nebylo riziko se dát oočkovat tu druhou dávku?
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
Já jsem přesvědčen o tom, že ta souvislost je tady čistě náhodná, prostě koincidence, že to nastalo v tuto dobu, protože skutečně si nejsem vědom toho, že by očkování proti hepatitidě A mělo mít nějaký imunosupresivní efekt, eventuelně efekt na replikaci viru, který způsobuje zoster. Čili myslím si, že to je spíš náhoda. A nebál bych se, pacientovi pravděpodobně doporučil, aby se očkoval. Samozřejmě neznám veškeré konsekvence vašeho případu, takže tohle to je obecná odpověď, která nemusí ve vašem případě být stoprocentně platná, ale domnívám se, že ta souvislost tam spíš není.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono je těžké odpovídat, protože nemáte samozřejmě ten chorobopis našich posluchačů. Na závěr mi povězte, za tu dobu, co pracujete v tomto oboru, jak se změnila léčba žloutenky? Jsou už dnes úplně jiné možnosti, o kterých se nám dřív ani nesnilo?
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
Ten vývoj v oblasti virových hepatitid je skutečně překotný. První objev viru hepatitidy B, rok 64, pak dlouho nic, hepatitida A 73, hepatitida C 88, publikováno to bylo 89. Od té doby se léčebné možnosti dramaticky zvýšily a v případě hepatitidy C například na souboru pacientů, kteří se vyskytují v České republice, ta léčitelnost se blíží 90 procentům, alespoň v našem souboru pacientů, což jsou většinou mladí lidé, kteří nemají pokročilé jaterní onemocnění, tak tam ta léčitelnost je velmi vysoká. Téměř to považujeme za plně léčitelné onemocnění. Dovoluji si to říct až takto v této poloze. Samozřejmě léčitelnost hepatitidy B, která je principelně komplikovanější a ve většině případů nejsem schopni pacienta zbavit viru, eliminovat virus z organismu, což principielně v podstatě ani není možné, jsme schopni velmi účinně to onemocnění potlačit a dostat ho v podstatě do zcela klidového stadia a pacient se nemusí tudíž dožít komplikací svého jaterního onemocnění, respektive vůbec tyto komplikace, nebo jaterní postižení nemusí nastat. Čili ty léčebné možnosti proti, řekněme, stavu před 15 lety jsou dramaticky jinde, proti stavu před 25 lety jsou naprosto diametrálně jinde.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na naše otázky dnes ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha odpovídal pan doktor Vratislav Řehák ze zdravotnického zařízení Remedis. A na vaše otázky bude odpovídat i nadále na našem chatu. Pane doktore, jsem ráda, že jste si udělal čas a přišel, odpovídal našim posluchačům a ještě jim určitě na nějaké otázky odpovíte. Mějte se hezky, na shledanou někdy příště.
MUDr. Vratislav ŘEHÁK, zdravotnické zařízení Remedis
--------------------
Já děkuji za pozvání a budu se těšit na chat.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA,
Již několik let vede Interní kliniku 2. LF UK a FN Motol, zároveň stojí v čele České diabetologické společnosti ČLS JEP a Diabetické asociace ČR. Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, patří mezi nejuznávanější tuzemské odborníky v této oblasti, zasloužil se o rozvoj diabetologie jako takové a na jejím vylepšování se snaží stále pracovat.
zdroj: Zdravotnické noviny
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.