Přepis: Virová a bakteriální onemocnění krku - 28. března

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvojky Českého rozhlasu je doktorka Jitka Vydrová, vedoucí lékař Hlasového a sluchového centra Praha a samozřejmě ušní, nosní a krční lékařka pro ty naše dnešní potřeby. Paní doktorko, dobrý den.

Jitka VYDROVÁ, vedoucí lékař Hlasového a sluchového centra Praha
--------------------
Dobrý den.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem tady mluvila o tom, že v souvislosti s chřipkou často slýcháme právě o epidemiích, pandemiích a podobně, nicméně nikdy jsem to neslyšela o angíně.

Jitka VYDROVÁ, vedoucí lékař Hlasového a sluchového centra Praha
--------------------
No, protože chřipka je virové onemocnění a virová onemocnění se šíří vlastně z člověka na člověka velice rychle a velmi špatně zastavitelně. Kdežto angina je onemocnění bakteriální, takže samozřejmě malé, drobné, lokální takové epidemie třeba v rámci jedné školky nebo školy mohou být, ale nikdy u anginy nemůžeme hovořit o pandemii jako takové, protože pandemie je něco, co se týká celých světadílů, protože to onemocnění nemá takovou sílu, aby se šířilo takovým tempem. A také máme na anginu samozřejmě léky, máme antibiotika, kdežto na chřipku samozřejmě antibiotika neúčinkují.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co můžeme snáze chytit? Chřipku nebo anginu?

Jitka VYDROVÁ, vedoucí lékař Hlasového a sluchového centra Praha
--------------------
Obojí můžeme velmi snadno chytit. Když se setkáme s člověkem, který je přenašečem toho onemocnění, tak obojí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč nás bolí v krku? Z jakých příčin nás může bolet v krku?

Jitka VYDROVÁ, vedoucí lékař Hlasového a sluchového centra Praha
--------------------
Musím říct, že ta otázka je poměrně složitá, proč nás bolí v krku. Většinou je to v toto období takové nezávažné onemocnění a to je v podstatě zánět nosohltanu a zánět hltanu. V nosohltanu, to je taková ta kapsa vzadu za nosem, tak tam žijí běžně bakterie i viry v takové symbióze s člověkem v takovém přiměřeném množství, my tomu říkáme fyziologická flóra. Jestliže dojde například k prochlazení končetin, tak tato takzvaně fyziologická flóra se pomnoží, většinou převahu získá nějaký patologický nebo patogenní, my říkáme jaksi chorobný bacil nebo bakterie nebo virus a vlastně ta sliznice na to reaguje velikánským zahleněním, ten hlen nám stéká do krku a vlastně působí takové nepříjemné pálení a řezání, které je většinou nejhorší po ránu. Ráno se probudím a bolí mě v krku. Pak přes den to zapiju, zajím, odpoledne to tak jakoby přestane, zapomenu na to. Ráno se probudím a zase mě bolí v krku, že jo. Tak to je taková charakteristika zánětu nosohltanu. No a potom jsou samozřejmě příčiny složitější. Jestliže právě mě ráno bolí v krku a přes den se to zhoršuje a zhoršuje a večer už mám trošičku teplotu, tak je vidět, že už to není pouhý zánět nosohltanu, ale že ten zánět už přesáhl takovou tu lokální úroveň a že se stal tedy celkovým onemocněním, které jaksi se dostalo do té lymfatické tkáně. To je se jmenuje ta tkáň, co jsou vlastně jako krční mandle nebo u dětí je to nosní mandle. Děti mají nosní mandli do 15 let, potom nosní mandle spontánně mizí, ale celý život přetrvávají krční mandle. Tak jakmile se ta infekce dostane už do těch krčních mandlí, tak odtud je už snadná cesta do lymfatického systému, do uzlin a to už potom není jaksi lokální onemocnění,ale onemocnění celkové, kdy cítíme celkovou únavu, nevolnost, je nám prostě špatně. A kromě toho, že nás bolí v krku, na takový onemocnění už je potřeba ulehnout a léčit se.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jejakaje@rozhlas.cz je naše emailová adresa. Můžete ji využít, pokud chcete položit otázky, které se týkají dnešního zdravotního tématu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Angina, laringitida a infekční mononukleóza mají jedno společné - bolí nás v krku, ale rozdíly mezi nimi jsou asi podstatné a velké, paní doktorko.

Jitka VYDROVÁ, vedoucí lékař Hlasového a sluchového centra Praha
--------------------
To určitě. Tak když se podíváme na anginu, tak angina je vlastně zánětlivé infekční onemocnění,kdy ta infekce vstoupí do toho organismu přes krční mandle. Ten zánět je lokalizován v krčních mandlích. A je to onemocnění celkové, protože z těch krčních mandlí se dostává pomocí lymfatického systému do celého organismus. Ta angina může mít původ buď, že je to onemocnění bakteriální, je známá bakterie streptococus nebo spálový bacil se jí někdy říká, která je takovým nejznámějším původcem té streptokokové anginy, kdy opravdu řezavě bolí v krku. Ale angina může být i virová a to je právě případ infekční mononukleózy, protože infekční mononukleóza je způsobená virem, ten vir se jmenuje Epstein-Barrové virus, patří mezi velkou skupinu herpetických virů. A to onemocnění vlastně začne také jako angina, jako prudká řezavá bolest v krku, jako abnormální zduření krčních uzlin a pozná se to vlastně podle toho, že antibiotika na takovýto typ nezabírají, protože jak už jsem naznačila v tom vstupu před tím, tak vlastně antibiotika zabírají na infekci bakteriální, když ten zánět je způsoben bakteriemi, nikoliv viry. Ta infekční mononukleóza kromě toho, že tedy působí bolesti v krku, řezání a anginu a to zduření i těch uzlin na krku,tak působí i obvykle zvětšení jater a zvětšení sleziny a poškození toho jaterního parenchymu je poměrně pravidelné, pozná se to jaksi zvýšením jaterních testů. Ta infekční mononukleóza je onemocnění,které trvá minimálně tři týdny, je to onemocnění velmi závažné. A i po skončení toho onemocnění je potřeba, aby ten člověk prodělal takovou dlouhodobější rehabilitaci, protože musí držet nějakou dobu dietu, dietní a režimová opatření právě kvůli tomu onemocnění jater, kvůli zvýšeným jaterním testům.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Laringitida.

Jitka VYDROVÁ, vedoucí lékař Hlasového a sluchového centra Praha
--------------------
A laringitida, to je zase něco úplně jiného, kdy ten zánět jaksi není vůbec v krčních mandlích, ale je lokalizován přímo v oblasti hrtanu, tedy na hlasivkách, pod hlasivkami, na hlasivkách nebo nad hlasivkami, podle toho i tu laringitidu rozlišujeme jaksi, podle toho, kde ten zánět je primárně umístěn. Když je na hlasivkách, tak vlastně se projeví chrapotem. Když ten zánět je primárně těsně pod hlasivkami,tak ten člověk má hlavně kašel a takovej pocit tísně, dechové tísně, až přidušování. To se týká zejména malých dětí. No anebo nejtěžší typ laringitidy je vlastně tehdy, když ten zánět je umístěn na na příklopce hrtanové, na epiglotis, takzvaná epiglotitida, kdy vlasně může dojít až k velmi závažnému, život ohrožujícímu stavu spojeném s dušením,kdy ta příklopka hrtanová v důsledku bakteriální infekce zduří natolik, že třeba u dítěte mezi, já nevím, třetím, čtvrtým rokem může způsobit významné známky dušení. Ale je fakt, že tuhle tu epiglotitidu, ten zánět příklopky hrtanové působí nejčastěji bakterie, která se jmenuje hemofilus a děti už jsou dneska proti té hemofilové infekci vesměs očkované. Byla to dříve závažná infekce.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.