Přepis: Úvěrové registry dlužníků - 20.10.

moderátorka
--------------------
Pozvání do studia dnes přijal pan inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners, vítám vás tady, dobrý den.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Dobrý den.
moderátorka
--------------------
Téma už jsem před chvílí prozradila, budeme mluvit o úvěrových registrech dlužníků. Když se tohle vysloví a víme o někom, že tam prostě je zanesené jeho jméno, jeho firma, tak si říkáme, to je špatně, protože každý bude vědět, že ten člověk je zadlužený. Je ta naše představa správná?
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak ono, přesně jak říkáte, slovo úvěrový registr dlužníků, ono vůbec to dlužníků, tak ono to zní velmi priorativně, vzbuzuje to obavy a člověk si říká, pokud jsem už v takovémhle registru zanesenej, tak je se mnou ámen a už mně nic, už mi nic nepomůže a ve své podstatě to nezní ani ten název příliš pozitivně. Nicméně v podstatě jde o databáze, které obsahují nejenom ty negativní informace, to znamená, že někde mám nějaký problém se splácením, někde jsem na něco zapomněl, ať už neúmyslně, nebo úmyslně. Ale obsahují i takzvané pozitivní informace, to znamená, že využívám nějaký úvěrový produkt a nemám absolutně žádný problém splácet řádně a včas. To znamená, je to spíš záznam, který je mi ku prospěchu. Obecně jsou úvěrové registry takovým celosvětovým standardem a nástrojem vlastně pro posuzování bonity klientů a takovým hlavním cílem je vyhodnocení úvěrového rizika, nesplácení těchto úvěrů. To znamená, že banka na základě dotazů do úvěrového registru, ať už teda negativního, nebo pozitivního, o tom ještě dneska bude řeč, tak je schopná vyhodnotit, jestli jsem pro ni klient perspektivní, to znamená, který bude, který dostojí svým závazkům a bude splácet řádně a včas. Anebo jestli tam má čekat nějaké problémy, anebo vůbec, jestli jsem klient teda, který už má tu úvěrovou historii takovou, že je lepší ten úvěr neposkytnout a připravit se tak o obchod raději, než posléze řešit nějaké problémy s těmito úvěry a v případě s exekutorem a tak dále. Tam už těch nástrojů je celá řada. To znamená, v současné době ty úvěrové registry slouží zejména k posouzení bonity žadatelů o úvěrové produkty. V české republice jsou čtyři oficiální, je to takzvaný bankovní registr klientských informací a nebankovní registr klientských informací, zkráceně BRKI a NRKI. A tyto dva registry v podstatě pokrývají 100 procent poskytovatelů úvěrových produktů. To znamená, ať už je to v bankovní, nebo nebankovní části. Jsou tedy nejdůležitější a nejčastěji dotazované a potom tady máme ještě jeden významný registr, který se jmenuje SOLUS, je to zkratka ze Sdružení na ochranu leasingů a úvěrů spotřebitelům, sdružuje nejenom bankovní a nebankovní subjekty, ale dokonce i některé, řekněme, subjekty z obchodní sféry, to znamená z toho klasického spotřebitelského světa. V tom je trošku ta jeho zákeřnost, o tom si také dneska povíme. A potom ten čtvrtý je takzvaný Centrální registr úvěrů, což je registr, který je nejméně důležitý, spravuje ho centrální, centrální banka a týká se pouze právnických osob. Tak, u toho bankovního registru klientských informací, kdybysme se měli vrátit zpátky na začátek, tak ten už je tady od roku 2001, provozuje ho společnost Czech Banking Credit Bureau, je to společnost, která je vlastněná pěti největšími bankami v České republiky. A v současné době sdružuje data o úvěrové historii fyzických osob, a to nejenom těch běžných občanů, jak říkám, ale i o SVČ, to znamená fyzických osob podnikajících. Jak těch podnikajících, tak těch nepodnikajících. To znamená, nejde tam o právnické osoby. Současně jde o registr pozitivní, to znamená, že obsahuje informace nejenom tehdy, když je problém, ale i tehdy, pokud využívám nějaký úvěrový produkt. Typicky to může být nějaký kontokorent, to znamená ty revolvingové typy úvěrů, nějaký povolený debet na běžném účtu, který mohu vyčerpat, nebo kreditní karta, která má nějaký úvěrový rámec, vyčerpám, splatím, vyčerpám, splatím, neustále se to obnovuje. Takže i o tomto, i když ho nečerpám, tak je záznam v tomto registru a je tam také záznam o tom, jestli čerpám jakou splátkou a podobně. V tomto registru kromě bank jsou ještě také stavební spořitelny, tam také najdeme. To znamená, v tomto registru bude uveden dlužník, který využil úvěrový produkt buď bank, anebo stavebních spořitelen. Dalším tím registrem je ten NRKI, to znamená ten nebankovní registr. Ten funguje od roku 2005, provozuje ho společnost LLCB, to znamená Loan & Leasing Credit Bureau. Jak už ten název napovídá, tak sdružuje především klienty nebankovních společností, především těch leasingových a splátkových. A jde stejně jako v případě BRKI o pozitivní registr, to znamená, najdu tam jak ty pozitivní, tak ty negativní informace. A důležité je, že tyto registry už jsou dneska svými databázemi spojené. Oni mají stejného vlastníka, ale jsou spojené. To znamená, pokud někdo bude chtít výpis z takového registru a řekl bych, čas od času bych doporučoval, pokud jsem ten typ člověka, který využívá ty úvěrové nástroje, tak se jednou za pár let zastavit v tomto registru a nechat si udělat výpis nebo pokud chci žádat o nějaký poměrně zásadní úvěr, třeba na bydlení, který už je ve většině případů v řádech statisíců nebo milionů korun, tak se zastavit v tom registru nebo tam zkrátka provést dotaz a nechat si vyjet výpis, jestli někde dlužím, nedlužím, jak to vlastně se mnou je. A jestli získat tento smysluplný úvěr, jak jsem říkal, třeba na to bydlení, tak jestli nebude problém. Důležitá informace také je, že tento úvěrový registr uchovává informace ještě čtyři roky po skončení úvěrového případu. To znamená, pokud člověk měl problémy se splácením a ve finále to doplatil, ukončil ten úvěrový vztah, tak ještě čtyři roky poté ten pozitivní nebo negativní záznam v tom registru bude uveden. Dalším tím registrem je SOLUS a je to v podstatě jediný negativní registr a jak už jsem řekl, tak svá data si v něm vyměňují teda převážně banky, finanční společnosti, ale najdeme tam také v podstatě všechny mobilní operátory, najdeme tam také energetické společnosti, ale členem je například i Makro. To znamená, pokud já někde nezaplatím třeba, ne třeba, ale tři splátky mobilnímu operátorovi, což tři splátky je ta hranice, kdy už se to do toho registru zapisuje, tak už můžu v tomto registru být uveden a jsem, jak říkám, je negativní, to znamená, jsem tam uveden pouze tehdy, pokud mám někde nějaký problém. A tyto tři nezaplacené splátky za telefon už mě můžou potom stát třeba daleko smysluplnější úvěr na bydlení nebo na řešení nějakých jiných potřeb, které budou aktuálnější. Tento registr.
moderátorka
--------------------
Informací už je tolik. Ještě uzavřeme tento registr.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Uzavřeme to tím Centrálním registrem úvěrů. Tím úplně posledním. Tak tu databázi, jak už jsem říkal, spravuje Česká národní banka, je to čistě registr právnických osob a důležité je, že úvěry pro fyzické osoby, takové ty nejběžnější, to znamená hypotéky, stavební spoření, nebo spotřební úvěry, to v něm nenajdete, takže z tohoto pohledu je to, dalo by se říct, ne zajímavý registr.
moderátorka
--------------------
Řekl jste to velice výstižně, velice precizně. No, ale uvidíme, třeba i nějací posluchači se na něco budou chtít zeptat, co jim vlastně v tom vašem výkladu chybělo. Naše telefonní čísla sem do studia Českého rozhlasu 2 Praha jsou dvě, jsou to nová čísla, tak věřím, že si je uchováte v paměti, budete si je dobře pamatovat, je to číslo 221552598, anebo 221552599. Na vaše otázky bude odpovídat náš dnešní host, pan inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners.
moderátorka
--------------------
O úvěrových registrech dlužníků se bavíme ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha. Tohle téma vás zajímá a už se můžeme pozdravit s prvním posluchačem, který má otázku na našeho hosta. Vás zdravím ve vysílání, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Zdravím vás ve studiu. Chtěla jsem se zeptat jenom, kde tyhle ty registry aspoň teda částečně, jestli v bankách, přehled třeba písemně nebo něco takovýho, ono BRKI, NRKI a takovýhle, najednou si všechno pamatovat, jo, jestli tyhle ty jsou nějakým způsobem prostě třeba písemně nebo k mání.
moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme, ale ty názvy jste si zapamatovala perfektně. Děkujeme za otázku.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Také přeji dobrý den. Tak, ty dva nejdůležitější, BRKI a NRKI, to znamená ten bankovní registr klientských informací a nebankovní registr klientských informací, tak ty mají sídlo v Praze, tam je možno na Vítězné pláni, teda je to v podstatě hned vedle, myslím si, že je to Corinthia Towers, bývalé Forum hotel za Kongresovou ulicí. Tak tam je možné si v podstatě na počkání nechat za 100 až 200 korun ten výpis udělat. Jak už jsem říkal, ty databáze jsou spojené, takže je možné oba dva ty výpisy si tam nechat udělat. A pokud je problém přijet do Prahy, tak existuje i možnost, jak to udělat takzvaně dálkově, to znamená, jednak je to možný udělat dopisem, ale tam musí být ověřený podpis, to znamená žádost o výpis a ověřený podpis u, buď na obecním úřadě, na poště nebo někde u notáře. A zaslat to tam, ta lhůta je 30 dní, pokud by to mělo být expres, tak do 24 hodin ten dopis odejde. To znamená, i relativně rychle na dálku je možné se k tomu dostat. Je to možné zažádat i mailem o ten výpis, tam ale musí fungovat digitální podpis, aby to bylo platné a aby bankovní a nebankovní registr odpověděly a zaslaly ty požadované dokumenty. Jinak osobně na počkání není problém. Co se týče toho SOLUSu, ten bývá skutečným problémem, že, jak už jsem říkal, spousta lidí si, pokud si vezme úvěr, tak si dává pozor a říká si, tam prostě nemůže být žádný problém, ale tím, že to spojuje i ten spotřební svět právě skrz ty energetické společnosti třeba nebo makro, nebo, nebo mobilní operátory nejčastěji, tak člověk snadno přehlídne nějaké nezaplacené splátky za telefon. A jak se říká, oni by měli být minimálně tři, to znamená, to už přehlédnout asi není jednoduché, protože samozřejmě oni se hlásí o své peníze, ale pokud mám problém třeba v tomto, tak už se můžu objevit v tom SOLUSu a zkrátka může to být potom problém při vyřizování těch větších věcí. Takže ano, jde to, jde to jak písemně, tak e-mailem, tak osobní návštěvou. A u toho SOLUSu ještě navíc, tam je taková vychytávka, tam to jde dokonce přes SMSku a detailní návod je potom na stránkách tohoto registru.
moderátorka
--------------------
To byla opět výstižná odpověď. Další posluchač nebo posluchačka se chce zeptat, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Tady je posluchačka z Prahy 4, dobrý den. Prosím vás pěkně, dcera si vzala nedávno ze stavebního spoření úvěr na pět roků po 500 korunách měsíčně. Platí to všechno pravidelně a teď prostě ještě naopak poslala víc, aby to splatila rychlejc a oni jí přišli, napsali, že je v registru dlužníků a tak se strašně rozzlobila a šla tam a říkala jim, jak je tohle možný, no, že se to stalo omylem, že přehlídli, že má předplaceno ještě, ale že už ji z registru dlužníků nemůžou vyndat.
moderátorka
--------------------
Tak co s tím, tak zní otázka, pane inženýre. Ano, děkujeme. Děkujeme za dotaz.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, také zdravím, dobrý den. Tady zřejmě došlo k nepochopení, protože jak už jsem říkal, ty úvěrové registry jsou databáze a ty společnosti, o kterých jsem hovořil, jsou jakýmsi správci databáze. Ale skutečnými, řekl bych, ty institucemi, které ovlivňují, co v těch registrech bude napsáno, jsou samy banky a nebankovní, zkrátka ty splátkové společnosti. Jinými slovy, pokud vzniknul takovýto renonc a to se stát samozřejmě může, protože i v těch bankovních institucích sedí lidé, tak je v kompetenci té stavební spořitelny, aby provedla nápravu. Neexistuje, že to nejde. Prostě ta, pokud udělali chybu a přiznali ji, tak oni musí provést nápravu a jde to hned následující měsíc, protože ty údaje se tam aktualizují měsíčně. Ale v režimu expres lze v podstatě i v rámci jednoho týdne takovou změnu provést, ten přístup v podstatě tento expresní tu možnost mají ty stavební spořitelny. A pokud tam provedli chybu, tak musí tu chybu napravit. To znamená, pokud tuto informaci vaše dcera dostala, tak znova se tam zastavit a trvat na tom, aby zmíněná stavební spořitelna tuhle tu chybu v úvěrovém registru napravila. Nikdo jiný to udělat nemůže, než ta společnost. Dokonce ani ten provozovatel toho registru nemá oprávnění tu databázi měnit, to může provést pouze a jenom ten, kterej tam ten záznam vložil. Takže nenechat se odradit a nastoupit na ně.
moderátorka
--------------------
To byla dobrá rada, teď už se pozdravíme tentokrát s posluchačem, dobrý den. Jste ve vysílání, můžete se zeptat.
posluchač
--------------------
Dobrý den, tady posluchač ze západních Čech. Já se chci zeptat takovouhle věc. Vy jste na hodně věcí odpověděl už teď, ale já chci říct, jestli jsou vůbec, jde nějak tomu bránit /nesrozumitelné/. Já řeknu takovej příklad, jsou každou chvíli plno úvěrů, který chci a když s nima třeba, já nevím, řeknu lidově, vyrazím dveře, jestli oni se mi nebudou chtít pomstít a nedají mě za to do toho jako seznamu těch dlužníků. Děkuju.
moderátorka
--------------------
Ano, my taky děkujeme za otázku.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
To je také velmi dobrá otázka. Nicméně to vkládání do té databáze těch záznamů má určitá pravidla, která jsou velmi přísně sledována. A pokud se stane, že klient odmítne úvěr nebo nabídku toho úvěru, tak se čistě teoreticky i prakticky do té databáze nemůže dostat. Pokud by se tak stalo, tak ten poškozený člověk, poškozený klient má právo se odvolat a ta instituce riskuje poměrně vysokou pokutu. Takže jakékoliv akty msty nebo něčeho podobného bych v tomhle tom případě vyloučil zkrátka proto, že se to té instituci nevyplatí a hlavně žádná instituce, pokud ten úvěr není minimálně ve fázi schvalování a tady velmi velký pozor, protože pokud už já někde žádám o úvěr, ten úvěr ani nemusí být schválený, ale pokud někde žádám o úvěr, tak i tato žádost se do těch prvních registrů bankovního a nebankovního tím, že je i pozitivní registr, tak se do něj zapisuje. To znamená, že pokud jsou, já tomu říkám, takoví úrokoví turisté, to znamená lidé, kteří si zažádají v jedné bance o úvěr, v druhé, ve třetí a teď čekají, kde budou mít nejlepší podmínky, tak se jim to může velmi vymstít, protože ty banky samozřejmě skrz náhledu do úvěrového registru vidí, kde ten člověk všude žádá. A samozřejmě podle toho potom k tomu můžou přistoupit, zamítnout žádost a i to, že zamítnou žádost, se do toho registru zapisuje a je to vnímáno potom do budoucna negativně. To znamená, děkujeme za tu otázku, nicméně úmyslné zkreslení informací v úvěrovém registru bych vyloučil, nepřipadá v úvahu, a to z hlediska proto, že ten mechanismus je zkrátka dneska nastaven tak, že to buď není možné, anebo se to vůbec nevyplatí té společnosti.
moderátorka
--------------------
Těch otázek, odpovědí je celá řada. Lidé samozřejmě se v této oblasti až tak nevyznají, ale někdy na internetu najdeme inzerát, za úplatu vám zjistím informace, které jsou o vás v tom úvěrovém registru dlužníků. Co s tím.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
To se samozřejmě stát může, oni na internetu jsou nejrůznější nabídky, dokonce tam operují i registry, které nejsou oficiální. A se kterými nespolupracuje žádná z těchto institucí, to znamená, neposkytuje jim informace a tím pádem ty výpisy z těch registrů nejsou jakkoliv relevantní. Na to opravdu pozor, ve většině případů má poskytnutí výpisu z registru velmi přísná kritéria. To znamená, buď do toho můžou na základě souhlasu klienta nahlížet samy banky, ale znova opakuji, musí tam být ten souhlas toho klienta, anebo ten klient musí do toho registru osobně prokázat se, že to je skutečně on, anebo těmi nástroji, co jsem tady říkal. To znamená, buď digitální podpis, anebo ověřený podpis na žádosti. Ale pokud někde žádám na internetu, platím nějaký poplatek a oni mi mailem posílají výpis, tak od toho opravdu co nejdále, protože to je většinou past na peníze důvěřivých lidí. A ve většině případů, oni sice obdrží nějaký výstup, tím pádem jsou kryti před zákonem, že neposkytli službu, takže oni obdrží nějaký výstup, ale ten výstup není absolutně relevantní, žádná banka ho nebude akceptovat. A je zkrátka zbytečné ty peníze tam posílat a ten výpis žádat. Takže před tím opravdu velký pozor.
moderátorka
--------------------
Abychom pořád jenom nestrašili. Mám na vás už poslední otázku. Jaké jsou vlastně výhody pro nás pro klienty, právě výhody těch úvěrových registrů.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak ty úvěrové registry, jak už jsem říkal, ten BRKI, funguje někdy od roku 2001, to znamená, ta historie není dlouhá. Ale řekněme, všude jinde je ten standard takový, že ty úvěrové registry za prvé urychlují ten proces posuzování žádosti. To znamená, jednoduchým náhledem ta banka nebo nebankovní společnost hned vidí, jestli ten klient je důvěryhodný, nebo není důvěryhodný. Další výhodou je, že v případě, že tam ta historie je pozitivní. To znamená, klient v minulosti řádně splácel, nebyl s tím žádný problém, tak dostává lepší podmínky než klient, který je anonymní, anebo naopak tam nějaký problém má. To znamená, z dlouhodobého pohledu tlačí na nižší cenu peněz, lepší podmínky a tak dále. No, a ten největší přínos vidím v tom, že ti disciplinovaní klienti nebudou doplácet na ty nedisciplinované, protože v současné době chybí ještě ta databáze, protože funguje zatím jenom deset let v případě toho BRKI, tak až bude fungovat déle a budou data velká, tak ty, kteří mají dobrou pozitivní historii, tak budou dostávat třeba o polovinu lepší sazby například teďka, jo, než ty, který tu historii nemají, anebo mají nějaké problémy.
moderátorka
--------------------
Na našem otázky odpovídal inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners. Své otázky můžete dál našemu hostu klást, bude sedět už u počítače a na chatu Českého rozhlasu 2 Praha vám odpoví na otázky, které se týkají právě úvěrových registrů dlužníků. Děkuji vám za vaše velice vyčerpávající odpovědi a budu se těšit ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha zase někdy příště, hezký den.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.