Přepis: Sportovní aktivity, zdraví a výkyvy počasí - 11. července

12. červenec 2011

V pondělní poradně Dvojky byl hostem instruktor pohybových aktivit Jan Větrovský. "Sportovní aktivity, zdraví a výkyvy počasí", takové bylo naše téma. (V článku nabízíme neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.)

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešní Zdravotnické poradny na téma sportovní aktivity, zdraví a výkyvy počasí je magistr Jan Větrovský, který vystudoval učitelství tělovýchovy a trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Já vám přeji hezké dopoledne.

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Hezké dopoledne i vám.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane magistře, mám jít cvičit v tomto počasí, kdy ráno je chladno, v poledne je vedro, mění se tlak, barometr šílí, mám v tuto chvíli jít si zaběhat?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Určitě se nebát cokoliv, cokoliv si jít zasportovat. Samozřejmě určitě vždycky je potřeba přihlídnout k aktuálnímu zdravotnímu stavu. Pokud je člověk zvyklý cokoliv dělat, nemá zdravotní omezení, tak se nebát. Je potřeba samozřejmě přizpůsobit se, ať už oblečením, nebo samozřejmě přizpůsobit pitný režim, což zvlášť v horkých dnech je určitě to nejdůležitější. Tak i člověk, který samozřejmě se rozhodne, že začne něco dělat, že teda je venku pěkně, tak po určitým, řekněme nějakým vyšetřením, mohl by navštívit svého praktického lékaře, případně specifická, určitá specifická vyšetření, ale není důvod se zavřít doma a jenom odpočívat.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste na to teď právě narazil. Když se někdo rozhodne, protože je venku hezky, začít něco dělat, já si myslím, že takových těch rekreačních sportovců, kteří právě jenom v létě a o prázdninách začínají s nějakým sportem, je možná i většina. Vy jste řekl, absolvovat určitá vyšetření. Když se rozhodnu já, jakožto člověk, který třeba nemusí sportovat, se rozhodnu teď v létě, mám čas o prázdninách, hezky budu běhat, co byste mi doporučil, že mám předcházet tomu, než se vydám na trať?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Tak doporučil bych určitě návštěvu alespoň praktického lékaře, který vám může změřit tlak, může vám zjistit v podstatě nějakou základní anamnézu a případně vám dát doporučení na vyšetření, specifická vyšetření. Jsou to různé spiroergometry, kdy vám vlastně lékař nastaví zátěž, jede se buďto na kole nebo na rumpálu, jsou to zase věci, který nejsou u každého praktického lékaře, ale je to relativně dostupné vyšetření. A lékař vám tam v podstatě nastaví, respektive vám určí vaši kondici a je schopen vám poradit, která pohybová aktivita a vůbec v jaký intenzitě je pro vás ideální.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Je počasí, existuje třeba situace, kdy byste řekl: Ne, teď opravdu raději zůstaňte doma a nechoďte sportovat, protože venku je prostě dusno, vedro, nebo prostě velice velká zátěž na srdce?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Tak samozřejmě, i pro člověka, kterej je zvyklej sportovat, tak extrémní teploty, který přesahujou 35 stupňů, nebo naopak ten druhej extrém, kdy ty teploty klesají, řekněme v zimě pod 20 stupňů, tak je lepší minimálně jít si zasportovat do nějakých vnitřních prostor, které jsou nějakým způsobem klimatizovány. Ty extrémní teploty samozřejmě nahrávají největším problémům, co se týká dehydratace. Ať už je to v teple, nebo je to i v zimě, ačkoliv si to člověk neuvědomuje, tak i v tý zimě, pokud je velký mráz, tak se tělo může zbavit hodně vody a může dojít k dehydrataci, kde samozřejmě tělo ztrácí výkon. Může to mít, řekněme negativní vliv na vůbec celý chod organismu.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A co sportování dětí v tomto počasí?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Tak sportování dětí, to je určitě velmi, řekněme ožehavé téma, protože děti jsou náchylnější a pořád tím, že je teda léto, tak asi se možná víc vracím k tomu létu a k tomu pitnýmu režimu, ale u těch dětí je to samozřejmě daleko větší ..., je potřeba dávat daleko větší pozor, neboť ten dětský organismus je přece jenom z většího procenta tvořen vodou a jakákoliv pohybová aktivita, děti jsou hravý, takže pořád lítaj, daleko víc se potí, nebo respektive dostává se z nich ta voda a nemají ještě takovej ten, řekl bych, smysl toho doplňovat ty tekutiny. Takže určitě tam je potřeba o těch, zvlášť od těch rodičů, nebo případně od lidí, kteří s těma dětma pracujou, aby hlídali ten pitnej režim u těch dětí.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se teď bavíme především o létu a v létě se právě lidé pouštějí do nejrůznějších venkovních aktivit, na jaké příznaky by si měli dát pozor? Co na sobě mají pozorovat, aby zjistili, tak teď už je potřeba ubrat anebo naopak něco doplnit?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Prvním takovým příznakem je určitě pocit žízně. Ač se to nezdá, tak pocit žízně už znamená jisté procento ztráty tekutiny, tekutin a to není žádoucí. Takže určitě v momentě, pokud má člověk žízeň, ideálně by se do toho stavu samozřejmě neměl dostat, ale pokud už cítí, že má člověk žízeň, tak určitě se osvěžit, napít se. Asi nejmarkantnějším signálem je pocit výkonnosti při tom sportu. Určitě to člověk pozná, pokud běží. Pokud jede na kole, tak najednou už nemůže, bolej ho víc nohy, bolej ho víc svaly, tak v ten moment už je opravdu ta dehydratace pokročilejší a tam už je potřeba opravdu zvolnit a občerstvit se, případně samozřejmě napít, případně nějakou energii do sebe dostat.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, pokud se na cokoliv chcete zeptat ohledně vašich sportovních aktivit nebo sportovních aktivit vašich dětí, tak nám můžete zavolat na číslo 221552525 nebo 2424. Také nám můžete mailovat na adresu jejakaje@rozhlas.cz. A pokud nám chcete poslat SMSku, i to je možné: R2 JEJAKAJE text vaší zprávy, a to na číslo 9077704.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, posloucháte dopolední Zdravotnickou poradnu na rádiu Český rozhlas 2. Hostem je magistr Jan Větrovský, trenér a instruktor pohybových aktivit. My jsme si tady povídali, jak lidé nejčastěji a nejlépe poznají, když už při sportování mají dost. Vy jste říkal takové ty pocity přehřátí, také potřeba napít se, pocity žízně, ale co třeba při velice časté letní aktivitě, při plavání? Tam si myslím, že ty pocity jsou asi úplně zkreslené.

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Určitě, to plavání je specifická disciplína. Já bych, řekněme doporučil, doporučil všem lidem takovou obecnou radu. Pokud vykonávají jakoukoliv pohybovou aktivitu, tak aby se naučili, řekněme každých 15, 20 minut vypít alespoň sklenku vody, nějaký 2, 3 decky. To by mělo stačit. I při tý, i při tom plavání se člověk hodně potí, ač se to nezdá a je potřeba, stejně jako při jakýkoliv jiný aktivitě doplňovat ty tekutiny.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Což ale, když se třeba dálkový plavec vydá na trasu, tak s tím pitím je to trošičku horší.

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Tak jediná možnost je loknout.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vody v rybníce. To by mohl být poslední hrdinský čin. A propos, může se člověk dehydrovat i právě při plavání?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Určitě, určitě.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Snadno?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Řekněme, že ten výdej je podobný, nebo respektive ta ztráta těch tekutin při jakýkoliv aktivitě. Opravdu, ač se to nezdá, jak už jsem zmínil léto, zima, je to hodně podobný.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Já si vzpomínám ze svých prázdninových, své prázdninové četby, vždycky takové ty bubliny v Rychlých šípech: Rychlé šípy varují, nikdy neskákejte do vody uhřátí. To asi platí stále.

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Určitě, platí to stále, protože ta změna těch, tý teploty samozřejmě je výrazná. Určitě je tam i to pravidlo toho, že nikdy neskákejte do vody, kterou neznáte.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy se věnujete několika sportům, čemu se věnujete především teď v létě?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Především teď v létě nejvíc asi běh a horolezení, skálolezení.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou, to horolezení už je samozřejmě trošičku extrémní sport. Jak vlastně ale i při tomto vrcholovém výkonu, jakým způsobem si udržujete to, abyste byl hydratovaný, abyste se třeba nespálil od sluníčka, což v těch skalách je poměrně snadné?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Já osobně už samozřejmě za těch pár let, co už se tomu sportování věnuju, tak jsem se naučil používat věc, která se jmenuje Camelbag. Jsou to takový baťůžky, dneska už jsou běžně dostupný. V podstatě do baťůžku si vložíte vak s vodou, postupně upíjíte, což si myslím, že je úplně ideální věc, protože zase vám to nijak nepřekáží, nedržíte s sebou plastovou flašku, ale máte tu vodu pořád na zádech. A co se týká toho oblečení, tak to je pravda, tam samozřejmě, zvlášť na začátku těch horkých dní, tak většinou taky se občas spálím. Ale musím říct, že mě osobně i to oblečení je, řekněme pohodlný, protože si člověk může otřít pot a přece jenom občas, když se, když je člověk venku, ne vždycky jsou bezvětrné dny a pokud člověk se zpotí, pak ho ofoukne vítr, pak zase se zpotí, zase ofoukne, když je bez trička, tak to samozřejmě není moc příjemný.Takže spíš je to takovej ten i pro mě pocit toho komfortu. V dnešní době, kdy můžete mít samozřejmě spoustu funkčních materiálů podobně, kdy vás teda ten pot jako takovej nestudí, tak si myslím, že s tím není jediný problém.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to před sportem mají lidé řešit s jídlem? V horku není taková chuť na jídlo, ale zároveň energii na to sportování potřebují.

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
To je pravda, to je pravda s tím jídlem, s tím jídlem je to určitě v horkých letních dnech složitější. Já bych doporučil lidem, kteří opravdu se chystají k nějakému většímu výkonu, aby se naučili pít trošičku energetické nápoje, můžou to být různý iontové nápoje, můžou to bejt různé sacharidové nápoje, kdy teda ve formě těch tekutin do sebe i dostanou tu energii. Jinak samozřejmě cokoliv, jakékoliv ovoce, ať už exotické, anebo i naše, tak samozřejmě dodá, dodá potřebnou energii.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Používáte nějaké potravinové doplňky vy kromě tedy těchto, toho pitného režimu specifického?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Já osobně ne.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak to vidíte v tomto vedru se saunou nebo třeba kryosaunou, kterou sportovci si čím dál tím více oblíbili používat pro regeneraci svalstva a podobně?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Určitě pro jakéhokoliv sportovce, ať už to je kondiční sportovec, nebo jenom volnočasový sportovec nebo i profesionál, tak jakýkoliv, jakákoliv forma regenerace je důležitá. Přiznám se, že sauna jako taková v těch horkých dnech není asi každýmu úplně příjemná ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A nemůže vyloženě uškodit?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Určitě nemůže uškodit. Pokud je to samozřejmě ... Každá aktivita, ať už to je sportovní, nebo i ta, řekněme regenerační, tak vyžaduje dodržování určitých pravidel. Pokud člověk ty pravidla dodržuje a ty pravidla jsou, řekněme jednoduše, dohledatelná, co se týká internetu, literatury nebo samozřejmě kamkoliv člověk půjde, na tuhle tu aktivitu, tak najde tam vyškolený personál většinou, který mu poradí, jak se zregenerovat.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vím, že to se asi nedá říct takto jednoznačně, protože počasí není jenom teplota, ale je tam mnoho dalších parametrů, ale přesto bych to chtěla trošku zjednodušit, do kolikati stupňů tepla a do kolikati stupňů mrazu doporučujete venkovní aktivity?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Já osobně, jak jsem už na začátku zmínil, myslím si, že těch 30, 35 stupňů tepla je takový opravdu, kdy se to dá ještě rozdýchat ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Že ale máte výdrž.

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
A ten mráz bych řekl, co je míň jak 15, tak tam už bych byl opravdu opatrný. Ale zase, víte, že polárníci přecházejí Jižní pól v -40 a dojdou většinou tam i zpátky relativně v kondici. Takže je to opravdu o tý, samozřejmě je to o momentální kondici, je to samozřejmě hodně o tom vybavení.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď v létě, když se někdo rozhodne, že začne s nějakým sportem, doporučoval byste mu začínat i třeba s tím během raději venku, anebo raději v klimatizované místnosti na pásu?

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Tak to je určitě těžká otázka, protože ten pohyb já osobně preferuju na čerstvém vzduchu, to každopádně. Ale pokud se člověk necítí, pokud nemá možnost začít tu pohybovou aktivitu, zvlášť třeba ten běh s někým venku, tak je lepší klidně jít do toho fitka, kde ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
S instruktorem venku.

Mgr. Jan VĚTROVSKÝ, trenér a instruktor pohybových aktivit
--------------------
Tak, kde ten instruktor i v tom fitku vevnitř může pomoct, poradit.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.