Přepis Rodinných financí (Stavební spoření a konec roku)

moderátor
--------------------
A vítám tady tradičně Zdeňka Simaichela z firmy Partners. Dobrý den.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.

moderátor
--------------------
Stavební spoření a konec roku. Nebude to to klasické akce obchodníků, každý se nás snaží nalákat, máme si dát pozor? Jaký úhel pohledu jste zvolil?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Doufám právě, že trošičku netradiční, protože ty celoroční akce obchodníků, já bych skoro řekl, po takové té celoroční letargii vždycky zažíváme koncem roku takové ty zázračné marketingové oživení, kdy se jedna stavební spořitelna předhání před druhou, s jakou akcí to vlastně přijde, zvýhodňují různé poplatky formou buď kompenzace právě toho vstupního poplatku anebo formou nějakých úrokových prémií. Takže jak už jste říkal, blíží se nám ten konec roku, začíná takový ten pomyslný lov na nového klienta a já teda pohříchu musím říci, že když jsem se sám procházel nabídky všech těch pěti stavebních spořitelen, které dneska na finančním trhu v České republice působí, tak v podstatě tam nenajdeme žádné dramatické rozdíly, všechny se totiž týkají nejrůzněji podmíněných forem kompenzace právě toho vstupního poplatku, někde tomu tak říkají přímo, někde tomu říkají různé úrokové prémie, a tak dále a i ty podmínky, za jakých to můžu získat se plus minus neliší. Takže dále o tom hovořit by asi byla škoda slov. Raději si dneska pojďme připomenout a podívat se na parametry, které jsou skutečně důležité a o kterých se v reklamních kampaních nehovoří, nicméně už i vzhledem k tomu, že víceméně jak jedna, tak druhá stavební spořitelna nenabízejí nic převratného, tak o to více bych se možná zaměřil právě na ty věci, o kterých dneska bude řeč a mohlo by to být takovým tím pomyslným jazýčkem na vahách, kterou tu stavební spořitelnu zvolím. Pokud už jsem samozřejmě se rozhodl, že začnu stavebně spořit. Já bych to rozdělil do takových 3 bodů. Ta první, to je právě volba výše cílové částky. Z pohledu pouhého spoření je nejefektivnější plně využít té vázací doby šesti let při maximální úložce 20 tisíc korun ročně. Tím pádem dosáhnu právě na tu maximální prémii nebo státní příspěvek 3 tisíce korun za rok a po ukončení této lhůty to stavební spoření vypovědět a založit nové. To je značka ideál. Delší spoření totiž pouze dále snižuje efektivní úrok, což je v podstatě způsobeno tou rostoucí částkou na spořícím účtu klienta při stále stejně velké státní podpoře, která, jak už jsem říkal, je v té maximální výši 3 tisíce korun. Já bych to trošku pro lepší představu přirovnal k tomu, když mám na účtu milion korun a někdo mi tam každý rok přihazuje, řekněme, třeba tisíc korun, tak to pro mě není až takové terno, jako když na tom účtu mám deset tisíc korun a každý rok mi tam někdo tu tisícovku přihodí. Zkrátka ta státní podpora je čím dál tím menší částí vůči tomu celku a samozřejmě potom i ta efektivita celková jde dolů a je to zbytečné a mohu si po těch 6 letech to stavební spoření založit nové a daleko lépe ty prostředky zhodnocovat. Tento model, o kterém jsem teďka hovořil, tak odpovídá optimální cílové částce někde mezi 150 a 180 tisíci korunami. Vzhledem ale k tomu, že ty všechny současné akce jsou vázány právě na minimální výši cílové částky, vesměs je to 200 tisíc korun, tak bych právě doporučil toto minimum 180, 200 tisíc, tam už není zase až takový rozdíl a pokud mám šanci využít právě těch různých pobídek, tak proč ne. Je jasné, že stavební spořitelny chtějí, aby ty cílové částky byly co nejvyšší, aby si zavázaly klienta, aby ho případně donutily i potom, ne donutily, ale motivovaly k tomu, aby si u nich vzal i úvěr, tak jejich zájem je, aby ta cílová částka byla co nejvyšší. Klientův zájem právě z pohledu té efektivity je přesně opačný. Pokud se na stejnou situaci budu dívat optikou člověka, který si chce někdy v budoucnu půjčit, to znamená, přemýšlí o tom, že by si vzal úvěr, tak tam paradoxně doporučuji postup naprosto stejný, to znamená, cílová částka právě těch 200 tisíc korun. Pravděpodobně to z toho důvodu, že pravděpodobně v budoucnu, až se rozhodne profinancovat nějaký konkrétní záměr, tak se úpravě té cílové částky stejně nevyhne a tím pádem se nevyhne ani přechodu na nové podmínky se změnou úrokové sazby. To znamená, opravdu začít s minimem a potom případně upravovat, navyšovat a podobně. Za druhé, je dobré se podívat i na další služby, které se založením toho vkladového účtu u stavební spořitelny souvisí, jsou to například různé online služby, které po přihlášení k osobnímu účtu zpřístupňují různé informace, různé kalkulačky a ty informace mohou být rázu třeba stav účtu, výpočet bonity, různých podmínek úvěru, modelace, kdy budu ještě v překlenovacím úvěru, kdy naopak dosáhnu na řádný úvěr, to znamená, dojde k přidělení a podobně. Existují i takzvané klientské kluby a ty umožňují získat řadu slev na zboží i služby a některé z nich, teda mohu říci, že opravdu stojí za to a vyplatí se projít právě tu nabídku těchto offsetových programů u jednotlivých stavebních spořitelen.

moderátor
--------------------
Čili není to jen nějaké pozlátko, že by nás mělo nalákat?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Ve většině případů ano, ale mohu si tam najít něco, co bude vyhovovat právě mně, například je tam třeba smlouva s nějakou cestovní kanceláří, mohu získat zajímavou slevu nebo chodím do nějakého typu obchodu, zrovna s ním je smlouva a mohu to využít i několikrát za rok. Zkrátka každému vyhovuje něco jiného. To členství v takovém klubu není většinou automatické. Je třeba o něj požádat, nicméně není dále zpoplatněno. To znamená, jde skutečně o to jenom se zastavit a zažádat o něj. A ten třetí pohled může být i takový, že jak rychle je spořitelna schopná a hlavně ochotná mi vyplatit naspořené peníze. To znamená, stavební spoření mi skončí, já se chci dostat ke svým penězům a v tomto případě bohužel spořitelny často využívají té maximální lhůty 3 měsíců k tomu, aby svým způsobem přitlačily klienta ke zdi. Rychle ho jsou schopny vyplatit, tím rychle myslím mezi 5 až 14 dny řádově jsou schopny vyplatit za poplatek zhruba půl až dvě procenta ze sjednané cílové částky, anebo se to počítá z aktuálně naspořené částky, mimochodem tento rozdíl může být velmi zásadní právě v tom, kolik člověk zaplatí nakonec, po těch 6 letech při té maximální úložce tam mám řádově 145 tisíc, kdežto pokud mám cílovou částku 300 tisíc, půl milionu, tak samozřejmě to půlprocento, procento, dvě procenta už jsou hodně znát. A nebo další podmínka, kterou si dávají ještě, že ano, vyplatíme vám ty peníze, vyplatíme vám je expresně, to znamená, třeba právě do těch 14 dnů, ale pokud si s námi uzavřete další smlouvu o stavebním spoření a samozřejmě zaplatíte další související poplatky, které souvisí s tím založením. Někde, a to je taky dobré si předtím zjistit, to dávají pouze na požádání, to znamená, je to teda jenom jedna stavební spořitelna na českém trhu, ale schopná na základě požádání bez jakýchkoli dalších podmínek tuto částku vyplatit.

moderátor
--------------------
Je to zhruba všechno? Necháme prostor našim posluchačům?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Je to zhruba všechno. Těch věcí je samozřejmě daleko víc, ale chtěl jsem pouze otevřít takové druhé okénko, jakým způsobem si stavební spoření vybírat a taková ta zpráva, motto dne by vlastně bylo nekoukejte se na marketingové akce, protože ty jsou skutečně všude téměř stejné. Akorát s trošku odlišnými podmínkami, ale spíš se zaměřujte na to, k čemu to stavební spoření bude sloužit a jaké služby od toho očekávám.

moderátor
--------------------
Tolik prozatím Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners, teď už jsou vám, respektive po písničce telefonní čísla k dispozici, 221552525, anebo koncovka 2424.
Vracíme se do vysílání odpoledního Kolotoče, do páteční Poradny rodinných financí se Zdeňkem Simaichlem a zdravím na telefonu posluchačku. Dobrý den.

posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady Nováková z Prahy. Já bych měla takový dotaz. Ono se to trošku netýká toho spoření, ale jsou v tom finance taky. Já jsem četla takovou nabídku na zakoupení zlatých nebo stříbrných mincí, celkem v celkové ceně asi 75 tisíc a mají tam být vyobrazeni naši panovníci. A já jsem se chtěla zeptat, jestli tomu člověk může věřit nebo ne nebo jaký je na to váš názor? Bylo to inzerovaný v některých novinách, teď už nevím kde.

moderátor
--------------------
Děkujeme za dotaz.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Můj dotaz k tomuhle tomu je, řekl bych, velmi vyhraněný, protože já se zabývám především právě tou finanční stránkou, nicméně vím, že investice vlastně do těchto zlatých a stříbrných mincí zažívá zejména v poslední době obrovský boom. Ono to trošku souvisí právě s růstem komodit, kdy veškeré peníze, nebo ne veškeré, ale řekněme, hodně z kapitálu, který dříve byl pravidelně umisťován na akciové trhy, tak v souvislosti s krizí se přelil právě do komodit, což způsobilo raketový nárůst právě v této oblasti. A s tím samozřejmě potom souvisí i ty zlaté a stříbrné mince. Takže obecná rada k tomuto by byla, spíš než zlaté a stříbrné mince, které skutečně patří jakoby k nástrojům, jakým způsobem uložit a investovat peníze, tak se podívat na firmu, která to zprostředkovává, na firmu, která zkrátka s tím přijde na trh, jestli je důvěryhodná, už má nějaké ty emise těchto zlatých a stříbrných mincí za sebou a v současné době nevím, jestli bych si teda úplně vsadil na stříbro, ale zlato vzhledem k tomu, že v současné době začínají být možná se trošičku problémy na Středním východě, to znamená, v Dubaji, už se to samozřejmě odrazilo i v některých akciích i tady v Evropě a vůbec ve světě, tak komodity a zejména právě zlato vypadá, že zdaleka ještě nedosáhlo svého vrcholu. To znamená, nemusí to být úplně špatná investice. Ony ty důvody, proč investovat do zlata nebo neinvestovat, tak těch je samozřejmě dost na obou stranách, nicméně ve finále se všichni shodují, že ten vrchol tady ještě není, takže zlato může být dobrá investice, ale opravdu pozor na firmu, která toto zprostředkovává, vydává a která je schopná potom i garantovat to, že skutečně ty mince jsou vyrobené z toho kovu, ze kterého říká, že jsou vyrobené.

moderátor
--------------------
Čeho se bude týkat další dotaz, posloucháme telefonát. Dobrý den.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Brna. Já mám takový dotaz, pan Simaichl říkal, že to spoření bysme neměli dávat na vysokou částku, jak potom teda s těmi penězi naložit, když vlastně ta cílová částka je dovršena, naspořena, tak co s penězi dál? Co je teďka nejvýhodnější v této době?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
To je velmi dobrá otázka. Ono to vždycky samozřejmě závisí na tom, v jaké době mi to stavební spoření skončí, respektive kdy mi skončí ta vázací doba a já dám výpověď, získám ty prostředky zpátky. V současné době, když si uvědomím, že stavební spoření jsou téměř bez výjimky dneska úročeny dvěma procenty, jedna stavební spořitelna má 2,1, ale to je opravdu velmi zanedbatelný rozdíl, jestli vůbec nějaký, tak v tento moment se vyplatí v podstatě ty peníze zcela určitě vzít a i kdybych je měl uložit na spořící účet nebo fond peněžního trhu. Když si vezmu klasický spořící účet, dneska se v průměru pohybuje od těch dvou do řádově 2,5 %. Inflace už se nám od tý nuly trošičku odrazila, ale stále se pohybuje ve velmi nízkých hodnotách, to znamená, i fondy peněžního trhu, to znamená, to jsou klasické podílové fondy, které kde ta riziková prémie ještě neklesla tak, jak jsme byli zvyklí, to znamená, ten výnos do splatnosti se tam dneska pohybuje kolem těch řádově 3, 3,5 %, takže buď tento anebo potom ty spořící účty, to má dneska v podstatě každá banka k dispozici, něco podobného jsou vesměs zdarma vedeny, takže pokud mi jde o konzervativní uložení, můžu do těchto dvou instrumentů, mám tam zajištěné nadinflační zhodnocení, daleko lepší likviditu než právě kdybych to nechával na stavebním spoření, kde ta výpovědní lhůta, jak už jsem dneska říkal, může být až 3 měsíce bez nějakých dalších podmínek, a pokud samozřejmě mám zacíleno trošičku výše, to znamená, ty peníze nebudu potřebovat za půl roku, za rok, ale vím, že je tam můžu nechat nějakou dobu pracovat, tak už bych se pomalinku poohlédnul už i po trošku rizikovějších aktivech, ale rizikovějších pouze ve smyslu právě toho investičního horizontu, to znamená, už tam může být nějaký smíšený fond, kde už si dovedu představit nějaké dluhopisy, řádově tak 5, 10 % třeba akcií a tam ten výnos samozřejmě potenciálně na tom horizontu jednoho až dvou let může být ještě vyšší než na těchto konzervativních nástrojích, na instrumentech.

moderátor
--------------------
To byla pro dnešní den poslední finanční odpověď, jako vždy podrobná, já za ni děkuji Zdeňku Simaichlovi, loučím se.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Také děkuji.

moderátor
--------------------
A děkuji i všem posluchačům za vaše dotazy. Na shledanou.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Na shledanou.