Přepis Rodinných financí (Pohyblivé úrokové sazby u hypotečních úvěrů) - 16.7.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Pretty woman odchází, ve čtrnáct hodin a tři a třicet minut usedl před mikrofon Českého rozhlasu 2 Praha také sympatický ale muž inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners. Dobré odpoledne.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.
moderátor
--------------------
Mluvit budeme v dnešní Poradně o pohyblivých úrokových sazbách u hypotečních úvěrů. Ono se jedná, pane Simaichle, o takzvaný flouting, tak nám to prosím vysvětlete.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak, ono v rámci toho našeho mini seriálu vlastně o tricích bank aneb na co si dát pozor v reklamách a vůbec v neprůhledném slovníku finančních institucí, tak se dnes zaměříme právě na tyto pohyblivé úrokové sazby u hypotečních úvěrů, kterým, jak už tady ten název dneska padl, říkáme obecně flout a i, i naši posluchači se s tím běžně mohou ve slovníku bank nebo respektive bankéřů, kteří sedí za přepážkou setkat. Já už jsem na zde na tomto místě několikrát varoval před přílišným přeceňováním výše úrokové sazby při vyřizování úvěru. Dokonce bych řekl, že z těch hlavních parametrů jde o ukazatel, který je takřka nejméně důležitý. My už jsme hovořili o tom, o tom proč, přesto všechno mu lidé stále, řekněme, přikládají takovou tu nejvyšší prioritu a při rozhodování o tom, jaká, jaké bance svěří vlastně ten svůj úvěr, respektive administraci svého úvěru a od které si půjčí. Přestože na trhu dneska tyto pohyblivé úrokové sazby existují již několik let a vono to má samozřejmě svůj důvod, tyto pohyblivé sazby vždy měly svůj specifický okruh klientů, řek bych minoritní okruh klientů, to znamená těch lidí, kteří volili tento způsob bylo velmi, velmi málo, z důvodů, ke kterých se dostaneme, tak právě v tento moment, kdy úrokové sazby, které jsou vyhlašované centrální bankou a na to navazující mezibankovní sazby jsou na rekordně nízkých úrovních, tak právě proto banky dnes zařazují tyto pohyblivé sazby do čela pelotonu, řek bych různých reklamních mot a reklamních prohlášení, zkrátka hodně to komunikují, prostě proto, že tyto sazby jsou dneska velmi podprůměrné a lidé na to velmi pozitivně reagují. Zjednodušeně řečeno, ta pohyblivá úroková sazba se skládá ze dvou složek, z fixní a z pohyblivé, tak fixní složka v podstatě jednoduše řečeno tvoří marže banky v současné době.
moderátor
--------------------
To je ta pevná.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
To je ta pevná. V současné době je to asi dvě a půl až tři procenta a pohyblivou složku tvoří sazba takzvaný pribor, což je mezi bankovní sazba, za kterou banky poptávají peníze nejčastěji s měsíční nebo roční splatností. To znamená shakeb sazba za kterou peníze nakupují. Pokud tyto dvě složky sečtu, tak potom dostanu tu výslednou úrokovou sazbu, která už se potom komunikuje navenek. Tento mechanismus má však svá, řekněme, velmi nepříjemná úskalí. Sazba pribor se může měnit každý den a pokud fluktuue v určitém, to znamená mění se, v určitém pásmu, řekněme nejčastěji je to nula celá jedna procenta, tak ta sazba se nemění a v opačném případě se zvýší nebo sníží úroková sazba, samozřejmě tím i naše splátka a to zhruba s tou měsíční periodicitou. Pravidla tý, té hry v uvozovkách jsou tedy velmi jednoduchá. Problém ale je, že sazby jsou nyní, jak už jsem říkal na historických minimech a s určitou pravděpodobností, která hraničí s jistotou, můžeme říci, že v následující letech, řekl bych už koncem nebo začátkem příštího roku nejdříve, porostou a nebál bych se říci, že přijde doba, kdy jaksi ta výše těchto úrokových sazeb prorazí i hranici těch fixních sazeb, to znamená, které jsou dneska pevně zafixovány na určité období. Tento růst sazeb sebou přináší další velmi nepříjemnou vlastnost a riziko, kterému říkám bonitní. To znamená, že rozdíl mezi splátkou dnes, když já zafixuju v podstatě s tou pohyblivou sazbou a řekněme za dva roky, kdy dojde k určitému nárůstu a já už jsem říkal, že můžeme téměř s jistotou říci, že k tomu nárůstu dojde, tak může při průměrné výši hypotečního úvěru, což je zhruba jedna celá osm milionů v České republice, tak ten rozdíl v té splátce může činit i několik tisíc korun měsíčně, na což ten rodinný rozpočet nemusí být vůbec připraven, to znamená, ten člověk, který si dneska myslí, že udělal velmi dobrý obchod, tak za dva roky už si to rozhodně myslet nebude a dokonce ho to může dostat i do velkých problémů. Je tady ještě jedna věc, na kterou bych upozornil poslední, ta sazba pribor má kromě toho, že se velmi často pohybuje nebo může se velmi často pohybovat, tak má jednu další nepříjemnou vlastnost, že kromě ekonomické situace, může reagovat i na paniku a to velmi, velmi dramaticky. To znamená, může skutečně nastat situace, kdy během jednoho měsíce v těch extrémních případech nějaké krize, mimochodem my jsme eště pořád v relativně krizovém období, tak může vystřelit i řekněme půl, jedno až dvě procenta nad tu hranici fixních sazeb, kterou běžně známe z hypotečních produktů.
moderátor
--------------------
Ještě že máme takového poradce, jakým je Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners. Řešíte teď aktuálně úrokové sazby hypotečních úvěrů nebo třeba hypotéku, neváhejte a zavolejte do rozhlasové Poradny Českého rozhlasu 2 Praha na jedno ze dvou telefonních čísel 221552525 anebo 221552424. Po Elánu pokračujeme v dnešní páteční Poradně.
moderátor
--------------------
Tak už jsme se díky Zdeňkovi Simaichlovi ze společnosti Partners dozvěděli, co znamenají termíny flout, fix nebo pribor, na co se bude ptát první volající v Poradně Českého rozhlasu 2 Praha, dobré odpoledne.
volající
--------------------
Já mám otázku.
moderátor
--------------------
Ano, to jsme rádi. Kdopak se k nám dovolal?
Hana, volající
--------------------
Já jsem Brno a, a Hana.
moderátor
--------------------
Tak paní z Brno, z Brna.
Hana, volající
--------------------
Z Brna a prosím vás pane Simaichle, já jsem přesně případ, o kterém hovoříte. Mám z restitucí velký prostě pří, příjem po svých předcích a nechtěla jsem to nechat v UniCredit Bank, protože tam je na běžným účtu nula procent nebo nula celá jedna, tak jsem to dala do MSD na pět celé dva procenta a teď slyším, že já vím o tom, že ten vývoj pude nahoru, co mám, co mně doporučujete dělat, čekat? Nebo s tím nějakým způsobem operovat?
moderátor
--------------------
Tak paní Hano, děkujeme, můžete poslechnout si odpověď ve vysílání, zdravíme do Brna.
Hana, volající
--------------------
Jo. Děkuju mockrát, děkuji.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Já si, já teďka také zdravím do Brna, akorát jsi nejsem jistý, protože my tady mluvíme vo úvěrech, to znamená v hypotékách, tady to spíš vypadalo, z toho jak jsem pochopil, na spoření. Naopak, že jsou nějaké peníze, jsou někde vázány, tak pokud bysme se teda měli přesmyknout právě na tu opačnou stranu do toho spoření, tak úrok pět celý dva procenta si myslím, že je dneska velmi, velmi slušný, klasické spořící účty se pohybujou řádově v těch lepších případech někde kolem dvou procent, ono je to právě dáno těmi nízkými úrokovými sazbami, jak už jsem o tom dneska hovořil, takže pokud člověk peníze nepotřebuje, tak si může dovolit nějaké, řekněme, dlouhodobější spoření, mít to na nějakém termínovaném spořícím účtu, termínovaném vkladu, zkrátka něco s delší dobou splatnosti. V tomto ohledu bych asi doporučoval optimálně u těchto konzervativních produktů to vychází nejlépe kolem dvou let, to znamená, tam se pohybujeme v tom maximu někde právě kolem těch čtyřech procent, mám to vázané dva roky, většinou jsou to nějaké termínované vklady, to znamená zajištěné státem, v okamžiku kdy já potřebuji, abych měl ty peníze likvidní, to znamená abych je měl dostupné, vím, že se může něco pokazit, vím, že můžu ty peníze třeba za rok, za rok potřebovat nebo do roka potřebovat, tak bych spíš se poohlédl o nějakém, o nějakém spořícím účtu, právě kolem těch dvě, dvě a půl procenta, s tím že tam ty peníze jsou úplně v pohodě dostupné, popřípadě pokud jich je víc, tak nějak rozumně rozložit. Je votázka, co teďka s dluhopisy, což je další relativně, relativně konzervativní instrument, tady spíš očekáváme růst úrokovejch sazeb, tím pádem pokles výnosů, takže i todleto může bejt z hlediska střednědobého problematický, problematický instrument. Takže spíš bych teďka volil právě ty spořící, termínované vklady.
moderátor
--------------------
Připomínám, že ústředním tématem dnešní odpolední Poradny na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha jsou pohyblivé úrokové sazby u hypotečních úvěrů, k tématu se jistě bude ptát také další volající, dobré odpoledne.
ŠŤASTNÁ, volající
--------------------
Dobrý den, Šťastná. Chtěla jsem se zeptat, jakým způsobem mohou řešit bytovou situaci jako mladí lidé, kteří vlastně kdyby si vzali hypotéku na nějakých čtyřicet let, jestli je to vůbec možný a říkáte, že po dvou letech už je to všechno jinak, jestli jakoby todlecto se dá nějak, jestli to doporučujete nebo ne. Děkuju.
moderátor
--------------------
Na shledanou, paní Šťastná.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak všechno je to odvislé od, od momentální situace, finanční situace těch mladých lidí. Pokud mají nějaké, řekněme stabilní zaměstnání nebo podnikají v něčem, co jim generuje pravidelně nějaký příjem, tak bych se toho určitě nebál. Co bych nedoporučoval určitě je hypotéka na čtyřicet let. Já bych doporučoval tu optimální.
moderátor
--------------------
To je příliš dlouho.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Je to za prvé příliš dlouho, za druhé už tam potom až nezdravě roste ten podíl té úrokové složky, to znamená ten úvěr je potom drahý až předražený, takže taková maximální doba splatnosti bych doporučoval maximálně třicet let. Ono to i potom z hlediska jakoby diskontních sazeb, když budu uvažovat, že v čase se nám hodnota těch peněz neustále snižuje, tak ty dlouhodobé půjčky jsou výhodné a mezi dvaceti a třicetiletou splatností, když vezmu standardní diskontní poměr, tak ten třicetiletý úvěr, ačkoliv to kvantitativně, to znamená, když spočítám tu přeplacenost za těch třicet let, tak to vychází úplně strašidelně oproti těm dvaceti, tak když vezme právě v úvahu tu inflaci, která mi znehodnocuje ty prostředky v průběhu času, tak zjistím, že ten rozdíl je tam vopravdu minimální, navíc ta splátka je nižší a ten úvěr celkově je bezpečnější a dovolujeme mi ještě spořit někde jinde a vytvářet si nějaký, řekněme polštář, pro takové ty špatné, špatná období. Takže třicet let maximální splatnost a spíš bych věnoval velký, velkou pozornost výběru té instituce, ono záleží na tom kolik těm mladým je, ale řekněme, že do takových dvaadvaceti, třiadvaceti let bývá eště v některých bankách jakoby problém ten, ten úvěr prosadit a přesvědčit je o tom, aby, aby je brali jako, jako stabilního klienta. Takže je to spíš o výběru a o nastavení parametrů těch jednotlivých produktů, konkrétně hypoték.
moderátor
--------------------
Každopádně pár jsou dva lidé, pokud oba mají příjem, tak to půjde. Snad nějak by to mohlo, lépe táhne.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Myslím, že ano, nějak by to mohlo fungovat.
moderátor
--------------------
Pojďme ještě na závěr té dnešní rozhlasové Poradny se zmínit o přestupech, mě by zajímalo, vy jste mluvil o té pohyblivé úrokové sazbě, jak je možné přestoupit na tu pevnou.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak možné to je. Všechny banky jsou řádově čtyři, pět, které to dneska poskytují, tyto variabilní sazby, tak umožňují klientovi, který není spokojen nebo mu to z nějakého důvodu nevyhovuje, přestoupit z této variabilní úrokové sazby na klasickou sazbu, to znamená standardní na jedno až pětiletý popřípadě víceletý fix. Tento proces, který my i banky částečně obhajují, vlastně to jestli nalákat klienta na tu variabilní sazbu nebo ne, tak i tento proces má svoje úskalí, za prvý některé banky si za to vybírají poměrně zajímavé poplatky a pokud ne, pokud tento přestup je zdarma, tak už nedovolí migrovat zpátky na tu variabilní sazbu a je vždy otázka, jakou úrokovou sazbu dostanu vod té banky právě jakoby z hlediska těch klasický úrokových sazeb. Ona je to, ono je to ještě tak, že lidé nejčastěji přestupují z těchto floutů právě v okamžiku, kdy nám rostou úrokové sazby, tím pádem se mi ta sazba dostává někam, kam jsem původně nechtěl, roste mi i ta splátka, lidé panikaří a chtějí vlastně ten přestup zpátky, ale už si neuvědomují, že pokud roste ten flout, tak rostou i ty standardní fixní sazby a vzhledem k tomu, že jsou zafixovány u té banky, kolikrát tam mají i domicilace, to znamená jako posílají tam peníze, využívají tam jiné produkty, tak ta banka jim dá třeba o půl až procento vyšší úrokovou sazbu eště než vlastně vůbec, vůbec přestoupí. To znamená i tendle ten mechanismus bývá potom problém.
moderátor
--------------------
A to další dopoví inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners k tématu pohyblivé úrokové sazby u hypotečních úvěrů na chatu internetových stránkách Českého rozhlasu 2 Praha - praha.rozhlas.cz. Pro tuto chvíli děkujem.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Já také děkuji a na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.