Přepis Rodinných financí (Penzijní spoření)

Rodinné finance na téma: Penzijní spoření ...

moderátorka
--------------------
Jako vždycky v pátek nám přišel radit s rodinnými financemi inženýr Zdeněk Simaichl z firmy Partners. Dobré odpoledne.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.

moderátorka
--------------------
Na začátek bychom mohli možná vysvětlit, jaký je rozdíl mezi penzijním připojištěním a penzijním spoření, které si asi každý musí dnes pořídit sám. Nebo je to už povinnost? Není to povinnost.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak není to povinnost, to zcela určitě ne, je to samozřejmě dobrovolné.

moderátorka
--------------------
A bude?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
A bude dobrovolné, to určitě. Nicméně my tady dneska budeme otevírat takové malé okýnko do budoucnosti právě s tím termínem penzijního spoření. Je dobrý nápad začít s tím vůbec, jaké jsou tam rozdíly a tak dále. Já ale začnu takovým tím trošku starším tématem, to znamená, jaké je, jaký je rozdíl mezi penzijním připojištěním a důchodovým pojištěním, že to jsou dva produkty, které spolu reálně dneska existují a mezi kterými není tedy úplně jasno. Takže, velmi jednoduše už jsme říkali, má to velmi podobný název, nicméně ani přibližně to není to samé, neboť penzijní připojištění nebo se také můžeme setkat s názvem penzijní fondy, tak je investiční nástroj, který je upravený příslušným zákonem o penzijním připojištění. Stát tam může přispívat až 150 korun měsíčně, dneska je to při maximální příspěvku 500 korun a jsou tam možné daňové odpisy. Naproti tomu důchodové pojištění je produktem komerčních pojišťoven a funguje na principu v podstatě kapitálového životního pojištění, to znamená, je to daleko více pojistka než spořící produkt a ten je tedy bez státních příspěvků, ale samozřejmě s možností daňových odpisů. A dnes, aby toho nebylo málo, tak si v těch termínech uděláme ještě trošičku větší zmatek, protože v současné době se připravuje a projednává zákon o penzijním spoření, to znamená, bude tady penzijní připojištění, důchodové pojištění a penzijní spoření.

moderátorka
--------------------
A kde na to člověk má vzít, aby si spořil takhle na třikrát rovnou?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak nikdy není psáno, že.

moderátorka
--------------------
Nemusím mít všechno?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Ne, ne, ne, určitě ne všechny tři produkty najednou. Naopak tohle to, řekl bych, vnese do takových těch kalných vod, obrazně řečeno, trošičku svěží vítr a domnívám se, že právě tento produkt bude tím vhodným, který bych mohl s klidným svědomím do budoucna doporučit.

moderátorka
--------------------
A v čem tedy bude to penzijní spoření výhodnější než to připojištění a než ta druhá,ta spořící část?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Já bych začal tím, že dneska, proto je i takové velmi žhavé i politicky téma, je v tom systému nebo k polovině tohoto roku bylo nějakých 4,4 milionu osob, to znamená, po stavebním spoření je to druhý jednoznačně nejúspěšnější produkt a nějakých 193 miliard korun. To znamená, je to dost zajímavé na to, aby s tím měly odpovědné osoby včetně politiků, aby měli s tím zkrátka co dělat, aby to posunuli z těch 90. Let, kdy ty dnešní penzijní fondy vznikaly, aby to posunuli do trošku modernějšího trendu. Takže, ty nevýhody penzijního připojištění jsou notoricky známé. My jsme tady o nich poměrně sáhodlouze hovořili. A ten nový systém penzijních spoření by samozřejmě měl postupně odstranit a stát se takovým robustním řešením nebo, řekněme, třetím pilířem, o který se bude moci do budoucna opřířt i důchodová reforma, která se chystá. Tak o co tady v kostce jde. Stejně jako penzijní připojištění bude penzijní spoření podporováno státním příspěvkem. Tam se akorát připravuje změna struktury, to znamená zatímco dnes je minimum nějakých 100 korun, my dostáváme od státu 50 korun měsíčně a maximum 500 korun, tak tyto hranice budou lehce posunuté, to znamená to minimum dostanu až od 300 korun a to maximum 150 korun měsíčně dostanu až při příspěvku nějakých 700 korun měsíčně. To znamená, státní příspěvek bude zachován. Samozřejmě budou zachovány i daňové výhody a bude na něj stejně jako dosud moci přispívat zaměstnavatel. Klientům bude samozřejmě umožněno penzijní společností měnit v případě nějaké nespokojenosti nebo se nebudou cítit dobře, nebudou spokojeni se servisem, tak jí budou moc vyměnit podobně jako dnešní penzijní připojištění. Na druhou stranu nebudou ani zde vklady klientů pojištěny, to znamená, jde skutečně znovu, opět o klasickou investici, která není zajištěná, sice podporovaná státem, upravená zákonem, ale nikoliv zajištěná ve smyslu bankovních vkladů tak, jak to známe třeba u běžných účtů. Největší změnou ale bude oddělení majetku společnosti od peněz klientů. Tato zdánlivě bezvýznamná informace s sebou nese ale opravdovou revoluci v podobě možnosti investovat prostředky podle individuálně zvolené penzijní nebo říkejme rovnou investiční strategie s různým stupněm rizika, samozřejmě i s různým potenciálem výnosu. Budou tam.

moderátorka
--------------------
Říkáte, že riziko, nemůže ten člověk o ty peníze přijít vůbec?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Neřekl bych, že o ně může přijít, ale samozřejmě může realizovat ztrátu, to znamená podobně jako u klasických investic do otevřených podílových fondů, tak i zde ponese investiční riziko. Nicméně ty strategie budou ze zákona tři, to znamená, budou samozřejmě konzervativní, ta bude velmi bezpečná, ale zase s nízkým potenciálem výnosu, potom smíšená a dynamická s největším potenciálem výnosu, ale samozřejmě také s největším rizikem. No a oproti současným fondům nebudou mít ty penzijní společnosti povinnost vykazovat nezáporný zisk, to znamená, to riziko ponese skutečně účastník. A na závěr důležité je říci, že pro stávající klienty penzijních fondů to znamená, že si budou moci vybrat, zda zůstanou v současných penzijních fondech anebo přestoupí do nového systému. Noví klienti, ty už nebudou mít na výběr, ale budou moci rovnou nastoupit do toho nového penzijního spoření.

moderátorka
--------------------
Tak já myslím, že teď to bude smršť otázek. Naše číslo je 221552525 nebo 221552424, ptejte se na penzijní spoření. Naším rádcem je inženýr Zdeněk Simaichl.
Penzijní spoření probíráme v odpoledním Kolotoči a máme tady první telefonický dotaz. Dobré odpoledne. Můžete se ptát.

posluchačka
--------------------
Můžu se ptát? Já jsem to? Haló.

moderátorka
--------------------
Ano, ano. Odkud voláte?

posluchačka
--------------------
Volám z Prahy. Mám před sebou časopis E15, nevím, co to je.

moderátorka
--------------------
Takový ekonomický časopis. A co tam píší, že vás to tak zaujalo?

posluchačka
--------------------
Ekonomika na prvním místě, je tam nadpis. /nesrozumitelné/ 4 %. Prosím vás pěkně, nestydí se někdo? Kdo to vůbec napsal, že snad tady by bylo lepší, kdyby se fakt vrátil ten komunismus.

moderátorka
--------------------
No, tak já myslím, že to není vlastně k tématu, protože jde o platy lidí a my hovoříme o penzijním spoření, takže prosím další dotaz. Ano, dobré odpoledne přeji. Kdo je u telefonu? Ano, povídejte.

posluchačka
--------------------
Dobré odpoledne, posluchačka z Jablonce. Já bych se chtěla zeptat, co by pan Simaichl doporučil pro ženu, 55 let a tak 6, 7 roků do důchodu. Nechám se překvapit. Děkuju hezky, na shledanou.

moderátorka
--------------------
To je dobrý dotaz, ano. Já bych byla na vašem místě taky tak překvapena. Takže, co to bude?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, jak říkáte, velmi dobrý dotaz. Ten časový horizont, který nám vlastně zbývá do důchodu, už není příliš vysoký. To znamená ve světle toho, co jsme tady říkali vlastně v těch předchozích dílech poradny, tak veškeré produkty, které jsou státem podporované, tak jsou v tenhle ten okamžik vhodné. To znamená, ať už je to stávající penzijní připojištění, kdy, pokud toho využiju naplno, to znamená, dneska je to nějakých 1.500 koruně měsíčně, to znamená včetně 12 tisíc daňových odpisů za rok, tak jsem schopen se během těch 5 následujících let, 5 až 10 dostat určitě nad 10 % efektivní úrokové míry. To znamená, co se týče zhodnocení jako takového, určitě na tom nebudu lépe než právě tyto státem podporované produkty. Ten druhý je samozřejmě stavební spoření, kdy jsem schopen v podstatě tam na nějakých 6 letech dát 150 tisíc korun, pardon dát, dostat 150 tisíc korun při 20 tisících ročně. To znamená, pokud se bavíme o efektivitě státem podporované produkty, pokud se bavíme o objemu, tak se obávám, že pokud člověk nezačal trošičku dříve, tak teďka už se toho příliš vymyslet nedá anebo pouze za velmi vysoké měsíční finanční zatížení.

moderátorka
--------------------
Říkáte dříve, takže ve 40 letech třeba?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Ve 40 už je podle mého názoru také pozdě. To znamená, čím dříve, tím lépe. Pokud bysme se tady bavili o nějakém optimálním věku, tak něco na spoření už si člověk může nebo respektive rodiče ještě mohou zajistit už v okamžiku narození. Do penzijního fondu můžete vstoupit v 18 letech. Ale, obecně řečeno, v okamžiku, kdy si člověk začne vydělávat sám, to znamená, postaví se na svoje vlastní nohy, tak by minimálně 5 až 10 % příjmů si měl odkládat do krátko, středně a dlouhodobých rezerv. To je taková obecná poučka. A co se týče právě ještě, když se vrátím k tomu dotazu, tak my se můžeme bavit o efektivitě, vychází to tam všechno krásně, vopravdu nad 5 % ročně, nicméně mě nezajímá v tenhle ten moment úspora, co se týče procentuálního vyjádření, ale zajímá mě především objem naspořených prostředků, ze kterých potom budu moct samozřejmě po dobu následujících XY let, obecně v České republice 15 až 20 let čerpat. Ale to je samozřejmě.

moderátorka
--------------------
Já tady mám jednu otázku z chatu už, na který potom půjdete. Pavlína se ptá: "Zdravím a ráda bych se zeptala, zda má smysl nějaké spoření na stará kolena vzhledem ke stále větší inflaci? Čili, když my začneme ve 30 letech, tak nám inflace hodně ukousne."

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Ano, to je pravda. Zas na druhou stranu, pokud začnu v 30 letech, tak si mohu dovolit instrumenty, které jsou s vyšším potenciálním výnosem, samozřejmě i s větším rizikem. Ale tím, že jsou s větším výnosem potenciálně, tak samozřejmě nejenom, že se mi podaří kompenzovat tu inflaci,ale ještě vydělat něco navíc. A tím, že tam je ještě 35 let minimálně do důchodu, tak i tato doba nebo především tato doba skýtá určitou řekněme, nechci říct úplně záruku, ale určitou téměř jistotu, že toto moje investování za těch 30 let nebude ztrátové.

moderátorka
--------------------
Prostě už po maturitě abychom mysleli na důchod. A ještě poslední dotaz. Dobré odpoledne přeji.

posluchač
--------------------
Dobrý den, tady Balabán z Plzeňska. Prosím vás pěkně, zajištěnej fond Forte u Komerční banky zajišťuje 13 % minimálního výnosu ke dni splatnosti a potencionální výnos až 52 %, tím slovem až 52, to znamená, že tam může bejt pravděpodobně skutečně velmi, velmi nižší ten výnos. A tohle to je velice lákavý. V případě předčasného splacení fondu zhodnocení 6,5 % za každý rok trvání fondu bez ohledu na předchozí výkonnost. To znamená, ono to vypadá, jako když je to 6,5 % úroku, ale ono to tak není, ono tam je, že v případě předčasného splacení fondu za každý rok, to znamená, jestliže je to na 8 let, tak každej rok, vo kterej to člověk splatí dřív, tak vlastně dostane 6,5 %, ale ve skutečnosti to nakonec ty procenta budou mnohem menší.

moderátorka
--------------------
Ono s těmi procenty je to tak. Tady taky píše Bára, že někdo napíše výnos 3,5 %, jiný penzijní fond 1,2. Tak jak to je? Jak se v tom orientovat?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tady u těch zajištěných fondů pozor, protože oni jsou vesměs, se profilují jako uzavřené, to znamená, oni mají nějaké upisovací období, v průběhu kterého tam musím investovat a potom se na takové v průměru 3 až 5 let ten fond zavře a potom tam dochází i, jak náš posluchač říká, k nějaké splatnosti. Tak tam velmi dobrý pozor, protože tyto procenta většinou znamenají kumulativní zhodnocení, to znamená nikoliv jakoby za každý ten jeden rok, ale dohromady za to období. To znamená potom, když v podstatě si to přepočítáte na ten roční výnos, tak to není nic moc a trošku se tam platí daň právě za to bezpečí, za to, že mi fond garantuje něco minimálního. A samozřejmě pro banku je toto velmi výhodné, protože ona získá mé peníze a může si v průběhu těch 3 let s nimi v podstatě dělat, co chce za nějaké minimální zhodnocení, které se vesměs rovná investici do dluhopisů.

moderátorka
--------------------
Lepší je se prostě poradit. Inženýr Zdeněk Simaichl z firmy Partners už běží k počítači a bude vám odpovídat na našem chatu. Klikněte na www.rozhlas.cz/praha. Díky a na slyšenou.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Na shledanou.