Přepis pořadu Jak to vidí s Vladimírem Benešem

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze, profesor Vladimír Beneš. Dobrý den.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vrátil jste se z Brazílie, z neurochirurgického kongresu. Prý jsme prohráli souboj o pořádání příštího kongresu u nás.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ano, to byla volba na rok 2017, protože kongresy jsou světové jednou za čtyři roky a Praha aspirovala na to, abysme to pořádali tady. A bohužel ono tam bylo pět nebo šest těch kandidátů a Praha bohužel vypadla v celku brzy, protože Turci si to uměli prolobbovat a uměli si to předem zařídit, takže od začátku po prvním kole volby bylo jasný, že vyhraje Istanbul.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže Istanbul. No, a jak, jestli to dobře počítám, co to bylo za kongres? To není po čtyřech letech ...
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Tomu se říká /nesrozumitelné/ a to je vždycky mezi těmi dvěma velkými světovými kongresy je takový jakoby menší, kde se řeší byrokratické věci a samozřejmě člověk by nejel jenom na schůze, tak se k tomu přihodí odborný program.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se vám líbilo v Recife?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
No, moc ne. Moc ne, protože příroda je tam ošklivá, to je relativně rovná placatá země kolem toho Recife a všude pěstují cukrovou třtinu, což je takovej dost ošklivej rákos fádní. A pobřeží sice na pohled je hezké, ale na to, aby člověk třeba vlezl do toho moře, to moc není, protože tam je takový jakoby jezírko, za tím jezírkem je útes a za tím jsou moc velký vlny a žraloci. Tam se nemůže, takže takové ... a hotely jsou všude stejný, takže ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A měl jste možnost aspoň krátce po Brazílii ještě cestovat?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ne, ne. Chtěli jsme, my jsme se chtěli podívat na ty, na Iguaçu, na ty vodopády, ale kamarádka, která dělá na brazilský ambasádě, tak nás vcelku varovala, že soukromě sami nemáme nikam jezdit, že jedině jako ve skupině, že země je příliš nebezpečná. V těch turistických místech, jinde asi ne, ale ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a vy teď se chystáte do Říma, kde s máte na příští 4 roky stát prezidentem Evropské asociace neurochirurgických společností. Tak myslím, že mohu blahopřát.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To asi ano, to opravdu je funkce, které si považuji. A pokud vím, tak ... Pokud vím, v Čechách dosud nikdo nic takového nedělal, takže to je opravdu jako, řekl bych, úspěch a je to na 4 roky. Tak jako v Brazílii je ten světový, tak v tom Římě teďka evropský kongres, ale není to ten mezimítink, je to opravdu regulérní evropský kongres, který je jednou za čtyři roky. A tam zase se řeší jak odborné věci, tak takové to fungování té asociaci a vztahy k /nesrozumitelné/ a postgraduální vzdělávání, kterak ho unifikovat v Evropě, což samozřejmě dost dobře nejde, protože žádný stát si to nenechá nějak tak snadno vzít. Takže plno věcí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nečekám od vás falešnou skromnost, takže se na rovinu zeptám, jestli vám vysvětlili, proč padla volba právě na vás.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Jestli mi vysvětlili falešnou skromnost, no člověk by měl být skromný, protože ta neskromnost, to by měl říkat až někdo jinej v krematoriu, kdy se za to ten postižený nemůže stydět. Ale asi proto, že přeci jenom jsem se v tý asociaci angažoval léta, v tom Training Committee, to je ta postgraduální vlastně složka, kde se vzdělává. A jestli za ty léta jsem buď ukázal výdrž, anebo dobrý vztah k té asociaci, což teda opravdu mám, anebo jestli jsem opravdu předvedl něco, co zaujalo kolegy, že mě navrhli a zvolili za toho prezidenta, to nevím.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A je to i známka toho, že česká neurochirurgie v rámci té evropské je na špici.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Určitě, určitě. To je asi to, co mi z toho dělá nejvíc radost, protože ono je to mezi jiným taky uznání toho oboru v té zemi, odkud ten prezident přichází. To zcela nepochybně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Váže se k tomu předávání funkcí takový rituál. Vy jste mi teď těsně před znělkou říkal, že musíte sehnat nějaký folklorní klobouček, ale tak my jsme oba z Plzně, tam jsme žádné takové ...
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Tam nic takovýho není, no právě. Navíc ten, který je přede mnou, to je Němec, takže ty kloboučky jsou dost podobný, že jo. Ty německý folklorní a naše folklorní, tam moc rozdíl není, ale hlavně on není žádnej k sehnání. Tam v rámci prostě konečného banketu poslední den, tak já jemu, tomu odstupujícímu, mám předat klobouk, který je folklorní ze země, odkud přichází nový prezident. Ale sehnat klobouk nějaký folklorní, já ani nevím, jak by měla vypadat, co hloupý Honza nosil. No někde snad něco seženu příští týden, ale není to snadné.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže budete prezidentem Evropské asociace neurochirurgických společností. Jste přednosta neurochirurgie v Ústřední vojenské nemocnici. Zůstane vám ještě čas na operování?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
No, na operování mi čas zůstane, ale bude to takové s těmi přestávkami, protože samozřejmě s tou funkcí bude spojeno to, že já budu muset ještě po těch národních sjezdech jednotlivých a přeci jenom je to 35, 40 zemí a já se tam budu muset objevit, že jo, za ty 4 roky vždycky v každé té zemi aspoň jednou. K tomu je tam pár sjezdů mimo Evropu, kam je třeba jezdit, třeba zrovna ten světový, že jo, kde je to zase, to je Světová federace neurochirurgických společností, takže toho ježdění bude hodně. Tak mezitím něco v času být musí. Navíc ty sjezdy jsou nakumulované většinou na duben, květen, červen a září, říjen, listopad. Takže v létě by měl být čas a kolem Vánoc.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a na nás čas si také nejdete v pořadu Jak to vidí.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Určitě, určitě, rád.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes si povídáme s profesorem Vladimírem Benešem. Já jsem se díval, co se teď píše o mozku, tak různě v těch populárních článcích v novinách a našel jsem, že třeba podle profesora Gallupa z Tucsonu v Arizoně prý zíváme, abychom si ochladili přehřátý mozek. Je to možné?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
No, možné to je, protože to není vyvratitelné. Jo, svým způsobem takové tvrzení já nevím, čím to pan profesor v Tucsonu, což je moc hezké město, prokázal, ale kupříkladu Rusové v horku pijou horký čaj. A někde jsem slyšel, že těsně za hltanem na bázi mozku je hypotalamus a tam je centrum regulace teploty. A někdo tvrdil, že oni pijou ten čaj, protože si ochladí ten hltan a za tím si ochladí ten, ohřejí ten hypotalamus, takže v horku on začne generovat jako impulsy, aby se organismus zchladil. Tak je to asi podobný jako s tím zíváním, že se dostane chladný vzduch někam na nějakou takovouhle, nějakým takovýmhle mechanismem, že by mohl ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže rychleji jakoby ten senzor ohřejeme, aby začlo tělo fungovat.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Asi. Moc mi to nezní, protože ten mozek je velmi chráněn a velmi si hraje podle svýho a má mnoho jiných informací odjinud, než aby se musel omezovat na nějaké zívání. To je trošičku jako pod jeho úroveň, aby jen to zívání bylo. Ale možná, že tam nějaký takovýhle efekt má.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já vám to nezjednoduším nebo možná nahraju k tomu, že to úplně zpochybníte, protože zatím prý vědci neumějí přesně vysvětlit, proč by se měl přehřávat víc v zimě, že prý jakoby k tomu zívání dochází častěji v zimě.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ježiš marja, tak to opravdu nemám vysvětlení, ale ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak k dalšímu objevu. Možná v uvozovkách. Dramaticky vyšší pravděpodobnost onemocnění Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou, jak jsme se tady mohli dozvědět jako posluchači Českého rozhlasu Leonardo, může způsobit vystavení mozku tlakovým vlnám při výbuchu, a to asi potvrdíte. Takže i zdánlivě nezranění vojáci trpí odumíráním mozkových buněk. Proč tomu tak je?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Svým způsobem jakýkoli inzult způsobí odumírání mozkových buněk. Alespoň se to tvrdí a alespoň na to existujou nějaké experimentální práce. A vcelku logicky ten voják, pokud je někde v poli, tak je vystaven mnohem většímu stresu, inzultům a nebezpečí nežli člověk, který si žije v bavlnce, v nějakém okresním městě, kde tak asi je nejklidněji. A to i zcela pochopitelně může vést ve stáří k onemocnění typu Parkinson, typu Alzheimer. Takže tam ta vazba pravděpodobně je vcelku snadno prokazatelná.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co to je chronická, traumatická encefalopatie? Mají jí trpět třeba hráči amerického fotbalu.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
No to je takový název pro to, kdy ten mozek je poškozen opakovanými drobnými úrazy. Boxeři, americký fotbal, normální fotbal, hlavičkování samozřejmě. Zkuste si hodin z 50 metrů fotbalový míč na hlavu. To ..., vy budete v bezvědomí, že jo. A tyto úrazy samozřejmě zase působí změny zejména v čelních lalocích, které jsou ..., mimochodem ty jsou přes 2/3 mozku pomalu, takže to je největší součást. A ty jsou zodpovědné za takovou jako aktivitu, svým způsobem i za takovéto nastartování inteligenční, za vůbec všemožné schopnosti. A ty dostávají ty údery drobné tam ... U boxerů dokonce nacházíte takové drobné změny cystické v těch čelních lalocích, že ten mozek je opravdu i morfologicky na první pohled poškozen.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže kdybyste dostal na sál mozek boxera, aniž byste věděl, o koho jde, tak to poznáte s úplnou pravděpodobností?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ne, to ne, to ne, to ne. Ale jako je poznat mozek, který není tak normální, jak by měl vypadat, ale to spíš člověk řekne tak to je věkem, protože toho mozku je tam jakoby méně, než by mělo být.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tedy pro mozek je lepší než box třeba orientační běh určitě.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To určitě, to určitě, ale zase si pamatuju na nějakou rumunskou reprezentantku před mnoha lety z orientačního běhu, která se tak špatně orientovala, že spadla do nějaké smoly a vyrobila si míšní poranění, takže ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste mluvil o menším mozku. To zase jsem četl někde v jiném článku, že nedostatek vitaminu B12 podle některých teorií může u starších lidí způsobit ztrátu mozkových buněk a dokonce i kognitivní problémy. Vy jste se s tím setkal někdy?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ne, ne, ne, s tímhle jsem se nesetkal. To, co vy teď na mně tady vytahujete, to jsou takové věci z novin, které člověk přečte asi jako zajímavost, a které se do těch novin pravděpodobně dávají, protože to někdy nějaká agentura vydá a ten ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No já jsem si právě říkal, že to uvedete na pravou míru.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ne, tohle uvést nedokážu, protože tolik to nesleduju. To čtu přeci jenom jako trošku jinou literaturu v závislosti na tom, co řešíme, že jo. Tohle nejsou věci, které bychom řešili, protože neodoperuji nedostatek vitaminu B12. Takže opravdu se přiznám, že netuším, ale obecně prostě té mozkové hmoty ubývá s věkem. A u starších lidí už na resonanci vidíte, že ten mozek tam zabírá jakoby méně místa, že jsou širší ty mokové prostory, že je jakoby menší. Ale tam je nutno vzít v potaz to, že 9/10 té mozkové tkáně je glie, to je to podpůrné. Ovšem teprv ty neurony jakoby leží a jakoby se chovaj, takže úbytek neuronů svým způsobem nemá žádný obraz třeba na magnetické resonanci nebo na tom, když se na tem mozek podíváme. Ten úbytek je dán úbytkem té podpůrné hmoty těch gliových buněk, kterých je tam daleko víc.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono se traduje, že běžný člověk využívá kapacitu mozku jenom z poměrně malého procenta. Je to pravda?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To určitě, to určitě. Tam ten mozek má tak neuvěřitelnou kapacitu a tak ohromné schopnosti, že zcela nepochybně člověk dokáže využívat jenom minimum. Kolik to je jako procentuelně, se asi odhadnout nedá, ale určitě je to hrozně málo a ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A chcete říct, že tedy příroda s náma ještě nějak počítá, že třeba si myslí, že dospějeme k tomu, že efektivněji budeme využívat mozek?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To bychom se dostali někam k různým takovým těm parapsychologickým jevům a podobně. Nevím, tam otázka je třeba paměť. Já si osobně tak někde v koutku duše myslím, že ta paměť je svým způsobem absolutní, že člověk nezapomene nic, protože když vezmete sny, tak to jsou věci, který člověk musel buď někde zažít nebo prožít a jsou to třeba úplné absurdity pospojované zcela chaoticky. Ale přitom někde v té paměti, někde v tom mozku musí být, protože ten mozek si to nedokáže sám jakoby vymyslet, že jo, od nuly. Takže spíš nežli to, že člověk něco zapomene, tak je to to, že si to nedokáže vybavit. Někde v tom mozku to je, akorát to neumíme z něj dostat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já zas zkusíme vytáhnout další věc, kterou jsme si našel. Podle oxfordských vědců prý elektrická stimulace mozku může usnadňovat učení. Je to, a to už se ptám, využitelné k léčbě, anebo by se v budoucnu mohla tahle metoda uplatnit třeba před státnicemi, že si nasadím čepičku a nechám se stimulovat a budu si lépe pamatovat?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To by lo strašně hezké a pravděpodobně to nějaký efekt takovýhle bude mít, protože ty stimulační techniky, to je svým způsobem v dnešní době takový největší ne hit, ale největší vývoj v celém našem oboru. Je to svým způsobem velmi jednoduché, je to podobný /nesrozumitelné/ jako na srdce a teď už jde jenom o to, kam tu stimulační elektrodu zavedu a co tím chci ovlivnit. Takže se to používá na míše, kupříkladu na ovlivnění funkce svěračů, používá se to v léčbě bolesti na míše, ale mnohem na mozku, používá se to k ovlivnění spasticity třeba po úrazech nebo po dětské mozkové obrně. Nahoře v mozku se to dá používat k léčbě Parkinsona, toho třesu. Dá se to používat v léčbě bolesti, když položíme elektrody třeba na motorickou krajinu, tak kupodivu to ovlivní bolest. A teď se objevují práce, kdy se používají stimulátory v léčbě deprese, což je fascinující. Když si jenom představíte, kolik depresí je, tak by to pomalu moh mít každý druhý, že jo, stimulátor. Teď Francouzi dělali pokusy na opicích v ovlivnění obezity, což je zcela fascinující, protože budete stimulovat, ta opice vám hubne, budete stimulovat trošku jiným impulsem a opice vám bude tloustnout. Takže bysme mohli bejt takový jako nafukovací balónky pomalu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale je to asi, řekl bych, nejdražší metoda, jak zhubnout.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To by asi byla nejdražší metoda, jak zhubnout. I když ono je otázka, kolik ty prášky proti hubnutí stojej. To já nevím v dlouhodobé perspektivě. Stimulátory se pohybujou 300 tisíc.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když si představím, jak funguje kardiostimulátor, ten máte v těle stále. To znamená, že pokud třeba by chtěl člověk tímhle způsobem léčit depresi, tak je stále napojen na ten přístroj?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ne, ne, ne, ty přístroje jsou teda zavedeny úplně stejně jako při tom, ale ten nemocný si je může vypínat a zapínat. Takže to ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Cítím, že to na mně jde, pustím ...
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To není trvalá stimulace, to je stimulace svým způsobem na požadavek, na to ... V léčbě epilepsie se začínají používat stimulátory, takže ono to je ohromný použití a svým způsobem je to i logický, protože ten mozek funguje na elektrických impulsech. Tudíž proč tam nějaké ty impulsy nepřidat, neodebrat, nepotlačit některé, které naopak nepodpořit a tím ovlivnit funkci. Takže tam zcela nepochybně tohle to je budoucnost oboru.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě na jednu věc jsem se vás chtěl zeptat z těch zajímavostí. Vědci z britského institutu poznávací a evoluční antropologie přišli se zjištěním, že lidé na severu mají větší mozek, což prý nutně neznamená, že by byli inteligentnější než jižané. Ale prý větší oční bulvy a větší mozek se vytvořil postupem času právě kvůli asi temnějšímu prostředí. Je to možné? Co si o tom myslíte?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To nevím, ale jenom takhle z čisté vody narychlo mě napadá, že to možná bylo proto, že člověk byl lovec, že jo, sběrač a lovec. A určitě na tom severu zaprvé té zvěře, kterou mohl lovit, bylo míň, a za druhé i těch bobulí, které sbíral, bylo míň, takže možná potřeboval trošku větší schopnosti zrakové a trošku větší schopnosti orientační, aby se uživil, nežli ten jižan, který seděl a čekal, až avokádo spadne ze stromu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem je profesor Vladimír Beneš. Teď si trošku stěžoval, že ho tady zkoušíme. Tak to byla spíš snaha se připravit na pořad a vyptat se vás na něco, co souvisí s vaším oborem. Jak se ukazuje, tak ne tak úplně, protože podle ...
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To je zcela v pořádku, ale ono to tolik nesouvisí právě ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V jiných dimenzích. Teď se budu ptát na váš názor. Určitě jste zaznamenal, že v Podolí se neuvěřitelnou náhodou zjistila radioaktivita. Bohužel přímo na dětském hřišti. Do té doby ale se přiznám, že jsem neměl tušení, že existují hodinky s dozimetrem. A mě by zajímalo, co si o tom myslíte vy, jestli to skončí podle vás tak, že budeme obklopeni měřáky a budeme neustále monitorovat škodliviny v našem okolí.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Já si myslím, že by to tak skončit nemělo, protože aspoň v medicíně platí, že nejlepší léčebný postup je vlídná nevšímavost. A tohle je si politika, kterou by člověk měl používat i v normálním životě a ten člověk, co měl ty hodinky s dozimetrem, tak to byl určitě nějaký milovník záření nebo někdo, kdo to měl jako koníčka.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Fanda do fyziky.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To chápu, že ho to bavilo někde chodit kolem nemocnic, jestli to tam bude bzikat nebo ne. A tam spíš jako jsem zvědavý, co to bylo za materiál, ten kousíček, co ukázali v televizi, že jo, tak kde se to tam vzalo a co to bylo. To, na to bych byl zvědav. Jinak ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Připouštíte, že by bylo možné, že to byl šlendrián, že se to někde vytrousilo?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Mohlo se to vytrousit. Jestli to bylo průmyslové nebo jestli o bylo medicínské kupříkladu, nějaký kousek zářiče, tak asi se vytrousit dá jako každá jiná věc. Navíc to nebylo nebezpečné, co jsem slyšel. Takže ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě zpátky k tomu osobnímu dozimetru. Máte pocit, že byste něco takového užil? Ono prý se to používá u lidí, kteří často létají, že si hlídají tu hladinu radioaktivity.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ježiš, to mě nenapadlo teda, to mě nenapadlo jít si sehnat dozimetr a brát si to do letadla. To ... Já myslím, že do letadla na ty delší lety patří rohypnol, aby to člověk prospal, a ne dozimetr, aby tam, jestli tam bziká, ale jako nepochybně od toho máme hygienické stanice, aby sledovaly úroveń záření. A my máme nějaké typ dozimetrů, že jo, samozřejmě v nemocnici radiologové, ti to nosí a mohou překročit jenom určitou dávku za rok, že jo, takže se to u nich hlídá, ale jinak si myslím, že tohle je oblast, která je u nás ošetřena docela dobře.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, tady by vám asi maminky, které vodily děti na to dětské hřiště, namítly, že bohužel tam ta radioaktivita byla. Ale těžko předjímat, že bychom měli měřit radioaktivitu kolem sebe.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Určitě, ale taky těžko blamovat třeba ty hygienické stanice nebo naše nařízení hygienická, kdy se kolik záření může na člověka dostat, kolik může být rentgenů a za rok a podobně. To ošetřeno máme. Samozřejmě že takovéhle náhody, že se někde kousek vytrousí, stát mohou a opravdu jediný, co svým způsobem ve mně vzbuzuje zvědavost, je co to je a kde se to tam vzalo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Sledujete dění na severu Čech? Ono už přece jenom my to tady rozebíráme s většinou hostů. Jak na to vás působí, to, co se teď semlelo na konci léta právě třeba na Šluknovsku?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
No to se mi vůbec nelíbí. To se přiznám, protože já jsem dost dlouho žil v Ústí nad Labem a tam bylo Romů hodně. Tam se říkalo, že snad každý osmý. A vcelku před těmi 30 lety tam nějaké extra problémy nebyly. My jsme jich i pár zaměstnávali v nemocnici a nějaký velký problém to nebyl. A bylo to proto, že mezi jiným to byly takové asi dost kmeny, může se jim říkat kmeny nebo rodiny nebo tak, které tam žily léta. A druhá věc byla ta, že oni byli rozptýleni. To nebylo tak jako, to nebyla doba těch ghett, kdy je situace zažene k tomu, aby bydleli vlastně pohromadě a pak už se to logicky potencuje. A to, co jsem viděl, tak já si myslím, že tady už trošku přeháníme takovou tu politickou korektnost. My jsme tak úzkostlivě opatrní, abysme jim říkali Romové, aby s jim neříkalo, že prostě nepracují nebo něco, tak se jim řekne, že jsou sociálně znevýhodněni. No to mně přijde jako už trošičku absurdní, takovéto termíny. A tohle je podle mě oblast, kde ten stát by měl ukázat trošku pevnou ruku. Kde přestat rozdávat, přestat je víceméně uplácet, protože o nic jiného než o uplácení v těch dávkách nejde, ale zvýhodnit třeba stavební firmy v tom, v té oblasti, aby dost mohly zaměstnávat ty Romy, aby prostě se dostali zase zpátky tam, to, co dělali dřív nežli sem přišli kupříkladu Ukrajinci. Nepochybně by ty stavební firmy zaměstnávaly, když by v tom měly určitou výhodu. Takže spíš než jim rozdávat peníze, tak aby se jim vyplatilo nepracovat a aby tam třeba byly dvě tři generace, které už vůbec netuší, co to je práce, tak to dát těm firmám za to, že je budou zaměstnávat. A opravdu prostě je začít učit zpátky to, co je vcelku normální po celém světě, to je to, že peníze jsou jenom za to, když něco dělám, že peníze tu nejsou od toho, aby se rozdávaly. Samozřejmě že tam bude segment, který nikdy dělat nebude, tak dobře, tak nějakou minimální podporu nepochybně dostat musí, to zas nemůže být tak tvrdé, ale svým způsobem to chování je takové jakoby ..., mně to připadá trošku dětské infantilní a na dítě musí být trošku přísnost.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
K té přehnané politické korektnosti, ono je to velmi citlivá věc, protože když křivdíte jednomu, dvěma, kteří nejsou ti nepřizpůsobiví, ale zkrátka jsou hozeni do jednoho pytle s těmi problematickými, tak už je to problém.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ano, to nepochybně, ale samozřejmě že všecko tohle to musí být selektivní, že to musí bejt jako adresné na toho určitého jednotlivce. A politická korektnost ... Já vím, že jeden ze slovenských politiků se horko těžko musel omlouvat, když řekl, že Romové kradou, že jsou zodpovědní za takový ty drobný krádeže. To nepochybně je pravda. To ví všichni, nikdo to nezpochybňuje, že ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale stejná pravda je, že Češi kradou.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Stejná pravda je, že Češi kradou, ale zaříznout slepici v kurníku, když tam je romská populace, tak to pravděpodobně udělal Rom, že jo. S největší pravděpodobností všecky ty měděný okapy a podobně, nemá smysl to nenazvat pravými jmény. Takže proč proboha ten slovenský politik málem musel odstoupit a musel se složitě omlouvat? Dokonce pokud vím, tak se musel omlouvat kdesi v Bruselu. To mně přijde absurdní, to jako všecko by mělo mít nějakou svou určitou perspektivu a hranici, tak abysme neblbli.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když mluvíte o perspektivách a zmínil jste se o Bruselu, ty perspektivy Evropské unie a zejména eurozóny se nejeví teď začátkem podzimu nijak tedy optimisticky.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To vůbec ne, to vůbec ne a je na tom trošku takový dojemný, že pan předseda Barroso přednesl stav o stavu Unie, v jaké je hrozné situaci a v jakém je hrozném postavení, což má zcela nepochybně pravdu, ale kouknu-li se trošku zpátky, tak on je jeden z těch, který to tam dovedl do této situace. Takže by to asi spíš měl říkat někdo jiný, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to možná téma, které otevřeme příště, až se v pořadu Jak to vidí, setkáme. Tedy dají-li okolnosti. Naším dnešním hostem byl příští prezident Evropské asociace neurochirurgických společností, profesor Vladimír Beneš. Děkuju vám, ať se daří, mějte se hezky, na shledanou.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta neurochirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Děkuju, na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V pondělí budeme opět mluvit s komentátorem Deníku Ivanem Hoffmanem. Příjemný poslech dalších pořadů a vydařený víkend přeje Vladimír Kroc.