Přepis pořadu Jak to vidí - 24.11.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Od mikrofonu vás zdraví a dobrý poslech přeje Vladimír Kroc. Vítám hosta pořadu Jak to vidí, rektorku Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Ivu Ritschelovou, dobrý den.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Dobré ráno, pane redaktore a dobré ráno všem vašim posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Paní docentko, vy jste se vrátila z pracovní zahraniční cesty doslova před několika hodinami, kde všude jste byla?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Máte pravdu, ten minulý týden jsem strávila na cestách, nejprve jsem byla v Lotyšsku v hlavním městě Rize, kde jsme se s kolegy jak ze statistického úřadu, tak z některých univerzit jsme se zabývali problematikou ekonomických nástrojů v oblasti životního prostředí. Ta problematika je poměrně velmi široká, takže jsme se zabývali pouze otázkou poplatků a využití poplatků za znečišťování životního prostředí a snažili jsme se porovnat, jakým způsobem jsou tyto poplatky využívány u nás v České republice a jak jsou využívány v zahraničí a tedy v Lotyšsku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A proč právě Lotyšsko, čím nám může být inspirací?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak v téhle té oblasti bych řekla, že nám inspirací mohou být všechny země Evropské unie. To, že to bylo zrovna Lotyšsko, tak já jsem v podstatě spojovala dvě záležitosti, jednak právě diskusi o poplatcích a zároveň jsem se snažila tam navázat i kontakty s některými lotyšskými univerzitami tak, abychom otevřeli zase další dveře pro naše studenty, aby mohli jezdit do zahraničí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem mají, teď trošku odbočím, vaši studenti o ty zahraniční pobyty zájem, mě překvapilo, nedávno jsem viděl nějaká statistická čísla, že ti současní studenti ani příliš cestovat, anebo studovat v zahraničí nechtějí.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak já si myslím, že takhle by se to určitě formulovat nemělo, budu teď hovořit za naši univerzitu a musím říct, že studenti mají velký zájem, otázkou je, o jaké země mají zájem. Ještě před nějakými deseti lety byl velký zájem o země západní Evropy, ovšem čím dál tím víc studenti se snaží dostat na východ, například do zemí bývalého Sovětského svazu, velký zájem je o, například o Rusko, o Ukrajinu, Bělorusko.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrá, když se vrátíme tedy k tomu tématu, které jste probírala nebo na které jste se zaměřila v Rize, kdybyste to měla vysvětlovat nám laikům, co jste přivezla?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Co jsem přivezla, takže já jsem tady zmínila to, že jsme diskutovali problém poplatků, asi většina jaksi posluchačů ví, že i u nás jsou využívány poplatky za vypouštění znečišťujících látek do ovzduší a ty poplatky se v průběhu let mění a pokaždé, když dochází ke změně a samozřejmě vždycky se ty poplatky navyšují, ty poplatky se nesnižují, takže vždycky, když dochází ke zvyšování, tak je snaha nějakým způsobem vyhodnotit a analyzovat, jak se navýšení poplatků projeví v ekonomice podniku a vzhledem k tomu, že u nás se teď uvažuje právě o navýšení těchto poplatků, my takovouto analýzu v současné době děláme a nechci předbíhat, protože o tom bude určitě pan ministr Bursík hovořit, nicméně zatím nám vlastně ty výsledky ukazují, že přesto, že poplatky se stále navyšují, tak ten motivační faktor je velmi nízký a stále ty podniky nemotivují k tomu, aby změnily své chování, aby se začaly chovat ekologičtěji, aby vypouštěly těch znečišťujících látek méně do životního prostředí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Existuje podle vás nějaká hranice, kdy už by to začalo být motivující, kdybychom to řekli v nějakém poměru, třeba kdyby se zdvojnásobily, zdesetinásobily ty poplatky, uměla byste na to odpovědět?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
No, říct, kdyby se zdesetinásobily, samozřejmě, že musíme brát, je to případ podnik od podniku, my, když jsme dělali a když děláme tuto analýzu, tak se snažíme zjistit, jaký podíl ty poplatky mají například na tržbách, na výnosech, na nákladech, na těch základních ekonomických agregátech a zatím nám to ukazuje, že to jsou spíše desetiny procent, to znamená ani ne dvě procenta, deset procent, ale jsou to desetiny procent, takže aby to začalo být skutečně motivující, tak by ten podíl musel být podstatně vyšší, ale zase nemůžeme říci, dobře, tak zdesetinásobíme a ty podniky se začnou chovat ekologičtěji, protože by se nám mohlo stát, že podniky by se nezačaly chovat ekologičtěji, ale prostě by zkrachovaly.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Druhá země, kterou jste navštívila, bylo Řecko, byla jste tedy, konkrétně jste byla na Krétě, tam vás zavedlo co?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak na Krétě, tam jsem navštívila Středozemní zemědělský institut, což je vědecká, ale zároveň i pedagogická instituce, i když má ve svém názvu jaksi zemědělský institut, tak je to institut, který v rozhodující míře se zabývá problematikou životního prostředí, dělají jak projekty zaměřené na problematiku udržitelného rozvoje, na problematiku již zmíněného systému nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí, enviromentální management a tak dále, tak vedle toho tento institut má i několik studijních programů, studuje tam asi sto padesát studentů z celého světa. Tam přijdete a potkáte tam vedle studenta ze Spojených států amerických studenta z Ruska, z Mali, z Venezuely a tak dále, takže je to velmi příjemná mezinárodní instituce v novém, moderním, uzavřeném kampusu a my jsme s nimi diskutovali jednak otázku společných projektů, to znamená spolupráci v oblasti výzkumu, ale zároveň i možnost pro naše studenty, aby mohli přijít studovat do této instituce a naopak, aby jejich studenti přijížděli k nám na naši univerzitu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na to jsem se chtěl zeptat, kolik těch zahraničních studentů u vás, alespoň třeba dočasně, studuje v Ústí nad Labem?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak je to, rok od roku se toto číslo zvyšuje, vyjíždí zhruba kolem dvě stě, dvě stě padesáti našich studentů ročně, vyjíždí ven studovat a k nám přijíždí tak kolem těch sta studentů, je to samozřejmě, byli bychom rádi, kdyby ten poměr byl vyrovnaný, ale zatím musíme jaksi říci, že nedokážeme nabídnout těm studentům tolik, aby jich přijíždělo více.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak třeba se to bude časem měnit, ostatně vy jste minulý týden otevřeli, pokud se nepletu, severovýchodní křídlo univerzitního kampusu v Ústí nad Labem, co to vlastně pro univerzitu znamená?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
No, já musím říct, že pro univerzitu je to ohromný krok kupředu a je to vlastně uzavření první etapy budování našeho univerzitního kampusu, nevím, do jaké míry posluchači o této záležitosti vědí, ale vlastně v celém Ústeckém kraji je pouze jedna veřejná vysoká škola, a to je naše univerzita a s ohledem na to, že severní Čechy obecně, Ústecký kraj, mají nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva v republice, tak podpora vysokého školství a vybudování univerzitního kampusu je skutečně velký úkol, který by mohl pomoci tuto situaci v regionu změnit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já se zeptám na tělo, jsou na to peníze?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak teď na první etapu peníze byly, z velké části jsme získali finance z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, další finanční prostředky jsme získali z krajského úřadu, přispělo nám i město a samozřejmě, že všechny volné prostředky, které máme vlastní, tak se snažíme do kampusu investovat a já bych si dovolila, protože jsem tady hovořila o tom, že vlastně ten náš region je regionem, v uvozovkách, nejpostiženějším jak z hlediska toho podílu vysokoškolsky vzdělané populace, tak ale i z hlediska zatížení životního prostředí, čerpání přírodních zdrojů a tak dále, tak já bych si dovolila tady parafrázovat myšlenku jednoho z největších mistrů českého pera Karla Čapka, který napsal v roce 1927, a to byl shodou okolností rok, který byl zlomovým rokem pro ten náš univerzitní kampus: "Neskutečně zneužívaný, ale zároveň velmi opomíjený region má menší prostředky, menší příležitosti, menší výběr osob a neskonale těžší podmínky, aby se uplatnil, než region rozvinutý. Každý jeho úspěch je zpola zázrak a zpola hrdinství, každý jeho výkon plyne z velkého napětí malých prostředků, přeplout oceán na největší a nejdokonalejší lodi je buď rekord rychlosti, anebo fakt, který vyhovuje jízdnímu řádu. Ale přeplout oceán na dřevěné bárce je dobrodružný román a je to úspěch spíše morální než technický a kdyby ve vysoké politice měl alespoň trochu místa zájem morální, musely by se naše opomíjené regiony těšit zvláštní pozornosti." A já bych byla velmi ráda, kdyby si uvedené začali uvědomovat všichni, kteří jsou nějakým způsobem, ať již přímo, anebo nepřímo, s projektem našeho kampusu spojeni a aby si uvědomili, že po letech, kdy tenhle ten region byl jenom využíván, já nechci použít to slovo zneužíván, ale využíván, je na čase mu také něco vrátit a já pevně věřím na tu vaši otázku, zda jsou finanční prostředky, tak že ty finanční prostředky se na pokračování toho projektu a na zahájení druhé etapy naleznou a výstavba bude v příštím roce pokračovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas 2 stanici Praha a dnes v pořadu Jak to vidí mluvíme s rektorkou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Ivou Ritschelovou. Připomínám, že přepis našeho rozhovoru najdete následující den na adrese www.rozhlas.cz/praha. Vy jste mluvila o cestách, ze kterých jste se vrátila, ostatně v rámci Evropské unie opět začíná být aktuální takzvaná Lisabonská smlouva. Česko je v tuto chvíli už jenom jedinou zemí, které, která nezaujala jednoznačný postoj, to nás možná v Unii nestaví do dobrého světla, co si o tom myslíte vy?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
No, já bych si dovolila se trošku ohlédnout, protože nevím, možná, že posluchači to vědí, ale přece jenom bych se vrátila ještě k projektu, který byl před Lisabonskou smlouvou, a to je vlastně tři roky zpátky, a to byl projekt euroústavy, můžeme říct zkrachovalý projekt euroústavy, protože před třemi lety to byli Nizozemci a byli to Francouzi, kteří odmítli a vlastně vstoupit v platnost může Lisabonská smlouva teprve tehdy, kdy ji odsouhlasí všech sedmadvacet členů, teď už v této chvíli víme, že Irové, byli to Irové, kteří řekli ne, švédský parlament, ten odsouhlasil teď nedávno a správně, jak jste řekl, jedinou zemí, která ještě nehlasovala, tak zůstává Česká republika. Lisabonská smlouva by měla vstoupit nebo původní záměr byl, že vstoupí v platnost od prvního ledna 2009, jestliže Irové řekli ne, tak asi ta pravděpodobnost, že by vstoupila v platnost od začátku příštího roku, je velmi, je velmi nízká. Co vlastně ta Lisabonská smlouva kromě jiných věcí přináší, přináší celou řadu zásadních změn a mezi nimi je například funkce stálého předsedy Evropské rady, vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, což jsou zrovna témata, která jsou u nás poměrně dost diskutována, stejně tak je zaváděna právní subjektivita Evropské unie, posiluje se úloha Evropského parlamentu a vlastně poprvé se tam objevuje ten prvek, kdy je uznávána možnost, že země může z Evropské unie vystoupit. Ptáte se, jaký je můj názor jaksi na Lisabonskou smlouvu. Vždycky jaksi spolupráce musí být, měla by být a každý systém je tak silný, jako je jeho nejslabší, nejslabší článek, takže s ohledem na celosvětový vývoj je asi zapotřebí, abychom stále intenzivněji spolupracovali jak v rámci Evropy, tak i s dalšími zeměmi, o tom asi nikdo nebude polemizovat, my jsme tady společně narazili na tu záležitost, že naši studenti vyjíždí, že dveře Evropy jsou otevřeny, takže z tady toho pohledu rozhodně asi spolupráce je zapotřebí a otázkou ale zůstává, jakým způsobem má být ta spolupráce institucionalizována, jakým legalizována, do jaké míry mají a mohou být ovlivněny jaksi zájmy jednotlivců a zájmy skupin. Takže tohle to si samozřejmě musí naši páni poslanci v parlamentu, stejně tak páni senátoři důkladně zvážit, je zapotřebí, aby se seznámili s Lisabonskou smlouvou asi podstatně detailněji, než to děláme my, jaksi široká veřejnost ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ostatně ono se říká, že je to neobyčejně nudný dokument, tedy že prolouskat se tím, že je dost náročné.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
No, abych vám řekla pravdu, tak já jsem ten dokument také nečetla a znám pouze samozřejmě jenom některé, některé části a některé úryvky, nicméně věřím, že páni poslanci a senátoři si tento dokument skutečně poctivě přečtou a podle toho budou také hlasovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pokud by parlament smlouvu neratifikoval, nebo ať už to dopadne jakkoliv, pokud nezaujme Česká republika jasné stanovisko, tak to vzhledem k tomu rychle se blížícímu našemu předsednictví Evropské unii vypadá dost podivně, ne?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Já už jsem to tady zmínila, Irsko řeklo ne, to znamená, stejně od začátku příštího roku by smlouva nevstoupila v platnost, takže si myslím, že pokud parlament a Senát nerozhodne do konce roku, tak bude se tím zabývat určitě začátkem příštího roku a já si myslím, že to stanovisko, které Česká republika zaujme, je jednoznačně dané.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Docentka Iva Ritschelová, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, je hostem pořadu Jak to vidí. Mluvili jsme o českém předsednictví a také o Lisabonské smlouvě, zkrátka o Evropské unii, když jste byla na cestách, tak minulý týden projednávalo Fórum pro udržitelný rozvoj priority českého předsednictví v Radě Evropské unie, no, a mě na tom zaujal vůbec ten název, ono je to už zažité, protože teď se má vlastně aktualizovat Národní strategie udržitelného rozvoje, která má být hotová příští rok a když se mluví o trvale udržitelném rozvoji, tak není to už samo trošku podivné, ten trvale udržitelný rozvoj?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak já musím říct, že já osobně ten termín trvale udržitelný rozvoj příliš neuznávám, nelíbí se mi, protože anglicky zní jaksi ten výraz sustainable development, což znamená udržitelný rozvoj, to trvale, to adjektivum, jsme si tam přidali my a já se sama sebe ptám, co to vlastně je trvale, co je trvalého, takže já raději používám ten termín pouze udržitelný rozvoj a myslím si, že i ten dokument se bude jmenovat Strategie udržitelného rozvoje, že tam to adjektivum trvale nebude.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrá a k tomu obsahu, protože on má prý tento dokument pomoci České republice k dosažení, teď cituji: "dynamické rovnováhy mezi ekonomickým rozvojem a sociálními a enviromentálními aspekty života společnosti a naznačit, jak by se měly vyvíjet energetika a doprava," myslíte si, že se obejdeme třeba bez rozšiřování jaderné energetiky? O tom asi bude hodně diskusí v rámci tohoto dokumentu.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak já si nemyslím, že to bude jenom v rámci tohoto dokumentu, ale myslím si, že to bude i v rámci našeho předsednictví v Evropské unii, kde samozřejmě jedním z prioritních bodů je i záležitost energetiky, energetické bezpečnosti, využívání jaderné energie, využívání obnovitelných zdrojů energie. Česká republika má samozřejmě nějakým způsobem omezený potenciál energetických zdrojů, asi většina posluchačů ví, že převážná část naší energie vlastně pochází z neobnovitelných zdrojů energie a je to zejména z uhlí. Podíl jaderné energetiky je relativně, relativně nízký ve srovnání se zeměmi, jako je třeba Francie, kde větší část energie pochází z jaderné energetiky. Podíl obnovitelných zdrojů energie se postupně zvyšuje a vy víte, že když jsme vstupovali do Evropské unie, tak jsme museli si dát určitý závazek, že zvýšíme podíl obnovitelných zdrojů energie. Ten závazek sice plníme, ale využití obnovitelných zdrojů energie je poměrně finančně náročné. Takže nám tady zbývá jaderná, jaderná energie. Když se zeptáte člověka ze severních Čech: "Myslíš si, že by se mělo dál těžit uhlí a že by se podíl nebo výkon klasických elektráren měl zvyšovat?" Co vám odpoví, řekne: "Ne, protože já mám za domem tu šachtu a dívám se, dívám se do té díry." Když se zeptáte Jihočecha: "Myslíš si, že by se měl zvedat podíl jaderné energie?" Tak protože on hledí celý den na ty chladící věže, tak řekne: "Ne, rozhodně ne." Takže vždycky je to o nějakém kompromisu. Ten strach z jaderné energie, z jaderné energetiky tady mezi jaksi lidmi je, na druhou stranu já osobně se domnívám, že pokud uděláme vše pro to, aby jaderná energetika byla bezpečná, tak že do budoucna se bez ní stejně neobejdeme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V době globální finanční krize nemůže Česko podle premiéra Mirka Topolánka bojovat za klima na úkor své konkurenceschopnosti, dá se přeložit tato věta i tak, že ve chvíli, kdy začíná, s prominutím, téci do bot, že je hůř, že přichází finanční krize, první, co jde stranou, tak to je právě ekologie?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
No, já se moc omlouvám, ale spojovat jaksi finanční krizi s globálním oteplováním, to není tak úplně, když to dám do uvozovek, to pravé ořechové. Každá ekonomika se vyvíjí v nějakém cyklu, to znamená, roste HDP, roste zaměstnanost, ekonomika je v expanzi, dojde do nějakého vrcholu a pak je v recesi, což se jaksi děje i teď a je asi, nevím, jestli mohu říci logické, že když je ekonomika v recesi, tak ten zájem o životní prostředí klesá, prostě zájem o životní prostředí kopíruje tu sinusovou křivku toho ekonomického vývoje, takže, myslím si, spojovat finanční krizi a globální oteplování, to úplně není, není správné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrá, tak já mám ještě jednu otázku, než se rozloučíme, protože mě zaujalo, že agentury přinesly v závěru minulého týdne takovou zajímavost, objev ledovce na Marsu a proč to říkám, nedávno to byla obrovská bomba, objev vody vůbec, že na Marsu je voda, teď se ukazuje, že ledovec, který tam byl údajně objeven, má být třikrát větší než Los Angeles, je to asi úžasná zpráva pro vědce, ne?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak zpráva je to určitě, určitě zajímavá i proto, že vlastně v tisku se objevilo, že voda, která tam byla objevena, tak že ji ..., může být případným zdrojem vody pro astronauty, Mars je vůbec taková zajímavá planeta, která je velmi podobná naší Zemi, střídají se tam nebo den je tam zhruba stejně dlouhý, o něco delší, než máme my, střídají se tam roční období, takže zcela jistě je velmi zajímavé, že po několika desítkách let vlastně stovky a možná tisíce vědců došly tady k tomu závěru. Nicméně já bych jaksi větší důraz kladla na to, na výsledky výzkumu tisíců našich vědců, kteří se zabývají výzkumem vody tady u nás na naší planetě, to znamená disponibilitou jaksi vody, jejím, jejím znečištěním, určitě se shodneme na tom, že vlastně voda je základ, základ života a historie nás poučila, že je třeba s vodou zacházet velmi šetrně a snižovat znečištění přírodních zdrojů a vody a dbát na revitalizaci našich potoků a řek a já v této souvislosti bych si dovolila tady říct jaksi takový ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Poprosím kvůli času jenom krátce, jestli to už může být, paní docentko.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Určitě, takový citát: "Až zemře poslední strom, poslední řeka bude otrávena a poslední ryba bude chycena, až potom si uvědomíme, že peněz se nenajíme."

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to jsou pro dnešek poslední slova, možná je to naznačení, o čem bychom si mohli povídat příště, našeho dnešního hosta v pořadu Jak to vidí, rektorky Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Ivy Ritschelové, děkuji vám za návštěvu a ať se daří, mějte se hezky, na shledanou.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Mějte se taky hezky a přeji všem hezký den.