Přepis pořadu Jak to vidí - 19.12.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný dobrý den vám přeje Zita Senková a začíná pravidelný pořad Jak to vidí, dnes je naším milým hostem opět katolický biskup Václav Malý. Dobrý den.

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, pane biskupe, přišel s bohatou nadílkou témat, které se pokusíme probrat. Rád byste také na úvod pohovořil o nejčerstvějším zážitku, možná bych měla použít tady množné číslo o zážitcích. Vrátil jste se ze zajímavé duchovní cesty po Kosovu. Já myslím, že nebudu tipovat špatně, když řeknu, že vás zajímalo především soužití křesťanů a muslimů v této zemi.

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Ano. To je moje oblast, která mi leží na srdci, protože uvnitř naší republiky se snažím navazovat kontakty s křesťany a jejich církví a také třeba i s muslimy i se Židy, a proto jsem jel do Kosova za tímto cílem, abych poznal, jaké tam je soužití mezi křesťany a mezi muslimy, protože, jak známo, Kosovo je především tedy muslimská země, to znamená, že asi osmdesát pět nebo dokonce devadesát procent se hlásí k islámu, ostatní se tedy hlásí ke křesťanství, anebo se nehlásí k žádné náboženské tradici. A musím říci, že mě to velmi mile překvapilo, jak tam dobře spolupracují a spolu žijí muslimové a katolíci, což jsou Albánci. Samozřejmě Kosovo je území, kde bohužel pořád ještě je napětí mezi Albánci a mezi Srby, Srbové jsou většinou tedy vyznání pravoslavného, ortodoxního, je jich tam asi sedm procent a Albánci jsou tedy buďto křesťané nebo muslimové. A já jsem se setkal jednak s katolickým biskupem a s některými kněžími v Kosovu a pak jsem se setkal také s hlavním muftím, jmenuje se Ternava a ten mě ujistil, že mu záleží na tom, aby se islám v Kosovu neradikalizoval. Tudíž že si dává dobrý pozor, aby tam nebyli posíláni kazatelé do mešit, kteří třeba by přinášeli ty radikální názory, dokonce fundamentalistické, protože to je opravdu vážné nebezpečí, o němž se v Evropě mluví, a to mě velmi potěšilo, i když on posílá samozřejmě některé mladé lidi studovat na ty slovutné muslimské univerzity nebo učiliště, tak přesto několikrát teda mi zdůrazňoval, že na tohle to hledí, protože si nepřeje, aby Kosovo přispívalo k napětí mezi muslimy a mezi křesťany. A dokonce ta spolupráce není taková jenom zdvořilostní, ale pracuje tam i charita, kde spolupracují katolíci a muslimové, protože bohužel Kosovo je také problematickou zemí, je zemí, kde se pašují drogy a potom se exportují dál do Evropy, nebo tam je bohužel tedy poměrně dost rozšířený obchod se ženami, tudíž v této oblasti spolupracují i konkrétně. A to se mi tedy velmi líbilo. Co se týká vztahu s pravoslavnými, tam je to trochu složitější, protože tamní biskup bohužel hraje hodně na nacionalistickou strunu, ale ne všichni třeba představení klášterů za ním stojí, i když je poměrně dost těžko, aby oni prosadili takovou přívětivější tvář, ale také jsem byl i v pravoslavném klášteře, mluvil jsem tam s jedním představeným pravoslavného kláštera a ten mě ujišťoval, že mu skutečně také tedy záleží na tom, aby to soužití bylo klidné a že nacionalismus se nemá tedy místa mít v náboženské tradici, protože to je vždycky cesta, která vede šejdrem a špatným směrem. Tak to bylo pro mě velmi tedy poučné, a to bych chtěl říci, i když o Kosovu se většinou mluví, že je to země, kde se pochybuje o tom, jestli má být nezávislá nebo ne, tak rozhodně může tedy přispět konkrétním příkladem, že lze spolunažívat v klidu a míru mezi muslimy a mezi křesťany, protože bohužel, že jo, třeba na západ od našich hranic ve Francii, v Německu to soužití vůbec není tak jednoduché, jak bychom si přáli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké by to soužití těch různých etnik mohlo a mělo být v České republice, právě to soužití se stalo předmětem různých diskusí také v České republice minimálně teda od sedmnáctého listopadu v letošním roce, kdy došlo k těm známým demonstracím právě na litvínovském sídlišti Janov, ale není to jenom tato problematika. Slýcháme také zprávy o různém kupčení s vízy, zejména pro občany Ukrajiny nebo asijských zemí, jak to vidíte?

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Já bych se ještě na chvilku vrátil k tomu Kosovu, ale hned odpovím také na vaši otázku, já jsem tam také navštívil město Mitrovice, což je na severu Kosova blízko hranic se Srbskem a tam žijou většinou tedy Srbové, bohužel to město je rozděleno na dvě části, v jedné části žijí Albánci, v druhé části Srbové a v podstatě se nestýkají, ale co mě tam oslovilo, navštívil jsem tam místní charitu a tam spolupracují pravoslavní, katolíci i muslimové. A to je, myslím, jako jedinečné, protože to by měli také třeba novináři více zdůrazňovat a dokonce ta charita působí v té srbské části. Víte, to je tak jako absurdní tam, je most mezi těmito dvěma částmi Mitrovice a přes ten most v podstatě nikdo nechodí, tak já, místní tedy kosovský biskup a ten hlavní muftí pan Ternava jsme přešli ten most, abychom tak jako demonstrativně ukázali, že lze tedy navzdory různým kulturám, různým náboženským tradicím spolu jít, spolu mluvit a dokonce i spolu pracovat, tak to ještě tedy jenom to Kosovo, to byl pro mě opravdu veliký zážitek. Bohužel to soužití ani u nás v České republice, jak by se zdálo, není úplně dobré. Slyšeli jsme v nedávných týdnech o tom napětí na severu Čech a mně jako vadí to, že automaticky někdo, kdo patří k jiné kultuře, tak jakoby je podezřelý. My jsme příliš ještě tak zahleděni sami do sebe, ale přece když člověk pozoruje svět, tak dneska je samozřejmé, že lidé se stýkají, že lidé cestují, že se lidé také usazují podle svých nějakých plánů a zájmů, tudíž dneska nelze vytvořit hermeticky uzavřenou společnost, kde ta většina, která mluví tedy tím místním jazykem, bude velmi žárlivě hledět na každého, kdo je u nás hostem nebo kdo u nás chce nalézt trvalý domov. To, myslím, že ještě Češi před sebou mají velký kus práce, protože my jsme vyhnali Němce po druhé světové válce a v podstatě jako by tady byla taková čistota etická a ona ta mentalita pořád jako zůstává. Já vím, že když se setkávám s lidmi, tak leckdy jaksi slyším, no, my bychom se měli dělit? Vždyť my sami ještě potřebujeme a ještě bychom se tedy s někým měli dělit? Já jenom chci ukázat, co je tak jako v pozadí. Já vůbec jako třeba neříkám, že v soužití s Romy je to jednoduché. Z jejich strany bych apeloval na to, aby neměli pořád jenom nastavenou dlaň a zároveň samozřejmě aby také brali ohled na tu většinovou společnost. Samozřejmě to neznamená asimilaci, to neznamená ztratit jako svoji svébytnost, svůj jazyk, ale je třeba také respektovat určitá pravidla chování. A bohužel v té romské menšině ti, kteří mají potom vysokoškolské vzdělání, většinou potom jsou jakoby z té společnosti vystrčeni a je někdy jako těžké jménem koho vlastně tito lidé jako mluví, kteří se snaží o vzdělávání romské menšiny, kteří se snaží také proměňovat jako to smýšlení. Na druhé straně mě ale velmi tedy zarazilo, jak se chovali někteří místní obyvatelé, protože přidat se k těm mladým mužům, kteří jsou ve skutečnosti slaboši, to nejsou chlapi, ale to jsou slaboši, kteří se ztrácejí v davu, kteří mají naprostou neznalost dějin, a to, jaká hesla oni vyslovují, to je nejen ostuda, ale to je hrůza a hrůza je také, že se mi zdá, že i část, já neříkám všichni, ale část i policejního sboru jakoby jim nepřímo fandí. Ale to přece jako není možné nechat průchod takovéto hrubosti, agresivitě, to není žádný pozitivní program a to, co jako hlásá Dělnická strana, Národní strana, já jsem pro zákaz. Protože demokracie, ta má také určitá pravidla a pokud já jaksi prosazuji sám sebe na úkor někoho druhého a dokonce posuzuji toho druhého jenom podle toho, jestli patří k určité etnické skupině, no, tak to je naprosto tedy falešný pohled. Tak jsem dost z toho zhrozen, co se tam na severu Čech dělo a bohužel ty výkřiky i některých místních obyvatel, tak mě také zarazily. Já vůbec jako neříkám, že je to jednoduché, to řešení nemám, ale rozhodně takto to nelze řešit, protože třeba opravdu hledat jisté nástroje a tady bych se přimlouval za to, aby i naši politici se tím více zabývali. Oni se tomu tak jako vyhýbají, protože ta nálada v té společnosti je trošku proti a samozřejmě když někdo jako řekne rázně ne, tak musí počítat s tím, že mu určitá část společnosti nebude tleskat a myslím si jenom přizpůsobovat své jednání tomu, jestli jako získám hlasy nebo ne, že to také jako není nejlepší cesta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co říkáte, pane biskupe, na ten obecný trend v Evropě? Diskutuje se nejenom u nás, ale třeba také na Slovensku, tam byly také vlastně potyčky mezi Slováky a Maďary, o nárůstu extrémismu se hovoří také v sousedním Německu, neodráží to tu současnou společnost, která se stává mnohem agresivnější?

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Ano. To máte pravdu. Ono to není tedy jenom v naší republice, vyskytuje se to leckde. Víte, mně je to osobně úplně cizí. Já když se setkám s někým a už jsem přece jako se setkal s mnoha lidmi z cizích kultur, z cizích náboženských tradic, tak především se snažím vnímat člověka a samozřejmě, že ne všichni jsou mi sympatičtí, ale posuzuji teda toho druhého jak jedná, jestli s ním je možná nějaká komunikace, jak se chová a nejenom podle toho, jestli někam patří. Já myslím, že takový ten vypjatý individualismus, který sledujeme v tom současném systému, tak že se potom tedy přenáší i do toho společenského chování. Jenom prostě ty naše vlastní zájmy jsou důležité a ti druzí nás tedy nezajímají, ale jak jsem řekl, žijeme v době globalizace, ano, má to své velké, velké otazníky, já vůbec nejsem úplně nadšený fanda globalizace, nicméně tento proces je nezvratný, tudíž je třeba se také připravit i kulturně i mentálně na to, že budeme tady spolu žít čím dál tím více tedy s někým, kdo k nám přichází a zároveň tady bych jako apeloval na takovou solidaritu. Nacionalismus je špatný rádce, protože já vyrůstám v nějaké kultuře, ale já už jsem to tady několikrát řekl, já jsem hrdý na to, že jsem Čech a jsem hrdý na českou kulturu a tady bych se rozpovídal o české kultuře hodiny a hodiny. Ale na druhé straně vím, že také ta česká kultura byla ovlivňována jinými kulturami, tudíž mě tedy také zajímá to, co se děje i mimo tu českou kulturu. Proto jako nějaký nacionalismus si říci, my jsme Češi a kdo je víc, tak je to prostě nesmysl, protože především my jsme lidé a především humanita, zralé lidství je to nejdůležitější, nikoliv kdo jakým jazykem mluví. Tím vůbec zase na druhé straně nepopírám, že bychom měli pěstovat svůj jazyk a že bychom si měli tedy vážit své kultury. Takže ta agresivita, protože ta je nesená i tím mechanismem toho systému, ta se potom tedy přenáší do toho společenského povědomí té většiny na tom kterém teritoriu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že bychom si vzali v této oblasti teď i příklad z toho Kosova, jak jste popsal vlastně krásnej příklad toho spolunažívání těch různých kultur na náboženství?

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Ano. To myslím, že když se mluví o Kosovu, že tohle by se jako mělo zdůrazňovat. Já prosím vás vůbec nejsem naivní a vůbec to nechci líčit jako ideálně, ale myslím si, že je to taková určitá protiváha, když se mluví tedy o islámu v Evropě, že jsou přece jako teritoria, kde to možné je. Například bohužel tedy v Bosně a Hercegovině, tam to zdaleka není tak jednoduché, jak se tedy zatím to jeví v tom Kosovu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vidí věci kolem nás katolický biskup Václav Malý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte pořad Jak to vidí, který vysíláme od pondělí do pátku v době od půl deváté v premiéře a po třiadvacáté hodině jeho reprízu. Přepis pořadu i zvukovou podobu najdete na webu Českého rozhlasu 2 Praha na adrese www.rozhlas.cz/praha. A také ten dnešní pořad. Povídám si s katolickým biskupem Václavem Malým. My jsme už nakousli téma soužití etnik také v České republice. Hovořil jste o tom a také bych se ráda zeptala, jak vidíte tu situaci právě co se týče tady spolunažívání Čechů, Ukrajinců, Asiatů a mám spíše na mysli takové to, tu vízovou politiku, která se stala terčem kritiky a různých novinových článků a spekulací.

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Ano. V těchto dnech rada české biskupské konference /nesrozumitelné/, v jejímž čele stojím, vydala takové prohlášení k situaci Vietamců, protože když jsme mluvili tedy o toleranci, o etnickém soužití, tak se to týká i Vietnamců, kteří jsou většinou viděni jenom jako ti stánkaři, kteří pašují zboží nebo prodávají zboží ne příliš dobré kvality, což je všechno pravda, nicméně je třeba si uvědomit, že ta druhá generace už je trochu jiná. Jsou to lidé jako velmi pilní, velmi pracovití a bude to jednou taková vzdělanostní elita. To je třeba si tedy uvědomit všecky tyto souvislosti a když tedy se teď nevydává vízum pro Vietnamce, tak je také tedy otázka, co za tím stojí, protože se vyskytly i takové náznaky, že by příčinou mohla být ta nezvladatelná korupce při vydávání těch víz. Tak je třeba především ze strany státních orgánů se podívat pěkně na zoubek této skutečnosti a ne zase hrát tak trošku na tu společenskou náladu, Vietnamci, my se s nimi nedomluvíme, oni se stýkají jenom mezi sebou. A zároveň i Útvar pro odhalování organizovaného zločinu žádný nárůst asijské kriminality nezaznamenal. Samozřejmě ano, i v této komunitě se děje kriminalita, ale na druhé straně spolky Vietnamců nabídly našim úřadům, že budou spolupracovat a dokonce i vietnamské vyslanectví na potírání kriminality uvnitř tedy vietnamské komunity. A to, myslím, že je třeba jako vzít vážně, a proto je dobré zase přehodnotit tedy tu vízovou politiku, zákaz a zároveň je třeba tedy vyjít těmto spolkům vstříc. A zároveň je třeba také se vůbec podívat na otázku zahraničních dělníků v naší republice, protože evidentně jsou vydíráni a zdaleka tedy ty jejich pracovní podmínky nejsou dobré, nejsou s nimi často sepsány ani pracovní smlouvy a to platí samozřejmě i o části tedy těch Vietnamců, ale platí to o Moldavanech, platí to o Ukrajincích a o dalších tedy příslušnících dalších národů, kteří sem přicházejí za prací. Nejhůř snad na tom jsou Mongolové, jak jsem slyšel. A víte, to je ostuda. My už jsme dneska bohatý stát, přiznejme si to. A my bychom měli vidět tedy, že jsou někteří, kteří jsou na tom mnohem hůře, a tudíž taková velkorysost svědčí také o kvalitě naší kultivovanosti a naší kulturnosti. Tak to bych řekl jenom tedy k těm Vietnamcům a že je třeba tedy znovu vidět jednotlivé lidi a ne jenom tedy celkově hodnotit, co se tak jako sem tam objeví ve zprávách, protože třeba ten zásah proti tomu trhu v Praze, ten byl dosti hrubý a dokonce tam zazněl i povel: "Odveďte je na seřadiště hned." A někteří Vietnamci pochodují poslušně a smířeně, jiné musí na druhý konec rozlehlého areálu popohnat ozbrojená eskorta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To zní hrozně.

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
To zní teda docela hrozně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejenom zní, ale takhle to i bylo.

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Takhle to i bylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jiný nešvar společnosti a, řekla bych, vlastně je to nemoc, gamblerství. O tom byste taky rád pohovořil?

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Zase bych se tady odvolal. V tomto týdnu ta stejná rada při české biskupské konferenci vydala takové prohlášení, které mluví o tom, že celospolečenským problémem dnes je také gamblerství, protože my jsme území, které je nejhustěji v Evropě poseto hracími přístroji a kasiny. Víte, já když jdu po Praze, tak samozřejmě si také všímám, co se děje okolo mě. Mě tolik nezajímají ty obchody s těmi drahými šaty, a tak dále, ale právě mě zajímají takové ty polopodniky, které často jako žijí z nekalé činnosti a jedna z nich je tedy ta oblast těch kasin. To je neuvěřitelné třeba, co v Praze je takových těch heren a víte, já když se tak jako zastavím u té výlohy, i když je to často tedy černá výloha a teď vidím ty nešťastníky u těch hracích stolů, jak tam prostě koukají na to, jestli už už, a to už poznáte někdy i z toho obličeje, jak ten člověk je naprosto váben a naprosto úplně pohlcen a nic nechápe. Ono to má samozřejmě potom důsledky. Já bych si tady dovolil jenom jako říci, že v roce 2007 v České republice lidé utratili v sázkách, hracích přístrojích a loteriích zhruba tolik peněz, kolik činil rozpočet státu na obranu a vnitro dohromady. Tak vysoká částka přibližně odpovídá ročnímu platu více než čtyři sta padesáti tisíc osob. A týká se to čtyř tisíc domácností, které jsou v podstatě jako na dně a dalších deseti tisíců domácností, které má vážné finanční problémy, když rodinný příslušník podlehne tedy nejenom této vášni, ale to je patologie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak ty důsledky, že, i pro to další okolí, jak říkáte.

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Právě. Nejen nemocný je ten člověk sám, ale potom on rozšiřuje tu nemoc i v tom prostředí domácím nebo příbuzenském a nad tím je třeba se zamyslet. Samozřejmě na to neexistuje nějaký recept, ale je třeba určité tedy prevence ve vzdělávání a také důsledný dohled na ta kasina, protože tam samozřejmě běhají obrovské peníze a zdaleka tedy pochybuji, že vždy je odváděna příslušná jako částka, ale to bychom asi museli o těchto věcech hovořit víc. Ta naše rada chce jenom jako upozornit na to, že to existuje a dokonce teď má být novela zákona o loteriích a bylo by záhodné, aby toto bylo omezeno, protože myslím, že to také není taková dobrá vizitka republiky, která je poseta tedy tolika těmito prostory, které přinášejí neštěstí tolika lidem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vidí věci kolem nás Václav Malý. Pokračujeme v našem povídání, pořad Českého rozhlasu 2 Praha, Jak to vidí. Pane Malý, dnešním tématem jsou zvony, zvony, které neodmyslitelně patří k Vánocům, provázejí nás od pradávna, oznamovaly významné události. My se budeme ptát posluchačů, kdy naposledy poslouchali vyzvánění zvonů. Vás se snad na to ani ptát nemusím, protože určitě to bylo dnes ráno.

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Ano. Já už jsem dnes shodou okolností ve tři čtvrtě na šest ráno měl mši svatou v katedrále svatého Víta v Praze, ale to není pravidlo, to se děje jenom tedy v adventní době. To je zvláštní, jak lidé jsou fascinováni zvony. Když někde je opraven zvon, tak při té slavnosti se sejde takřka celá vesnice, celá obec, zdaleka ne jenom tedy věřící. Má to v sobě cosi magického. Tak, pro mě zvon je především znamení tedy času, že jo, protože odděluje tedy různé úseky času, který je nám vymezen, a potom ten zvon musí být nahoře, musí být zavěšen, tak pro mě tak v tom duchovním slova smyslu znamená, že by se člověk měl také umět podívat trochu vzhůru a zároveň ten zvon musí být dobře vyladěn. Musí mít tedy určitou souměrnost, aby ty tóny zněly dobře, a to myslím, že zase platí pro lidský život, aby člověk byl tak jako dobře vyladěn, aby nepřevažovalo jenom jedno nad druhým, ale taková určitá jako harmonie. To všecko tedy pro mě jsou zvony, s kterými se setkávám v podstatě takřka denně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Harmonie patří, měla by patřit také k Vánocům. My jsme pár dnů před Štědrým dnem, čím vás, pane biskupe, Vánoce mimořádně oslovují?

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Tak, mě oslovuje ten vánoční příběh především tou neokázalostí, střízlivostí a prostotou. V tom chlévě se narodilo dítě tak významné, které potom poznamenalo jako dospělý muž celé lidské dějiny, z toho odkazu žije veliká část naší planety. Asi dvě miliardy lidí ze šesti miliard lidí, které obývají naši planetu. Takže tato významná postava vstoupila do našich dějin tím neokázalým, velmi tedy jednoduchým způsobem. A Vánoce jsou pro mě tedy především takovým upomenutím, že by člověk měl tak jako vyčistit myšlení a zase umět se na věci podívat tak bezprostředně, jako to dovede dítě. Ne být jako děckem, ale podívat se takovýma prostýma, střízlivýma očima na sebe a na to své okolí. A to mě tedy na tom betlémském příběhu nejvíce fascinuje. Samozřejmě potom se dá teologicky rozvíjet další a další, ale tohle, myslím, že je takový základ, který mluví do té doby hluku, do té doby reklam, kdy jsme stále tedy atakováni a v podstatě jsme pořád jako hnáni někam a jsme plni takového neklidu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já vám přeji, pane biskupe, aby ty letošní Vánoce byly pohodové, klidné a krásné. Pořad Jak to vidí právě končí. Děkuji moc, že jste si našel čas a přeji šťastné a veselé.

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Já také rád děkuji za pozvání a totéž tedy přeji všem posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou.

Václav MALÝ, katolický biskup
--------------------
Na slyšenou.