Přepis pořadu Jak to vidí - 15.6.

15. červen 2009

Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byla rektorka doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pěkné klidné pondělí 15. června přeje Daniela Brůhová. Se mnou ve studiu sedí Iva Ritschelová, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem. Pěkný den.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Dobré krásné pondělní ráno všem.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy přijíždíte z Ústí nad Labem autem, řekněte, jak se pondělní ráno proplétá člověk z Ústí až do Prahy. Nejhorší úsek Praha?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Tak já myslím, že v podstatě tohle to je téma téměř každého vysílání, že není jednoduché po ránu kolem té osmé hodiny do Prahy přijet.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jste tady, takže je všechno v pořádku. Já bych začala témata aktuálním, o kterém se v posledních dnech hodně slyší, a to jsou státní maturity. Slyšeli jsme, že studenti si stěžují, že vysoké školy stejně státní maturity neuznají, takže možná ten spěch s tím, aby byly jaksi nastoleny, je příliš rychlý, co vy na to?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Já se musím přiznat, že já sama osobně příliš velkým přítelem jaksi státních maturit nejsem, ale na druhou stranu akceptuji a respektuji skutečnost, že byla učiněna, jaksi bylo učiněno velké množství práce, byly týmy lidí, kteří na tom dělali, byly tady projekty, v rámci kterých státní maturita byla připravována, byly vynaloženy poměrně velké finanční prostředky, takže zcela chápu prohlášení paní ministryně, která hovořila o tom, že státní maturity, pokud budou odloženy, tak maximálně o rok.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou financovány z evropských zdrojů finančních, takže tedy ten odklad je závislý pravděpodobně i na tom, aby se pak peníze nemusely do Bruselu zpět vracet, ale vy jste říkala, že sama nejste příliš velkým příznivcem těch státních maturit. Jaký důvod, uvedla byste mi?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Tak nejprve se ještě vrátím k těm financím, máte naprostou pravdu v tom, že pokud jaksi Česká republika či nějaký subjekt čerpá finanční prostředky z evropských fondů a nenaplní indikátory toho daného projektu, tak potom je zapotřebí finanční prostředky vracet zpátky do Bruselu. Nevím, jaké prostředky na to ministerstvo školství čerpalo, ale předpokládám, že to byly prostředky nemalé a při tom napjatém rozpočtu, které ministerstvo má, by asi bylo velmi problematické tyto finance, tyto finance vracet. Pokud se týká jaksi toho mého přístupu ke státním maturitám. Já osobně se domnívám, že každá střední, každá střední škola, každá škola, která realizuje, realizuje maturitu, takže má dlouholeté zkušenosti a dlouholetou praxi s jejich absolvováním, s jejich organizací, takže já osobně se domnívám, že by to mělo zůstat na nich.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že byste zachovala i tedy zkoušky na vysokou školu, vlastně ten systém, který známe?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Takhle, ten systém, který známe, ten systém přijímacího řízení na vysoké školy se za posledních několik let velmi, velmi změnil. Dřív prakticky na všechny vysoké školy, na všechny obory bylo přijímací řízení. Dnes zájemci o studium na vysokých školách vědí, že na řadě oborů už přijímací zkoušky nejsou, rozhodují výsledky jaksi maturitního vysvědčení, případně výsledky z posledního ročníku střední školy, někde přijímací zkoušky jsou a organizuje si je vysoká škola sama a někdy některé vysoké školy používají takzvané scio testy, takže v podstatě dnes ten dnešní systém je velmi, velmi flexibilní.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Iva Ritschelová, reprízu dnešního Jak to vidí uslyšíte dnes od třiadvaceti hodin a pěti minut.
Teď v Jak to vidí budeme cestovat, podíváme se do Izraele. Odtud se vrátila rektorka Vysoké školy z Ústí nad Labem Iva Ritschelová. Paní Ritschelová, vy jste v Izraeli byla na pracovní cestě, předpokládáte tedy, že studenti z Ústí nad Labem by navštěvovali vysokou školu v Jeruzalémě například?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Já, jestli, dovolíte, paní redaktore, než odpovím na tu vaší otázku, tak já bych se chtěla vrátit ještě k minulému vysílání, kdy jsme spolu také cestovaly, kdy jsme spolu byly v Rusku a ve Vietnamu. A já musím říct, že jsem dostala překrásné reakce od některých posluchačů na to minulé vysílání. Já moc za ně děkuji a já pevně věřím, že náš záměr, to znamená, příprava a realizace výstavy o československých legionářích v Rusku se nám podaří zrealizovat a tímto zdravím do Pardubic, do Liberce i do Brna.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, my jsme minule mluvily o československých legionářích, o jejich zastávkách, které jste navštívila na dálné Sibiři. Jsem velmi ráda, že posluchače to zaujalo. Tak dnes změníme kapitolu, změníme téma i klima a vydáme se do Izraele.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Takže ptala jste se, jestli jsem byla na služební cestě. Ano, byla jsem na služební cestě, navštívila jsem Beit Berl College, což je vysokoškolská vzdělávací instituce, která je v blízkosti Tel Avivu. A když byste se zeptala, proč zrovna tuto vysokou školu, tak je to vlastně dáno tím, že její historie, její současná struktura je velmi podobná naší ústecké univerzitě, takže prostor pro spolupráci je poměrně, poměrně velký. Diskutovali jsme možnosti, a vy už jste to naznačila, výměny, výměny studentů. Hovořili jsme o možnostech společných vědeckých projektů zaměřených například na problematiku holocaustu, hovořili jsme o výměně akademických pracovníků.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže studenti historie například by jezdili do Tel Avivu?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Takže studenti historie, studenti filozofické fakulty, ale například i studenti pedagogické fakulty, protože pedagogická fakulta je jednou z největších fakult na Beit Berl College.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je velmi zajímavé, přesto mě napadá, když bych byla rodičem některého z těch studentů, jestli ta bezpečnostní situace v Izraeli je taková, abych bez obav mohla své dítě poslat na studia právě do Izraele?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Tak já teď budu hovořit na základě, řekněme, týdenní zkušenosti, kterou mám, protože jsem tam pobývala zhruba týden. Já osobně mohu říct, že pro mě to byl, buď řeknu velmi stručně, byl to velmi silný prožitek, anebo pokud bych to chtěla popsat, tak bychom asi to dnešní vysílání museli rozšířit. Já jsem navštívila dvě místa, navštívila jsem Tel Aviv a navštívila jsem Jeruzalém. A musím říct, že jsem se setkala s překrásnými lidmi, a to jak ze strany, ze strany židovské komunity, tak ze strany arabské komunity, seznámila jsem se tam s lidmi odborníky, které uznává celý svět a já pevně věřím a moc si přeju, abych alespoň některé z nich přivedla do Ústí na univerzitu, aby se mohli podělit se svými životními zkušenostmi s našimi, s našimi studenty. A já jsem si jista, že, protože spousta lidí v Izraeli byla, takže kdo navštívil Jeruzalém, tak se mnou bude souhlasit, že je to takový velmi zvláštní pocit, vlastně procházíte starým městem, které je rozděleno do částí, kde je, kde žije křesťanská komunita, židovská komunita, muslimská komunita, arménská komunita a vy vnímáte to, že přestože každá ta komunita je jiná, tak v podstatě, že jedno mají společné, že pro všechny bez rozdílu je Jeruzalém vlastně takovým posvátným, posvátným místem, ale samozřejmě asi lhala bych, kdybych neřekla, že jsem se za celou dobu nesetkala s nespokojeností, ať již to bylo na straně jedné, druhé nebo třetí, ale zase nespokojenost, berme to, že je vlastností všech lidí a kdo z nás je jaksi stoprocentně spokojen, myslím si, že asi málokdo, to je možná i důvod, proč kolem Zdi nářku je pořád takové velké množství lidí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nespokojenost, teď myslíte konkrétně s tím soužitím tam nebo právě s tou bezpečnostní situací, s čím nespokojenost?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Já myslím, já myslím obecně, že nespokojenost je vlastností, vlastností nás všech, ale pokud se ptáte na Izrael, tak to, co jsem se jaksi měla možnost z diskusí dozvědět, tak ano, je tam určitá nespokojenost některých, některých skupin s tím, že mají pocit, že ne zcela jsou všechna jejich práva dodržována a jejich potřeby, potřeby naplňovány, ale já si myslím, to všechno chce čas, chce vzájemné, vzájemné vyjednávání a vzájemnou toleranci.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Ritschelová, Beit Berl College je židovskou univerzitou?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
To je, vidíte, to je velmi zajímavá otázka, není, nedá se to takhle říct, protože z velké části, ať se týká studentů či akademických pracovníků, tak je to spíše zaměřeno na židovskou komunitu, na druhé straně je tam College, která vychovává učitele, arabské učitele, takže je tam velká arabská komunita, v jejím čele je například pan profesor Lutfi Mansur, což je velmi, velmi známá osoba, velmi známý odborník, který se zabývá právě historií muslimského světa. A jenom takovou drobnou zajímavost, když jsem měla možnost navštívit jeho ohromnou privátní knihovnu, kde mi ukazoval ohromné množství knih, které napsal, tak vytáhl jednu a řekl, tahle to je taková zvláštní, která rozdělila muslimský svět na dvě části. Já jsem totiž nalezl, že v Koránu dříve i muslimové mohli pít trochu vína. A toto, když jsem zveřejnil, tak na to byla velmi jaksi ostrá reakce, ostrá taková vzrušená diskuse jaksi jak pozitivní, tak i negativní.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je velmi zajímavé, říkáte tedy, že na Beit Berl College jak židovští, tak muslimští studenti žijí a studují vedle sebe?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Ano, a já jsem tam neviděla skutečně za celou tu dobu, co jsem tam byla, tak jsem neviděla jediný problém.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že sedí vedle sebe v těch posluchárnách, připravují se, anebo jsou ty třídy rozdělené, jsou to třídy židovské, muslimské?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Takhle, záleží na tom, jak která specializace, jestliže hovoříme o přípravě učitelů jaksi arabského jazyka a podobně, tak tam jsou většinou jaksi muslimové, Arabové, nicméně jsou tam obory a oblasti, kde skutečně ti studenti studují společně.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je velmi zajímavé, tím se nám obraz Izraele trošku mění, podle toho, co my slyšíme denně ve zprávách, tak to vypadá úplně jinak, ale vy už jste naznačila, že třeba v Jeruzalémě jste vlastně také potkala lidi různých národností, kteří vedle sebe žijí zcela bez problémů.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tak a znovu říkám, ten můj obrázek může být maličko zkreslený tím, že jsem vlastně pobývala v Izraeli týden, navštívila jsem jenom určitá místa a stýkala jsem se, řekněme, s nebo pobývala jsem v určité komunitě, komunitě lidí, nicméně to, co jsem viděla, na mě udělalo velmi pozitivní dojem, že taková ta rasová náboženská nesnášenlivost, kterou i tady v České republice vidíme stále častější její projevu, tak tu jsem tam v té dané chvíli nezachytila.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
O rasové nesnášenlivosti budeme mluvit za chviličku. Ještě by mě zajímalo, jestli odhadujete, že studenti Vysoké školy v Ústí nad Labem budou mít zájem studovat v Tel Avivu.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Já si dokážu tipnout, že zájem bude velmi velký. Já myslím, že už jsem to tady někdy zmiňovala, pro studenty dnes vyjet do Německa, do Francie, do Itálie, to už není tak zajímavé, jako vjet do takových zajímavých států jako je Izrael, jako je Rusko, jako je Vietnam.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Svět se mění. Říká Iva Ritschelová. Pokud byste si chtěli najít dnešní Jak to vidí jak ve zvukové, tak v písemné podobě, tak samozřejmě i na internetových stránkách to můžete udělat www.rozhlas.cz/praha.
Iva Ritschelová se dnes zamýšlí nad světem a jeho problémy. Slibovala jsem rasovou nesnášenlivost. Vy jste říkala, že v Izraeli jste nic takového nepostřehla, ale je pravda, že člověk, když tam je na týden jako turista, tak odhaluje úplně jiné věci, než kdyby tam pobýval třeba půl roku, anebo kdyby tam žil trvale. Ale vy máte asi namysli konkrétní problémy i v České republice, které se týkají rasové nesnášenlivosti?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Máte, máte naprostou pravdu, já jsem tady zmínila to, že skutečně za týden člověk nemůže tu zemi poznat a nemůže poznat její problémy, nicméně musím říct, že mně osobně velmi znepokojuje, že i v České republice stále častěji vidíme projevy rasové, náboženské nesnášenlivosti. V ohrožení jsou děti politiků, kdo sledoval včera Televizní noviny, viděl opět další akce a vlastně, když se podíváme na takový ten základ, tak v Listině základních práv a svobod je stanoveno, že základní práva a svobody se zaručují všem, bez rozdílu, pohlaví, rasy, náboženství, jazyka a tak dále, politického smýšlení, ale listina je jedna věc a realita, respektive společenské postoje věc druhá. A já si myslím, že stále sílící projevy nenávisti proti jednotlivým skupinám, ať už jiné rasy, jiného jazyka nebo jiné víry, by nás neměli nechávat chladnými. Víte, ono mnoho lidí si myslí, něco se stalo, ale mne se to netýká, to je věc souseda, protože on je Rom, protože on je homosexuál, ale zdali pak někdy přemýšleli ti lidi nad tím, že dnes je to Rom, černoch, Žid, ale zítra to může být člověk mentálně nebo tělesně postižený nebo to může být ten, který má nesprávné příbuzné v nesprávné zemi. A já si myslím, že bychom měli všichni konečně pochopit, že nemůžeme být lhostejní k tomu, co se děje kolem nás a že ta nesnášenlivost a tolerance se týká nás všech. A pokud budeme mlčet, jako tomu bylo i třeba v historii a pokud nedáme najevo ten svůj nesouhlas, takže důsledky mohou být, mohou být fatální. My jsme tady před chviličkou spolu hovořily o Izraeli, vlastně zemi s velkou náboženskou diversifikací, takže když se podíváme na náboženskou nesnášenlivost, tak podívejme se, každá víra je do určité míry věcí velmi citlivou pro obě dvě strany. A myslím si, že většina z nás bude souhlasit s Karlem Čapkem, že lepší a osvícenější je věřit moudře než věřit slepě a že prvním náboženským pokrokem, že je tolerance, úcta a pozornost ke každé náboženské víře. A to, že člověk nevěří nebo vyznává jiné náboženství, než jeho soused, přece neznamená, že druhé víry či náboženství, že jsou špatná. Já možná teď budu trochu nespravedlivá vůči některým jednotlivcům ve vzdělávacím systému, ale, a vím, že je hodně vynikajících pedagogů, kteří pokud mě slyší, tak, prosím je, aby brali mou poznámku jenom jako obecný komentář, ale já bych ráda řekla svůj takový obecný názor na vzdělávací systém jako celek. My učíme děti letopočty, učíme je definice, slovíčka, vzorce, ale řekněte, kolik času je ve škole věnováno výuce a objasňování problematiky různých náboženských směrů. Kolik času je věnováno výchově, ke vzájemné toleranci, výchově ke vzájemnému respektu a úcty, člověka k člověku, výchově a úctě k vykonané práci a kolik času je věnováno třeba etice a morálce. Já vím, že teď asi někteří řeknou, ale vždyť je tady ještě rodina. Rodinné prostředí, ve kterém bychom měli formovat naši budoucí generaci, to je naprostá pravda, s tím souhlasím. Rodinná výchova je důležitá, ale, asi to ve svém okolí pozorujete taky, že v řadě případů je vliv školy podstatně významnější, než je vliv rodiny. A právě proto bychom se měli zamýšlet nad tím, zda skutečně je výchova poskytována na všech stupních ve škole. Tady z toho pohledu je dostačující.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vliv rodiny a školy, asi by se měl doplňovat v ideálním případě. Přemýšlím o tom, jestli jste neudeřila hřebíček na hlavičku, když říkáte, že rasová nesnášenlivost u nás v podstatě v poslední době stoupá. Nevím, jestli to není jenom mediální bublina tím, že se na to více upozorňuje, ale zdá se, že to tak je. Zároveň máme dvacet let po Sametové revoluci a vy hovoříte o tom, že ve školách se příliš nedbá na to, aby se studenti vzdělávali v tom, že jsou různá náboženství, že jsou různé etické principy, nevím, jak je to v rodinách.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Tak máte samozřejmě pravdu v tom, že to, co jsem tady zmínila, že škola a rodina musí se vzájemně doplňovat. Já bych skutečně nerada, aby to vyznělo, že kritizuji, že na všech školách tomu tak je. Já se domnívám a je to můj osobní názor, že ne na všech školách je věnována tématu tolerance, etika, morálka taková pozornost jakoby věnována být měla, že ne na všech školách je snaha učitelů ukázat, dětem, že přestože jeden je bílý, černý, třetí je žlutý, takže jsou to všechno lidé a jako lidé by se vzájemně k sobě měli chovat s úctou, respektem a vzájemným porozuměním.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
O to možná bude zajímavější, když studenti Vysoké školy z Ústí nad Labem budou vyjíždět do Tel Avivu a zažijí tu náboženskou toleranci a snášenlivost na vlastní kůži na univerzitě Beit Berl College.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Určitě, a myslím si, že nejenom do Izraele, ale kamkoliv. Myslím si taky, že už jsem to tady někdy řekla, protože to opakuji často a stojím si za tím, je to pravda, jestliže student vyjede, vyjede na půl roku, vyjede na rok do zahraničí, vrátí se zcela jiný člověk se zcela jinými názory, podstatně více tolerantnější, podstatně s větším obzorem, než tam vyjížděl.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokonce se umí sám o sebe postarat, protože maminka za ním nestojí, tatínek nedodává penízky a člověk si musí pomáhat sám.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Přesně tak.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou to taková správná studentská školská léta. Kdybychom se ještě vrátily na závěr do Izraele, který jste navštívila pracovně, zajímalo by mě, jestli jste měla čas a chviličku na to zažít tam nějaký turistický postřeh, takovou drobnou tečku, že byste udělala za dnešním vysíláním.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Turistický postřeh. Možná, jestli dovolíte takovou, takový soukromý možná postřeh, já jsem také, a už jsem tady zmiňovala, že kolem Zdi nářku bylo velké množství lidí. Já se přiznám, že jsem ke Zdi nářku šla taky, ovšem nešla jsem si tam postěžovat ani na školský systém, ani na to, že nemáme dostatečné množství finančních prostředků na vzdělání a na výzkum a na vývoj, ale šla jsem tam splnit jedno veliké přání, přání, které bylo staré více než šedesát let. Odnesla jsem tam fotografie jaksi známých, kteří bohužel zemřeli v Osvětimi a v Terezíně a vždycky měli přání se podívat do Jeruzaléma, takže toto přání jsem jim splnila.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je víc než turistický zážitek, to je opravdu zajímavé poslání. Jsem ráda, že jste nás provedla Izraelem. Těším se, že studenti z Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem přivezou nové impulsy do České republiky, no, a doufejme, že i ta situace okolo rasové nesnášenlivosti, o které jsme mluvily, se třeba i tímto trošičku tady u nás změní. Paní Ritschelová, přeji krásný den, krásný týden, který právě začíná. A jsem ráda, že jste nám věnovala svůj čas.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem
--------------------
Já také moc děkuji a přeji všem krásné prázdniny, přeji hodně slunce na čerpání energie a samé lidi, samé dobré lidi kolem vás. Takže v září na slyšenou.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Iva Ritschelová, rektorka Vysoké školy Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem. No, a zítra uslyšíte Karla Bartáka, budeme vysílat Jak to vidí z Bruselu. Dobrý poslech přeje Daniela Brůhová.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Iva Ritschelová
Spustit audio