Přepis pořadu Jak to vidí - 13.10.
Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byla v pondělí 13. října doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)
Jak to vidí Iva Ritschelová
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pěkné pondělí 13. října. Prvním hostem, dnešním hostem Jak to vidí je rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem Iva Ritschelová. Pěkný den.
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Dobré ráno, paní redaktorko, dobré ráno, vážení posluchači.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Mlhou jste se dostala z Ústí bez problémů až do Prahy, to nás velmi těší. Co probereme? Podíváme se zpětně na Femina Film, který proběhl v Ústí nad Labem, paní Iva Ritschelová je jeho patronkou, takže to nesmíme zapomenout tohle téma. Dostaneme se k úloze žen ve sportu, to bylo téma Femina Filmu, ale také ve vědě, protože vy se vědou zabýváte. Samozřejmě se trošičku pozastavíme i u vysokých škol, údajně Česko má stále málo vysokoškoláků. Možná to souvisí s financemi, to nám řekne paní Iva Ritschelová. No, a lesy, to je dnešní téma Českého rozhlasu 2 Praha, k těm se také dostaneme. Vraťme se ovšem k Femina Filmu, který skončil v sobotu?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Ano, skončil v sobotu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Žena ve sportu, to bylo velmi zajímavé téma. Vy jste přijala patronát nad tímto zajímavým festivalem. Byl to druhý ročník ...
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Nikoliv, už to byl čtvrtý ročník. Já jsem patronkou, musím říct, že je mi velkou ctí a velkým potěšením, že jsem byla oslovena a vedle patronky je tam i patrona, kterou je Ester Kočičková, a tak jak jste řekla, to téma toho letošního ročníku bylo žena a sport, a proto taky záštitu nad sportovní částí Femina Filmu převzal předseda Českého olympijského výboru, pan Milan Jirásek. V průběhu toho festivalu měli diváci možnost shlédnout řadu filmů o ženách či jaksi filmů natočených ženami. Měli možnost se setkat i s řadou zajímavých osobností, a to jak z oblasti sportu, tak režisérek, tak scenáristek, takže mohli se tam posluchači setkat s například s Ivetou Hlaváčovou, s Květou Jeriovou-Peckovou a s řadou dalších významných osobností.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Přemýšlím o tom, jestli Femina Film byl založen proto, že ženy mají pocit, že je jim v mnohých oborech věnován malý prostor nebo proč?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Já bych byla velmi nerada, aby Femina Film byl brán jako jakýsi feministický festival či festival, který je organizován jaksi příznivci extrémního feministického hnutí. To jaksi rozhodně, to rozhodně ne. Asi všichni, kdo mě znají, tak vědí, že ani já nejsem příznivcem extrémních feministických hnutí, ale spíš, že fandím všem lidem, kteří pracují. Jde jim o něco, jdou tvrdě za svým cílem, nejde jim jenom o svůj prospěch, a to jsou právě ti lidé, kteří stojí za Femina Filmem v čele s paní ředitelkou Janou Víchovou.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tedy ženy chtějí maličko poukázat na problémy, které mají například ve vědě, kdybychom to spojili, odejdeme od sportu a budeme se věnovat tématům, která jsou vám bližší. Já, když jsem se dívala na to, jak jsou na tom ženy ve vědě, tak bych řekla, že muži vládnou více jak ze dvou třetin téměř. Možná mi to vyvrátíte.
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Tak rozhodně, rozhodně vám to nevyvrátím. Je skutečností, že když se podíváme na strukturu studentů na vysokých školách, tak vlastně vidíme, že v magisterských studijních programech studuje padesát procent chlapců a padesát procent dívek. Když se pak podíváme ještě na strukturu studentů i v doktorských studijních programech, tak ten podíl je tam zhruba stejný, asi čtyřicet pět procent žen a padesát pět procent mužů a najednou se nám vlastně někam ty ženy ztrácí. Když se podíváme na Evropskou unii, tak vlastně ve vědě tam pracuje pouze třicet pět procent jaksi z vědeckých pracovníků jsou ženy, a to je ve veřejném sektoru. Když se podíváme na soukromý sektor, tak ta situace je tam ještě vážnější. Česká republika nebo obecně řekneme Evropská unie přijala v rámci Lisabonské dohody závazek, že ve vědě bude do budoucna vytvořeno nových asi sedm set tisíc pracovních míst pro vědecké pracovníky, a když se ohlédneme zpět na tu statistiku, o které jsem hovořila, tak asi vidíme, jak vysoký podíl žen by to měl být. A otázkou je, jestli se to Evropské unii a jestli se to i České republice podaří toto číslo navýšit. Je otázkou, jakým způsobem ženy motivovat, aby do výzkumu a vývoje šly. Je to otázka možná větší popularizace. Je to otázka možná větší motivace nebo osvěty na vysokých školách.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, kdyby se zjistily ty příčiny, proč ženy nechtějí vplout do těch divokých vod vědy, které jsou tajemné. Možná, že chtějí založit rodinu nebo chtějí tu kariéru jiným způsobem nějak modelovat. Jaký na to máte názor?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Máte, máte rozhodně pravdu. Možná by stálo nad tím se zamyslet, zda takové to rozsáhlejší šetření mezi ženami nerealizovat a nepodívat se na to, co jsou tedy skutečné příčiny. Hovořila jste o zakládání rodiny, ano dneska, když studentka ukončí nejprve bakalářský stupeň, magisterský, potom přejde ještě na doktorské studium, tak že ukončuje studium někdy možná v pětadvaceti, šestadvaceti, sedmadvaceti letech a možná, že už tam ty biologické hodiny začínají trochu tikat.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to jeden z důvodů. Co finance? Začínaly jsme financemi? Jak to vypadá ve finančním ohodnocení, ne jsou tady ženy trošku podhodnoceny nebo myslíte si, že to finanční ohodnocení je spravedlivé?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Tak, jestli je spravedlivé, obecně se domnívám, že v oblasti výzkumu a vývoje to mzdové ohodnocení neodpovídá tomu úsilí a té práci, kterou naši výzkumní a vědečtí pracovníci odvádí. To je jaksi obecně. Nicméně je taky obecně známo, že ve všech oblastech, a to nejenom tedy v oblasti výzkumu a vývoje to platové ocenění žen je poněkud rozdílné od platového ocenění práce mužů.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslí si rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem Iva Ritschelová.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pořadem Jak to vidí vás provází Daniela Brůhová. Její reprízu si můžete poslechnout dnes večer od třiadvaceti hodin a pěti minut, a také ho najdete ve zvukové podobě a nově i jako needitovaný text na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha. Ten přepsaný text najdete ovšem až zítra. S Ivou Ritschelovou se teď podíváme na to, proč má Česko stále málo vysokoškoláků. Podle nové statistiky to opět vyšlo, stejně jak říkám, jaké jsou příčiny podle vás, paní rektorko?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Víte, máme těch vysokoškoláků dost, anebo málo? Můžeme začít statistikou. Když se podíváme, kolik je vysokých škol v České republice. Jestliže v roce 2000 jsme tady měli necelých čtyřicet vysokých škol, tak dneska už je to víc než šedesát. Počet studentů v té poslední dekádě na vysokých školách velmi rychle vzrostl a v tom minulém akademickém roce to bylo něco kolem tři sta čtyřiceti tisíc studentů. Ministerstvo školství ten rychlý nárůst zpočátku financovalo, ale pak se následně zřejmě s ohledem na omezené finanční zdroje a limitované zdroje přistoupilo k omezování meziročního nárůstu počtu studentů. Já, když jsem tady byla minule, tak jsem hovořila o tom a upozorňovala jsem na to, že se snižuje objem finančních prostředků na jednoho studenta. Takže, když se ...
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na vysoké škole teď myslíte?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Ano, pardon. Teď hovořím stále o veřejných vysokých školách. Takže s trochou nadsázky a možná i ironie by se dalo říct, že společnost už vzrůstající počet vysokoškoláků nepotřebuje, protože jinak by nejenom hledala, ale určitě by našla i finanční prostředky na jejich financování a podporovala by jejich další růst, nicméně nevím, jestli to někoho uklidní, nebo ne, ale v této situaci nejsme sami. Měla jsem tady minulý týden kolegy z Ruska z Vladimirské univerzity a návštěva z Vladimiru mně potvrdila, že ta situace je tam obdobná a že se připravuje poměrně rozsáhlá a radikální reforma vysokoškolského vzdělávacího systému.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
V Rusku.
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
V Rusku.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme u těch peněz, ještě u nich chviličku zůstaneme, Národní kontrolní úřad na konci minulého týdne vydal zprávu, ve které ostře kritizuje ministerstvo školství, že peníze, které jsou věnovány vysokým školám na specifický výzkum, jsou užívány například na úklid zeleně a podobně. Jaké máte zkušenosti v Ústí nad Labem.
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Takže asi by bylo nejprve správné říci posluchačům, co to vlastně institucionální prostředky na specifický výzkum, jejichž použití bylo NKÚ kritizováno, co to vlastně je? Ministerstvo školství vlastně přiděluje každý rok jednotlivým veřejným vysokým školám určitý objem finančních prostředků, který vlastně pro tento rok, pro rok 2008, činil jednu miliardu, tak poskytuje tyto finanční prostředky na takzvaný specifický výzkum, což je výzkum, na kterém se podílejí studenti magisterských studijních programů a doktorských studijních programů. Jsou to peníze, které jsou určeny například na přípravu diplomových nebo disertačních prací. Osobní náklady pro akademické pracovníky, kteří participují právě na tom výzkumu spojeném se studenty.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak potom ale takové peníze mohou být deponovány například nejen na úklid zeleně, ale třeba i na opravu výtahu?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
No, víte, pokud ten úklid zeleně byl realizován například v rámci výzkumného projektu, řekněme třeba výzkum na téma Zeleň jako obnovitelný zdroj energie a na tom výzkumu se podíleli studenti zmíněných studijních programů, tak asi náklady by to byly uznatelné. Nicméně já tu kauzu neznám, neznám podrobnosti, takže nechci a nemohu soudit, zda skutečně ty prostředky byly nebo nebyly vynaloženy v rozporu. Nicméně ve školství jsem osm let a z toho šest let jsem strávila jako prorektorka pro vědu a z mého pohledu ta kontrola využití těchto prostředků byla v minulém období ne zcela dostačující. Když to porovnám například s kontrolou nakládání s finančními prostředky z Grantové agentury České republiky nebo resortní výzkum a vývoj, tak si myslím, že to zpřísnění kontroly považuji za správné. Jedná se o veřejné prostředky, prostředky nás všech, takže ta kontrola by měla být skutečně důsledná.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Iva Ritschelová.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Český rozhlas 2 - Praha dnes hostí rektorku Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem Ivu Ritschelovou, no, a dostáváme se k celodennímu tématu a tím je stav našich lesů. My jsme dostali velmi pozitivní zprávu s tím, že vláda chce dbát o to, aby lesy už dále nechátraly a podporuje ozdravný program. Vy to asi sledujete, co si o tom myslíte?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Tak já si myslím jednak, že je to velmi pozitivní zpráva, pozitivní zpráva pro nás pro všechny, nejen pro ochránce přírody, posluchači rozhodně znají situaci, která byla v našich lesích počátkem devadesátých let. Znají situaci, která je tam dnes. Nicméně plán ozdravění českých lesů, který vláda by měla ve středu schválit, je velmi ambiciózní, nicméně aby došlo k potřebným změnám, tak je zapotřebí, aby z toho plánu byla řada věcí jaksi zakotvena do lesního zákona, to znamená, jedna věc je plán na ozdravění, který ještě po schválení nic neřeší a důležité je, aby se skutečně ty změny dostaly do lesního zákona.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je to důležité? Myslíte si, že jinak to nebude plněno?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
V podstatě, pokud se nedostanou ty změny, které, určitě jste již o tom tady hovořili, nicméně já bych připomněla například, že by mělo docházet k omezení kácení, to znamená, víc by se měly těžit stromy jen po malých skupinkách, měla by se změnit struktura těch vysazovaných stromků, to znamená sázet více listnáčů a méně, méně jehličnanů. Týkají se některé změny i zvěři v lesích, a tak dále, tak pokud by skutečně se mělo od plánu přejít k realitě, tak to, co jsem řekla, je zapotřebí, aby se to dostalo do zákona bez toho, aniž by to bylo v zákoně, je to jenom krásný a velkolepý plán.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Krásný a velkolepý plán, snad bude ve středu schválen. A doufejme, že ty bude dotažen až do konce a dostane se do lesního zákona, o kterém jste hovořila a dočkáme se zdravějších lesů, ale kdy, paní Ritschelová? Jak dlouho takový les potřebuje na to, aby, aby byl zdravější? Třicet let? Dvacet let?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Tak tadyhle to, to je velmi složitá otázka, protože samozřejmě to záleží na celé řadě aspektů a vzhledem k tomu, že teď nehovoříme o, řekněme, konkrétní lokalitě, ale hovoříme o lesích obecně, tak já bych se obávala tady jakoukoliv predikci jaksi vyslovovat.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá. Tak od lesů přejděme k obyčejnému životu, vy jste mi říkala, že jste minulý týden měla velmi zajímavé setkání. Takovou obyčejnou lidskou zkušenost. Podělíte se s posluchači Českého rozhlasu 2 Praha?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Tak určitě se podělím a velmi ráda, i když musím říct, že nejsem si jistá, jestli to, co nyní řeknu, budou všichni posluchači vnímat pozitivně nebo někteří to budou vnímat negativně, ale to je již na každém posluchači. Já musím říct, že v poslední době mám stále častěji nepříjemný pocit a byla bych moc ráda, kdybych se mýlila, že z našeho života se vytrácí úcta člověka k člověku a úcta a obdiv k vykonané práci a že čím dál tím víc je zatěžko někomu říct to prosté prosím, děkuji, a tak se ptám sebe a ptám se svých přátel, jestli je to skutečně tak a jestli je to to, co chceme, a to, co si přejeme. A jak jste zmínila, já jsem měla v minulém týdnu tu čest se potkat se dvěma osobnostmi, panem Václavem Havlem a paní Naděždou Kavalírovou a ačkoliv to byla setkání relativně krátká, tak přece jenom jsem při nich nabyla dojmu, že se mýlím, že pořád je mezi námi hodně lidí, kterým nejde jenom o vlastní prospěch a nejde jim o vlastní zisk, ale jde jim o druhé lidi, jde jim o společnost a o její budoucnost, a tak mi dovolte, abych vyslovila takové neskromné přání. Snažme se udělat a udělejme všechno pro to, aby tito slušní lidé byli více vidět, aby se čestní lidé více dostávali do veřejného života a tam byli také vyslyšeni.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tím by se zlepšil život nás všech, myslíte?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Zcela jistě.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Zjednodušil?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Nevím, jestli zjednodušil, ale ...
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale zlepšil.
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
... zcela jistě by dosáhl nové kvalitativní úrovně.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme začínaly naše povídání Femina Filmem, který skončil v Ústí nad Labem v sobotu. Vy jste jeho patronkou. Zajímalo by mě, jestli jste nějaký film vůbec měla čas shlédnout a jestli byste nám ho třeba doporučila?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Tak, paní redaktorko, já se musím přiznat, že žádný film jsem bohužel neviděla, nicméně shlédla jsem jinou akci, naše univerzita se na organizaci tohoto Femina Filmu podílí nejenom organizačně, ale máme tam i svoje aktivity, a to zejména fakulta umění a designu a jedna z akcí Femina Filmu byla i módní přehlídka v našem divadle. Ta přehlídka vlastně představovala práci studentů fakulty umění a designu, jejich práce a modely, které tam byly vystavovány, tak byly prezentovány modelkami, takže například paní Hanychovou a podobně.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Modelky zajímavých jmen prezentovaly ...
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Přesně tak.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
... studentské práce. To je velká podpora, řekla bych, těch idejí studentů, idejí, které se stávají hmotnými.
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Určitě. A bylo zajímavé, že když skončila ta módní přehlídka, tak se mě několik lidí ptalo, jestli bych ty modely nosila. Takže já jsem na to odpověděla, několik modelů ano, bych si oblékla hned, několik modelů po úpravách. Některé modely byly pro mě příliš extravagantní, ale vzápětí jsem dodala, ale to není problém těch modelů, to je problém můj.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je problém toho, co si rektorka může dovolit vzít na sebe, aby nebudila až možná pohoršení, by se dalo říct, je to, je to vůbec možné, abyste jako rektorka budila pohoršení oděvem?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Tak nevím, jestli ...
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Extravagantním modelem krásným?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
... nevím, jestli, jestli zrovna extravagantním oděvem, ale myslím si, že pohoršení může budit kdokoliv, to znamená i rektorka.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste moc hezky mluvila o vašich setkáních v Václavem Havlem a Naděždou Kavalírovou. Říkala jste, že bychom se měli všichni snažit o to, aby ten svět, ve kterém se málo zdravíme, málo si děkujeme, aby se proměnila opět tahle slova a nejen ta slova, ale i ty vztahy, které jsou za těmi slovy, aby se více objevovaly v tom běžném životě, aby člověk byl spokojenější, a to je možná ten protipól toho pohoršení, o kterém jsem teď hovořila.
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Víte, když řeknete: Chceme, aby se tento svět, aby se změnil, aby mezi námi bylo stále více lidí, kterým nejde o ten vlastní prospěch a zisk, tak tím se dostáváme vlastně zase zpátky k tématu, které tady dneska zaznělo. Téma vzdělávání, výchova, vzdělávací soustava, rozvoj vzdělávací soustavy.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy se setkáváte se studenty, s mládím, s lidmi, kteří teprve vstupují se svými ideály do života. Načerpáváte od nich energii, inspiraci?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Zcela jistě. Asi když se zeptáte každého učitele ať na základní, střední, anebo vysoké škole, tak vám řekne, že spolupráce s mladými lidmi vlastně je něco tak nesmírně pozitivního. Vy přijdete na přednášku a odcházíte jakoby nabita energií.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenomže říká se, že to mládí, to už není jako to bývalo, když my jsme byli mladí, že ti mladí lidé jsou nevychovaní a příliš rozevlátí, a tak dále. Potvrdila byste to? Anebo je to jenom pocit stárnoucího člověka?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Moje babička i můj dědeček byli učitelé. A já si pamatuju, když říkávali: Ta dnešní generace, to už není to, co jsme bývali my. Věřím tomu, že naše děti, až dospějí, tak budou o svých dětech říkat, ne, to už není ta generace, jako jsme byli my.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že je nevyhnutelné, abychom tuto zkušenost udělali stejně jako naše rodiče a prarodiče?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Přesně tak.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to říká Iva Ritschelová, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem, v pořadu Jak to vidí. Jeho reprízu můžete slyšet dnes večer od třiadvaceti hodin a pěti minut a všechny pořady Jak to vidí najdete ve zvukové podobě a nově i jako text na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Ritschelová, je čas se zvolna rozloučit. Pondělí 13.října je pro vás velmi nabitým pracovním dnem? Co vás čeká?
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Tak musím se přiznat, že dnes toho mám poměrně hodně, nějaká jednání ještě tady v Praze, potom jedu zpátky do Ústí, kde mám přednášku, zasedání redakční rady našeho univerzitního zpravodaje, setkání se zahraniční návštěvou, takže až do večera mám práce dost.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ať se vám dnešní den podaří a těším se, že se uslyšíme zase za měsíc.
Iva RITSCHELOVÁ
--------------------
Takže já taky děkuji a přeji krásný den vám i našim posluchačům. Na shledanou.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Iva Ritschelová, příjemný poslech přeje i Daniela Brůhová.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.