Přepis pořadu Jak to vidí - 11.5.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pěkné pondělní dopoledne, je 11. května, zdraví vás Daniela Brůhová. Doufám, že ve studiu Českého rozhlasu v Ústí nad Labem mě slyší i rektorka Vysoké školy v Ústí nad Labem, paní Iva Ritschelová. Dobrý den.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Dobré ráno, paní redaktorko, hezké dobré ráno ze severu Čech, i všem posluchačům.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Mám radost, že všechno funguje, musím se zeptat hned na začátku, tady v Praze lije doslova jako z konve. Co v Ústí nad Labem?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak tady na tom jsme úplně stejně, ošklivě, zamračeno a déšť.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
My budeme společně dnes trošku v Jak to vidí cestovat, podíváme se na Ural a na Sibiř a také do Vietnamu. Dozvíme se, jak se člověk ve Vietnamu domluví, tedy člověk z České republiky, protože vy jste poslední měsíc cestovala po těchto zemích, ale než se tam vydáme, tak v posledním Jak to vidí jste slibovala, že posluchače budete informovat o tom, jak vypadají výsledky jednání vlády o kampusu studentů vysokoškolských v Ústí nad Labem. Je něco nového, paní rektorko?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Určitě je něco nového a já musím říct, že o výstavbě vlastně univerzitního kampusu jsem posluchače informovala několikrát, vždycky jsem říkala, rozhodnutí ještě nebylo přijato, nebo jednání byla odložena a tak dále. A já jsem strašně moc ráda, že mohu teď říci, že vláda je tedy, jaksi bývalá vláda, schválila finanční podporu další etapy výstavby univerzitního kampusu a v rámci této etapy bude vybudováno multifunkční univerzitní centrum, to znamená, celouniverzitní knihovna a vlastně jsme jednou z posledních univerzit, která ještě neměl celouniverzitní knihovnu, dále budou vybudovány auly, velkokapacitní přednáškové sály, centrum informatiky, administrativní zázemí a tak dále. A já bych ráda v téhle chvíli řekla, že sice s velkým zpožděním, ale přece jenom ukázala naše, dnes již teda bývalá vláda, že si je vědoma faktu, že bez podpory vzdělanosti nelze očekávat rozvoj, dnes bohužel tedy nejzaostalejšího regionu České republiky. A já musím říct, že podporu univerzity přijal region velmi pozitivně, nejen tedy univerzita, pracovníci na univerzitě, studenti, ale celý region.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže studenti, kteří budou studovat na severu Čech, mají naději, že brzy budou mít krásnou knihovnu a také důstojné prostředí, ve kterém mohou studovat, protože teď chudáci jezdí po celém Ústí nad Labem, aby studovali, bydleli jinde a cestují velice mnoho.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Přesně tak.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsem ráda, že to dobře dopadlo, my jsme vám to přáli, drželi jsme palce. Ale teď se pojďme podívat na vaše návštěvy. Mě by zajímala ta návštěva Ruska, vy jste byla na Urale a na Sibiři, to je, myslím, takový region, který moc nenavštěvují lidé tady ze střední Evropy a o kterém v současné době zase až tolik nevíme, vy jste tam asi jela navštěvovat univerzity?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Ano, přesně tak. Vlastně navštívila jsem několik, několik univerzit, kdy jsme diskutovali o možnostech spolupráce v oblasti mobility, výměny akademických pracovníků, výměny, výměny studentů, hovořili jsme ale také o přípravě společných studijní programů, o přípravě společných vědeckých projektů a grantů. Z mého pohledu teda to byla velmi namáhavá cesta, zejména z pohledu logistiky a časových posunů v jednotlivých navštívených místech, ono přece jenom Jekatěrinburg, Krasnoyarsk, to jsou města, kde přeci jenom ten časový posun je dost výrazný, ale z mého pohledu to byla taky jedna z nejpřínosnějších a nejzajímavějších cest. A já bych ráda v tomto ohledu tady na tom místě chtěla poděkovat mému kolegovi, panu profesoru Petru Loudovi, děkanovi Strojní fakulty Technické univerzity v Liberci, který byl ochoten se se mnou o své kontakty a aktivity podělit, protože Technická univerzita v Liberci v tomto regionu už několik let působí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi, jaká úroveň těch univerzit třeba na Urale nebo na Sibiři je?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak úroveň těch univerzit je velmi, velmi vysoká a to nejenom, co se týká jaksi personálního zabezpečení, ale zejména i toho technického, technického vybavení, musím říct, že velmi překvapivě a možná velmi překvapivě v komparaci s některými našimi univerzitami a naši z toho nevyjímám, univerzitu v Ústí nad Labem, že technické vybavení je tam i na, ať už srovnatelné nebo i vyšší, vyšší úrovni.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže přece jen máme se co učit ještě nebo je co předávat?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Já si myslím, že v akademickém světě je vždycky cosi předávat, ať z jedné, anebo ze druhé strany. Nicméně, jestli bych mohla se tedy vrátit k těm konkrétním místům, které jsem navštívila, já bych řekla, že tu vlastně část, kdy jsme cestovali po Rusku, takže s trochou nadsázky bychom mohli nazvat po stopách československých legionářů, protože jsme vlastně navštívili dvě města na Transsibiřské magistrále, kterými našimi bratři legionáři projížděli a tím prvním městem, tou první naší zastávkou byl Jekatěrinburg. Možná ...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní profesorko, já ještě vás zastavím, vy jste říkala, že tam byl velký časový posun, nikdy jsem tam nebyla, jaký je tam časový posun?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Takže v Jekatěrinburgu, což byla ta první zastávka, tak tam byl pět hodin, pět hodin dopředu. Dvě hodiny jsou Moskva a plus potom tři hodiny do Jekatěrinburgu. A možná pro naše posluchače, někteří znají spíše Jekatěrinburg pod názvem Sverdlovs, tak jaksi se město jmenovalo dříve, nicméně potom bylo zpět přejmenováno na Jekatěrinburg, to znamená, zpětně dostalo své jméno, které dostalo jaksi po manželce Petra I. Velikého po Kateřině I. A v podstatě je to město, které je na hranici Evropy a Asie, už je tedy v Asii, je od Moskvy vzdáleno asi tisíc sedm set kilometrů, takže všichni asi si dovedou představit, jaký je vztah místních obyvatel k těm takzvaným, jak oni tomu říkají, k Moskvičům. Jinak Jekatěrinburg je jedno takových z největších průmyslových center Ruska, je tam energetika, hutnictví, těžké strojírenství, možná, že pamětníci si budou pamatovat na podnik, který se jmenoval Ural Maš, a ten stále patří tedy mezi největší, největší podniky. A když se někdo bude podivovat nad tím, proč průmyslové centrum vlastně až za Uralem, tak v podstatě ten rozvoj toho průmyslu byl hodně spojen i s 2. světovou válkou, kdy podniky byly z té centrální evropské části odváženy do bezpečí dál na Východ.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste na začátku zmiňovala, že jste tak trošku cestovali i po stopách československých legionářů v Jekatěrinburgu, jakou zanechali stopu?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
No, Jekatěrinburg, tam se vlastně dostal ještě, jenom abych se vrátila, proč vlastně tam tudy českoslovenští legionáři šli, protože vlastně legionáři se nejprve podíleli na porážce Rakouska-Uherska, to byla bitva u Zborova, a poté, když se chtěli vrátit domů, tak už nemohli jít cestou na Západ kvůli jaksi revoluci v Rusku a museli jít tedy na Východ po Transsibiřské magistrále, kdy se přesouvali do Vladivostoku, odkud se potom vraceli téměř kolem celého světa domů. A těch míst, které připomínají padlé československé legionáře, není na trase magistrály mnoho a já bych proto ráda tady zmínila a velmi vysoce ocenila počin pana generálního konzula České republiky v Jekatěrinburgu, pana Miroslava Raneše a jeho kolegu, kteří dokázali vystavět skutečně krásný a důstojný pomník padlým legionářům. A zároveň tam také uspořádali výstavu, která měla připomenout osudy těch desetitisíců Čechoslováků v Rusku. Já jsem ten památník viděla nebo ten pomník jsem viděla, je uprostřed hřbitova v Jekatěrinburgu a skutečně je to velmi, velmi důstojná reprezentace.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte sama osobní vztah k legionářům českým, byl někdo z vaší rodiny legionářem například?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Ano, vztah mám, legionářem byl můj dědeček, který skutečně prošel celou tu trasu po Transsibiřské magistrále, dostal se do Vladivostoku a potom se vrátil zpět domů, takže to byl jeden z těch šťastných, kteří v Rusku nezůstali a vrátili se domů.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Šťastně doputoval. Měla jste možnost někdy třeba slyšet jeho vzpomínky?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Měla a musím říct, že jsem s ním poměrně často o tom hovořila a kromě jiného také dědeček nám také zanechal svůj deník, kde líčí, bohužel je to jenom tedy jedna část z té celé anabáze, je to vlastně od roku 1919 do roku 1920 a líčí tam vlastně jednotlivé, jednotlivé dny a líčí tam strasti, ale i některé, řekněme, příjemné stránky toho celého putování.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tedy vy jste navštívila místo, kterým procházel váš dědeček, skoro bychom mohli říci před sto lety ...

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Před devadesáti.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, devadesáti, to už je jenom maličko do té stovky. Možná, že jste měla nějaké představy, se kterými jste tam jela a přeci jen ta realita vás nějakým způsobem zaskočila nebo překvapila?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Takhle, já musím v prvé řadě říct, že samozřejmě na tu cestu jsme jeli zejména proto, abychom navazovali kontakty s univerzitami, toto to byla jaksi taková vedlejší, vedlejší záležitost, takže ty představy, když bych měla říct, se kterými jsem tam jela, tak měla jsem představu, že skutečně navážeme dobrou spolupráci alespoň s několika univerzitami, což se nakonec skutečně podařilo, v té první zastávce Jekatěrinburg, tak tam jsme navázali velmi dobrou spolupráci s Uralskou státní technickou univerzitou a s Uralskou státní univerzitou lesnickou. Takže tam ty kontakty, myslím si, že jsou již teď velmi dobré a dohodli jsme se na celé řadě projektů, na kterých bychom chtěli společně participovat, takže to byla část, která se týkala té první zastávky v Jekatěrinburgu, ale vlastně tou druhou zastávkou, to byl Krasnoyarsk, jestliže Jekatěrinburg se říká, že je neoficiální hlavní město Uralu, tak o Krasnoyarsku se říká, že je srdcem či hlavním městem Sibiře. A je to velmi krásné a velmi zajímavé město, které je rozložené na obou stranách, nádherné a důstojné řeky Jeniseje, je to také průmyslové město, ohromný strategický význam, má ohromný tedy průmyslový potenciál a protože to byl jeden z takových, v té době se to říkalo, takzvaný /nesrozumitelné/, tak vlastně tam nebyli žádní cizinci, žádný turistický ruch a teprve teď se to postupně všechno rozvíjí. Já jsem měla možnost navštívit a ukázali nám kolegové z univerzity i krasnoyarskou vodní elektrárnu a musím říct, že je to ohromné dílo se svým výkonem vlastně šest tisíc megawatt, je to pátá největší vodní elektrárna na světě a druhá největší v Rusku a když člověk stojí pod tou hrází, anebo i na hrázi nebo uvnitř hráze toho kolosu, tak si vlastně uvědomuje, co to znamená vlastně ten strategický, ten strategický cíl. A byl to vlastně, je to město, které bylo další zastávkou československých legionářů. Já jsem se snažila zjistit v muzeu, jestli existují nějaké dokumenty, které připomíná jejich pobyt, ale musím říct, že jsem byla trochu zklamána, protože mi byla ukázána tabulka se jmény prezentovaná jako soupis československých legionářů, ale podle uvedených jmen to byl zřejmě seznam jenom maďarských vojáků.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže stopa v muzeu po československých legionářích, v muzeu v Krasnoyarsku nezůstala, žádný pomník, nic takového, tam nikdo z České republiky nevybudoval. Já nevím, jestli se slyšíme. Halo, halo. Možná, že spojení s Ústí nad Labem zmizelo ..., už se slyšíme ...

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Teď vás slyším, nevím, do jaké míry bylo slyšet, bylo slyšet mě.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, vůbec jsem vás neslyšela.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Takže, jestli, já jsem tady zmiňovala, že jsem navštívila druhou vlastně největší vodní elektrárnu v Rusku a pátou největší na světě, krasnoyarskou vodní elektrárnu a hovořila jsem o tom, že skutečně je to ohromný, ohromný gigant, kdy člověk, když stojí u ní, tak si uvědomuje, co to vlastně znamená ten strategický cíl. A pak jsem se vrátila zpátky ještě k československým legionářům, kdy jsem říkala, že jsem v muzeu chtěla dohledat nějaké dokumenty, které připomíná jejich pobyt, ale i když bylo řečeno, že ano, že tam nějaké dokumenty jsou, tak vlastně mi byla ukázána tabulka se jmény, která byla prezentována jako soupis československých legionářů, ale podle jmen bych to odhadovala, že to byl seznam zřejmě maďarských vojáků.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A v Krasnoyarsku navázali jste kontakty s univerzitou?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Navázali jsme, navázali jsme kontakty se státní sibiřskou univerzitou a přijetí tam bylo velmi příjemné, velmi srdečné, ovšem jako všude, a dohodli jsme se na konkrétních dvou projektech, na kterých budeme spolupracovat a které se týkají spolupráce v oblasti přírodních věd a ochrany životního prostředí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To říká rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, paní Iva Ritschelová.
Upozorňuji, že všechny pořady Jak to vidí najdete ve zvukové podobě a také jako needitovaný text na webových stránkách naší stanice www.rozhlas.cz/praha. A pokud si chcete poslechnout reprízu, tak dnes večer od třiadvaceti hodin a pěti minut uslyšíte Ivu Ritschelovou, jak vypráví nejen o své cestě na Ural a na Sibiř, ale také do Vietnamu, protože vy jste téměř rovnou z Ruska odjížděla do Vietnamu, to musela být velmi, muselo být velmi zajímavé porovnání?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak samozřejmě, je to zcela, je to zcela jiná země, ale jedno mají společné, opět překrásná země a překrásní a příjemní a milí a usměvaví lidé. Ten, takový ten velký rozdíl, který byl zřejmý, když, jestliže z Krasnoyarsku jsme vlastně přelétali do Moskvy a potom, potom do Hanoje, tak v Krasnoyarsku, když se podíváte na hustotu obyvatel, tak tam je to zhruba jedna celá dva obyvatele na kilometr čtvereční, kdežto ve Vietnamu je to sto čtyřicet obyvatel na kilometr čtvereční, takže už jenom, co se týká hustoty obyvatel, tak to jsou dva naprosto neporovnatelné, neporovnatelné světy.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem říkala, že se vás musím zeptat, jestli se český turista nebo český občan domluví ve Vietnamu nejen anglicky, ale třeba i česky?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
No, musím říct, že jsem byla velmi pozitivně, velmi pozitivně překvapena, protože možná, že se budete divit, ale spíše než angličtinu jsme používali češtinu, anebo ruštinu, protože celá řada akademických pracovníků, kteří pracují dnes na univerzitách, tak studovali v bývalém Československu nebo studovali v Rusku, prostě ve východní, ve východní Evropě, takže bylo to velmi příjemné, jsou tam i studenti, kteří již dnes učí česky, takže při besedách s nimi jsme zásadně používali jenom češtinu.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je velmi zajímavé, jaká města jste navštívili ve Vietnamu?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak my jsme přiletěli do Hanoje, tam jsme strávili jenom jaksi několik hodin, ale už jenom ty stačily na to, aby člověk nasál tu vynikající atmosféru a rozhodně se chtěl vrátit a z Hanoje jsme přelétali do naší vlastně finální destinace, kterou bylo město Ňa-čang, které je na jihu Vietnamu, tam jsme přiletěli na letiště, které je zhruba, odhadla bych, třicet kilometrů od města, a to letiště je zajímavé tím, že vlastně bylo americkou základnou leteckých sil v průběhu války ve Vietnamu, jinak Ňa-čang je nádherné pobřežní město, vlastně ten záliv, kde se nachází, Ňačanský záliv, tak ten patří mezi dvacet devět nejkrásnějších zálivů na světě, má ohromný turistický potenciál a já věřím a moc bych to těm lidem přála, i velkou budoucnost před sebou. Tam, když jsme měli možnost procházet, procházet městem nebo projíždět městem, tak těch možností, pokud by se někdo rozhodl strávit dovolenou v té oblasti, je neuvěřitelně mnoho, ať už je to potápění s profesionály, jsou tam překrásné korálové útesy, nebo katamarány, kdo na takovéhle věci není, tak jsou tam překrásné bahenní lázně, nebo si můžete najmout rikšu a projet si město a vlastně uvidíte od takových těch nejluxusnějších čtvrtí přes obchodní čtvrtě, uvidíte ale i slamy těch nejchudších. A když chcete projet se za město a máte taky ale dost odvahy, tak si můžete půjčit všudypřítomný malý motocykl, kterých je tam, to nejsou stovky, to jsou tisíce a desetitisíce, na kterých jaksi obyvatelé jezdí, protože ví, že pokud by všichni vytáhli auto, tak v podstatě doprava je tam neřešitelná.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste říkala, že když jste do Vietnamu přijela, do Hanoje, takže vás ta atmosféra uchvátila, co vás tak zaujalo?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Je to, já se musím přiznat, že v těchto oblastech jsem byla poprvé a znovu musím zopakovat, zejména mě uchvátili lidi. Všude je nesmírně, nesmírná vstřícnost, velmi příjemní, když člověk potřebuje poradit, pomoc, okamžitě se nabídnou, nabídnou s pomocí, no, a samozřejmě, co mě ještě uchvátilo, tak to je vietnamská kuchyň, já musím říct, že poté, co jaksi jsem ji ochutnala, tak musím říct, že i z těch kuchyní, co zatím znám, tak ji považuji za jednu z mála nejlepších, velmi lehká jídla, mořské plody, různé bylinky, zelené trávy, rýže, rýžový papír, rýžové nudle, ohromné množství čerstvého ovoce, které vlastně si dneska můžeme koupit i u nás, ale ta chuť je naprosto, naprosto odlišná.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to jsou velmi zajímavé postřehy. Kdybychom se podívali na ten pracovní cíl vaší cesty, tak jak dopadl?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak ten dopadl také velmi dobře, město Ňa-čang je domovem nejenom pro tu univerzitu vysokoškolskou instituci, se kterou my jsme nejvíce jednali a to je ňačanská univerzita, ale je tam i celá řada dalších vysokých škol či /nesrozumitelné/ námořní akademie, letecká akademie, pedagogická škola, umělecká škola, je tam i Oceánografický ústav a tak dále, takže je to město, které je ideálním propojením vzdělanosti, kultury a nádherné přírody, ale, a to je to velké ale, když jsem řekla nádherné přírody, ano, ale ta ochrana životního prostředí tam velmi pokulhává, ale to je právě ta oblast, o které jsme tam, zejména jednali, příprava nových studijních programů zaměřených na ochranu životního prostředí, na problematiku vodního hospodářství, odpadového hospodářství, dále jsme diskutovali a zřejmě v nejbližší době by mělo přijet několik pedagogů z ňačanské univerzity k nám do Ústí nad Labem, kde absolvují svá doktorská studia, aby mohli jaksi výuku přírodovědecky a enviromentálně zaměřených studijních programů implementovat i na své škole.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste dnes mluvila o velmi zajímavých téměř exotických místech, kde by měla probíhat výměna studentů, mluvila jste o Jekatěrinburgu, Krasnoyarsku, o městě Ňa-čang ve Vietnamu. Myslíte si, že čeští studenti budou mít zájem podívat se do takto exotických pro ně asi málo známých destinací?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Určitě, když se podíváme na vývoj mobility studentů, já teď budu hovořit o ústecké univerzitě, ale jsem si jistá, že je to obdobné na ostatních univerzitách také, tak jestliže byl velký zájem o univerzity v západní Evropě na počátku jaksi devadesátých let ještě, tak dnes už studenti, už to znají, jak to tam vypadá, takže teď stále větší zájem je o východní Evropu stále více studentů, chce jezdit, ať už do Ruska nebo do zemí bývalého Sovětského svazu a jsem si jistá, že i Vietnam bude pro ně velmi zajímavou destinací.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže naděje, že ta výměna bude probíhat velmi intenzivně, tady je. Možná nějaký poslední postřeh na závěr z cest. Mě velmi zaujalo, že jste říkala, že všude jste byli přijati s otevřenou náručí a velmi příjemně, to je, myslím, moc hezká zkušenost z cestování, ale možná nějaká, nějaký turistický postřeh, měla by jste, paní Ritschelová?

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Turistický postřeh, tak snad jenom, snad jenom doporučení, aby se lidé nebáli a zvolili si místo své dovolené v některé z takovýchto netradičních oblastí, ať už je to Sibiř, ať už je to Ural, anebo ať je to Vietnam, nebojte se, všude je velmi krásně, jsou to velmi zajímavá, velmi zajímavá místa s tím, co jsem tady zmínila již několikrát, s překrásnými, příjemnými a usměvavými lidmi. A vždycky je příjemné být v takovéhle společnosti.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dnešní Jak to vidí cestovalo s rektorkou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Ivou Ritschelovou po exotických destinacích jako je Ural, Sibiř, anebo Vietnam. Děkuji vám a přeji krásný týden.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Takže já přeji vám i posluchačům příjemný vstup do nového týdne. Na shledanou.

Iva RITSCHELOVÁ, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Na shledanou.