Přepis pořadu - 26.5.

moderátor
--------------------
Dohled nad nebankovními poskytovali půjček a úvěrů domácnostem by se měl zpřísnit. Mohlo by se tím předejít množství případů předlužení, exekucí a osobních bankrotů. To vyplynulo z konference o odpovědném zadlužování konané nedávno v Praze. No, a to je také téma, kterým se budeme dnes zabývat. Ve studiu vítám magistru Kristýnu Sopouchovou z advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková, vítejte, dobrý den.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Dobrý den.

moderátor
--------------------
Ono se předpokládá, že více než pětina postižených právě předlužením má měsíční příjem do 10 000 korun. Jak je možné, že člověk s takto nízkým příjmem vůbec dostane úvěr, co myslíte?

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Já se domnívám, že tato situace je typická právě pro nebankovní instituce, které nabízejí půjčky právě těm, kteří na ně z jakýchkoliv důvodů běžně nedosáhnou a jistě každý z nás zná taková ta běžná lákadla těchto institucí, kterými je, kterými jsou slogany jako půjčka rychle, levně, bez doložení příjmů, bez zajištění a podobně. A tohle je tedy právě ten důsledek, důsledkem právě tady toho jsou ty situace, kdy skutečně úvěr získá i osoba, která potom není schopna ho ze svých příjmů ho reálně splácet.

moderátor
--------------------
My se dostaneme k té problematice hlouběji, řekněme, tak teď tady máme, jak je zvykem v tomto pořadu zase příklad ze života. Producent strunných hudebních nástrojů, firma Strunal v Lubech na Chebsku se kvůli hospodářské krizi potýká s problémy. Ty největší postihly podnik začátkem roku. Zákazníci, kteří odebrali zboží na vánoční trh potom neprodali všechny nástroje a firmě tak pokleslo zakázkové krytí asi o 30 - 40%. Z toho důvodu museli všichni zaměstnanci zůstat zhruba měsíc na nuceném volnu za 60% průměrné mzdy. Další dopoví Andrea Štromajerová.

Andrea ŠTROMAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Už v roce 2007 a 2008 Strunal prošel personálním auditem, při kterém z 230 zaměstnanců zůstalo v podniku jen asi 180, uvedla generální ředitelka Ivana Stolařová.

Ivana STOLAŘOVÁ, generální ředitelka firmy Strunal
--------------------
Takže tam docházelo ke kumulaci funkcí a někteří lidé byli propuštěni pro nadbytečnost. Samozřejmě došlo i na propouštění z mé strany, kdy tady byli i někteří zaměstnanci, kteří vyráběli nekvalitně, anebo nějakým způsobem neměli snahu svoji pracovní aktivitu zlepšit a potom to samozřejmě byli zaměstnanci, kteří dovršili důchodový věk a se kterými jsme se rozloučili právě z toho důvodu vysokého věku.

Andrea ŠTROMAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Ještě ale v letošním roce několik zaměstnanců z firmy odešlo.

Ivana STOLAŘOVÁ, generální ředitelka firmy Strunal
--------------------
Nejednalo se o propouštění v pravém slova smyslu. Jednalo se o ukončení pracovních poměrů s lidmi, kteří u nás pracovali při důchodu, anebo dovršili důchodového věku. V současné době u nás pracuje 160 - 170 zaměstnanců.

Andrea ŠTROMAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Změna zasáhla také celý výrobní program. Z něj v loňském roce vypadla produkce levnějších školních nástrojů a definitivně také skončila výroba pouzder a povlaků.

Ivana STOLAŘOVÁ, generální ředitelka firmy Strunal
--------------------
Protože když nastoupila na trh asijská konkurence, tak my jsme se rozhodli, že s ní bojovat nebudeme v žádném případě, protože je to neefektivní pro nás a zaměřili jsme se na výrobu střední třídy nástrojů a vyšší třídy nástrojů. Strunné hudební nástroje jako mandolíny a banja jsme bohužel museli odříznout už v minulosti, protože jsme nenašli dostatečnou poptávkou po těchto typech nástrojů. A šití povlaků, tam bohužel s nástupem asijské konkurence se nedalo cenově konkurovat a tato dílna byla uzavřena také. V současné době všechny ostatní strunné nástroje, které jsou u nás vyráběny, tak ty provozy běží a zůstanou v provozu. Neplánujeme žádný z těchto provozů omezovat.

Andrea ŠTROMAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Společnost Strunal téměř 90% produkce exportuje. Strategickým partnerem v minulosti byly Spojené státy americké. Ty jsou ale důsledkem krize teď v útlumu. Nejvíce nástrojů pak putuje do Ruska.

Ivana STOLAŘOVÁ, generální ředitelka firmy Strunal
--------------------
Trh číslo 1 pro nás je Ruská federace, potom dále exportujeme nejvíce smyčcových nástrojů do Kanady a do Mexika a v neposlední řadě je to i Japonsko.

moderátor
--------------------
Podle vedení podniku by k dalšímu propouštění zaměstnanců do konce letošního roku dojít nemělo. K celkovému zlepšení zakázkové situace by mohlo dojít už na podzim s nástupem hudebních škol. Tak to byl příběh ze života, ono to nucené volno za 60% průměrné mzdy, jak jsme o tom slyšeli, to možná je ještě to menší zlo. Co myslíte?

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
No tak, jistě v případě, tedy že se společnost dostane do nějakých obtíží, tak tohle je řešení, které je, řekněme přechodné a pro zaměstnance je to vždycky výhodnější než tedy to řešení, které vede k naprosté likvidaci společnosti a také k ukončení, ukončení pracovních poměrů a tedy naprosté ztrátě příjmů pro rodinu nebo pro živitele rodiny.

moderátor
--------------------
Když už ale potom k tomu dojde, je otázka jak to řešit. Určitě ne ukvapeně půjčkou, jak už jsme naznačili a my o tom budeme mluvit zase po další písničce. Připomeneme i to, že nebankovní poskytovatelé většinou nemají zájem na tom, aby se snažili s klientem ve finanční tísni dohadovat změnu nebo odložení splátek, ale hned vyžadují uhrazení sankcí. Totiž profitují z pokut, penále a vysokých poplatků.

moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha, Ztráty a naděje. Dnes s magistrou Kristýnou Sopouchovou z advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková. To, že půjčky od nebankovních subjektů bývají nevýhodné, už začíná být asi obecně známo, ale od kdy to může být trestné?

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Tak, skutečně není žádným tajemstvím, že nabídky nebankovních subjektů v oblasti půjček a úvěrů nepatří mezi nejvýhodnější. Nicméně tato skutečnost sama o sobě nedělá tento druh podnikání trestným. Český právní řád nestanoví žádnou horní hranici úroků ani poplatků souvisejících s poskytováním půjček, jejichž překročení by bez dalšího mohlo vést k neplatnosti smluv nebo k trestní, nebo by mohlo zakládat trestní odpovědnost na straně toho, kdo peníze půjčuje. Hranice, kterou v této oblasti stanoví občanský zákoník je rozpor s dobrými mravy, tedy teprve v okamžiku, kdy sjednaná výše odměny a na poskytnuté peníze je v rozporu s dobrými mravy, je smlouva neplatná, což ovšem to rozhodování vždy přísluší soudu. Není možné tu hranici nějak obecně stanovit. K tomu, aby se jednalo o trestný čin, tedy o lichvu, opět není rozhodující absolutní výše úroků, ale skutečnost, že ten, kdo si peníze půjčuje je v tísni, je rozumově slabý nebo případně rozrušený. Ten kdo peníze poskytuje této skutečnosti zneužije a dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, které je v hrubém nepoměru k tomu vzájemnému protiplnění.

moderátor
--------------------
Ono by možná mohlo být zajímavé, jak se třeba prokazuje ta rozumová slabost, ale to je zase jiné téma. Máte k tomu ještě nějaký konkrét?

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Jenom bych chtěla říct, že skutečně z toho plyne, že ani sjednání úroku, který může být tedy na první pohled vnímán jako už nepřijatelný není samo o sobě tedy trestným činem.

moderátor
--------------------
Jinými slovy to posuzování je opravdu asi obtížné. Může vůbec stát, a to je spíš taková psychologická, chtěl jsem říct filozofická otázka, v demokratické společnosti nařídit regulaci takových půjček? Jak byste na takovou otázku odpověděla?

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Já se domnívám, že bezpochyby může a dokonce tedy v jistých situacích je to dokonce povinností zákonodárce. V těchto případech se jedná o takový klasický střet několika právních principů zájmu na ochraně, kdy vlastně v tomto případně na jedné straně stojí princip smluvní volnosti, který zahrnuje také svobodu smluvních stran svobodně uzavírat a stanovovat obsah smluv. Na druhé straně je to potom princip nikoho nepoškozovat a s ním související princip ochrany slabší strany, který zejména v dnešní době má své nezastupitelné místo. Proto tedy je skutečně úkolem zákonodárce stanovit jasnou hranici, která jednoznačně určí, kde už, kde končí smluvní svoboda a kde již tedy převažuje zájem na ochraně té slabší strany a já se domnívám, že dokonce tedy v poslední době jsem zaznamenala jakousi iniciativu v tomto směru na půdě Poslanecké sněmovny, kdy tedy ty snahy směřují k tomu tedy stanovit buď tedy jasnou hranici nejvyššího možného úroku nebo výše těch poplatků souvisejících s poskytováním úroků. Jistou nebo s větší pravomocí soudu v této oblasti počítá také návrh nového občanského zákoníku. Tady je pouze otázkou času, kdy se skutečně nějaké regulace dočkáme.

moderátor
--------------------
Co když už tedy se stane, že člověk tu nevýhodnou smlouvu podepíše. Je nějaká lhůta, do kdy to může zrušit? Co by tedy měl jako první krok udělat, když zjistí, že například smlouvu nedočetl do všech detailů a podepsal ji. Třeba na základě toho, co mu v té firmě řekli a ve smlouvě je to vlastně jinak, když na to má dejme tomu svědka. Je tady nějaká šance zvrátit vlastně ten podpis na smlouvě?

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Já bych úplně v úvodu tady asi chtěla zmínit a zdůraznit, že jisté možnosti jak tedy ty smlouvy ukončit nebo nějaké prostředky ochrany právní řád nabízí. Nicméně nejlepší ochranou v tomto případě je prevence, samozřejmě. To znamená pečlivé přečtení smluv a veškerých náležitostí, které ta smlouva musí obsahovat. Skutečně bych doporučovala všem posluchačům dávat si tedy velký pozor na to co podepisují. Součástí těch smluvních ujednání velmi často bývají i takzvané Všeobecné obchodní podmínky, což může být několika stránkový text, který každého odradí. Nicméně právě tady bývají často obsaženy ty nejdůležitější informace. To znamená, nejdřív skutečně pozorně čtěte, nebojte se zeptat na cokoliv, případně si i vyžádejte ty smluvní podmínky, smlouvu k tomu, abyste si je mohli v klidu přečíst doma, poradit se s rodinou nebo se známými a teprve potom podepisujte. Pokud skutečně dojde k tomu, že ta smlouva je uzavřená, ta smlouva je tedy pro vás nevýhodná a nevíte co dělat dále, tak jsou tady některé možnosti. Pokud tu smlouvu uzavřete mimo prostory k podnikání toho poskytovatele nebo pokud nemá nějaké stálé místo svého podnikání nebo pokud byla taková smlouva uzavřena při použití prostředku telekomunikace na dálku. To znamená například nějakým prostřednictvím objednávkového kuponu obsaženého v tisku, telefonicky, e-mailovou poštou a podobně, je možné od takové smlouvy bez uvedení důvody a bez jakékoliv sankce odstoupit ve lhůtě 14 dnů. V případě, že tedy se nejedná o žádný z těchto uvedených případů, můžete od smlouvy odstoupit pouze v případě, pouze v případech, které stanoví samotná smlouva, případně které stanoví zákon. Já věřím, že všechny ty společnosti, které tyto smlouvy připravují si dávají velký pozor na to, aby vlastně jste nemohli od té smlouvy odstupovat bezdůvodně. To znamená, většinou vám zůstává pouze ten zákonný důvod, kterým je nějaké porušení smluvních povinností na druhé straně, což ne vždy je tedy vůbec možné.

moderátor
--------------------
Dobrá, tak já myslím, že další otázky už necháme na posluchačích. Volejte prosím do poradny Ztrát a nadějí na čísla 221 55 25 25 a 221 55 24 24. Využijte toho, že dnes máme ve studiu právničku Kristýnu Sopouchovou, která bude odpovídat po písničce na vaše dotazy.


moderátor
--------------------
To byla Jan Kirschner. Posloucháte Český rozhlas 2 Prahu. V pořadu Ztráty a naděje se dnes zabýváme právnickými otázkami s Kristýnou Sopouchovou z advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková. Telefonní čísla znáte, pro jistotu připomenu, teď můžete volat svoje dotazy na 221 55 25 25, anebo 221 55 24 24. Vítejte, dobrý den. Jste ve vysílání, prosím.

posluchač
--------------------
Dobrý den. Poslouchám váš pořad a zaujalo mě teda samozřejmě ty praktický, samozřejmě nemám problém zatím. Ale zajímají mě ty praktiky společností. Zeptám se jinak. Co když popřu svůj podpis na té smlouvě?

moderátor
--------------------
Dobře, děkujeme za otázku.

posluchač
--------------------
Ano, děkuju.

moderátor
--------------------
Tak na to je asi jednoduchá odpověď. Pak je na místě grafologický rozbor? Jak se postupuje?

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Dobrý den, tak máte pravdu. Pokud skutečně popřete svůj podpis, je tedy na místě tedy důkaz, který bude prováděn znaleckým posudkem, znalcem z oboru grafologie a tento znalecký posudek buď tedy vaše tvrzení potvrdí nebo ho naopak definitivně vyvrátí.

moderátor
--------------------
Takže ale asi to není cesta, která by se dala doporučit, zejména v éteru.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Rozhodně to není řešení, které bych doporučovala v těchto situacích.

moderátor
--------------------
Zkusme tedy další telefonát. Vítejte ve vysílání, dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den, Zdeněk Brno. Zdravím vás, chtěl bych se zeptat vašeho hosta. Švagr se léčí v protialkoholní léčebně, teď mu končí. Dobrovolně se šel léčit. Je zaměstnán u státní správy a vedoucí mu vzkázala, že s ním rozváže pracovní poměr. Jestli mají na to nárok?

moderátor
--------------------
Kvůli tomu, že se léčí?

posluchač
--------------------
Kvůli tomu. A říkám, dobrovolně se šel léčit a to léčení teď končí v pátek a má vzkaz, aby šel rozvázat pracovní poměr.

moderátor
--------------------
Přestože to téměř nesouvisí s naším tématem, tak děkujeme za otázku a pokusíme se odpovědět.

posluchač
--------------------
Aha, jo děkuji. Na shledanou.

moderátor
--------------------
Mějte se hezky, na shledanou.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Tak, tato otázka je skutečně z trochu jiného soudku. V takovém případě, tedy že on tedy dlouhodobě není způsobilý nebo dlouhodobě ztratí způsobilost k výkonu své tedy pracovní činnost, tak tam skutečně je možnost s ním ukončit pracovní poměr. Nicméně tedy v tomto případě rozhodující je jaké bylo ujednání mezi ním a zaměstnavatelem v okamžiku, kdy tedy oznámil, že tedy dlouhodobě teď nebude přítomen. Oznámil ten důvod a jestli tam před tím byla sjednána nějaká dohoda o tom, že třeba potom bude zpětně v tom pracovním poměru pokračováno nebo že to místo že mu bude zachováno a podobně. Takže zde si myslím, že tedy bude skutečně rozhodující nějaké to ujednání, které tedy bylo před tím než skutečně tu léčbu nastoupil.

moderátor
--------------------
Ale ten fakt, že se léčí zrovna na závislost alkoholem asi nemůže být důvodem pro rozvázání pracovního poměru, sám o sobě?

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
No, tak samozřejmě sám o sobě... Je vždycky nutné přihlédnout ke všem těm okolnostem. Říkám, tohle je taková otázka poměrně komplikovaná. Vždy je tam nutné posoudit řadu souvisejících faktorů, ale neměl by být.

moderátor
--------------------
Máme další telefon, dobrý den.

posluchačka
--------------------
Dobrý den.

moderátor
--------------------
Posloucháme vás.

posluchačka
--------------------
No, já bych k tomu chtěla říct, že dřív byla jedna spořitelna, kde se půjčovalo a ukládalo a prostě dneska je takovej b..., že všude jsou samý rychlý půjčky a chudáci lidi, který nemaj prachy se na to nachytají a prostě kdo tohle dovoluje? Za to patří všichni pozavírat ti, co to dělají a i teda stát za takovejhle b... Na shledanou.

moderátor
--------------------
Na shledanou. Tak bohužel ty expresivní výrazy, které zazněly jsme nemohli nijak ovlivnit. Paní posluchačka se ani nepředstavila. Zazněl její názor, nevím Kristýno, jestli na to chcete nějakým způsobem reagovat. Je to zajímavý nápad všechny pozavírat.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
No, tak rozhodně rozumím tomu, že na místě je určitě rozhořčení, protože skutečně praktiky některých těch společností jsou již na hraně. Ovšem na druhou stranu, jak už jsem říkala, je to především vždy také otázka nějakého přístupu těch osob, které o ty půjčky žádají a to znamená nenechat se skutečně nalákat číst všechny smlouvy, číst Všeobecné obchodní podmínky a tím si můžeme všichni ušetřit řadu problémů.

moderátor
--------------------
Máme základní svobodu nepůjčovat si.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Přesně tak.

moderátor
--------------------
Máme další telefon, dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den, tady posluchač ze západních Čech.

moderátor
--------------------
Ano.

posluchač
--------------------
Vy jste to teď naposled částečně odpověděl. Já si myslím, že ty úroky teda, je to špatný, ale že větší problém je v těch nepřiměřenejch sankcích. Že tam třeba, když se opozdí o den nebo o týden, tak to naroste, úplně ty procenta, to. To si myslím, že je skrytý a to by se mělo odstranit ještě rychlejc. Na shledanou.

moderátor
--------------------
Mějte se hezky, na shledanou.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Máte pravdu, že toto s tím skutečně souvisí a jak už jsem zmiňovala z kraje. Vlastně v tomto směru nebo v tomto duchu je iniciována nebo je připravována určitá změna, která by právě měla stanovit maximální výši poplatků nebo různých sankcí souvisejících s poskytováním těch finančních produktů. Na druhou stranu skutečně musím znovu opakovat, že všechny ty podmínky zpravidla bývají uvedeny v těch smlouvách ve Všeobecných podmínkách a je skutečně nutné opakovaně číst, číst a ptát se.

moderátor
--------------------
Závěrečný telefonát, dobrý den.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, to jsem asi já, že?

moderátor
--------------------
Ano, ano.

posluchačka
--------------------
Posluchačka Hanka z Bruntálu. Já bych se chtěla zeptat na takovou věc. Mám problém s dodavatelskou firmou, která mi dodala čističku odpadních vod napojenou na trativod. Ta čistička jako zjevně má problémy úplně ve své funkční podstatě. Opravují nám to tady asi furt půl roku a je vidět, že ty lidi jako vůbec neví co dělají. Přitom nám ucpali trativod, takže vlastně nám úplně dá se říct de facto znemožnili bydlet, pokud to neřešíme prostě jako žumpu na vybírání. A chtěla bych se zeptat na takovou věc. Vím, že ta firma má finanční problémy. Je to s.r.o., ale chtěla bych se zeptat, jaký bych mohla uplatnit postup, abych se nějak dostala vlastně k vrácení peněz, což činí za čovku asi 50 000 a bude se muset asi zřejmě znovu vykopat a znovu udělat trativod, čili dalších asi nějakých 50 000. Jak s takovým s.r.o. vlastně můžu pracovat? Děkuju.

moderátor
--------------------
Dobře, děkujeme za vaši otázku. Na shledanou. Teď jsme se dostali úplně do jiné oblasti než kde jsme začali. Je to teda závěrečná otázka, zkuste se zhostit odpovědi, prosím.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Tak, ten váš problém nebo ta vaše situace zahrnuje hned tedy několik otázek. Vy jste tam zmiňovala, že tedy ta čistička nefunguje tak, jak má. Předpokládám tedy, že tam budou nějaké vady. V tom případě máte tedy samozřejmě možnost uplatňovat vůči tomu dodavateli nároky z odpovědnosti za vady, což tedy současně nevylučuje, abyste vůči němu uplatnila také nároky z odpovědnosti za škodu v případě, že tedy v souvislosti s těmi vadami vám byla způsobena nějaká škoda. Veškeré tyto nároky můžete v určité společnosti uplatnit asi v první řadě v rámci nějaké reklamace, reklamačního řízení. Vše tady doporučuji provádět písemně. Pokud se v tomto případě nedočkáte žádné reakce, vaše reklamace nebude žádným způsobem vyřízena nebo na ni nebude reagováno, bohužel vám nezbude než se obrátit se svým nárokem na soud a domáhat se tedy, domáhat se toho plnění soudní cestou. Dále ještě teda možná bych nakonec zmínila. Vy jste říkala, že víte o tom, že ta společnost má nějaké finanční potíže. V tom případě by tady ještě bylo určitě vhodné si tedy také prověřit tu situaci té společnosti, jestli třeba už není v insolvenčním řízení, protože v takovém případě je tedy nutné veškeré ty pohledávky přihlásit právě v rámci insolvenčního řízení a nikoliv žalobou.

moderátor
--------------------
Na vaše otázky odpovídala magistra Kristýna Sopouchová z advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková. Děkuju za váš čas, ať se vám daří, na shledanou.

Kristýna SOPOUCHOVÁ, advokátní kancelář Doleček Kahounová Sedláčková
--------------------
Na shledanou.