Přepis poradny Rodinné finance - 6.2.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
A jako každý pátek je to náš starý dobrý známý, vlastně mladý dobrý známý, inženýr Zdeněk Simaichl z firmy Partners. Dobré odpoledne.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Budeme navazovat, budeme pokračovat v tom, co jsme říkali možná i v minulém pátečním odpoledni, finanční produkty a cíle na krátké, střední a dlouhé tratě. Navážete, nebo ještě jednou vysvětlíte?

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Určitě, určitě navážeme. Dneska bychom se mohli stručně zaměřit na ty konkrétní nástroje, tedy v našem pojetí finanční produkty, které slouží k dosažení těch krátko, středně a dlouhodobých cílů tak, jak jsme si je vlastně definovali minule. Je to určitá reakce na jeden náš telefonát, který jsme..., nebo telefonický dotaz, který tady byl předminule, a tam bohužel nebylo dostatek času, abysme na to mohli trošku obšírněji odpovědět, což si ten dotaz určitě zaslouží, a tak se k tomu dnes vrátíme. Je dobré na začátku říci, že to, co budu dnes říkat, nelze určitě brát jako nějaký univerzální návod na realizaci, protože v poradenství jde vždycky určitě o individuální přístup, to znamená, je to tak trošku na hranici polopravdy, ale určitej, určitá zobecnění si myslím, že tady můžeme přijmout. Stejně tak to není dobré brát jako nějaký univerzální návod na nákupy nějakých konkrétních finančních produktů a je potřeba to tak tedy brát.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Je to tak, že každý poradce nám to ušije na míru podle našich rodinných rozpočtů a tak dále?

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Jinak to být určitě ani nemůže. Ono všechno vychází právě z té bilance těch příjmů a výdajů a takové to paušální řešení bych přirovnal jako k nějakému preventivnímu podávání antibiotik v podstatě ve zdravotnictví. Prostě nikdy to nemá úplně ten optimální výsledek, i když zase nemusí uškodit teda, musím říct. Tak začneme těmi krátkodobými cíli, to znamená, při přípravě těchto krátkodobých cílů nejčastěji využíváme spíše konzervativních produktů, jako bankovních a spořících účtů v tom lepším případě, což beru jako rozumnou alternativu k termínovaným kladům, které jsou teda dostupnější v tento moment, a u cílů s horizontem, které jsou delší jak šest měsíců díky daňovému testu, to znamená osvobození právě od, od daně z výnosu, tak lze zvážit využití otevřených podílových fondů s nějakou peněžní strategií, anebo na horizontu tak dvou, tří let, což jsou v podstatě ty krátkodobé cíle, tak nějaké zajištěné fondy. I když ty zajištěné fondy bych spíš potom dal od těch třech let dále, ale lze je tady využít na rostoucím trhu s poměrně zajímavým výsledkem. Největší přínos těchto konzervativních nástrojů těch krátkodobých cílů je, že dokáží poměrně bezpečně a dostupně uložit nebo kumulovat peníze, které mají sloužit k brzké spotřebě, to znamená, takovým tím klíčovým požadavkem je tam právě ta, ta likvidita, to znamená dostupnost k řešení nějakých nenadálých událostí a podobně. No, a samozřejmě k vytvoření nějaké pohotovostní rezervy. Ta velikost pohotovostní rezervy, jak jsme tady hovořili minulý rok, by měla být ideálně rovná zhruba trojnásobku měsíční spotřeby, z čehož na běžném účtu bych doporučoval maximálně ten jednonásobek. To, to úplně stačí, a ten zbytek těch peněz může pracovat efektivněji právě na tom spořícím účtu nebo fondu peněžního trhu, zajištěného fondu, jak, jak budeme chtít, nebo jak bude zrovna v ten moment potřeba. Mezi ty krátkodobé cíle, a to bych teda dneska rád, rád řekl, je možné zařadit, a z praxe to tak, a v praxi to taky děláme, je možné zařadit takzvanou hypotéku nebo úvěr obecně, takzvaně nanečisto. Jde o situaci, kdy se připravujeme na nějaké větší pravidelné vydání, to znamená, máme před sebou plán nebo realizaci nějakého nákupu nemovitosti a podobně, anebo náročnějšího trošičku, myslím, na splátky nějakého projektu...

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Nebo autíčka.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
...na autíčka třeba, přesně tak, a místo splácení posíláme splátku nebo tu částku ve stejné výši jako ta splátka na běžný nebo spořící účet. Ta výhoda v tomto momentu je dvojí, ta první je, že si vyzkouším vlastně nanečisto, kdy mě ještě nic nenutí, nemám žádné závazky ani žádná rizika, tak si vyzkouším ten život se splátkou a druhý sekundární je ten, že si tím, že si spořím v podstatě, tak si vytvořím nějakou rezervu, kterou potom mohu použít třeba na vybavení toho bytu, popřípadě skutečně jako k čemu ta rezerva nebo na důvody, k čemu ta rezerva má skutečně sloužit. U cílů střednědobých, tedy s horizontem, jak jsme si říkali, zhruba těch tři až dvacet let, tak lze použít jak konzervativní produkty, to znamená typu stavebního spoření s vázací dobou šest let, tam jsme říkali, že jsme schopni dostat se na úrokovou míru nebo na efektivní úrokovou míru i se státní podporou někde kolem šesti procent, navíc státem garantovaných, je to taky osvobozené od daně z výnosů, takže veskrze určitě pozitivní produkt, dále široké nabídky otevřených podílových fondů, o těch spíš konzervativních, to znamená dluhopisových s doporučeným horizontem tak tři až šest let minimálně, přes smíšené, tam ten horizont může být třeba tři až deset let, no, a akciové, tam s minimálně horizontem takových deset, deset a více let, velmi rozumnou alternativou se tady jeví realitní fond, nikoli fond realitních akcií, na to pozor, který podléhá právě těm okamžitým náladám na trhu, ale klasický realitní fond. Tak tam se můžeme dočkat výnosu, poměrně, řekl bych, konzervativního výnosu někde kolem pěti, šesti procent dlouhodobě, a některé programy pravidelného investování, některé říkám, které jsou závislé právě na té strategii, kterou, kterou zvolím, to znamená ne úplně asi té nejagresivnější, spíš smíšené. Naproti tomu dlouhodobé cíle můžeme využít zejména programu pravidelného investování, které jako jediné mohou nebo obecně mají potenciál dlouhodobě překonávat inflaci a vytvořit dostatečný finanční majetek jakoby navíc nad tu inflaci.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
A to je těch dvacet let nebo i víc?

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
To je minimálně těch dvacet let.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Minimálně.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Minimálně. Ty dlouhodobé, to jsou právě od dvaceti let...

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
To je tak daleko...

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
...je to, je to daleko, přesně tak, právě proto mluvíme o těch dlouhodobých cílech. Většinou jde o zajištění nějaké finanční nezávislosti v době, kdy mi zmizí příjem, to znamená v důchodu a podobně. Dále můžeme využít třeba fondu životního cyklu, kde se nám postupně snižuje ta riziková složka a dalších programů pravidelného investování. Z těch konzervativnějších pak například penzijní fondy, které jsou velmi rozšířené v České republice, a některé druhy životních pojištění. U těch životních pojištění obecně, tam bych doporučoval opravdu na co nejdelší dobu, to znamená ne patnáct, dvacet let, to je příliš krátká doba, protože u většiny z nich se vyrovnává ten objem vložených prostředků s výší odbytného, to znamená, co tam skutečně na té pojistce mám po deseti a více letech, to znamená, aby to mělo smysl, musí to mít deset a více let.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Je pravda, že lidé si musí udělat takový ten domácí rozpočet. No, vemte si doma tužku a papír, zkuste si napsat vaše příjmy a zkuste si nechat poradit od inženýra Zdeňka Simaichla z firmy Partners, jak by to pro vás mohlo vypadat, abyste byli v plusu a ne v minusu. Naše čísla jsou 221552525 nebo 221552424.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Tady je Odpolední kolotoč Prahy, Poradna rodinných financí. Dobré odpoledne přeji do telefonu.

posluchačka
--------------------
Prosím vás dotaz.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Ano.

posluchačka
--------------------
Je tam pan inženýr?

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Ano, je tady.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Dobrý den.

posluchačka
--------------------
Dobrý den. Pane inženýre, prosím vás, já bych se chtěla zeptat, u termínového vkladu, který je na jeden rok, je třeba dávat nějakou úložku, nemíním ho tedy vůbec vybírat, ale je třeba, jako třeba každý rok tam dávat nějakou úložku, nebo se to může klidně nechat třeba pět let bez jakéhokoliv vkladu?

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Pardon, já jsem nerozuměl, u termínovaného vkladu?

posluchačka
--------------------
Ano, u termínovaného, ano.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Tak, ty termínované vklady, některé, některé banky to omezují nějakým minimálním vkladem, ale v žádném případě nemusíte přivkládat, to znamená, můžete vzít třeba deset tisíc korun...

posluchačka
--------------------
Ano.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
...dvacet tisíc korun, jednorázově je tam vložit, ten termínovaný vklad je vždycky na určitou dobu, to znamená obvykle jeden měsíc, kvartál, šest měsíců a jeden rok a některé jsou dokonce i pětileté, a po dobu, po tuto dobu, na kterou se zavážete, ono to samozřejmě potom i souvisí s úrokovou sazbou, kterou vám banka za tu dobu v podstatě dá, to znamená u těch delších, jako je jeden rok a více, tak tam ty úrokové sazby samozřejmě jsou, jsou vyšší, protože té bance necháváte větší prostor s těmi penězi pracovat, tak po tuto dobu nemůžete s těmi penězi nakládat a pokud ano, tak zaplatíte nějaké, nějaké penále, nějaký poplatek, ale v každém případě je vždycky na konci toho období nějaké okno, většinou trvá zhruba tak dva, tři dny, kdy vy můžete přivkládat do toho, do toho termínovaného vkladu, vybírat z něj, anebo ho třeba úplně zrušit, ale v každém případě je to vždycky opce, není nutné potom, co ta doba vyprší, tak dát tam další peníze, naopak ty peníze tam můžete nechat a pokud s tím nic neděláte, tak ta banka to automaticky zamkne pro další období, to znamená měsíc, tři měsíce, šest měsíců, rok a tak dále.

posluchačka
--------------------
Na který to bylo původně v plánu.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Ano, ano, přesně tak.

posluchačka
--------------------
Děkuji moc.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
A ta banka si o to sama řekne, nebo my si to musíme hlídat?

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
My si to musíme hlídat, ty termínované vklady, to je čistě na nás.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Ano, je tu další dotaz. Dobré odpoledne.

posluchačka
--------------------
Dobrý den. Pane inženýre, mám k vám takovou prosbu. Letos mi bude šedesát let a mám důchodový připojištění, který si teda můžu vybrat, ptala jsem se na to, jak bych to mohla udělat, protože chci dělat rekonstrukci kuchyně, ale zároveň mi bylo nabídnuto, když tam na tom nechám vklad třicet tisíc a budu spořit dál pětistovku, takže budu mít prostě víc. Dál mi stát bude přispívat a budu na tom daleko líp, než kdybych si třeba založila spoření s Liškou. Je to tak pravda?

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Tak ono, ono je to vždycky samozřejmě na zvážení. Důchodové připojištění, myslím teda, že myslíte penzijní připojištění, tak toho penzijního připojištění tam dokonce v těch šedesáti letech můžete vybrat úplně všechno, nemusíte tam nechávat těch třicet tisíc a můžete si současně založit nové to připojištění, to znamená...

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
A co je výhodnější?

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
No, to zas záleží na tom, na jaké, na jaké období. Pokud paní, a ten hlas zněl velice mladě, tak pokud třeba ještě pracuje nebo bude pracovat do šedesáti let, tak...

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Teď říkala, že jí bude šedesát teď.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Pardon, do pětašedesáti let, omlouvám se, tak může ještě ty svoje příspěvky nad pět set korun dávat do daní a může využívat ještě dalších benefitů, které s tím souvisejí. Ten výnos na tom penzijním připojištění se v prvních pěti letech pohybuje někde, díky státnímu příspěvku, někde okolo patnácti procent a klesá nám to až na nějakých osm, devět let na konci té, na konci té první pětiletky, kdežto u stavebního spoření na tom, na té šestileté periodě, na tom efektivním úroku mám někde kolem šesti procent. To znamená, na první pohled by se mohlo zdát, že penzijní fond je přesně, přesně to pravé ořechové, je, je skutečně otázka, je to, je to na zvážení, jo, protože na tom penzijním fondu já získám podporu maximálně sto padesát korun měsíčně při té pětistovce, to znamená osmnáct set ročně, kdežto na..., ale zase tam nemusím dávat tolik peněz, stačí mi na to řádově šest tisíc korun ročně, pětistovka měsíčně. Kdežto u toho stavebního spoření, tam musím dát teda dvacet tisíc, abych dosáhl na tu plnou státní podporu. Takže to doporučení by obecně znělo tak, že pokud paní může dát víc na stavební spoření, tak bych určitě volil stavební spoření, penzijní fond zastavit, vybrat, použít na to, na co chce a pokračovat dál se stavebním spořením na šesti letech a pokud nemůže víc jak dávat tu pětistovku měsíčně, tak bych možná stejně udělal to, že bych zrušil, vybral ty prostředky a založil, založil nové a začal, začal teda znova.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Já myslím, že je to dobrá rada pro všechny, protože takových lidí je asi víc. Dobré odpoledne. Další dotaz.

posluchačka
--------------------
No, tady je Kuncová, halo.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Ano, povídejte.

posluchačka
--------------------
Tady je Kuncová. Dobrý den.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Ano.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Dobrý den.

posluchačka
--------------------
Já jsem se chtěla zeptat, včera se mi stalo, pětadvacet tisíc na knížce normálně na tu výpovědní lhůtu a šla jsem, po čtyřech letech jsem se dostala do banky, aby mi tam připsali daně, úroky a oni mně tam dali tři sta čtyřicet dva korun. Já jsem na to upozorňovala, že je to málo, a oni mně tam řekli, že úrok na tenhle ten vklad je jenom půlprocentní. Je to možný? Takže já jsem ročně za ten vklad brala devadesát korun úrok.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Ani pes s tím nesouhlasí.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Ano. No, pes se taky rozčiluje. Přesně tak. V každém případě, bohužel je to, je to tak. Musím vás zklamat, myslím, že ještě můžete děkovat hvězdám, že to bylo těch půl procenta, protože na běžných účtech jsme se v minulém období pohybovali běžně od nula celá dva do nula celá čtyři procenta řádově, to znamená ještě méně.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Já už jsem se lekla, že do minusu.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Ty vkladní knížky na tom byly ještě docela dobře. Takže ty výnosy, o kterých paní hovořila, já si také pamatuju, bylo to v době, kdy inflace byla někde sedm, devět, deset procent, takže ty úroky samozřejmě i potom tomu odpovídaly, byly samozřejmě vyšší. Takže je, je otázka, prostě jestli, jestli to, tu vkladní knížku dál držet, nebo jestli opravdu zvolit třeba nějaký spořící účet, který je stejně, stejně likvidní, jsou tam dneska nějaké tři procenta, ono to pravděpodobně spolu s tím, jak centrální banka bude snižovat tu čtrnáctidenní reposazbu, tak pudou, pudou dolů tak, jak to bylo ještě před nedávnem, ale pořád tam bude určitě víc než na té vkladní knížce a ta likvidita nebo ta dostupnost je poměrně vysoká. Vkladní knížky obecně jsou, dneska bych řekl, přežitek, už se moc nepoužívají, jestli, jestli vůbec a tyhle ty modernější nástroje jsou určitě, určitě lepší. Takže bohužel...

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Paní Kuncová vybere a dá někam jinam.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Doporučoval bych na ten spořící účet, jo, protože ten, ona evidentně v podstatě, pokud se po čtyřech letech dostala do banky, tak ty peníze spoří na něco, na nějakou speciální chvíli a nepotřebuje s nimi asi pracovat, a na tom spořícím účtu jsou dostupné a ty, ty úroky jsou tam teda nepoměrně vyšší.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Tak, už ani nezveřejňuji číslo telefonu, protože máme poslední dotaz. Dobré odpoledne.

posluchač
--------------------
Dobrý den. Je tam pan inženýr?

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Ano, je.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Dobrý den.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
A vydržel nám posluchač. 221552525 nebo 221552424, jestli se mu podaří znovu navázat nit. Já myslím, že a máme možná ten telefonát, to je právě těžké, když ten posluchač dlouho, dlouho čeká na tom telefonním sluchátku. A máme další paní. Tak, dobré odpoledne. Povídejte.

posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tam ještě mluví. Aha.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Musíte si vypnout rozhlasový přijímač.

posluchačka
--------------------
No, dobrý den. Posluchačka z Prahy. Prosím vás pěkně, jak mluvíte o tom stavebním spoření, jak pán říkal, tak já přece, teď je, úrok na stavebním spoření je dvě, on říkal šest procent, je dvě procenta ročně a státní příspěvek tři tisíce, myslím, že už jsou ty podmínky horší, než byly. A na tom pak jsem ještě chtěla říct, to, to červené konto na počtě, to, tam má být tři procent, jestli, jestli tři procenta úrok nebo bylo tam tři. Poštovní spořitelna...

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Rozumíme tomu.

posluchačka
--------------------
...tři celé třicet tři, tak to se bude asi snižovat taky, když se třeba, když národní banka snížila úrokovou sazbu.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Tak zkusíme odpovědět.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Tak, je to tak. U těch, u těch stavebních spoření já jsem mluvil o efektivním úroku, to znamená úroku, který zahrnuje právě i tu státní podporu. Za starých podmínek to bylo dokonce dvanáct, třináct procent, teďka, jak správně říkala paní, je to horší, je to právě kolem těch šesti procent, a paní si to možná trošku plete právě s tou úrokovou sazbou z vkladu, která je připisována stavební spořitelnou, která je skutečně dvě procenta, ale efektivní úrok, včetně státní podpory na šesti letech je kolem těch, kolem těch šesti procent. Co se týče toho konta v té Poštovní spořitelně, tak každý spořící účet v podstatě je navázán, že jde o krátkodobý vklad, tak je navázán na úrokovou sazbu České národní banky, takže ano, lze předpokládat, že se snižujícími sazbami se do budoucna budou snižovat i úroky na spořících účtech.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Tak jste to stihl. Inženýr Zdeněk Simaichl z firmy Partners přijde samozřejmě i příští pátek a dostane se i na další dotazy. Na slyšenou a děkuji.

Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Přeji krásný víkend.