Přepis poradny Rodinné finance - 3.4.

moderátor
--------------------
Páteční Poradna, jak už je zvykem, je finanční poradnou. Bavíme se tady o rodinných financích. Mým hostem tady vždycky bývá nebo naším hostem tady vždycky bývá pan inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners. Toho tady vítám i dnes. Dobré odpoledne.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásné páteční odpoledne.

moderátor
--------------------
Pane inženýre, dneska se tady máme bavit o roli penzijního připojištění ve finančním plánování. Jaká ta role je?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak ono skutečně konečně tím dnešním obsahem trošičku odskočíme od dluhů, respektive nastavování parametrů jednotlivých úvěrů a vůbec způsobu jejich profinancování, kterými jsme se zabývali zhruba poslední 3 týdny. A odskočíme právě k tématu podle mě už zajímavého, protože se to týká spoření, to znamená nikoli rozhazování, ale spoření. A to je právě ta role toho penzijního připojištění ve finančním plánování. O tom, že je to téma skutečně zajímavé, tak svědčí zejména skutečnost, že koncem roku 2008 bylo vy systému penzijního připojištění evidováno zhruba 4,3 milionu aktivních účastníků kteří dohromady suma sumárum tam měli vklady v celkové výši zhruba 190 miliard korun. Tady musím říci, že jde o naprosto bezprecedentní výsledek. Vůbec jakoby na finančním trhu, aby jeden produkt zaujímal nebo vůbec vykazoval takováto čísla. Lepší je snad pouze stavební spoření nebo ne snad, ale určitě zhruba ještě o jeden milion aktivních účastníků. Ale i tak to svědčí o tom, že tento produkt v českých zemích velmi oblíbený.

moderátor
--------------------
Takže jinými slovy lidé v Česku rozhodně myslí na svá zadní vrátka, je to tak?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Dalo by se to tak říct. Je otázkou, jestli teda ze znalosti nebo z neznalosti, anebo prostě proto, že to je v současné době jakási módní vlna někam spořit a vůbec připravovat se na to stáří ještě právě v kontextu s důchodovou reformou a podobně.

moderátor
--------------------
No, ale dělají tedy dobře ti lidé? Jakou roli tedy má to penzijní připojištění?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Jakou roli? Tak dneska bysme si měli po tom příspěvku dokázat odpovědět na základní otázku, jakým způsobem lze to penzijní připojištění využít, k čemu ho lze využít a pro koho je vůbec to penzijní připojištění vhodné, kdo by si tu smlouvu teda měl uzavřít a popřípadě jaké parametry by si tam měl nastavit. Když se vůbec zastavím u toho názvu, slovo penzijní, tak už jenom slovo penzijní v tom názvu odkazuje především na nějaký dlouhodobý charakter a využití. Do penzijního fondu dlouhodobě a třeba i desítky let investuji své peníze a zcela přirozeně čekáme, že nám ta výsledná suma na konci pomůže zajistit minimálně nějaký náš životní standard, který si za ta léta tak pracně budujeme. Ta skutečnost ale je trošičku odlišná. A je zhruba taková, že ten efekt toho státního příspěvku až do výše 150 korun měsíčně, tak se s prodlužující dobou poměrně dramaticky snižuje a ten daňový odpočet, což je v podstatě ta druhá výhoda při tom maximálním příspěvku, tak by měl smysl pouze tehdy, pokud by se zhruba jedenkrát za rok zpátky reinvestoval formou nějakého mimořádného vkladu právě do toho penzijního fondu. Jinými slovy by se bezezbytku využil. V 99 procentech případech a možná v 99,9 procentech případů však končí nenávratně ve spotřebě domácností, to znamená, je to něco, co lidem v nějaké té březnové, dubnové výplatě přijde navíc, tak končí právě v té spotřebě a nemá na tu celkovou výši těch naspořených prostředků, právě na tom účtu penzijního připojištění absolutně žádný vliv.

moderátor
--------------------
Z toho ale možná existuje ta cesta, já sám mám tedy penzijní připojištění a mně v podstatě jednou za rok z banky upozorní, že by bylo dobré, abych vložil tolik a tolik a tím pádem optimalizoval v podstatě své příjmy od státu.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
To je samozřejmě možné, ty penzijní fondy to dělají. Nicméně snahou je samozřejmě dostat do toho systému zase víc a víc peněz. A už příliš nezohledňují to, jestli je pro toho člověka to dobré nebo naopak není dobré. K tomu si právě řekneme teďka to B, protože k dalším problematickým bodům tohoto produktu patří i připisovaný výnos, který bohužel není vždycky dopředu znám, a jehož výše se reálně, to znamená po odečtení inflace, pohybuje od těch minusových hodnot v řádu jednotek procent až do těch maxim vlastně i z minulosti někde do plus minus jednoho procenta. To znamená po odečtení, jak už jsem říkal, té inflace. Tady ale musím říci, že to není vina penzijních fondů, ale ze zákona o penzijním připojištění, který nutí ty penzijní fondy investovat poměrně konzervativně. To znamená jako do poměrně ...

moderátor
--------------------
Neriskovat příliš.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Neriskovat přesně, do bezpečných produktů, což je nástroj, který má zabezpečit na stáří. Tak je to, řekl bych, poněkud nevhodné. On ten vůbec vliv inflace na to, na ty dlouhodobé spořící nebo investiční nástroje je poměrně velmi drastický, protože když si vezmu takový třicetiletý investiční horizont a vezmu si takovou dvouprocentní inflaci, tak ta znamená v těch absolutních číslech z hlediska budoucí hodnoty znamená ztrátu nějakých 45 procent vůbec hodnoty investice. A to se tady bavíme o 2 procentech. Pokud bych se bavil o 3 procentech, to znamená jenom o procento víc, protože dneska jako je to cílové inflační pásmo České národní banky někde právě mezi těmi 2, 3 procenty, tak už je to téměř 60 procent. To znamená, s tím je, s tím je určitě dobré dopředu počítat a kdybychom to měli shrnout, tak za současné právní úpravy je produkt penzijního připojištění jako vůbec hlavního nástroje k nějaké kumulaci prostředků na stáří, tak je, řekl bych, naprosto nevhodný, naprosto nevhodný pro mladé lidi a podobně. Vyplatí se spíš jakoby potom dále, k tomu ještě dojdeme. Abychom ale dneska neříkali pouze samá negativa, protože ten produkt je velmi oblíbený, určitě má i své pozitivní stránky, tak k jeho nesporným výhodám naopak patří možnost příspěvku zaměstnavatele, což je poměrně zajímavá záležitost, protože dneska už jsme svědky i fenoménu, kdy lidé, pokud si hledají nové zaměstnání, tak už se i ptají, jaké benefity, popřípadě jestli zaměstnavatel přispívá buď na teda klasické pojištění rezervotvorné, anebo na penzijní fond. A podle toho nebo netvoří to určitě ten, ten hlavní důvod, proč tu práci dělat, nebo nedělat, ale je to určité pomocné hledisko, které mi o tom zaměstnavateli řekne, jakým způsobem se o své zaměstnance stará. Takže to je ten příspěvek od zaměstnavatele. A ten může být až do výše 24 tisíc měsíčně, což je poměrně ..., pardon měsíčně, pardon ročně, 24 tisíc ročně, což je ale nesporná, nesporná výhoda a nejde o zanedbatelnou částku.

moderátor
--------------------
Malinká otázečka. Existuje takový zaměstnavatel, který vyplácí tyto maximální částky?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Existuje a není jich málo. Dokonce jsou zaměstnavatelé, kteří jsou schopni jít dokonce i přes tuto hranici a sami říkají, co dá zaměstnanec, tak dá i zaměstnavatel. To znamená úplně se to nepotkává s touto, s touto hranicí.

moderátor
--------------------
To rád slyším.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Další je určitě ten státní příspěvek spolu s daňovými úlevami. A poměrně zásadní, kterou oceníme zejména dneska v době, kdy těch penízků není zrovna nazbyt, tak je určitá flexibilita v těch měsíčních příspěvcích. Není to zkrátka mandatorní výdaj. Pokud si řeknu, že tam chci přispívat víc, přispívám, pokud zrovna nemám ty peníze, tak to můžu dokonce zastavit, přerušit a smlouva tím nezaniká a je to všechno v pořádku. Jako součást vůbec toho finančního plánu, tak je vhodné ho uzavřít jako sekundární nebo dokonce terciální produkt nějakého dlouhodobého spoření s měsíčním příspěvkem. Dneska obecně doporučujeme nějakých 100 až 500 korun. Při té pětistovce právě má ten maximální státní příspěvek. Přes tuto hranici je z důvodu právě té nepříliš velkého výnosu a vůbec té rentability bych to nedoporučoval. Teďka se bavíme o mladých lidech, to znamená ve věku nějakých od 18, kdy si to můžou reálně sjednat, až do nějakých řádově 40, 45 let. Využít daňových úlev, tedy maximalizovat vůbec ten efekt při té maximální částce zhruba těch 1500 měsíčně, tak bych doporučoval lidem, kteří mají takových 10 až 15 let do důchodu, to znamená ve věku nějakých 45, 50 let, kdy je ten efekt státní podpory alespoň trochu znát. To znamená, zvedá nám to efektivní úrokovou míru k téměř desetiprocentní hranici, mezi 5, 10 procenty, což už je na konzervativní záležitost velmi, velmi zajímavé. Na těch dalších horizontech se však to praktické využití blíží bohužel limitně nule a je vhodné ho využít pouze jako nějaký konzervativní doplněk, nějak jako zajištění právě, právě na to stáří. Na takový ten samotný závěr před písničkou, tak si dovolím trošičku optimismu, když řeknu, že samy penzijní fondy dnes vyvíjení poměrně značné úsilí vo nějakou restrukturalizaci nebo řekněme transformaci, aby tento státní produkt nebo státem dotovaný produkt plnil konečně tu, to, co si předsevzal, to znamená zajistit ty lidi na to stáří. V současný době už existujou návrhy, jakým způsobem toto udělat a uvolnit tu investiční politiku tak, aby člověk si mohl vybrat z nějakých investičních strategií. To znamená za nějaké třeba i větší přijatelné riziko mohl maximalizovat ten výnos. Takže určitě se máme na co těšit.

moderátor
--------------------
Jak se říká, risk je zisk. No, člověk musí být v podstatě liška mazaná, aby do tohoto všeho pronikl, nebo se pořádně zeptat. O lišce nám bude zpívat i Jana Kirschner.

moderátor
--------------------
S panem inženýrem Zdeňkem Simaichlem ze společnosti Partners se tady bavíme o rodinných financích, jak jinak, ale konkrétně o roli penzijního připojištění v našem finančním plánování. Já jsem vám nedal zatím k dispozici naše telefonní linky, teď to napravím. Pokud máte jakékoli dotazy na našeho finančního specialistu, volejte 221552525 nebo 221553023. Pane inženýre, já mám takovou ještě otázku. Důchodové pojištění a penzijní připojištění, to asi nebudou úplně stejné produkty.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Nejsou, bývají ale často zaměňovány jeden za druhý. Vono to trošičku svádí, ten název vůbec penzijní připojištění, tak si říká dobrý, tak to je nějaká forma další pojistky a tak dále. Není tomu skutečně tak, je to pouze nešťastný název toho produktu, s pojistkou to nemá absolutně nic společného. Dokonce ani se spořením, spíš s nějakou formou investice. To znamená, penzijní připojištění je státem dotovaný produkt, vztahují se na něj daňové úlevy, existuje zákon o penzijním připojištění, kdežto u důchodového pojištění, tak asi až na jeden až dva produkty, které se v současné době pohybují na českém trhu, protože klasické důchodové připojištění je s nějakou vyplácenou anuitou na konci, tak jsou to všechno v podstatě takové maskované kapitálové životní pojistky. To znamená nepříliš vhodná forma spoření, dokonce bych řekl velmi nevhodná forma spoření. Je to v podstatě produkt komerčních pojišťoven.

moderátor
--------------------
Tak a my máme na telefonu první dotazovatelku. Dobré odpoledne.

posluchačka
--------------------
Dobré odpoledne. Tady je posluchačka ze Zlína. Chtěla jsem se zeptat, vyplatí se nebo má smysl udělat penzijní pojištění už jako pro důchodce? Děkuju.

moderátor
--------------------
Ano, děkujeme za ten dotaz. Myslím, že je jasný, naprosto jasný.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak zase jsme teďka u toho, co jsem říkal. Teďka, teďka penzijní pojištění, tak jestli je to právě to důchodové, anebo penzijní připojištění, ale řekněme, že to se vztahuje k dnešnímu tématu, tak pro důchodce, no má to smysl. Pokud totiž si to sjednám na třeba takových 5 let, tak ten efekt toho státního příspěvku, to znamená, zase se bavíme o těch krátkých dobách toho spoření, tak ten efekt toho státního příspěvku je velmi vysoký. To znamená, já na těch 5 letech se můžu dostat někde právě kolem těch 10, 12 procent efektivní úrokové míry. Jinými slovy, ty peníze jsou tam, řekl bych, na konzervativní produkt velmi, velmi dobře uložené. Nicméně zase je otázka v 60 letech, jestli má smysl skutečně jakoby kumulovat peníze, protože i při tom maximálním státním příspěvku za těch 5 let tam nějakou extra velkou sumu nenaspořím a ta síla v podstatě právě v těch investicích je v té dlouhodobosti. Ale pokud bych se měl držet toho dotazu, tak ano, na tom pětiletém horizontu to určitě má smysl, ale je dobré počítat s tím, že v průběhu těch 5 let na to nemohu sáhnout.

moderátor
--------------------
Tak máme další dotaz. Je samozřejmé, že tato problematika zajímá i muže. Dobré odpoledne.

posluchač
--------------------
Dobré odpoledne, u telefonu /nesrozumitelné/ Praha 5. Já bych pana inženýra položil otázku, jestli jsem dobře rozuměl, že všechny tyto, dalo by se říct produkty, je to ošklivý slovo, ale dnes užívaný, v sobě nesou charakter hry a rizika. Pokud mně to pan inženýr potvrdí, tak bych k tomu vyjádřil radikální odmítnutí, poněvadž to je působení ze strany státních struktur k tomu, aby se z občanů stávali hráči. A to kazí charakter. Děkuju vám.

moderátor
--------------------
Ano, my děkujeme. Děkujeme i za tuto připomínku.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Ta připomínka je velmi zajímavá. Skoro bych řekl případná, protože v marketingových sloganech právě na penzijní připojištění se dnes velmi často objevuje slovíčko spoření. Tady od tohohle toho je potřeba se trošičku distancovat, protože daleko více než spoření, které to slovo implikuje naprosto přirozeně, to, že jde o něco bezpečného, že jde o něco, co je třeba i státem garantované a podobně, tak v případě penzijního připojištění to neplatí. To má daleko více charakter investice. Ono skutečně tam investuji do cenných papírů, nikoli teda jakoby to není žádný běžný účet nebo spořící účet a podobně. A jako každá investice s sebou určité riziko nese. Nicméně tady je zase dobré říci, já už jsem to tady dneska zmínil v souvislosti s tím výnosem, že právě díky zákonu o penzijním připojištění, který mimo jiné říká, že výnos připisovaný penzijním fondem nesmí být záporný, tak to samozřejmě dělá i ten nízký výnos, protože penzijní fond se samozřejmě snaží potom neprodělat, což znamená právě tu konzervativní investici a nízký výnos, ale zároveň to s sebou nese i určitou, řekl bych, jistotu toho, že tam o ty peníze nepřijdu. A i ta pravděpodobnost vzhledem k těm instrumentům je skutečně malá. Tam hrozí akorát nějaká kriminální činnost v podobě vytunelování toho fondu, tak jak jsme tomu byli svědky třeba v minulosti, a řekl bych v současné době je těch penzijních fondů 10 na finančním trhu, všechno jsou to, abych použil teda slova našeho posluchače, hráči, kteří mají vesměs rating vyšší, než je rating České republiky. To znamená ta schopnost dostát svým závazkům je tam skutečně vysoká a dneska už bych se investice do penzijního fondu v podstatě nebál. Je to něco, co i my z finanční branže, kteří do toho trošku vidíme, považujeme za velmi, velmi bezpečnou a konzervativní investici. Takže nemohu úplně vyvrátit to, co říkal náš posluchač, ale zase nemohu potvrdit to, že bych se stával v případě investice do penzijního fondu nějakým gamblerem a opravdu sázel na to, jestli tam ty peníze na konci budou, nebo nebudou. Myslím, že ta doba už značně pokročila a penzijní fond lze chápat jako něco velmi bezpečného.

moderátor
--------------------
No, tak to jsem rád, že končíme tak optimistickým tónem. Dnešní rodinné finance, čili naše finanční poradna končí. Já se loučím se svým hostem inženýrem Zdeňkem Simaichlem ze společnosti Partners. Hezký víkend.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Děkuji za pozvání a krásný víkend.